#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Mikrobiologické nálezy a dynamika antimikrobiální rezistence u patogenů izolovaných od pacientů s toxickou epidermální nekrolýzou: zkušenosti z jednoho centra


Autoři: J. Holoubek 1,2 ;  D. Matysková 2 ;  M. Hanslianová 3;  M. Cvanová 4 ;  B. Lipový 2,5,6
Působiště autorů: Department of Traumatology, Institution shared with the Trauma Hospital Brno, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic 1;  Departent of Burns and Plastic Surgery, Institution shared with University Hospital Brno, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic 2;  Department of Microbiology, Vyškov Hospital, Vyškov, Czech Republic 3;  Institute of Biostatistics and Analyses, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic 4;  CEITEC – Central European Institute of Technology, Brno University of Technology, Brno, Czech Republic 5;  Department of Burns Medicine, Third Faculty of Medicine, Charles University and University Hospital Královské Vinohrady, Prague, Czech Republic 6
Vyšlo v časopise: Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 74, 2025, č. 4, s. 205-215
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.61568/emi/11-6600/20251001/141813

Souhrn

Úvod: Toxická epidermální nekrolýza (TEN) představuje jedno z nejzávažnějších exfoliativních onemocnění kůže s vysokou mortalitou. Onemocnění bývá často chybně diagnostikováno nebo diagnostikováno s výrazným časovým odstupem, což v kombinaci s jeho specifickou patogenezí významně přispívá k nepříznivé prognóze pacientů. Jednou z nejčastějších a nejzávažnějších komplikací u pacientů s TEN je vznik infekcí, které souvisejí s rozsáhlou ztrátou kožní bariéry a dysfunkcí imunitního systému.

Metodika: Do retrospektivní studie byli zařazeni všichni pacienti léčení na našem pracovišti s diagnózou TEN v období od 1. ledna 1996 do 31. prosince 2020. Byly analyzovány základní epidemiologické charakteristiky souboru, incidence infekčních komplikací v jednotlivých anatomických lokalizacích, klinicko-laboratorní a mikrobiologické ukazatele a dále antimikrobiální rezistence patogenů izolovaných v průběhu hospitalizace.

Výsledky: V souboru bylo celkem identifikováno 498 potenciálně patogenních mikroorganismů (PPM), tj. průměrně více než 35 izolátů na jednoho pacienta. Z tohoto počtu představovalo 155 izolátů (31,1 %) grampozitivní bakterie a 331 izolátů (66,5 %) bakterie gramnegativní. Zajímavým zjištěním byl vztah mezi podáváním kortikosteroidní terapie a celkovým přežitím. U pacientů s multifokální infekcí činila maximální dávka methylprednisolonu 965 mg, zatímco u pacientů bez multifokální infekce 2 333 mg (p = 0,032). Dále byla zmapována nejčastější etiologie infekčních komplikací, jimž dominovaly gramnegativní bakterie, zejména rody Klebsiella a Enterobacter. Popsána byla rovněž přítomnost antimikrobiální rezistence u epidemiologicky významných patogenů izolovaných u pacientů s TEN s infekčními komplikacemi.

Závěr: Studie identifikovala základní epidemiologické charakteristiky souboru pacientů léčených pro TEN, nejčastější původce infekčních komplikací a faktory rizika pro jejich vznik. Bylo doloženo, že tyto infekční komplikace významně ovlivňují průběh onemocnění, léčebnou strategii i mortalitu pacientů.

Klíčová slova:

infekční komplikace – toxická epidermální nekrolýza – antimikrobiální rezistence


Zdroje
  1. Roujeau JC. Severe cutaneous adverse reactions to drugs (SCAR): definitions, diagnostic criteria, genetic predisposition. Dermatol Sinica. 2009;27(2):203–209.
  2. Cooper KL. Drug reaction, skin care, skin loss. Crit Care Nurse, 2012, 32(4):52–59. doi: 10.4037/ccn2012340.
  3. Borilova Linhartova P, Gachova D, Lipovy B. Responsiveness to i.v. immunoglobulin therapy in patients with toxic epidermal necrolysis: A novel pharmaco-immunogenetic concept. J Der­ matol., 2020, 47(11):1236–1248. doi: 10.1111/1346-8138.15583. Epub 2020 Sep 15. PMID: 32935409.
  4. Letko E, Papaliodis DN, Papaliodis GN, Daoud YJ, Ahmed AR, Foster CS. StevensJohnson syndrome and toxic epidermal necrolysis: a review of the literature. Ann Allergy Asthma Immunol., 2005, 94(4):419–436; quiz 436–438, 456.
  5. Chave TA, Mortimer NJ, Sladden MJ, Hall AP, Hutchinson PE. Toxic epidermal necrolysis: current evidence, practical management and future directions. Br J Dermatol., 2005, 153(2):241–253.
  6. Lipovy B, Holoubek J, Hanslianova M, Cvanova M, Klein L, Grossova I, Zajicek R, Bukovcan P, Koller J, Baran M, Lengyel P, Eimer L, Jandova M, Kostal M, Brychta P, Borilova Linhartova P. Impact of Antibiotics Associated with the Development of Toxic Epidermal Necrolysis on Early and Late-Onset Infectious Complications. Microorganisms, 2021, 19;9(1):202. doi: 10.3390/microorganisms9010202. PMID: 33477980; PMCID: PMC7835845.
  7. Bastuji-Garin S, Fouchard N, Bertocchi M, Roujeau JC, Revuz J, Wolkenstein P. SCORTEN: a severity-of-illness score for toxic epidermal necrolysis. J Invest. Dermatol., 2000, 115(2):149–153.
  8. Sassolas B, Haddad C, Mockenhaupt M, Dunant A, Liss Y, Bork K, Haustein UF, Vieluf D, Roujeau JC, Le Louet H. ALDEN, an algorithm for assessment of drug causality in Stevens-Johnson Syndrome and toxic epidermal necrolysis: comparison with case-control analysis. Clin Pharmacol Ther., 2010, 88(1):60–68. doi: 10.1038/clpt.2009.252. Epub 2010 Apr 7. PMID: 20375998.
  9. Schöpf E, Stühmer A, Rzany B, Victor N, Zentgraf R, Kapp JF. Toxic epidermal necrolysis and Stevens-Johnson syndrome. An epidemiologic study from West Germany. Arch Dermatol., 1991 127(6):839–842.
  10. Ventura F, Fracasso T, Leoncini A, Gentile R, de Stefano F. Death caused by toxic epidermal necrolysis (Lyell syndrome). J Forensic Sci., 2010, 55(3):839–841. doi: 10.1111/j.15564029.2010.01338.x.
  11. Ugburo AO, Temiye EO, Ilombu CA. A 12-year retrospective study of non-burn skin loss (burn-like syndromes) at a tertiary burns unit in a developing country. Burns, 2008, 34(5):637–643. doi: 10.1016/j.burns.2007.08.022.
  12. Moniz P, Casal D, Mavioso C, Castro JV, Almeida MA. Stevens-Johnson syndrome and toxic epidermal necrolysis: a 15year retrospective study. Acta Med Port., 2011, 24(1):59–70.
  13. Brand R, Rohr JB. Toxic epidermal necrolysis in Western Australia. Australas J Dermatol., 2000, 41(1):31–33.
  14. Haber J, Hopman W, Gomez M, Cartotto R. Late outcomes in adult survivors of toxic epidermal necrolysis after treatment in a burn center. J Burn Care Rehabil., 2005, 26(1):33–41.
  15. Lipový B, Holoubek J, Hanslianová M, Cvanová M, Klein L, Grossová I, Zajíček R, Bukovčan P, Koller J, Baran M, Lengyel P, Eimer L, Jandová M, Košťál M, Brychta P. CELESTE Study Group. Toxic epidermal necrolysis data from the CELESTE multinational registry. Part I: Epidemiology and general microbiological characteristics. Burns, 2018, 44(6):1551–1560. doi: 10.1016/j.burns.2018.01.019. Epub 2018 Jun 7. PMID: 29886114.
  16. Lipový B, Holoubek J, Hanslianová M, Cvanová M, Klein L, Grossová I, Zajíček R, Bukovčan P, Koller J, Baran M, Lengyel P, Eimer L, Jandová M, Košťál M, Brychta P. CELESTE Study Group. Toxic epidermal necrolysis data from the CELESTE multinational registry. Part II: Specific systemic and local risk factors for the development of infectious complications. Burns, 2018, 44(6):1561–1572. doi: 10.1016/j.burns.2018.03.006. Epub 2018 Jun 11. PMID: 29903602.
  17. Struck MF, Illert T, Schmidt T, Reichelt B, Steen M. Secondary abdominal compartment syndrome in patients with toxic epidermal necrolysis. Burns, 2012, 38(4):562–567. doi: 10.1016/j. burns.2011.10.004.
  18. Revuz J, Penso D, Roujeau JC, Guillaume JC, Payne CR, Wechsler J, Touraine R. Toxic epidermal necrolysis. Clinical findings and prognosis factors in 87 patients. Arch Dermatol., 1987, 123(9):1160–1165.
  19. Khoo AK, Foo CL. Toxic epidermal necrolysis in a burns centre: a 6-year review. Burns, 1996, 22(4):275–278.
  20. Gravante G, Esposito G, Delogu D, Montone A, Sconocchia G. More than two different bacterial species isolated from blood of toxic epidermal necrolysis patients significantly increase mortality. Burns, 2006, 32(6):793–794.
  21. de Prost N, Ingen-Housz-Oro S, Duong Ta, Valeyrie-Allanore L, Legrand P, Wolkenstein P, Brochard L, Brun-Buisson C, Roujeau JC. Bacteremia in StevensJohnson syndrome and toxic epidermal necrolysis: epidemiology, risk factors, and predictive value of skin cultures. Medicine (Baltimore), 2010, 89(1):28–36. doi: 10.1097/MD.0b013e3181ca4290.
  22. Tocco-Tussardi I, Huss F, Presman B. Microbiological findings and antibacterial therapy in Stevens-Johnson syndrome/toxic epidermal necrolysis patients from a Swedish Burn Center. J Cutan Pathol., 2017, 44(5):420–432. doi: 10.1111/cup.12894.
  23. Mahar PD, Wasiak J, Cleland H, Paul E, Gin D, Watters DA, Marsh P, Padiglione AA. Secondary bacterial infection and empirical antibiotic use in toxic epidermal necrolysis patients. J Burn Care Res., 2014, 35(6):518–524. doi: 10.1097/ BCR.0000000000000062.
  24. Zajicek R, Pintar D, Broz L, Suca H, Königova R. Toxic epidermal necrolysis and Stevens-Johnson syndrome at the Prague Burn Centre 1998–2008. J Eur Acad Dermatol Venereol., 2012, 26(5):639–643. doi: 10.1111/j.1468-3083.2011.04143.x.
  25. Tocco-Tussardi I, Huss F, Presman B. Microbiological findings and antibacterial therapy in Stevens-Johnson syndrome/toxic epidermal necrolysis patients from a Swedish Burn Center. J Cutan Pathol., 2017, 44(5):420–432. doi: 10.1111/cup.12894.
  26. Rajaratnam R, Mann C, Balasubramaniam P, Marsden JR, Taibjee SM, Shah F, Lim R, Papini R, Moiemen N, Lewis H. Toxic epidermal necrolysis: retrospective analysis of 21 consecutive cases managed at a tertiary centre. Clin Exp Dermatol., 2010, 35(8):853–862. doi: 10.1111/j.1365-2230.2010.03826.x.

Conflict of interest

All authors declare that there are no conflicts of interest with respect to this paper.

All the authors declare that the study presented in the manuscript does not have any potential conflicts of interest, including employment, consultancies, stock ownership, honoraria, paid expert testimony, patent applications/registrations, and grants or other funding.

Acknowledgments

We would like to thank all the staff of the burn centers and other participating workplaces, microbiological and immunological laboratories, and histopathology departments for their cooperation and care, which they dedicated to the patients involved in the study.

Do redakce došlo dne 22. 2. 2025.

Adresa pro korespondenci:
prof. MUDr. Břetislav Lipový, Ph.D., MBA, LL.M.
Klinika popáleninové medicíny 3. LF UK a FNKV Praha
Šrobárova 1150/50 100 34 Praha 10
e­mail:
bretalipovy@gmail.com

Štítky
Hygiena a epidemiologie Infekční lékařství Mikrobiologie

Článek vyšel v časopise

Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie

Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Svět praktické medicíny 4/2025 (znalostní test z časopisu)
nový kurz

Denzitometrie v praxi: od kvalitního snímku po správnou interpretaci
Autoři: prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c., doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., MUDr. Petr Kasalický, CSc., MUDr. Jan Rosa, Ing. Pavel Havlík, Ing. Jan Adam, Hana Hejnová, DiS., Jana Křenková

Eozinofilie – multioborová otázka?
Autoři: MUDr. Irena Krčmová, CSc.

Čelistně-ortodontické kazuistiky od A do Z
Autoři: MDDr. Eleonóra Ivančová, PhD., MHA

Cesta od prvních příznaků RS k optimální léčbě
Autoři: prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, DrSc.

Všechny kurzy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#