#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Editorial


Vyšlo v časopise: Čes-slov Pediat 2026; 81 (4): 183.
Kategorie: Editorial

Vážení kolegové, dámy a pánové,

konstatování, že prožíváme krizi adolescentního duševního zdraví, pediatra nepřekvapí. Její důsledky vnímáme ve svém profesním životě každodenně –⁠ a naši mladí sekundární lékaři si už nedokáží představit, že ještě před osmi či deseti lety bylo přijetí akutně „non-akcidentálně“ intoxikované adolescentky či adolescenta neobvyklou událostí.

Na letošním Pediatrickém kongresu ČPS, který se uskuteční ve dnech 17.–19. září v Hradci Králové, bude hledání příčin a řešení této krize stěžejní programovou linkou. K tématu zazní jednotlivé plenární přednášky i několik sympozií. Mimo jiné budou hledat odpověď na otázky, zda viníkem krize jsou digitální média, zda a jak je regulovat a jak působit na tvůrce i konzumenty sociálních sítí i umělé inteligence.

Nedávno publikovaná metaanalýza v JAMA Pediatrics (Schweitzer K, JAMA 2026: doi 10.1001/jama.2026.3974) přináší dosud nejkomplexnější pohled na vztah mezi užíváním digitálních médií a duševním zdravím. Studie spojila data ze 153 longitudinálních studií s celkovým počtem 363 000 účastníků ve věku 2–19 let a pokusila se překonat omezení dřívějších, převážně průřezových analýz.

Hlavním zjištěním této metaanalýzy je konzistentní asociace mezi užíváním digitálních médií a mírným, avšak statisticky významným zhoršením duševního zdraví a vývoje. I když vliv na individuální úrovni není velký, kumulativní dopad na populační úrovni může být významný. Výsledky poukazují zejména na zvýšené riziko depresivních a úzkostných symptomů a narušení socio-emočního vývoje. 

Zásadním metodologickým přínosem této studie je využití longitudinálních dat, která umožňují lépe posoudit časovou posloupnost mezi expozicí digitálním médiím a následnými změnami duševního zdraví. Kauzalitu však přesto nelze jednoznačně prokázat a zůstává otázkou, do jaké míry jsou a priori zranitelnější jedinci predisponováni k vyššímu užívání médií. 

Analýza rozlišovala různé typy digitálních médií. Nejvýraznější negativní asociace byla zjištěna u sociálních sítí, jejichž nadměrné užívání je spojeno se zhoršením ve všech sledovaných oblastech –⁠ od behaviorálních problémů přes sebepojetí až po školní výkonnost a rizikové chování, do kterého patří sebepoškozování a užívání návykových látek. Naopak videohry vykazovaly smíšené výsledky: jsou spojeny s vyšší agresivitou, ale současně i s lepšími exekutivními funkcemi a pozorností. 

Významným zjištěním je, že síla asociace digitálních médií s negativními vlivy na zdraví je podobná jako u dalších proměnných faktorů životního stylu –⁠ nezdravé stravy, nedostatku pohybu či poruch spánku. 

Studie rovněž ukázala, že dopad médií se liší podle věku a vyvíjí se v čase. Silnější negativní vztahy jsou zřejmé u adolescentů (zejména ve věkové skupině 12–15 let), což odpovídá období zvýšené neurobiologické vnímavosti na sociální podněty. Dále se ukázalo, že po roce 2012 –⁠ spolu s rozšířením smartphonů a algoritmicky řízených platforem –⁠ jsou negativní efekty výraznější. 

Důležitým závěrem je, že nerozhoduje pouze čas strávený u obrazovky, ale také kontext užívání. Edukativní obsah má odlišné dopady než pasivní „doomscrolling“ na sociálních sítích. 

Z hlediska prevence a intervence autoři zdůrazňují potřebu komplexnějšího přístupu. Dosavadní strategie zaměřené na individuální odpovědnost rodin nestačí. Narůstá význam legislativních opatření a právní odpovědnosti technologických firem díky důkazům o cíleně návykovém designu digitálních platforem. 

Pro klinickou praxi studie doporučuje začít rutinně hodnotit užívání digitálních médií u adolescentů, obdobně jako se posuzuje délka spánku, fyzická aktivita či výživa. Klíčový je otevřený a pozitivně laděný dialog s dospívajícím, zaměřený nejen na kvantitu, ale také na obsahovou stránku užívání médií. 

V závěru studie zdůrazňuje, že digitální média již neoddělitelně patří k životu mladé generace. Lze ale hledat vyvážený přístup, který bude minimalizovat rizika a současně zachová všechna pozitiva digitálního prostředí.

Více se společně dozvíme na Pediatrickém kongresu ve dnech 17.–19. září. Budeme se těšit na setkání s Vámi v Hradci Králové!

Jan Lebl a Jiří Bronský


Štítky
Neonatologie Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorost

Článek vyšel v časopise

Česko-slovenská pediatrie

Číslo 4

2026 Číslo 4
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Svět praktické medicíny 3/2026 (znalostní test z časopisu)
nový kurz

Mazová zátka a její řešení

Citikolin v neuroprotekci a neuroregeneraci – nové poznatky
Autoři: MUDr. Petr Výborný, CSc., FEBO

Revma Focus: Spondyloartritidy

Denzitometrie v praxi: od kvalitního snímku po správnou interpretaci
Autoři: prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c., doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., MUDr. Petr Kasalický, CSc., MUDr. Jan Rosa, Ing. Pavel Havlík, Ing. Jan Adam, Hana Hejnová, DiS., Jana Křenková

Všechny kurzy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#