Editorial
Vyšlo v časopise:
Čes-slov Pediat 2026; 81 (4): 183.
Kategorie:
Editorial
Vážení kolegové, dámy a pánové,
konstatování, že prožíváme krizi adolescentního duševního zdraví, pediatra nepřekvapí. Její důsledky vnímáme ve svém profesním životě každodenně – a naši mladí sekundární lékaři si už nedokáží představit, že ještě před osmi či deseti lety bylo přijetí akutně „non-akcidentálně“ intoxikované adolescentky či adolescenta neobvyklou událostí.
Na letošním Pediatrickém kongresu ČPS, který se uskuteční ve dnech 17.–19. září v Hradci Králové, bude hledání příčin a řešení této krize stěžejní programovou linkou. K tématu zazní jednotlivé plenární přednášky i několik sympozií. Mimo jiné budou hledat odpověď na otázky, zda viníkem krize jsou digitální média, zda a jak je regulovat a jak působit na tvůrce i konzumenty sociálních sítí i umělé inteligence.
Nedávno publikovaná metaanalýza v JAMA Pediatrics (Schweitzer K, JAMA 2026: doi 10.1001/jama.2026.3974) přináší dosud nejkomplexnější pohled na vztah mezi užíváním digitálních médií a duševním zdravím. Studie spojila data ze 153 longitudinálních studií s celkovým počtem 363 000 účastníků ve věku 2–19 let a pokusila se překonat omezení dřívějších, převážně průřezových analýz.
Hlavním zjištěním této metaanalýzy je konzistentní asociace mezi užíváním digitálních médií a mírným, avšak statisticky významným zhoršením duševního zdraví a vývoje. I když vliv na individuální úrovni není velký, kumulativní dopad na populační úrovni může být významný. Výsledky poukazují zejména na zvýšené riziko depresivních a úzkostných symptomů a narušení socio-emočního vývoje.
Zásadním metodologickým přínosem této studie je využití longitudinálních dat, která umožňují lépe posoudit časovou posloupnost mezi expozicí digitálním médiím a následnými změnami duševního zdraví. Kauzalitu však přesto nelze jednoznačně prokázat a zůstává otázkou, do jaké míry jsou a priori zranitelnější jedinci predisponováni k vyššímu užívání médií.
Analýza rozlišovala různé typy digitálních médií. Nejvýraznější negativní asociace byla zjištěna u sociálních sítí, jejichž nadměrné užívání je spojeno se zhoršením ve všech sledovaných oblastech – od behaviorálních problémů přes sebepojetí až po školní výkonnost a rizikové chování, do kterého patří sebepoškozování a užívání návykových látek. Naopak videohry vykazovaly smíšené výsledky: jsou spojeny s vyšší agresivitou, ale současně i s lepšími exekutivními funkcemi a pozorností.
Významným zjištěním je, že síla asociace digitálních médií s negativními vlivy na zdraví je podobná jako u dalších proměnných faktorů životního stylu – nezdravé stravy, nedostatku pohybu či poruch spánku.
Studie rovněž ukázala, že dopad médií se liší podle věku a vyvíjí se v čase. Silnější negativní vztahy jsou zřejmé u adolescentů (zejména ve věkové skupině 12–15 let), což odpovídá období zvýšené neurobiologické vnímavosti na sociální podněty. Dále se ukázalo, že po roce 2012 – spolu s rozšířením smartphonů a algoritmicky řízených platforem – jsou negativní efekty výraznější.
Důležitým závěrem je, že nerozhoduje pouze čas strávený u obrazovky, ale také kontext užívání. Edukativní obsah má odlišné dopady než pasivní „doomscrolling“ na sociálních sítích.
Z hlediska prevence a intervence autoři zdůrazňují potřebu komplexnějšího přístupu. Dosavadní strategie zaměřené na individuální odpovědnost rodin nestačí. Narůstá význam legislativních opatření a právní odpovědnosti technologických firem díky důkazům o cíleně návykovém designu digitálních platforem.
Pro klinickou praxi studie doporučuje začít rutinně hodnotit užívání digitálních médií u adolescentů, obdobně jako se posuzuje délka spánku, fyzická aktivita či výživa. Klíčový je otevřený a pozitivně laděný dialog s dospívajícím, zaměřený nejen na kvantitu, ale také na obsahovou stránku užívání médií.
V závěru studie zdůrazňuje, že digitální média již neoddělitelně patří k životu mladé generace. Lze ale hledat vyvážený přístup, který bude minimalizovat rizika a současně zachová všechna pozitiva digitálního prostředí.
Více se společně dozvíme na Pediatrickém kongresu ve dnech 17.–19. září. Budeme se těšit na setkání s Vámi v Hradci Králové!
Jan Lebl a Jiří Bronský
Štítky
Neonatologie Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorostČlánek vyšel v časopise
Česko-slovenská pediatrie
2026 Číslo 4
- Klinický přínos mukolytik v léčbě infekcí horních cest dýchacích
- Efektivita kartáčku Sonicare For Kids u dětí předškolního věku
- Souhrn doporučení pro očkování nedonošených novorozenců
-
Všechny články tohoto čísla
- Antonín Střížek: Ježíš (1994)
- Co jsme psali
- CAVE!
- Editorial
- Choosing Wisely: Antibiotika u novorozenců a délka jejich podávání. Odborný cyklus Česko-slovenské pediatrie podle doporučení Evropské akademie pediatrie
- Méně známá exantematická onemocnění infekčního původu I.
- Primární vyšetření kriticky nemocného dítěte v pediatrické praxi
- Vliv screen time na vývoj mozku a duševní zdraví v kontextu aktuálních zahraničních doporučení
- Invazívny Streptococcus pyogenes u detí – súbor kazuistík
- Vzácná manifestace lymeské borreliózy – encefalomyelitida u 14leté dívky
- Mycoplasma pneumoniae vyvolaný raš a mukozitída u detí – retrospektívna analýza
- Nefarmakologické metody tišení bolesti u donošených novorozenců: přehledová práce
- Doporučení České vakcinologické společnosti ČLS JEP k imunizaci proti respiračnímu syncyciálnímu viru pro děti a těhotné ženy
- Jubilejní medailony
- Digitalis: Když krása přírody léčí
- Torzo cyklisty
- Česko-slovenská pediatrie
- Archiv čísel
- Aktuální číslo
- Informace o časopisu
Nejčtenější v tomto čísle
- Antonín Střížek: Ježíš (1994)
- Primární vyšetření kriticky nemocného dítěte v pediatrické praxi
- Vliv screen time na vývoj mozku a duševní zdraví v kontextu aktuálních zahraničních doporučení
- Invazívny Streptococcus pyogenes u detí – súbor kazuistík