Doporučení České vakcinologické společnosti ČLS JEP k imunizaci proti respiračnímu syncyciálnímu viru pro děti a těhotné ženy

4. dubna 2026 (aktualizovaná verze z 23. 6. 2025 a 21. 7. 2025)

Úvod

Respirační syncyciální virus (RSV) je běžný respirační patogen; onemocnění RSV se vyskytuje převážně v zimních měsících ve všech věkových skupinách, ale největší morbiditu a mortalitu způsobuje v kojeneckém a batolecím věku a u seniorů. Je nejdůležitější příčinou infekcí dolních cest dýchacích (bronchiolitidy a pneumonie) u kojenců. RSV je obalený RNA virus s jednořetězcovým nesegmentovaným genomem. Virus patří do čeledi Pneumoviridae, která zahrnuje 2 rody –⁠ Orthopneumovirus (kam patří RSV) a Metapneumovirus (kam patří lidský metapneumovirus). Existují dvě antigenní podskupiny RSV (A a B), které se odlišují především na základě sekvenčních a antigenních rozdílů v jednom ze dvou povrchových proteinů (protein G). Jedná se o vysoce nakažlivý virus. Infekcím RSV v kojeneckém věku lze předcházet pasivní imunizací –⁠ buď očkováním těhotné ženy, nebo podáním monoklonálních protilátek novorozencům a kojencům. Profylaxe infekce je indikována pro všechny děti před jejich první RSV sezonou. Těhotné ženy s termínem porodu v měsících říjen až březen mohou být vakcinovány vakcínou Abrysvo v gestačním stáří 28+0 –⁠ 36+6 týdnů, pokud nebyly očkovány již v předchozím těhotenství. Monoklonální protilátku nirsevimab doporučujeme všem dětem mladším než 12 měsíců, jejichž matka nebyla v těhotenství očkována. Pro děti s rizikovými faktory pro těžký průběh infekce (viz níže) doporučujeme nirsevimab i před jejich druhou RSV sezonou bez ohledu na očkování matky v graviditě.

Popis onemocnění

Světová zdravotnická organizace odhaduje, že RSV odpovídá za více než 60 % akutních respiračních infekcí u kojenců a malých dětí po celém světě, a RSV tak patří mezi nejčastější etiologické agens respiračních infekcí u malých dětí; dolní cesty dýchací (DCD) jsou postiženy až u jedné třetiny dětí. RSV je hlavní příčinou bronchiolitidy a pneumonie do jednoho roku věku a patří k nejčastějším příčinám hospitalizace pro infekce DCD v kojeneckém věku. Většina dětí prodělá alespoň 1 epizodu infekce RSV v tomto věku a téměř všechny do 2 let. Běžnou komplikací je otitis media. Méně často způsobují RSV i laryngitidy. Asymptomatický průběh je u malých dětí vzácný. Míra hospitalizace zdravých kojenců s infekcí RSV se pohybuje mezi 0,5 a 4 %. Nejvyšší riziko hospitalizace pro infekci RSV mají kojenci v prvním půlroce života, s vrcholem incidence v prvních 2–3 měsících. S narůstajícím věkem riziko závažné infekce DCD klesá. Většina dětí se závažným průběhem vyžadujícím hospitalizaci, přijetí na jednotku intenzivní péče, případně i mechanickou ventilaci nemá žádné zdravotní rizikové faktory. Zvýšené riziko závažného průběhu mají předčasně narozené děti, děti se závažnými vrozenými srdečními vadami, závažnými plicními onemocněními nebo imunokompromitujícími stavy. Odhaduje se, že celosvětově na infekci RSV dolních cest dýchacích umírá více než 160 tisíc dětí za rok. Úmrtnost hospitalizovaných kojenců s touto infekcí je v rozvinutých zemích včetně České republiky (ČR) nízká, i když je RSV nejčastější příčinou úmrtí na infekci DCD v kojeneckém věku. V letech 2017–2022 bylo v ČR zaznamenáno u hospitalizovaných dětí ve věku do 1 roku v souvislosti s infekcí RSV 22 úmrtí.

Epidemiologie onemocnění

Infekce RSV se vyskytuje celosvětově a objevuje se v každoročních epidemiích. V mírném klimatickém pásmu včetně ČR tyto epidemie probíhají každou zimu po dobu několika měsíců. Obvykle epidemie vrcholí v lednu až březnu, ale zaznamenány byly i vrcholy od prosince až po červen. Po zbytek roku jsou infekce sporadické a mnohem méně časté. Epidemie infekce RSV se často překrývají s epidemiemi vyvolanými dalšími respiračními viry. RSV ale způsobují více onemocnění, zejména u kojenců mladších než 6 měsíců. Infekce RSV se v porovnání s infekcemi vyvolanými dalšími respiračními viry u nejmladších kojenců vyskytují častěji. Jedná se o vysoce nakažlivý virus. Infekce RSV nenavozuje dlouhodobou imunitu a reinfekce jsou běžné, ale mívají mírnější průběh než první epizoda infekce v životě.

Možnosti imunizace

Infekcím RSV v prvních 6 měsících života lze předcházet pasivní imunizací buď prostřednictvím vakcinace těhotné ženy, nebo podáním monoklonálních protilátek nirsevimab v novorozeneckém a kojeneckém věku. V současné době není k dispozici aktivní imunizace pro děti. Protilátky neutralizující RSV představují hlavní mechanismus ochrany proti infekci nebo reinfekci.

Odpovědnost za indikaci a provedení imunizace

Odpovědnost za indikaci a provedení imunizace sdílejí registrující lékaři a specialisté poskytující péči těhotné ženě a dítěti. K odbornostem, které se mohou na indikacích i aplikaci podílet, patří především gynekologie a praktické lékařství pro dospělé (očkování těhotné ženy), neonatologie, praktické lékařství pro děti a dorost, pediatrie, dětská kardiologie, dětská pneumologie, dětská neurologie, dětská onkologie a hematoonkologie, imunologie. Lékař, který stanoví indikaci k imunizaci, ale neprovede ji, by měl tuto indikaci zapsat do lékařské zprávy určené pro registrujícího lékaře. Pracoviště, které imunizaci provede, je povinno ji zapsat do Informačního systému infekčních nemocí (ISIN).

Pasivní imunizace prostřednictvím vakcinace těhotné ženy

Mateřské IgG protilátky se aktivně přenášejí přes placentu na plod především v posledních týdnech těhotenství. Koncept ochrany dítěte očkováním těhotné ženy se již dlouhodobě využívá v prevenci pertuse, chřipky a covidu-19. Z dostupných očkovacích látek je v těhotenství indikována pouze vakcína RSVPreF (Abrysvo, Pfizer). Imunologicky aktivní látkou je v ní fúzní protein (F) v prefúzní konformaci (preF), a to v bivalentní podobě se subjednotkovými proteiny pro typy A i B antigenních podskupin RSV. Očkování těhotných žen schválenou RSV vakcínou zvyšuje hladinu protilátek v séru matky, a tím i množství protilátek přenesených přes placentu. Účinnost i bezpečnost byla ověřena předregistračními klinickými studiemi i během poregistračního sledování.

Účinnost

V klinických studiích vedlo očkování těhotných ke snížení výskytu infekcí DCD vyvolaných RSV vyžadujících lékařské ošetření a hospitalizaci během prvních 180 dnů života dítěte. Účinnost je nejvyšší během prvního měsíce a s časem postupně klesá. V klinických studiích byla prokázána účinnost v prevenci těžkých infekcí DCD vyvolaných RSV 82 % během 90 dní a 69 % během 180 dní po narození. Vysoká účinnost vakcinace těhotné matky v prevenci těchto infekcí u novorozenců a kojenců byla následně potvrzena i reálnou praxí.

Bezpečnost

Očkování v těhotenství je bezpečné pro ženu, průběh těhotenství i pro plod. Přechodné nežádoucí účinky jsou podobné jako u jiných vakcín a patří k nim bolest v místě vpichu, bolest svalů, bolest hlavy a nauzea.

Ve studii MATISSE porodily ženy, kterým byla podána vakcína RSVPreF, statisticky nevýznamně vyšší podíl dětí s nízkou porodní hmotností (5,1 % Abrysvo, 4,4 % placebo). Statisticky významný rozdíl byl jen u předčasně narozených dětí v gestačním věku 35–36 týdnů v některých zemích. Klinický význam tohoto poznatku je zatím nejistý. Během postregistračního sledování nedošlo k nárůstu předčasných porodů. Během klinické studie bylo pozorováno statisticky nevýznamné zvýšení rizika hypertenzních poruch v těhotenství. V sezoně 2023/2024 bylo v USA očkováno 18 % těhotných žen, což odpovídá 320 tisícům žen, a nebyly hlášeny žádné vážné bezpečností signály.

Nevýhodou očkování těhotné ženy oproti podání monoklonálních protilátek dítěti je nemožnost přesného načasování v závislosti na sezonním výskytu infekce RSV.

Doporučení

Očkování v těhotenství vakcínou Abrysvo doporučujeme jako jednu z možných alternativ imunizace v gestačním stáří 28+0 –⁠ 36+6 týdnů všem ženám, které nebyly v minulosti proti infekci RSV očkované a které mají termín porodu v měsících říjen až březen. Pro děti narozené v měsících duben až září preferujeme imunizaci podáním nirsevimabu před nadcházející RSV sezonou. V případě, že byla žena vakcinovaná již v předchozí graviditě, v současném těhotenství se další dávka nedoporučuje a profylaxe se provede podáním nirsevimabu dítěti.

Současně s vakcínou Abrysvo je možné aplikovat jakoukoli jinou očkovací látku, pokud je indikována ve stejném termínu (zejména vakcíny proti chřipce, covidu-19 a pertusi).

Všechny těhotné ženy by v rámci prenatální péče měly být informovány o možnostech a významu prevence infekce RSV pro novorozence a kojence.

Kontraindikace

Vakcína nemá žádné specifické kontraindikace. Přechodnou kontraindikací je středně těžce nebo těžce probíhající onemocnění do zlepšení stavu. Trvalou kontraindikací je hypersenzitivita na kteroukoliv látku obsaženou ve vakcíně.

Pasivní imunizace prostřednictvím podání monoklonální protilátky nirsevimab

Monoklonální protilátka nirsevimab s prodlouženým poločasem, která se aplikuje novorozenci nebo kojenci pouze jedenkrát před sezonou výskytu RSV nebo během ní, je indikována pro všechny děti, jejichž matka nebyla v těhotenství očkována. Pro nirsevimab je prokázána vysoká účinnost i bezpečnost v předregistračních studiích i během poregistračního sledování.

Účinnost

V klinických studiích byla prokázána účinnost nirsevimabu 79 % v prevenci infekcí DCD vyvolaných RSV sdružených s návštěvou lékaře, 81 % v prevenci infekcí RSV dolních cest dýchacích sdružených s hospitalizací a 90 % v prevenci infekcí RSV dolních cest dýchacích sdružených s přijetím na jednotku intenzivní péče. Vysoká účinnost byla potvrzena v reálné praxi v řadě zemí Evropy, Severní i Jižní Ameriky.

Nirsevimab prokázal vyšší účinnost v inhibici RSV in vitro a in vivo než palivizumab.

Bezpečnost

Bezpečnost nirsevimabu byla sledována v klinických studiích v porovnání s placebem u donošených dětí a v porovnání s palivizumabem u předčasně narozených dětí a nebyly zjištěny žádné závažné nežádoucí účinky. Ani používání v reálné praxi neukazuje žádné bezpečnostní signály.

Doporučení

Nirsevimab doporučujeme všem novorozencům a kojencům ve věku do 12 měsíců před jejich první RSV sezonou nebo během ní, jejichž matky nebyly proti infekci RSV v těhotenství očkované řádně podle platného doporučení. Podání nirsevimabu dětem narozeným v měsících říjen až březen doporučujeme před propuštěním z novorozeneckého oddělení. V případě neprovedení imunizace za hospitalizace je doporučena aplikace nirsevimabu co nejdříve po propuštění. Dětem, které jsou narozené v březnu nebo dříve a propuštěné v dubnu, je možné nirsevimab podat i v dubnu před propuštěním nebo po propuštění nebo až na podzim před nadcházející sezonou, nejlépe v říjnu nebo listopadu. Dětem, které jsou narozené v březnu nebo dříve a propuštěné v květnu nebo později se nirsevimab podá na podzim před nadcházející sezonou v dávce podle hmotnosti dítěte před první RSV sezonou. Pro děti narozené v měsících duben až září doporučujeme podání před nadcházející sezonou, nejlépe v říjnu nebo listopadu. Dětem ve věku 12 měsíců a více je možné nirsevimab podat pouze v případě, že splňují indikační kritéria pro podání ve druhé RSV sezoně.

Podání nirsevimabu dětem, jejichž matka byla v těhotenství očkována, doporučujeme pouze v těchto situacích:

–⁠ mezi očkováním matky a narozením dítěte uplynulo méně než 14 dní;

–⁠ jedná se o dítě narozené v gestačním věku < 30 týdnů;

–⁠ jedná se o závažný imunokompromitující stav matky (doporučujeme preferenční využití nirsevimabu před očkováním těhotné ženy);

–⁠ jedná se o dítě po léčbě extrakorporální membránovou oxygenací (ECMO) nebo po operaci v mimotělním oběhu;

–⁠ jedná se o dítě s hemodynamicky významnou vrozenou srdeční vadou;

–⁠ jedná se o dítě hospitalizované na jednotce intenzivní péče s potřebou léčby O₂;

–⁠ jedná se o dítě s doporučením k podání monoklonálních protilátek ve věku nad 6 měsíců.

Rizikové faktory pro aplikaci před druhou RSV sezonou pro děti do 24 měsíců

Podání nirsevimabu před druhou RSV respirační sezonou doporučujeme pro děti mladší než 24 měsíců s rizikovým faktory pro těžký průběh infekce RSV bez ohledu na to, zda byla jejich matka v těhotenství očkována a bez ohledu na podání monoklonálních protilátek v předchozí sezoně.

Za rizikové faktory indikující podání dávky před druhou sezonou jsou považovány:

Závažná onemocnění dýchacích cest:

–⁠ BPD či chronická plicní nemoc z nezralosti s dlouhodobými klinickými projevy respiračního onemocnění;

–⁠ cystická fibróza a jiné formy chronické bronchitidy s těžkým plicním postižením nebo s neprospíváním nebo vyžadující každodenní léčbu;

–⁠ další závažná kongenitální a získaná onemocnění dolních cest dýchacích a plicního parenchymu zvyšující riziko respirační insuficience při virové infekci dýchacích cest;

–⁠ chronická respirační insuficience;

–⁠ vrozené poruchy metabolismu a genetické syndromy s klinicky významnými respiračními manifestacemi a se zvýšeným rizikem respirační insuficience při virové infekci dýchacích cest;

–⁠ závažná neuromuskulární a jiná neurologická onemocnění s klinicky významnými respiračními manifestacemi a se zvýšeným rizikem respirační insuficience při virové infekci dýchacích cest;

–⁠ těžká zdravotní postižení zvyšující riziko aspirace a závažných komplikací infekcí dolních cest dýchacích včetně respiračního selhání.

Závažná onemocnění srdce:

–⁠ vrozené srdeční vady se srdečním selháním a/nebo plicní hypertenzí a/nebo hypoxemií;

–⁠ vrozené srdeční vady s jednokomorovou cirkulací;

–⁠ vrozené srdeční vady s významným levo-pravým zkratem před chirurgickým řešením nebo s hemodynamicky závažným pooperačním reziduem;

–⁠ dilatační a jiné hemodynamicky významné kardiomyopatie;

–⁠ po transplantaci srdce.

Závažné poruchy imunity:

Nirsevimab se aplikuje intramuskulárně v dávce závislé na hmotnosti a věku dítěte podle následující tabulky:

Dodatečná dávka nirsevimabu po operaci v mimotělním oběhu

Pokud u dítěte dojde ke kardiochirurgickému zákroku v mimotělním oběhu, je indikována dodatečná dávka pro stávající RSV sezonu. Dávkování se řídí podle následující tabulky:

Nirsevimab je možné podat současně s jakoukoliv jednou nebo více očkovacími látkami a v jakémkoliv intervalu před očkováním nebo po něm. Nirsevimab je možné podat současně nebo v jakémkoliv intervalu od jiného produktu obsahujícího protilátky (včetně transfuze krve). Nirsevimab nemá žádnou specifickou kontraindikaci. Jedinou trvalou kontraindikací je anafylaktická reakce po předchozí dávce. Středně těžce nebo těžce probíhající akutní onemocnění je důvodem k odkladu do zlepšení zdravotního stavu. Prodělání infekce RSV v anamnéze není důvodem k nepodání nirsevimabu.

Schváleno výborem České vakcinologické společnosti ČLS JEP
dne 4. 4. 2026

Schváleno výborem Společnosti pro epidemiologii a mikrobiologii ČLS JEP dne 16. 4. 2026

Schváleno výborem České pediatrické společnosti ČLS JEP
dne 20. 4. 2026

Schváleno výborem Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP dne 24. 4. 2026

Schváleno výborem České společnosti dětské pneumologie ČLS JEP dne 18. 5. 2026

Schváleno výborem České neonatologické společnosti ČLS JEP
dne 9. 6. 2026