#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

MONITOR, aneb nemělo by vám uniknout, že...


Vyšlo v časopise: Čes.-slov. Patol., 55, 2019, No. 4, p. 217

′  PULMOPATOLOGIE

šíření nádoru v alveolech (STAS) je prognostickým faktorem rovněž i u neuroendokrinních plicních nádorů

STAS, tedy přítomnost a šíření drobných skupin nádorových buněk v alveolech v okolí vlastního nádoru plicního parenchymu, je stále diskutovaným fenoménem. V literatuře se o významu STAS píše v poslední pětiletce u adenokarcinomů a dlaždicobuněčných karcinomů plic se střídavou intenzitou (viz Monitor 01-2017). Až do letošního roku zůstalo poněkud stranou hodnocení STAS neuroendokrinní plicní nádory (NEC), ale jen do jara, kdy vyšly téměř ve stejném čase dvě práce s prakticky stejným závěrem.

V květnovém čísle oficiálního časopisu Mezinárodní společnosti pro studium plicních nádorů (IASLC) Journal of Thoracic Oncology vyšla práce autorského kolektivu z Memorial Sloan Kettering Cancer Center z New Yorku, kteří hodnotili význam STAS u téměř pětistovky neuroendokrinních karcinomů v resekátech plic, to konkrétně u 299 karcinoidů, 38 atypických karcinoidů, 57 malobuněčných karcinomů a 93 karcinomů velkobuněčných neuroendokrinních v různých stádiích onemocnění. Poměrně překvapivým zjištěním byla přítomnost STAS u více jak čtvrtiny všech NEC, to včetně karcinoidu, kde byla však přítomnost STAS nalezena jen u 16 % případů, oproti nálezu STAS u 37 % atypických karcinoidů a téměř poloviny high grade NEC. Podrobná statistická analýza následně prokázala, že nález STAS signifikatně souvisí s časným metastazováním a kumulativní incidencí smrti přímo spojené s plicním nádorem u všech NEC, navíc je STAS nezávislým prognostickým faktorem sdruženým s výrazně nepříznivou prognózou u high grade plicních neuroendokrinních nádorů, tedy velkobuněčného a malobuněčného NEC.

K obdobným výsledkům dospěla skupina autorů z Turína, kteří svou práci na skromnějším počtu 282 případů NEC publikovanou v červnovém čísle Virchows Archiv zaměřili především na skupinu atypických karcinoidů, jichž však nashromáždili úctyhodných 91, a porovnávali je se skupinou 191 případů karcinoidu a high grade NEC. Celková přítomnost STAS u všech NEC byla vyšší než u amerických autorů a u atypického karcinoidu dosahovala téměř poloviny případů, tedy hodnoty, která byla naměřena u high grade NEC v práci autorů z New Yorku! Italští autoři nalezli STAS u malobuněčného a velkobuněčného karcinomu dokonce v 71-88 % případů a i u karcinoidu byl podle nich STAS přítomen ve více než 20 % vzorků. I přes procentuálně odlišné zastoupení STAS byl výsledek uni -⁠ a multivariátní statistické analýzy obdobný se závěrem, že STAS je významný negativní prognostický faktor u atypického karcinoidu, který koreluje s tak zásadními prognostickými faktory jako je stádium nádoru, přítomnost uzlinových metastáz, nádorová lymfangiopatie a zvýšená exprese Ki-67.

Zdá se tedy zřejmé, že STAS má význam pro prognózu pacientů s neuroendokrinními plicními nádory, a to jak s low grade NEC (karcinoid a atypický karcinoid), tak high grade NEC (malobuněčný i velkobuněčný karcinom). Poměrně velké rozdíly v přítomnosti STAS u jednotlivých NEC ve dvou publikovaných pracích z významných pulmopatologických pracovišť sice svědčí pro jistou míru nekonzistence či nereprezentativnosti v hodnocení STAS, to ale zřejmě nic nemění na významu uvádění této skutečnosti ve výsledkových protokolech bioptických průvodek. Zejména u karcinoidu a atypického karcinoidu totiž mnoho důležitých prognostických faktorů nemáme. Otázkou dalších studií a klinicko-patologických korelací bude, nakolik přítomnost STAS (ne)ovlivní léčebné postupy u plicních nádorů.

Zdroje:

1. Aly RG. et al. Spread Through Air Spaces (STAS) Is Prognostic in Atypical Carcinoid, Large Cell Neuroendocrine Carcinoma, and Small Cell Carcinoma of the Lung. J Thorac Oncol 2019; 14(9): 1583-1593.

2. Altinay S. et al. Spread through air spaces (STAS) is a predictor of poor outcome in atypical carcinoids of the lung. Virchows Arch 2019; 475(3): 325-334.

-⁠ R. Matěj -


Štítky
Patologie Soudní lékařství Toxikologie

Článek vyšel v časopise

Česko-slovenská patologie

Číslo 4

2019 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Mepolizumab v reálné klinické praxi kurz
Mepolizumab v reálné klinické praxi
nový kurz
Autoři: MUDr. Eva Voláková, Ph.D.

BONE ACADEMY 2025
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D., doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.

Cesta pacienta nejen s SMA do nervosvalového centra
Autoři: MUDr. Jana Junkerová, MUDr. Lenka Juříková

Svět praktické medicíny 2/2025 (znalostní test z časopisu)

Eozinofilní zánět a remodelace
Autoři: MUDr. Lucie Heribanová

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#