INFIKOVANÁ CYSTA ZPŮSOBUJÍCÍ MECHANICKÝ SYNDROM JAKO KOMPLIKACE RENÁLNÍHO KARCINOMU


INFECTED CYST CAUSING A MECHANICAL SYNDROME AS A COMPLICATION OF A RENAL CELL CARCINOMA

We present a case report of a 57-year old male with a cystic lesion of the right kidney which caused a mechanical compression syndrome. Preliminary clinical findings suggested an infected cyst, although an altered renal cell carcinoma was suspected and later confirmed by histology after a nephron-sparing radical resection of described lesion.

KEY WORDS:
Infected cyst, pseudocyst, mechanical syndrome, renal cell carcinoma


Autoři: Jan Novák 1;  Jiří Stejskal 1;  Jan Mokriš 1;  Vladimír Borovička 1;  Viktor Vik 1;  David Girsa 2;  František Koukolík 3;  Roman Zachoval 1
Působiště autorů: Urologické oddělení, Thomayerova nemocnice, Praha 1;  Radiodiagnostické oddělení, Thomayerova nemocnice, Praha 2;  Oddělení patologie, Thomayerova nemocnice, Praha 3
Vyšlo v časopise: Ces Urol 2015; 19(4): 309-314
Kategorie: Kazuistika

Souhrn

V následující kazuistice demonstrujeme 57letého pacienta, který se dostavil s cystickým ložiskem pravé ledviny způsobujícím mechanický syndrom. Nález klinicky imponoval jako infikovaná cysta, diferenciálně diagnosticky nebylo možné vyloučit cysticky změněný renální karcinom, který byl po radikálním ledvinu šetřícím výkonu histologicky definitivně verifikován.

KLÍČOVÁ SLOVA:
Infikovaná cysta, pseudocysta, mechanický syndrom, renální karcinom.

ÚVOD

Renální cysty se svou prevalencí 20 % u čtyřicetiletých a 33 % u šedesátiletých (dle CT) představují nejčastější léze ledvin v populaci (1). Často se jedná o sporadické solitární útvary vyskytující se spíše unilaterálně, ale mohou být součástí hereditárních i nehereditárních onemocnění, kdy se naopak vyskytují ve vysokém počtu převážně bilaterálně s mnohdy extrarenálním postižením (2). V diferenciální diagnóze nesmíme zapomenout na parazitární cysty způsobené nejčastěji tasemnicemi rodu Echinococcus sp. (3).

Maligní potenciál cyst ledvin je vyjádřen radiodiagnostickou klasifikací dle Bosniaka – prosté cysty hodnocené jako Bosniak I s rizikem malignizace do 2 % vyžadují při asymptomatickém průběhu pouze sledování, naopak u komplikovaných cyst hodnocených jako Bosniak III (pravděpodobnost malignity 33 %) a Bosniak IV (pravděpodobnost malignity 92,5 %) je nutností urologická intervence s preferencí záchovného výkonu, je-li zajištěna jeho radikalita (4). Na druhou stranu 4–7 % renálních karcinomů má cystický charakter (1).

Cysty ledvin bývají asymptomatické, při větším rozměru mohou působit tlak či tupou bolest v bedru, mohou se prezentovat gastrointestinální symptomatikou imitující vředovou chorobu gastroduodenální či onemocnění žlučníku. Při jejich lokalizaci při dolním polu může dojít k útlaku dutého systému s obrazem městnání. Krvácení do cysty s eventuálním rozvojem hematurie by mohlo svědčit spíše pro maligní charakter ložiska. Vzácně dochází k jejich infekci s rozvojem celkových příznaků a septikémie, kdy následné odlišení od abscesu bývá složité (5).

KAZUISTIKA

Na akutní interní ambulanci je z LSPP odeslán 57letý pacient pro nechutenství trvající posledních deset dní. Subjektivně dále udává neztišitelný pocit sucha v ústech při normálním příjmu tekutin a ztrátu hmotnosti cca 4 kg.

Bolesti břicha, febrilie, nauzeu, vomitus či mikční obtíže neguje. Stolici má normální bez patologické příměsi.

Anamnesticky uvádí pouze arteriální hypertenzi a hyperurikémii bez prodělaných operací, v minulosti nikotinizmus, alkohol neguje.

Při fyzikálním vyšetření je patrná celková schvácenost, opocenost, pomalejší psychomotorické tempo, nejistota při chůzi, dále hypotenze 100/70 mmHg a tachykardie 90/min. Břicho se jeví palpačně tuhé v pravém mezogastriu, čímž budí podezření na hepatomegalii, bedra jsou nebolestivá.

Laboratorně dominuje elevace jaterních enzymů (AST 2,83 μkat/l, ALT 2,11 μkat/l, GGT 1,13 μkat/l) a především zánětlivých parametrů (CRP 342,2 mg/l, WBC 13,1 x 109/l, prokalcitonin 2,18 μg/l), dále hypokalémie (2,7 mmol/l) bez alterace renálních funkcí (krea 92 μmol/l, urea 6,9 mmol/l).

Na zadopředním snímku hrudníku je patrný vysoký stav bránice a široká hladina pod její pravou klenbou (obrázek 1). Internistou provedená ultrasonografie břicha vylučuje hepatomegalii a potvrzuje v pravé polovině břicha objemnou tekutinovou anechogenní kolekci s přítomnými echogenními strukturami ohraničenou echogenní stěnou. Kontrastnímu CT břicha a malé pánve dominuje již ultrasonograficky popsaná tekutinová kolekce velikosti 270×160×210 mm s bublinami plynu. V kaudální části kolekce se nachází solidní ložisko velikosti 70×40×50 mm, v němž se sytí céva. Ložisko vyrůstá z pravé ledviny, čímž ji dislokuje ventromediálně. Duté systémy obou ledvin jsou bez městnání. Denzita kolekce nesvědčí pro čerstvou krev, ale nelze vyloučit drobné aktivní krvácení v ložisku. Nález může odpovídat cysticky změněnému tumoru ledviny či komplikované cystě hodnocené jako Bosniak III s jasnými známkami infekce (obrázek 2).

Zadopřední snímek hrudníku: nález široké hladiny pod pravou brániční klenbou
Fig. 1. Chest X-ray: an extensive hydroaeric phenomenon in the right subfrenic area
Obr. 1. Zadopřední snímek hrudníku: nález široké hladiny pod pravou brániční klenbou Fig. 1. Chest X-ray: an extensive hydroaeric phenomenon in the right subfrenic area

CT: axiální řez cystickým ložiskem s patrnými bublinkami vzduchu a dorzoventrálně probíhající cévou vyrůstajícím z pravé ledviny a dislokující ji ventrálně
Fig. 2. CT: axial section at the level of the cystic lesion with notable air bubbles and a blood vessel passing dorsoventrally, the origin of the lesion is the right kidney, dislocating it ventrally
Obr. 2. CT: axiální řez cystickým ložiskem s patrnými bublinkami vzduchu a dorzoventrálně probíhající cévou vyrůstajícím z pravé ledviny a dislokující ji ventrálně Fig. 2. CT: axial section at the level of the cystic lesion with notable air bubbles and a blood vessel passing dorsoventrally, the origin of the lesion is the right kidney, dislocating it ventrally

Pacient je odeslán na urologické oddělení k drenáži ložiska. Pod ultrasonografickou a rentgenovou kontrolou jsou pacientovi v lokální anestezii zavedeny do popsané kolekce dva nefrostomické katétry, které odvádí přibližně pět litrů nahnědlé silně zapáchající tekutiny. Pro známky infekce není prováděn nástřik ložiska kontrastní látkou. Vzorky punktátu jsou odeslány na cytologii, která vychází jako onkologicky nesuspektní, a na kultivaci, která nejspíše pro nesprávný odběr není vyšetřena. Dále jsou odeslány na kultivaci hemokultury a moč, které vychází negativní. Bezprostředně po výkonu pociťuje pacient úlevu.

Následující dny po drenáži kolekce při antibiotické (Gentamicin + Metronidazol + Ampicilin- Sulbaktam) a infuzní terapii dochází k výraznému zlepšení celkového klinického stavu a poklesu zánětlivých parametrů. Dále navzdory substituční terapii perzistuje hypokalémie a objevují se epizody hypotenze řešené úpravou medikace.

Pátý den hospitalizace jsou odeslány nové kultivace sekretu z nefrostomických katétrů, v kterých vychází pouze ojediněle Escherichia coli, Staphylococcus koag. negativní a Peptostreptococcus sp.

Sedmý den hospitalizace provádíme pacientovi kontrolní kontrastní CT břicha a malé pánve, na kterém je po drenáži ložiska se stěnou charakteru pyogenní membrány patrná regrese na velikost 115x100x165 mm (obrázky 3 a 4).

CT: axiální řez cystickým ložiskem pravé ledviny po drenáži
Fig. 3. CT: axial section at the level of the cystic lesion of the right kidney after drainage
Obr. 3. CT: axiální řez cystickým ložiskem pravé ledviny po drenáži Fig. 3. CT: axial section at the level of the cystic lesion of the right kidney after drainage

CT: sagitální řez cystickým ložiskem pravé ledviny po drenáži
Fig. 4. CT: sagital section at the level of the cystic lesion of the right kidney after drainage
Obr. 4. CT: sagitální řez cystickým ložiskem pravé ledviny po drenáži Fig. 4. CT: sagital section at the level of the cystic lesion of the right kidney after drainage

Třináctý den hospitalizace indikujeme u pacienta otevřenou revizi pravé ledviny. Z pravostranné lumbotomie v poloze na boku je mobilizována pravá ledvina, na kterou nasedá objemný cystický útvar, ze kterého je po incizi odebrán vzorek na peroperační histologické vyšetření a odsáto přibližně 600 ml hnisu, nekrotických hmot a organizovaných koagul (obrázek 5). Po uzavření turniketu na a. renalis je provedena resekce přes celou zevní konvexitu do makroskopicky zdravé tkáně s následnou suturou makroskopicky zdravé tkáně není provedena nefrektomie resekované pravé ledviny. Během výkonu dosahují krevní ztráty přibližně 200 ml.

Peroperační nález
Fig. 5. Perioperative finding
Obr. 5. Peroperační nález Fig. 5. Perioperative finding

Rána se po operaci hojí per primam intentionem, pouze s vyšší sekrecí dorzálně, pacient je bez výrazných obtíží.

Definitivní histologické vyšetření potvrzuje v resekátu přítomnost rozpadlého nejspíše druhotně infikovaného středně diferencovaného světlobuněčného renálního karcinomu s mohutnou pyogenní membránou. Vzhledem k rozpadu je TNM klasifikace nádoru obtížná, ale nejspíše se jedná o pT2b.

Po 23 dnech hospitalizace je pacient ve stabilním stavu s normalizovanými hodnotami zánětlivých parametrů a se zhojenou ránou dimitován a předán do ambulantní péče onkologů k dalšímu sledování.

Restagingové CT vyšetření šest měsíců od výkonu je bez známek recidivy (obrázek 6).

Stagingové CT šest měsíců po výkonu bez známek recidivy
Fig. 6. Staging CT six months after the treatment with no signs of relapse
Obr. 6. Stagingové CT šest měsíců po výkonu bez známek recidivy Fig. 6. Staging CT six months after the treatment with no signs of relapse

DISKUZE

Jak bylo zmíněno v úvodu, 4–7 % renálních karcinomů má cystický charakter (1). Za primárně cystický nádor je považován multilokulární světlobuněčný renální karcinom s nízkým maligním potenciálem (multilocular clear cell renal cell neoplasm of low malignant potential) s velmi dobrou prognózou, jenž je dle poslední klasifikace ISUP (International Society of Urological Pathology) z roku 2013 řazen jako podjednotka světlobuněčného renálního karcinomu (6) na rozdíl od WHO klasifikace z roku 2004, kdy byl vyčleňován jako samostatná nozologická entita s úzkou vazbou právě na světlobuněčný renální karcinom (7). Cystický světlobuněčný a papilární renální karcinom vznikají až sekundárně nejčastěji jako následek nekróz v primárně solidním nádoru, což je i námi popisovaný případ (8). Formálně vzato se však histopatologicky jedná o pseudocystu, protože na rozdíl od skutečných cyst jí chybí epitelová výstelka, ale toto označení se v souvislosti s ledvinami běžně neužívá (9).

Typicky uváděná symptomatologická trias hematurie – bolest – hmatná rezistence v bedru se dnes vyskytuje zřídka, protože renální karcinom bývá zachycen v časnějších stadiích při USG či CT vyšetřeních prováděných z nejrůznějších indikací. Při cystické degeneraci renálního karcinomu může být obtížná interpretace výsledků zobrazovacích vyšetření, protože nález může působit jako dobře ohraničená cystická hypo-či dokonce avaskulární léze, což může vést k mylné diagnóze (10). V případě pochybností může poskytnout přídatnou informaci vyšetření MRI, neboť je přesnější v hodnocení sept (počet, struktura, sycení), sycení celého ložiska (nativně denzní ložiska a ložiska s pseudosycením na CT) a kalcifikací (při jejich větším rozsahu, kdy nelze hodnotit sycení pomocí CT), což jsou právě kritéria užívaná v klasifikaci dle Bosniaka (11).

Není-li možné pomocí zobrazovacích vyšetření jednoznačně vyloučit malignitu, je indikována operační revize s odběrem peroperační histologie. Perkutánní punkční biopsie pro mnohdy nekrotický obsah cysty a pouze úzký vitální lem vnitřní výstelky vychází často falešně negativní a nelze se na ni bezpečně spolehnout (8).

Infekce jako vzácná komplikace prostých cyst bývá v literatuře popisována (5). Naší kazuistice obdobný případ je dokumentován z Japonska z roku 1985, kdy 69letá žena vyhledala lékaře pro bolest v levé polovině břicha. Zobrazovací metody prokázaly objemný cystický útvar pokrytý hypertrofickou fibrózní kapsulou, jenž vyrůstal z levé ledviny. Makroskopicky se v cystě nacházely žluté útvary do velikosti několika centimetrů imponující jako xantom. Byla provedena radikální nefrektomie a definitivní histologie potvrdila renální karcinom (12).

ZÁVĚR

Infikovaná cysta způsobující mechanický syndrom může být vzácnou komplikací světlobuněčného renálního karcinomu. Ve vhodných případech je možné provést záchovný výkon s dostatečnou radikalitou.

Došlo: 15. 10. 2015

Přijato: 7. 12. 2015

Kontaktní adresa:

MUDr. Jan Novák

Urologické oddělení,

Thomayerova nemocnice

Vídeňská 800,

140 59 Praha 4 – Krč

email: jan.novak@ftn.cz

Střet zájmů: žádný

Prohlášení o podpoře:

Autor prohlašuje, že zpracování článku nebylo podpořeno žádnou společností.


Zdroje

1. Reynard J, Brewster S, Biers S. Oxford handbook of urology. 3. ed. Oxford: Oxford University Press 2013.

2. Hanuš T. Urologie. Vyd. 1. Praha: Triton 2011.

3. Qadri S, Sherwani RK, Ahmed M. Isolated cystic echinococcosis of kidney burlesquing as renal cell carcinoma: a diagnostic pitfall. Annals of Parasitology. 2014, 61(1): 57–60.

4. Wein AJ, Kavoussi LR, Campbell MF. Campbell-Walsh urology: editor-in-chief, Alan J. Wein. 10. ed. Philadelphia: Elsevier Saunders 2012.

5. McAninch JW. Smith and Tanagho‘s general urology. 18. ed. New York: McGraw Hill Professional 2013.

6. Delahunt B, Srigley JR, Egevad L, Montironi R. International Society of Urological Pathology Grading and Other Prognostic Factors for Renal Neoplasia. European Urology. 2014, 66(5): 795–798.

7. Lopez-Beltran A, Scarpelli M, Montironi R, Kirkali Z. 2004 WHO Classification of the Renal Tumors of the Adults. European Urology. 2006, 49(5): 798–805.

8. Hes O, Hora M. Patologie cystických nádorů ledvin dospělých: diferenciální diagnóza, prognóza a význam pro klinickou praxi. Urolog. praxi. 2010, 11(1): 22–24.

9. Povýšil C, Šteiner I. Obecná patologie. Vyd. 1. Praha: Galén 2011.

10. Zachoval R, Velenská Z, Lukeš M, Záleský M, Urban M, Rychterová V. Cystický papilární renální karcinom imitující organizovaný hematom v cystě. Ces Urol 2001; (2): 17–19.

11. Válek V, Mechl M. Diferenciální diagnostika cystických lézí ledvin. Urologické Listy. 2006, 4(2).

12. Okamura T, Matsuyama M, Masui T, Ohtaguro K. A case of renal cell carcinoma with the complication of a giant cyst difficult to distinguish from xanthoma. Hinyokika Kiyo. 1987, 33(3).

Štítky
Dětská urologie Nefrologie Urologie

Článek vyšel v časopise

Česká urologie

Číslo 4

2015 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se