Zpráva ze XIII. pracovních dnů neuropsychiatrie v Levoči

Ve dnech 23.–24. dubna letošního roku probíhaly v krásném sále Městského divadla v historickém jádru Levoče XIII. pracovní dny neuropsychiatrie, zaměřené na propojení neurologie a psychiatrie. Konají se pravidelně každý druhý rok a mají dlouhou tradici. I. levočské pracovní dny neuropsychiatrie společně s algeziologií ve vertebrologii se konaly ve dnech 27.–29. září 2001. Za jejich zrodem a organizací stál MUDr. Miloslav Dvorák, PhD., tehdejší primář Neurologického oddělení NsP Levoča, který v současnosti působí v Nemocnici Spišská Nová Ves, a brněnský profesor neurologie MUDr. Ivan Rektor, levočský rodák. Záštitu letošní akci poskytla řada odborných společností a institucí na slovenské i české straně včetně dvou nejvýznamnějších soukromých provozovatelů zdravotnických zařízení a město Levoča, které kongres po léta považuje za svoji prestižní akci. Během čtvrt století došlo postupně k výměně generací a štafeta kongresu přešla do rukou mladších. Prezidentkou kongresu se stala Andrea Hlubeková, primářka neurologického oddělení v Nemocnici Spišská Nová Ves. Slovensko se také může na rozdíl od Česka pochlubit založením samostatné Slovenské neuropsychiatrické společnosti.

Zahajovací sympozium prvního pracovního dne bylo věnováno českým přednášejícím. Brněnská neurologická klinika uvedla svá nosná výzkumná a pracovní témata, tj. epilepsii a demenci. Výzkum kvantitativní spektrální analýzy EEG prokázal její význam pro diagnostiku neurodegenerativních onemocnění, o čemž pohovořil MUDr. Ondráček. Včasné diagnostice demence s Lewyho tělísky pomocí kombinace klasických klinických příznaků a moderních biomarkerů zahrnujících alfa-synukleinové markery, specifickou PET, SPECT a polysomnografii se věnovala prof. Irena Rektorová. Osobnost Ireny Rektorové je rovněž nerozlučně spjata s levočskými pracovními dny. Aktuálně je odbornou garantkou této prestižní česko-slovenské akce a výraznou osobností brněnského mezioborového centra vědecké excelence CEITEC. Zajímavé byly výsledky studie aplikace rTMS u hraniční poruchy osobnosti, které prezentovala MUDr. Kateřina Rektorová. Závěrem byla MUDr. Terezou Uhrovou probrána diagnostika a léčba deliria jako symptomu i syndromu, který se táhne řadou neuropsychických i somatických diagnóz.

Pojítkem sdělení druhého sympozia byla problematika markerů umožňující stratifikaci nemocných s cílem personalizované léčby. První sdělení prof. Češkové bylo přehledové a hodnotilo přínos obrovských pokroků v oblasti genetiky, imunologie a technologií (včetně využití umělé inteligence) pro jejich potenciál změnit současnou medicínu, včetně neuropsychických poruch. Dále byly prof. Ustohalem představeny výsledky studií brněnské psychiatrické kliniky zaměřené na výzkum markerů u prvních epizod schizofrenie včetně posledních prací zabývajících se stresovou osou a kortizolem, který se ocitl v popředí zájmu pro možnost vyhodnocení z vlasů. Tato metoda umožňuje hodnotit jeho koncentrace v delším časovém horizontu. Problematiku markerů u Alzheimerovy nemoci v kontextu nadějné biologické léčby doplnil prof. Šutovský a přehled o dalších typech demencí MUDr. Koreň.

Odpolednímu sympoziu dominovaly specifické poruchy spánku (nadměrná ospalost, narkolepsie, spánková apnoe) prezentované košickými neurology. S tématem Mise pro zdraví mozku, klíčovou iniciativou Evropské neurologické akademie, vystoupila prof. Zuzana Gdovinová, bývalá prezidentka Slovenské neurologické společnosti. Cílem byla podpora propagace zdravého životního stylu, který zahrnuje dostupné, prokazatelně účinné a preventivně působící aktivity nejen u somatických, ale také neuropsychických onemocnění. Tato představují širokou skupinu poruch kombinujících fyzické poškození CNS a psychické příznaky, u kterých zdravý životní styl dosud běžně doporučován nebyl.

V lehčím tónu se neslo sympozium předního českého sexuologa a psychologa prof. Weisse a jeho spolupřednášejících na téma Mýty v sexu. Sexuologické sympozium je již delší dobu zařazováno do programu levočských pracovních dnů pravidelně a patří k nejatraktivnějším. Nosné sdělení se týkalo velmi aktuálního celospolečenského tématu, pornografie. Problematika byla rozebrána zábavně, nicméně velmi didakticky, a to nejen z hlediska negativ, ale také překvapivě pozitiv. Uspokojivý sexuální život je nedílnou součástí kvality života, již není tabuizován a může být dalším společným námětem u nemocných s neurologickými i psychickými poruchami.

Páteční ráno bylo věnováno pohybovým poruchám, od periferního traumatu jako jejich možného spouštěcího faktoru po geneticky podmíněné dystonické syndromy, cervikální dystonie a choreu. U řady neuropsychických poruch vznikají jako polékový nežádoucí účinek (hlavně po aplikaci antipsychotik), v důsledku cévní mozkové příhody nebo jako projev Huntingtonovy choroby. Možné příčiny vzniku a léčba pohybových poruch je další důležitou oblastí sdílenou neurology a psychiatry. V doporučených diagnostických a léčebných postupech v psychiatrii je nejčastěji se vyskytujícím pohybovým poruchám věnována samostatná kapitola (Léčba EPS –⁠ akutní a tardivní dystonie a dyskineze), na které spolupracovali lékaři psychiatrické a neurologické kliniky v Brně. Pro psychiatry byla nepochybně zajímavá i zmínka o jednoduchém skríningovém testu neurodegenerativních onemocnění, zaměřeném na poškození frontálního laloku („Three clap test“).

Závěrečné sympozium se zabývalo specifickou neurologickou problematikou včetně kazuistik (paraneoplastická cerebelární degenerace, neuroborelióza) a komplexními nebo inovativními přístupy k jejich léčbě (komplexní přístup se zaměřením na kognitivní a psychické potíže, neinvazivní mozková stimulace).

Nechyběla ani malá posterová sekce, ve které byla představena i unikátní práce obou psychiatrických klinik v Košicích, zaměřená na genetické markery predikující efekt antidepresivní léčby. Uvedená pracoviště jsou svým zaměřením v našem regionu unikátní a získala mezinárodní publicitu.

Eva Češková a Libor Ustohal