Český neurochirurg jako hostující profesor ve Spojených státech

Tradice hostujících profesorů (tzv. visiting professors), kteří působí jako pozvaní řečníci na jeden den či krátké období na neurochirurgických a dalších lékařských pracovištích v USA, sahá až do první poloviny 20. století, přičemž se začala systematicky rozvíjet zejména po druhé světové válce a stala se běžnou součástí akademického života ve zdravotnictví. Má za cíl podporovat sdílení znalostí, mentoring a rozvoj odborné úrovně. Od 50. a 60. let se tradice upevňuje jako součást akademické kultury. Mnoho neurochirurgických klinik zakládá „Visiting Professor Lectures“ nebo přednášky pojmenované po významných zakladatelích a donátorech. Hostující profesoři bývají zvaní pravidelně, např. jednou ročně, a jejich návštěva zahrnuje Grand Rounds – hlavní přednášku pro celý obor, setkání s rezidenty a fakultou, diskuzi nad aktuálními případy a výukové semináře.

Univerzita v Connecticutu (UCONN) pozvala prof. Martina Sameše z ústecké neurochirurgie jako hostujícího profesora na Neurochirurgickou kliniku v Hartfordu ve dnech 28.–30. 4. 2025. Zvané působení prof. M. Sameše na Univerzitě UCONN mělo tradičně daný protokol pracovního oběda, banketu se slavnostními projevy, zvané hodinové přednášky a diskuze navrhované léčby u obtížných konkrétních případů. Zvaná přednáška je pojmenována „Annual Takanori Fukushima Technical Excellence in Neurosurgery Lecture“. Prof. Sameš byl sedmým zvaným řečníkem na této univerzitě po šesti významných amerických profesorech určujících směr oboru (A. Friedman, S. Giannotta, M. Lawton, W. Couldwell, J. Morcos) a zároveň prvním pozvaným z evropského kontinentu.

Téma přednášky bylo mírně provokující a týkalo se mikrochirurgické léčby mozkových aneuryzmat v době, kdy velké randomizované studie s dlouhodobým sledováním (BRAT [1], ISAT [2]) ukazují větší spolehlivost mikrochirurgických klipů před endovaskulární léčbou (retreatment 19 % za 10 let u endovaskulární léčby koilem). Právě Spojené státy v posledních letech významně nadužívají endovaskulární techniky, především tzv. flow divertery. Přesto byla přednáška přijata s velkým zájmem a bohatou diskuzí rezidentů, lékařů univerzity i vzdáleně připojených posluchačů.

Pozvání na prestižní univerzitu v USA svědčí o solidní úrovni české neurochirurgie a vyspělosti ústecké neurochirurgické školy.