Vliv empatie a psychologické intervence win-win na ošetřovatelskou péči o pacienty s akutním mozkovým infarktem v důsledku psychického stresu a vliv různých způsobů zvládání stresu
Autoři:
W. Bian; N. Zhu; F. Gu; L. Ding; J. Zhang; J. Yu; Y. Hu
Působiště autorů:
Department of Emergency, Jiangnan University Affiliated Hospital, Wuxi, Jiangsu Province, China
Vyšlo v časopise:
Cesk Slov Neurol N 2025; 88(3): 183-188
Kategorie:
Původní práce
doi:
https://doi.org/10.48095/cccsnn2025183
Souhrn
Východiska: Akutní mozkový infarkt (acute cerebral infarction; ACI) je časté cerebrovaskulární onemocnění charakterizované akutním nástupem a závažným stavem. Cíl: Naším cílem bylo posoudit vliv empatie a psychologické intervence win-win na ošetřovatelskou péči o pacienty s ACI v důsledku psychického stresu a vliv různých způsobů zvládání stresu. Metody: Pacienti s ACI (n = 50), kteří byli od června 2021 do prosince 2022 podrobeni rutinní ošetřovatelské intervenci, byli zařazeni do kontrolní skupiny, zatímco pacienti (n = 50), kteří byli od ledna 2023 do června 2024 podrobeni rutinní ošetřovatelské intervenci kombinované s empatií a psychickou intervencí win-win, byli zařazeni do studijní skupiny. Výsledky: Studijní skupina měla vyšší skóre v dimenzi konfrontace, ale nižší skóre v dimenzích vyhýbání se a rezignace než kontrolní skupina (p < 0,05). Skóre General Self-Efficacy Scale (GSES) se zvýšilo, zatímco skóre Fear of Progression Questionnaire-Short Form (FoP-Q-SF) se snížilo ve srovnání s hodnotami před intervencí v obou skupinách. Studijní skupina měla vyšší skóre GSES, ale nižší skóre FoP-Q-SF než kontrolní skupina (p < 0,05). Skóre Stroke-Specific Quality of Life Scale se v obou skupinách zvýšilo ve srovnání s hodnotami před intervencí (p < 0,05). Závěr: Empatie a psychologická intervence win-win mohou zmírnit psychický stres pacientů s ACI a jejich příbuzných a zlepšit způsoby, jak pacienti zvládají situaci.
Klíčová slova:
stres – ošetřovatelství – empatie – akutní mozkový infarkt – zvládání stresu – psychologická intervence
Zdroje
1. Mao X, Luan D, Qi Z. Dysregulation of Serum miR-138-5p and its clinical significance in patients with acute cerebral infarction. Cerebrovasc Dis 2022; 51 (5): 670–677. doi: 10.1159/000523902.
2. Xie H, Gao M, Lin Y et al. An emergency nursing and monitoring procedure on cognitive impairment and neurological function recovery in patients with acute cerebral infarction. NeuroRehabilitation 2022; 51 (1): 161–170. doi: 10.3233/NRE-210310.
3. Song TJ, Chang Y, Chun MY et al. High dietary glycemic load is associated with poor functional outcome in patients with acute cerebral infarction. J Clin Neurol 2018; 14 (2): 165–173. doi: 10.3988/jcn.2018.14.2.165.
4. Liu Y, Qu M, Wang N et al. Effects of an evidence-based nursing intervention on neurological function and serum inflammatory cytokines in patients with acute cerebral infarction: a randomized controlled trial. Restor Neurol Neurosci 2021; 39 (2): 129–137. doi: 10.3233/RNN-201080.
5. An X, Zeng L, Shen L et al. Influences of a hierarchical nursing model on rescue outcomes and nursing quality of patients with acute cerebral infarction. Am J Transl Res 2021; 13 (6): 6498–6506.
6. Martín Moreno V, Martínez Sanz MI, Fernández Gallardo M et al. The influence of nationwide COVID-19 lockdown on the functional impairment and long-term survival of dependent people for carrying out basic activities of daily living in a neighborhood of the city of Madrid, Spain: Orcasitas Cohort Longitudinal Study. Front Public Health 2024; 12: 1385058. doi: 10.3389/fpubh.2024.1385058.
7. Hacke W, Kaste M, Skyhoj Olsen T et al. Acute treatment of ischemic stroke European Stroke Initiative (EUSI). Cerebrovasc Dis 2000; 10 (3): 22–33. doi: 10.1159/000047578.
8. Volicer BJ, Bohannon MW. A hospital stress rating scale. Nurs Res 1975; 24 (5): 352–359.
9. Thommessen B, Aarsland D, Braekhus A et al. The psychosocial burden on spouses of the elderly with stroke, dementia and Parkinson‘s disease. Int J Geriatr Psychiatry 2002; 17 (1): 78–84. doi: 10.1002/ gps.524.
10. Chai Q, Yuan Z, Jin Y et al. Factors influencing acceptance of disability among stroke patients in Tianjin, China: a cross-sectional study. NeuroRehabilitation 2016; 38 (1): 37–44. doi: 10.3233/NRE-151293.
11. Chen HL, Liu K, You QS. Self-efficacy, cancer-related fatigue, and quality of life in patients with resected lung cancer. Eur J Cancer Care 2018; 27 (6): e12934. doi: 10.1111/ecc.12934.
12. Sarkar S, Sautier L, Schilling G et al. Anxiety and fear of cancer recurrence and its association with supportive care needs and health-care service utilization in cancer patients. J Cancer Surviv 2015; 9 (4): 567–575. doi: 10.1007/s11764-015-0434-2.
13. Legris N, Devilliers H, Daumas A et al. French validation of the Stroke Specific Quality of Life Scale (SS-QoL). NeuroRehabilitation 2018; 42 (1): 17–27. doi: 10.3233/NRE-172178.
14. Zhu FX, Ye Q. Effect of medical care linkage-continuous management mode in patients with posterior circulation cerebral infarction undergoing endovascular interventional therapy. World J Clin Cases 2022; 10 (29): 10478–10486. doi: 10.12998/wjcc.v10.i29.10478.
15. Pego Pérez ER, Fernández I, Pumar JM. Functional outcomes of patients with stroke treated with thrombectomy by aspiration. Brain Inj 2021; 35 (4): 476–483. doi: 10.1080/02699052.2021.1887519.
16. Munich SA, Vakharia K, McPheeters MJ et al. “Strokenomics”: bending the cost curve in stroke care. J Neurosurg 2020; 134 (2): 585–590. doi: 10.3171/2019.11.JNS191960.
17. Li Z, Shang N, Fan G et al. Effect of nursing based on the hopeless self-esteem theory plus multi-dimensional intensive nursing for elderly patients with acute cerebral infarction complicated with depression. Am J Transl Res 2021; 13 (7): 8450–8457.
18. Tang X, Sun H, Ge S et al. Experiences and needs of older adults at different stages of cerebral infarction based on trajectory theory-A qualitative study. Nurs Open 2023; 10 (3): 1482–1491. doi: 10.1002/ nop2.1398.
19. Onishi R, Hatakeyama Y, Hirata K et al. Development and usability of a hospital standardized ADL ratio (HSAR) for elderly patients with cerebral infarction: a retrospective observational study using administrative claim data from 2012 to 2019 in Japan. BMC Geriatr 2023; 23 (1): 235. doi: 10.1186/s12877-023-03957-4.
20. Prusova E, Skoloudik D, Langova K et al. Efekt psychoedukačního programu u pacientů s CMP v postakutní péči. Ces Slov Neurol N 2023; 86/119 (6): 383–390. doi: 10.48095/cccsnn2023383.
21. Jiang X, Gu Q, Jiang Z et al. Effect of family-centered nursing based on timing it right framework in patients with acute cerebral infarction. Am J Transl Res 2021; 13 (4): 3147–3155.
22. Chen QQ, Lin FM, Chen DH et al. Analysis of mental health status and related factors in patients with acute cerebral infarction.World J Psychiatry 2023; 13 (10): 793–802. doi: 10.5498/wjp.v13.i10.793.
Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie NeurologieČlánek vyšel v časopise
Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie

2025 Číslo 3
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Pleiotropně působící nootropikum – vinpocetin
- Nejčastější nežádoucí účinky venlafaxinu během terapie odeznívají
- Moje zkušenosti s Magnosolvem podávaným pacientům jako profylaxe migrény a u pacientů s diagnostikovanou spazmofilní tetanií i při normomagnezémii - MUDr. Dana Pecharová, neurolog
Nejčtenější v tomto čísle
- Změny a poruchy spánku a bdění navozené léky – narativní přehled
- Telerehabilitace u osob s neurologickým onemocněním – aktuální poznatky z klinických studií
- Úvodní informace o roli hypofrakcionované léčby gama nožem u mozkových metastáz
- Paraneoplastické extrapyramídové syndrómy