Faktory hojenia dekubitov u kriticky chorých pacientov


Autoři: E. Hlinková 1;  J. Němcová 1;  A. Simová 2;  M. Balková 2
Působiště autorů: Department of Nursing, Jessenius Faculty of Medicine, Comenius University, Martin, Slovakia 1;  Department of Surgery and Transplantation Center, University Hospital in Martin, Slovakia 2
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2018; 81(Suplementum 1): 13-18
Kategorie: Původní práce
doi: 10.14735/amcsnn2018S13

Souhrn

Cieľ:

Identifikovať a analyzovať faktory ovplyvňujúce priebeh hojenia dekubitov u kriticky chorých pa­cientov, následne porovnať variabilitu hojenia dekubitov po stabilizácii zdravotného stavu.

Súbor a metodika: Komparatívna multiprípadová štúdia s využitím kvalitatívnych aj kvantitatívnych výskumných metód. Výskumnú vzorku tvorili traja kriticky chorí pa­cienti s dekubitom.

Výsledky: Kritický stav nastal po terapeutickom zákroku na srdci (prípad A, C –  kardiochirurgický zákrok; prípad B –  rádiologický intervenčný zákrok). Dekubity vznikli počas riadenej a podpornej ventilácie, kontinuálnej intravenóznej sedácii a analgézii. K nehojeniu dekubitov významne prispievali hypoxia, hemodynamická instabilita, podávanie vazopresorov s vazokontrikčnými účinkami, imobilita, nemožnosť zmeny polohy pri riadenej a podpornej ventilácii, obezita a malnutrícia. V prípade A nastalo hojenie po vertikalizácii, zlepšovaním sebaopatery, podávaním vitamínu C so zinkom a pridávaním nutričných prípravkov (sipping), po 8 mesiacoch bol dekubitus zahojený. V prípade B (vigílna kóma) nastalo zahojenie 80 % plochy dekubitov na viacerých miestach po zavedení perkután­nej endoskopickej gastrostómie (PEG) a podávaním nutrične definovanej enterálnej výživy. V prípade C hojenie komplikovali quadruplégia a malnutrícia, pa­cient bol vyživovaný tekutou stravou pomocou nazogastrickej sondy. I napriek podtlakovej terapii rany nenastalo hojenie.

Záver: Vo významnej miere sme potvrdili vplyv mobility a výživy na hojenie dekubitov. Ukázalo sa, že u sledovaných pa­cientov je podávanie stravy nazogastrickou sondou nepostačujúce v porovnaní s PEG (podávaním nutrične definovanej enterálnej výživy).

Kľúčové slová:

dekubitus – kriticky chorí – faktory hojenia – mobilita – výživa

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.


Zdroje

1. Robertson LC, Al-Haddad M. Recogniz­­ing the critical­ly ill patient. Anaesth Intensive Care Med 2013; 14(1): 11– 14. doi: 10.1016/ j.mpaic.2012.11.010.

2. Latronico N, Bolton CF. Critical il­lness polyneuropathy and myopathy: a major cause of muscle weakness and paralysis. Lancet Neurol 2011; 10(10): 931– 941. doi: 10.1016/ S1474-4422(11)70178-8.

3. Cox J. Pres­sure injury risk factors in adult critical care patients: a review of the literature. Ostomy Wound Manage 2017; 63(11): 30– 43.

4. National Pres­sure Ulcer Advisory Panel, European Pres­sure Ulcer Advisory Panel, Pan Pacific Pres­sure Injury Al­liance. Prevention and treatment of pres­sure ulcers: clinical practice guideline. Haesler E (ed). 2nd ed. Perth: Cambridge Media 2014.

5. Cox J. Predictors of pres­sure ulcer in adult critical care patients. Am J Crit Care 2011; 20(5): 364– 374. doi: 10.4037/ ajcc2011934.

6. Sayar S, Turgut S, Doğan H et al. Incidence of pres­sure ulcers in intensive care unit patients at risk accord­­ing to the Waterlow scale and factors influenc­­ing the development of pres­sure ulcers. J Clin Nurs 2009; 18(5): 765– 774. doi: 10.1111/ j.1365-2702.2008.02598.x.

7. Estilo ME, Angeles A, Perez T et al. Pres­sure ulcers in the intensive care unit: new perspectives on an old problem. Crit Care Nurse 2012; 32(3): 65– 70. doi: 10.4037/ ccn2012637.

8. Gomes FS, Bastos MA, Matozinhos FP et al. Risk as­ses­sment for pres­sure ulcer in critical patients. Rev Esc Emferm USP 2011; 45(2): 313– 318. [online]. Available from: http://www.scielo.br/ pdf/ reeusp/ v45n2/ en_v45n2a01.pdf.

9. Ahtiala MH, Soppi ET, Wiksten A et al. Occur­rence of pres­sure ulcers and risk factors in a mixed medical-surgical ICU –  a cohort study. J Intensive Care Soc 2014; 15(4): 340– 343. doi: 10.1177/ 175114371401500415.

10. Alves PJP, Eberhardt T, Soares RSA et al. Dif­ferential dia­gnosis in pres­sure ulcers and medical devices. Cesk Slov Neurol N 2017; 80/ 113 (Suppl 1): S29– S35. doi: 10.14735/ amcsn­n2017S29.

11. Pokorná A, Saibertová S, Velichová R et al. Sor­rorigen­ní rány, jejich identifikace a průběh péče. Cesk Slov Neurolo N 2016; 79/ 112 (Suppl 1): S31– S36. doi: 10.14735/ amcsn­n2016S31.

12. Bóriková, I. As­ses­sment of activities of daily living. [online]. Ošetřovatelství a porodní asistence 2010; 1(1): 24– 30. Available from URL: http:/ / periodika.osu.cz/ osetrovatelstviaporodniasistence/ dok/ 2010-01/ 4_borikova.pdf.

13. Snyder RJ, Driver V, Fife CE et al. Us­­ing a dia­gnostic tool to identify elevated protease activity levels in chronic and stal­led wounds: a consensus panel discus­sion. Ostomy Wound Manage 2011; 57(12): 36–46.

14. Vitoriano AM, Moore Z. The relationship between risk factors, risk as­ses­sment, and the pathology of pres­sure ulcer development. Cesk Slov Neurol N 2017; 80 (Suppl 1): S25–S28. doi: 10.14735/ amcsn­n2017S25.

15. Posthauer ME, Banks M, Dorner B et al. The role of nutrition for pres­sure ulcer management: national pres­sure ulcer advisory panel, european pres­sure ulcer advisory panel, and pan pacific pres­sure injury al­liance white paper. Adv Skin Wound Care 2015; 28(4): 175– 188. doi: 10.1097/ 01.ASW.0000461911.31139.62.

16. Cereda E, Gini A, Pedrol­li C et al. Dis­ease-specific, versus standard, nutritional support for the treatment of pres­sure ulcers in institutionalized older adults: a randomized control­led trial. J Am Geriatr Soc 2009; 57(8): 1395– 1402. doi: 10.1111/ j.1532-5415.2009.02351.x.

17. Dambach B, Sal­lé A, Marteau C et al. Energy requirements are not greater in elderly patients suf­fer­­ing from pres­sure ulcers. J Am Geriatr Soc 2005; 53(3): 478– 482. doi: 10.1111/ j.1532-5415.2005.53168.x.

18. Ohura T, Nakajo T, Okada S et al. Evaluation of ef­fects of nutrition intervention on heal­­ing of pres­sure ulcers and nutritional states (randomized control­led trial). Wound Repair Regen 2011; 19(3): 330– 336. doi: 10.1111/ j.1524-475X.2011.00691.x.

19. Theil­la M, Singer P, Cohen J et al. A diet enriched in eico­sapentanoic acid, gam­ma-linolenic acid and antioxidants in the prevention of new pres­sure ulcer formation in critical­ly ill patients with acute lung injury: a randomized, prospective, control­led trial. Clin Nutr 2007; 26(6): 752– 767. doi: 10.1016/ j.clnu.2007.06.015.

20. van Anholt RD, Sobotka L, Meijer EP et al. Specific nutritional support accelerates pres­sure ulcer heal­­ing and reduces wound care intensity in non-malnourished patients. Nutrition 2010; 26(9): 867– 872. doi: 10.1016/ j.nut.2010.05.009.

21. Lee SK, Posthauer ME, Dorner B et al. Pres­sure ulcer heal­­ing with a concentrated, fortified, col­lagen protein hydrolysate supplement: a randomized control­led trial. Adv Skin Wound Care 2006; 19(2): 92– 96.

22. Trans Tasman Dietetic Wound Care Group. Evidence based practice guidelines for the nutritional management of adults with pres­sure injuries. [online]. Available from: www.guidelinecentral.com/ sum­maries/ evidence-based-practice-guidelines-for-the-nutritional-management-of-adults-with-pres­sure-injuries/ #section-date.

23. Katsanos CS, Kobayashi H, Shef­field-Moore M et al. Ag­­ing is as­sociated with diminished accretion of muscle proteins after the ingestion of a small bolus of es­sential amino acids. Am J Clin Nutr 2005; 82(5): 1065– 1073. doi: 10.1093/ ajcn/ 82.5.1065.

24. Langer G, Fink A. Nutritional interventions forprevent­­ing and treat­­ing pres­sure ulcers. Cochrane Database Syst Rev 2014; 12(6): CD003216. doi: 10.1002/ 1465 1858.CD003216.pub2.

25. Pokorná A, Mrázová R. Kompendium hojení ran pro sestry. Praha: Grada Publish­­ing 2012.

26. Miertová M, Dlugošová K, Ovšonková A et al. Chosen aspects of quality of life in patients with venous leg ulcers. Cent Eur J Nurs Midw 2016; 7(4): 527– 533. doi: 10.15452/ CEJNM.2016.07.0025.

Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie Neurologie

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie

Číslo Suplementum 1

2018 Číslo Suplementum 1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
nový kurz
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se