#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Faktory hojenia dekubitov u kriticky chorých pacientov


Autoři: E. Hlinková 1;  J. Němcová 1;  A. Simová 2;  M. Balková 2
Působiště autorů: Department of Nursing, Jessenius Faculty of Medicine, Comenius University, Martin, Slovakia 1;  Department of Surgery and Transplantation Center, University Hospital in Martin, Slovakia 2
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2018; 81(Suplementum 1): 13-18
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.14735/amcsnn2018S13

Souhrn

Cieľ:

Identifikovať a analyzovať faktory ovplyvňujúce priebeh hojenia dekubitov u kriticky chorých pa­cientov, následne porovnať variabilitu hojenia dekubitov po stabilizácii zdravotného stavu.

Súbor a metodika: Komparatívna multiprípadová štúdia s využitím kvalitatívnych aj kvantitatívnych výskumných metód. Výskumnú vzorku tvorili traja kriticky chorí pa­cienti s dekubitom.

Výsledky: Kritický stav nastal po terapeutickom zákroku na srdci (prípad A, C –⁠ kardiochirurgický zákrok; prípad B –⁠ rádiologický intervenčný zákrok). Dekubity vznikli počas riadenej a podpornej ventilácie, kontinuálnej intravenóznej sedácii a analgézii. K nehojeniu dekubitov významne prispievali hypoxia, hemodynamická instabilita, podávanie vazopresorov s vazokontrikčnými účinkami, imobilita, nemožnosť zmeny polohy pri riadenej a podpornej ventilácii, obezita a malnutrícia. V prípade A nastalo hojenie po vertikalizácii, zlepšovaním sebaopatery, podávaním vitamínu C so zinkom a pridávaním nutričných prípravkov (sipping), po 8 mesiacoch bol dekubitus zahojený. V prípade B (vigílna kóma) nastalo zahojenie 80 % plochy dekubitov na viacerých miestach po zavedení perkután­nej endoskopickej gastrostómie (PEG) a podávaním nutrične definovanej enterálnej výživy. V prípade C hojenie komplikovali quadruplégia a malnutrícia, pa­cient bol vyživovaný tekutou stravou pomocou nazogastrickej sondy. I napriek podtlakovej terapii rany nenastalo hojenie.

Záver: Vo významnej miere sme potvrdili vplyv mobility a výživy na hojenie dekubitov. Ukázalo sa, že u sledovaných pa­cientov je podávanie stravy nazogastrickou sondou nepostačujúce v porovnaní s PEG (podávaním nutrične definovanej enterálnej výživy).

Kľúčové slová:

dekubitus –⁠ kriticky chorí –⁠ faktory hojenia –⁠ mobilita –⁠ výživa

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.


Zdroje

1. Robertson LC, Al-Haddad M. Recogniz­­ing the critical­ly ill patient. Anaesth Intensive Care Med 2013; 14(1): 11 –⁠ 14. doi: 10.1016/ j.mpaic.2012.11.010.

2. Latronico N, Bolton CF. Critical il­lness polyneuropathy and myopathy: a major cause of muscle weakness and paralysis. Lancet Neurol 2011; 10(10): 931 –⁠ 941. doi: 10.1016/ S1474-4422(11)70178-8.

3. Cox J. Pres­sure injury risk factors in adult critical care patients: a review of the literature. Ostomy Wound Manage 2017; 63(11): 30 –⁠ 43.

4. National Pres­sure Ulcer Advisory Panel, European Pres­sure Ulcer Advisory Panel, Pan Pacific Pres­sure Injury Al­liance. Prevention and treatment of pres­sure ulcers: clinical practice guideline. Haesler E (ed). 2nd ed. Perth: Cambridge Media 2014.

5. Cox J. Predictors of pres­sure ulcer in adult critical care patients. Am J Crit Care 2011; 20(5): 364 –⁠ 374. doi: 10.4037/ ajcc2011934.

6. Sayar S, Turgut S, Doğan H et al. Incidence of pres­sure ulcers in intensive care unit patients at risk accord­­ing to the Waterlow scale and factors influenc­­ing the development of pres­sure ulcers. J Clin Nurs 2009; 18(5): 765 –⁠ 774. doi: 10.1111/ j.1365-2702.2008.02598.x.

7. Estilo ME, Angeles A, Perez T et al. Pres­sure ulcers in the intensive care unit: new perspectives on an old problem. Crit Care Nurse 2012; 32(3): 65 –⁠ 70. doi: 10.4037/ ccn2012637.

8. Gomes FS, Bastos MA, Matozinhos FP et al. Risk as­ses­sment for pres­sure ulcer in critical patients. Rev Esc Emferm USP 2011; 45(2): 313 –⁠ 318. [online]. Available from: http://www.scielo.br/ pdf/ reeusp/ v45n2/ en_v45n2a01.pdf.

9. Ahtiala MH, Soppi ET, Wiksten A et al. Occur­rence of pres­sure ulcers and risk factors in a mixed medical-surgical ICU –⁠ a cohort study. J Intensive Care Soc 2014; 15(4): 340 –⁠ 343. doi: 10.1177/ 175114371401500415.

10. Alves PJP, Eberhardt T, Soares RSA et al. Dif­ferential dia­gnosis in pres­sure ulcers and medical devices. Cesk Slov Neurol N 2017; 80/ 113 (Suppl 1): S29 –⁠ S35. doi: 10.14735/ amcsn­n2017S29.

11. Pokorná A, Saibertová S, Velichová R et al. Sor­rorigen­ní rány, jejich identifikace a průběh péče. Cesk Slov Neurolo N 2016; 79/ 112 (Suppl 1): S31 –⁠ S36. doi: 10.14735/ amcsn­n2016S31.

12. Bóriková, I. As­ses­sment of activities of daily living. [online]. Ošetřovatelství a porodní asistence 2010; 1(1): 24 –⁠ 30. Available from URL: http:/ / periodika.osu.cz/ osetrovatelstviaporodniasistence/ dok/ 2010-01/ 4_borikova.pdf.

13. Snyder RJ, Driver V, Fife CE et al. Us­­ing a dia­gnostic tool to identify elevated protease activity levels in chronic and stal­led wounds: a consensus panel discus­sion. Ostomy Wound Manage 2011; 57(12): 36–46.

14. Vitoriano AM, Moore Z. The relationship between risk factors, risk as­ses­sment, and the pathology of pres­sure ulcer development. Cesk Slov Neurol N 2017; 80 (Suppl 1): S25–S28. doi: 10.14735/ amcsn­n2017S25.

15. Posthauer ME, Banks M, Dorner B et al. The role of nutrition for pres­sure ulcer management: national pres­sure ulcer advisory panel, european pres­sure ulcer advisory panel, and pan pacific pres­sure injury al­liance white paper. Adv Skin Wound Care 2015; 28(4): 175 –⁠ 188. doi: 10.1097/ 01.ASW.0000461911.31139.62.

16. Cereda E, Gini A, Pedrol­li C et al. Dis­ease-specific, versus standard, nutritional support for the treatment of pres­sure ulcers in institutionalized older adults: a randomized control­led trial. J Am Geriatr Soc 2009; 57(8): 1395 –⁠ 1402. doi: 10.1111/ j.1532-5415.2009.02351.x.

17. Dambach B, Sal­lé A, Marteau C et al. Energy requirements are not greater in elderly patients suf­fer­­ing from pres­sure ulcers. J Am Geriatr Soc 2005; 53(3): 478 –⁠ 482. doi: 10.1111/ j.1532-5415.2005.53168.x.

18. Ohura T, Nakajo T, Okada S et al. Evaluation of ef­fects of nutrition intervention on heal­­ing of pres­sure ulcers and nutritional states (randomized control­led trial). Wound Repair Regen 2011; 19(3): 330 –⁠ 336. doi: 10.1111/ j.1524-475X.2011.00691.x.

19. Theil­la M, Singer P, Cohen J et al. A diet enriched in eico­sapentanoic acid, gam­ma-linolenic acid and antioxidants in the prevention of new pres­sure ulcer formation in critical­ly ill patients with acute lung injury: a randomized, prospective, control­led trial. Clin Nutr 2007; 26(6): 752 –⁠ 767. doi: 10.1016/ j.clnu.2007.06.015.

20. van Anholt RD, Sobotka L, Meijer EP et al. Specific nutritional support accelerates pres­sure ulcer heal­­ing and reduces wound care intensity in non-malnourished patients. Nutrition 2010; 26(9): 867 –⁠ 872. doi: 10.1016/ j.nut.2010.05.009.

21. Lee SK, Posthauer ME, Dorner B et al. Pres­sure ulcer heal­­ing with a concentrated, fortified, col­lagen protein hydrolysate supplement: a randomized control­led trial. Adv Skin Wound Care 2006; 19(2): 92 –⁠ 96.

22. Trans Tasman Dietetic Wound Care Group. Evidence based practice guidelines for the nutritional management of adults with pres­sure injuries. [online]. Available from: www.guidelinecentral.com/ sum­maries/ evidence-based-practice-guidelines-for-the-nutritional-management-of-adults-with-pres­sure-injuries/ #section-date.

23. Katsanos CS, Kobayashi H, Shef­field-Moore M et al. Ag­­ing is as­sociated with diminished accretion of muscle proteins after the ingestion of a small bolus of es­sential amino acids. Am J Clin Nutr 2005; 82(5): 1065 –⁠ 1073. doi: 10.1093/ ajcn/ 82.5.1065.

24. Langer G, Fink A. Nutritional interventions forprevent­­ing and treat­­ing pres­sure ulcers. Cochrane Database Syst Rev 2014; 12(6): CD003216. doi: 10.1002/ 1465 1858.CD003216.pub2.

25. Pokorná A, Mrázová R. Kompendium hojení ran pro sestry. Praha: Grada Publish­­ing 2012.

26. Miertová M, Dlugošová K, Ovšonková A et al. Chosen aspects of quality of life in patients with venous leg ulcers. Cent Eur J Nurs Midw 2016; 7(4): 527 –⁠ 533. doi: 10.15452/ CEJNM.2016.07.0025.

Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie Neurologie

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie

Číslo Suplementum 1

2018 Číslo Suplementum 1
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Mepolizumab v reálné klinické praxi kurz
Mepolizumab v reálné klinické praxi
nový kurz
Autoři: MUDr. Eva Voláková, Ph.D.

BONE ACADEMY 2025
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D., doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.

Cesta pacienta nejen s SMA do nervosvalového centra
Autoři: MUDr. Jana Junkerová, MUDr. Lenka Juříková

Svět praktické medicíny 2/2025 (znalostní test z časopisu)

Eozinofilní zánět a remodelace
Autoři: MUDr. Lucie Heribanová

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#