Efektivita jednostran­né kochleární implantace u dospělých pa­cientů s těžkou poruchou sluchu


The ef­ficacy of cochlear implantation in adult patients with profound hear­­ing los­s

Aim:

The study objective was to evaluate the ef­fect of unilateral cochlear implantation with direct stimulation of the VIIIth cranial nerve in adult patients, with profound perceptive hearing loss, with an emphasis on parameters of pure tone audiometry and speech intel­ligibility us­­ing speech audiometry.

Materials and methods:

A retrospective analysis of patients with unilateral cochlear implantation at the Department of Otorhinolaryngology and Head and Neck Surgery dur­­ing the period 1/2012–12/2017. The number of patients n = 68, men = 29 (43%), and mean age 44 (18–87) years.

Results:

Pure tone audiometry – preoperative mean pure tone average (PTA) 101.1 ± 10.8 dB HL, postoperative mean PTA 40.1 ± 8.4 dB HL, mean PTA dif­ference before and after surgery 60.9 ± 14.4 dB HL (p < 0.01). Speech audiometry (SA) – preoperative mean value of maximum speech intel­ligibility 8.4 ± 14.4%; postoperative mean SA 56.5 ± 19.4%, mean SA improvement before and after surgery 48.1 ± 22.1%; (p < 0.01). Postoperative Nottingham scale – 15 (22.1%) patients achieved grade 7, 25 (36.8%) patients achieved grade 6, 16 (23.5%) patients achieved grade 5, 9 (13.2%) patients achieved grade 4, 2 (2.9%) patients achieved grade 3, and 1 (1.5%) patient achieved grade 2. The age factor did not reveal any significant dif­ference for functional outcome of surgery (the patient groups ≤ 50 years, 51–65 years, > 65 years) – no significant dif­ferences in PTA and speech intel­ligibility for SA among all age groups (p > 0.05) was observed.

Conclusion:

In post-lingual deaf patients who no longer benefit from hear­­ing aid fitting, the cochlear implantation with direct stimulation of the auditory nerve is a highly ef­fective method of cor­rect­­ing hear­­ing function. A significant improvement in speech discrimination and verbal com­munication without latency, representing a substantial benefit for the quality of life of implanted patients, is achieved by unilateral cochlear implantation. Concur­rently, no evidence of dependence was found between age at the time of surgery and postoperative outcome.

Key words:

hearing loss – pure tone average – speech recognition threshold – unilateral cochlear implantation

The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study.

The Editorial Board declares that the manu­script met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.


Chinese summary - 摘要

人工耳蜗植入治疗成人严重听力损失的疗效

目标:

该研究的目的是评估单侧人工耳蜗植入对成人患者第VIII颅神经的直接刺激的影响,具有深远的听觉损失,强调纯音测听参数和使用语音测听的语音清晰度。

材料和方法:

对2012年1月1日至12月期间耳鼻咽喉科和头颈外科单侧人工耳蜗植入患者的回顾性分析。患者人数n = 68,男性= 29(43%),平均年龄 44岁(18-87)。

结果:

纯音测听 - 术前平均纯音平均值(PTA)101.1±10.8 dB HL,术后平均PTA 40.1±8.4 dB HL,术前和术后平均PTA差异60.9±14.4 dB HL(p <0.01)。 言语测听(SA) - 术前最大语音清晰度的平均值为8.4±14.4%; 术后平均SA为56.5±19.4%,术前和术后SA改善率为48.1±22.1%; (p <0.01)。 术后诺丁汉量表 - 15名(22.1%)患者达到7级,25名(36.8%)患者达到6级,16名(23.5%)患者达到5级,9名(13.2%)患者达到4级,2名(2.9%)患者达到3级,1名(1.5%)患者达到2级。年龄因素未显示手术功能结果有任何显著差异(患者组≤50岁,51-65岁,> 65岁) - 观察到所有年龄组的PTA差异和SA的语音清晰度无显著差异(p> 0.05)。

结论:

在不再受益于助听器配合的舌下聋患者中,直接刺激听神经的人工耳蜗植入是一种非常有效的矫正听力功能的方法。 通过单侧人工耳蜗植入实现了语音辨别和言语交流无延迟的显著改善,代表了植入患者生活质量的实质性益处。 同时,在手术时的年龄与术后结果之间没有发现依赖的证据。

关键词:

听力损失 - 纯音平均 - 语音识别阈值 - 单侧人工耳蜗植入


Autoři: B. Gál 1;  J. Rottenberg 1;  T. Talach 1;  M. Veselý 1;  Z. Kadaňka Jr. 2;  E. Kadaňková 2;  I. Horová 3;  M. Budíková 3;  R. Kostřica 1;  J. Hložek 1
Působiště autorů: Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku LF MU a FN u sv. Anny v Brně 1;  Neurologická klinika LF MU a FN Brno 2;  Ústav matematiky a fyziky, PřF MU Brno 3
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2018; 81(6): 664-668
Kategorie: Původní práce
doi: 10.14735/amcsnn2018664

Souhrn

Cíl:

Cílem studie bylo vyhodnocení efektu jednostran­né kochleární implantace s přímou stimulací VIII. hlavového nervu u dospělých jedinců s těžkou percepční poruchou sluchu, se zaměřením na parametry tónové audiometrie a percepce řeči pomocí slovní audiometrie.

Soubor a metodika:

Retrospektivní analýza souboru pa­cientů, u kterých byla provedena jednostran­ná kochleární implantace na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku ve FN u svaté An­ny v Brně v období 1/2012–12/2017. Počet pa­cientů n = 68, mužů 29 (43 %), průměrný věk 44 (18–87) let.

Výsledky:

Tónová audiometrie – předoperační průměrná tónová ztráta (pure tone average; PTA) 101,1 ± 10,8 dB HL, pooperační PTA 40,1 ± 8,4 dB HL, průměrný rozdíl PTA před operací a po ní 60,9 ± 14,4 dB HL (p < 0,01). Slovní audiometrie (SA) – předoperační průměrná hodnota maximální srozumitelnosti řeči 8,4 ± 14,4 %; průměrná pooperační hodnota SA 56,5 ± 19,4 %, průměrná hodnota zlepšení SA předoperačně a pooperačně 48,1 ± 22,1 % (p < 0,01). Pooperační Nottinghamská škála schopnosti komunikace – 15 (22,1 %) pa­cientů dosáhlo stupně 7; 25 (36,8 %) pa­cientů dosáhlo stupně 6; 16 (23,5 %) pa­cientů dosáhlo stupně 5; 9 (13,2 %) pa­cientů dosáhlo stupně 4; 2 (2,9 %) pa­cienti dosáhli stupně 3; 1 (1,5 %) pa­cient dosáhl stupně 2. Hodnocení efektu kochleární implantace pro pa­cienty rozdělené dle věku v době operace (≤ 50 let, 51–65 let, > 65 let) – neprokázán signifikantní rozdíl PTA a srozumitelnosti řeči při SA pro tři skupiny dle věku (p > 0,05).

Závěr:

U postlingválně ohluchlých pa­cientů, u nichž již není přínosná kompenzace sluchadlem, představuje kochleární implantace s přímou stimulací sluchového nervu vysoce efektivní možnost korekce sluchové funkce. Jednostran­ná kochleární implantace vede k signifikantnímu zlepšení diskriminace řeči a verbální komunikace bez odezírání, což představuje významný benefit pro kvalitu života implantovaných pa­cientů. Současně nebylo prokázáno zhoršení efektivity implantace v závislosti na věku v době operace.

Klíčová slova:

nedoslýchavost – průměrná tónová ztráta – hladina srozumitelnosti řeči – jednostranná kochleární implantace

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Úvod

Těžká nedoslýchavost je závažný symp­tom, který bez adekvátní korekce vážně narušuje mezilidskou komunikaci a nezřídka vede k nežádoucí psychosociální izolaci. Kochleární implantace (KI) představuje v současné době jedinou efektivní možnost řešení těžké poruchy sluchu, u níž již není účin­ná korekce sluchadly. Kochleární implantát je elektronický systém, který umožňuje přímou stimulaci nervových buněk sluchového nervu a nahrazuje tak funkci postiženého ucha. Princip přímé elektrické stimulace sluchového nervu odlišuje KI od běžných sluchadel, která přijímaný zvukový podnět pouze zesilují. První KI byla v ČR provedena v roce 1987 v Praze a pražské centrum bylo po dlouhou dobu jediné implantační pracoviště [1]. V roce 2012 zahájilo čin­nost druhé implantační centrum v Brně na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku (KOCHHK) FN u sv. An­ny. Cílem studie bylo vyhodnocení efektu jednostran­né KI u dospělých pa­cientů se zaměřením na parametry tónové audiometrie, srozumitelnosti řeči při slovní audiometrii (SA) a další faktory spojené s efektivitou implantace.

Soubor a metodika

Retrospektivní analýza souboru pa­cientů, u kterých byla provedena jednostran­ná KI na KOCHHK v období 1/2012-12/2017.

Celkový počet pa­cientů 68, 29 (43 %) mužů, 39 (57 %) žen, průměrný věk 44 (18–87) let.

Sledované parametry – věk, pohlaví, typ kochleárního implantátu, hodnoty předoperační a pooperační tónové a SA, pooperační hodnocení Nottinghamské škály.

Audiometrické hodnocení

Průměrná tónová ztráta (pure tone average; PTA) – průměrná hodnota hladiny sluchu při tónové audiometrii na 500, 1 000, 2 000 a 4 000 Hz. Předoperační údaje byly získány klasickou tónovou audiometrií, pouze v případě její neproveditelnosti byla využita data z objektivní audiometrie. Pooperační měření PTA probíhalo v audiometrické komoře ve volném poli ze vzdálenosti 1m (úhel 0°) s aktivním systémem kochleárního implantátu 6 měsíců po operaci.

Slovní audiometrie byla vyšetřena ve volném poli se stanovením procentuální hodnoty maximální dosažené srozumitelnosti řeči z volného pole bez ohledu na intenzitu stimulů. K vyšetření bylo použito standardizované sestavy slov vypracované Seemanem v roce 1960 [2]. Pooperační vyšetření SA s aktivním systémem kochleárního implantátu bylo hodnoceno 6 měsíců po operaci.

Stupeň komunikačních schopností byl zaznamenán pooperačně dle Nottinghamské škály. Hodnocení: 0 – nevnímá žádné zvuky, 1 – reaguje na zvuky, 2 – reaguje na zvuky řeči, 3 – rozlišuje okolní zvuky, 4 – rozlišuje ně­kte­ré zvuky řeči; u stupně 5, 6 a 7 jde o schopnost komunikace bez odezírání, 5 – rozumí běžným frázím bez odezírání, 6 – rozumí běžné konverzaci bez odezírání, 7 – komunikace po telefonu.

Indikace kochleární implantace

Výběr kandidátů KI byl prováděn v souladu s platnými indikačními kritérii pro implantovatelné sluchové pomůcky České společnosti otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku ČLS JEP [3]. Při posuzování indikace KI byly brány do úvahy i doporučení výrobců implantátů i registrujících autorit (Food and Drug Administration, European Medicines Agency) [4,5]. Jednostran­ná KI byla indikována u dospělých pa­cientů ≥ 18 let s oboustran­nou postlingvální percepční ztrátou sluchu oboustran­ně, průměrnou hodnotou PTA nad 85 dB HL a diskriminací z otevřeného souboru při SA s optimálně nastaveným sluchadlem do 40 %. Postlingvální sluchovou poruchou se rozumí náhlá nebo postupně vznikající sluchová ztráta po dokončení vývoje řeči. Při splnění audiologických kritérií kandidát KI absolvoval baterii standardizovaných multidisciplinárních vyšetření: logopedii, psychologii, neurologii, CT/vysoké rozlišení CT spánkové kosti.

Kochleární implantace

Kochleární implantace byly provedeny v celkové anestezii standardizovanou technikou –retroaurikulární přístup, antromastoidek­tomie, zadní tympanotomie, kochleostomie, umístění těla implantátu do podkožní kapsy ve spánkové oblasti, intrakochleární inzerce elektrod implantátu, peroperační měření neutral response telemetry, sutura rány. Typ implantačního systému – Med-El Concerto, Synchrony (Med-El, In­nsbruck, Rakousko) u 66 (97 %) pa­cientů, Cochlear Nucleus 6 (Cohlear AG, Macquarie University, NSW, Austrálie) u 2 (3 %) pa­cientů. Délka hospitalizace byla při nekomplikovaném průběhu 7–10 dnů. První zapojení implantátu proběhlo 4–6 týdnů po operaci. Následovalo pravidelné programování a nastavování implantátu ve spolupráci klinického inženýra, foniatra a logopeda. Šest měsíců po operaci a následně min. 1× ročně se provádělo v implantačním centru hodnocení stavu sluchu, srozumitelnosti řeči a komunikačních schopností (PTA, SA, Nottinghamská škála).

Statistická metodika

Statistické zpracování bylo provedeno ve spolupráci s Ústavem matematiky a statistiky PřF MU v Brně. Srovnání předoperační a pooperační PTA a SA bylo realizováno pomocí jednovýběrového t-testu. Analýza vztahu věku a výsledků KI byla provedena s použitím jednofaktorové analýzy rozptylu. Analýza anamnestických dat délky poruchy sluchu a její předoperační korekce sluchadly byla hodnocena pomocí dvouvýběrového t-testu se samostatnými odhady rozptylů. Stupeň komunikačních schopností po KI na základě Nottinghamské škály je znázorněn pomocí tabulky rozložení četností a pomocí sloupkového diagramu.

Výsledky

Srovnání předoperační a pooperační tónové audiometrie

Nulová hypotéza – střední hodnota rozdílu PTA před operací a po operaci se nemění.

Pravostran­ná alternativní hypotéza – střední hodnota rozdílu PTA před operací a po operaci je kladná. Jednovýběrový t-test poskytl p hodnotu blízkou 0, tedy s rizikem omylu nejvýše 5 % se prokázalo, že střední hodnota pooperační PTA je nižší než střední hodnota předoperační PTA.

Předoperační průměrná PTA 101,1 ± 10,8 dB HL, pooperační průměrná PTA 40,1 ± 8,4 dB HL, průměrný rozdíl PTA před operací a po ní 60,9 dB HL ± 14,4 dB HL (p < 0,01) (tab. 1, obr. 1).

Tab. 1. Číselné charakteristiky PTA.
Číselné charakteristiky PTA.
CI – interval spolehlivosti; PTA – průměrná tónová ztráta; SD – standardní odchylka; x– – průměr

Krabicové diagramy před- a pooperačního
PTA.<br>
PTA – průměrná tónová ztráta<br>
Fig. 1. Boxplots of PTA pre- and
postoperatively.<br>
PTA – pure tone average
Obr. 1. Krabicové diagramy před- a pooperačního PTA.
PTA – průměrná tónová ztráta
Fig. 1. Boxplots of PTA pre- and postoperatively.
PTA – pure tone average

Srovnání předoperační a pooperační slovní audiometrie

Nulová hypotéza – střední hodnota rozdílu SA před operací a po operaci je nulová. Levostran­ná alternativní hypotéza – střední hodnota rozdílu SA před operací a po operaci je záporná. Jednovýběrový t-test poskytl p hodnotu blízkou 0, tedy s rizikem omylu nejvýše 5 % se prokázalo, že střední hodnota pooperační SA je vyšší než střední hodnota před­operační SA. U naprosté většiny pa­cientů došlo k signifikantnímu zlepšení maximální srozumitelnosti při SA z volného pole.

Průměrná předoperační hodnota SA 8,4 ± 14,4 %, průměrná pooperační hodnota SA 56,5 ± 19,4 %, průměrná hodnota zlepšení předoperačně a pooperačně 48,1 ± 22,1 % (p < 0,01). U jednoho pa­cienta nedošlo k zaznamenatelné změně SA a u jednoho pa­cienta došlo po operaci ke zhoršení maximální srozumitelnosti při SA o 20 % (tab. 2, obr. 2).

Tab. 2. Číselné charakteristiky pro SA.
Číselné charakteristiky pro SA.
CI – interval spolehlivosti; SA – slovní audiometrie; SD – standardní odchylka; x– – průměr

Krabicové diagramy předa
pooperační slovní audiometrie.<br>
Fig. 2. Boxplots of speech audiometry
pre- and postoperatively.
Obr. 2. Krabicové diagramy předa pooperační slovní audiometrie.
Fig. 2. Boxplots of speech audiometry pre- and postoperatively.

Hodnocení stupně komunikačních schopností dle Nottinghamské škály

Stupně 5–7 Nottinghamské škály, tedy schopnosti komunikace bez odezírání, bylo dosaženo u 56 (82,4 %) pa­cientů, stupně 7(komunikuje po telefonu) u 15 (22,1 %) pa­cientů, stupně 6 (rozumí běžné konverzaci bez odezírání) u 25 (36,8 %) pa­cientů, stupně 5(rozumí běžným frázím bez odezírání) u 16 (23,5 %) pa­cientů, stupně 4 (diskriminuje zvuky řeči bez odezírání) u 9 pa­cientů (13,2 %), stupně 3 (identifikuje zvuky řeči) u 2 (2,9 %) pa­cientů a stupně 2 u 1 (1,5 %) pa­cienta (tab. 3, obr. 3).

Tab. 3. Tabulka četností kategorií NŠ.
Tabulka četností kategorií NŠ.
NŠ – Nottinghamská škála

Sloupkový diagram absolutních a relativních četností stupňů Nottinghamské škály.<br>
Fig. 3. Bar chart of absolute and relative frequency of degrees of Nottingham scale.
Obr. 3. Sloupkový diagram absolutních a relativních četností stupňů Nottinghamské škály.
Fig. 3. Bar chart of absolute and relative frequency of degrees of Nottingham scale.

Hodnocení výsledku kochleární implantace pro pa­cienty rozdělené dle věku v době operace

Hodnocené skupiny: 1. skupina – pa­cienti≤ 50 let; 2. skupina – pa­cienti 51–65 let; 3. skupina – pa­cienti ve věku > 65 let.

Hodnocení tónové audiometrie

Nulová hypotéza – pro dané tři skupiny pa­cientů jsou střední hodnoty pooperační PTA stejné. Alternativní hypotéza – pro dané tři skupiny pa­cientů jsou střední hodnoty pooperační PTA různé. U 1. skupiny pa­cientů (≤ 50 let) pooperační průměrná hodnota PTA 38,7 ± 9,0 dB HL, u 2. skupiny (51–65 let): PTA 41,7 ± 7,5 dB HL, u 3. skupiny (> 65 let) PTA 40,1 ± 8,6 dB HL. Jednofaktorová analýza rozptylu poskytla p hodnotu rovnu 0,4366, tedy na hladině významnosti 0,05 nezamítáme nulovou hypotézu. Nepodařilo se prokázat, že by se lišily střední hodnoty pooperační tónové audiometrie pro tři skupiny pa­cientů rozlišených dle věku (tab. 4).

Tab. 4. Číselné charakteristiky tónové (PTA) a slovní (SA) pooperační audiometrie pro pacienty rozdělené dle věku.
Číselné charakteristiky tónové (PTA) a slovní (SA) pooperační audiometrie
pro pacienty rozdělené dle věku.
CI – interval spolehlivosti; PTA – průměrná tónová ztráta; SA – slovní audiometrie; SD – standardní odchylka; x– – průměr

Hodnocení slovní audiometrie

Nulová hypotéza – pro dané tři skupiny pa­cientů jsou střední hodnoty pooperační SA stejné. Alternativní hypotéza – pro dané tři skupiny pa­cientů jsou střední hodnoty pooperační SA různé. U 1. skupiny pa­cientů (≤ 50 let) pooperační průměrná hodnota SA 61,5 ± 20,3 %, u 2. skupiny (51–65 let) SA 55,6 ± 18,7 %, u 3. skupiny (> 65 let) SA 50,0 ± 17,7 %. Jednofaktorová analýza rozptylu poskytla p hodnotu rovnu 0,1838, tedy na hladině významnosti 0,05 nezamítáme nulovou hypotézu. Nepodařilo se prokázat, že by se lišily střední hodnoty pooperační SA pro tři skupiny pa­cientů rozlišených dle věku (tab. 4).

Diskuze

Nedoslýchavost je symp­tom výrazně omezující kvalitu života nemocného. Dle WHO celosvětově trpí nedoslýchavostí 538 milionů lidí [6]. Prevalence nedoslýchavosti se výrazně zvyšuje s věkem. Ve věkových kategoriích 35–44 let nedoslýchá 6 % populace, v kategorii 45–54 let 11 % populace, v kategorii 55–64 let 25 % populace a v kategorii 65–84 let 43 % populace [7]. Náš sledovaný soubor je zaměřen na skupinu dospělých pa­cientů s těžkým stupněm sluchového postižení s průměrným prahem sluchu nad 85 dB, u kterých již nebyla možná korekce sluchu sluchadlem. Jediná účin­ná terapeutická možnost je KI. Léčba nejzávažnějších sluchových poruch touto metodou představuje ve vyspělých zemích standardní a efektivní léčebnou modalitu, která má při správné indikaci a provedení zásadní přínos pro zlepšení sluchové funkce pa­cientů a kvality života [3]. V ČR byly do roku 2011 prováděny KI v pražském implantačním centru ve FN Motol [1,8]. Z důvodu potřeby zajistit pro pa­cienty z moravského regionu místně dostupnou péči bylo v roce 2012 otevřeno centrum KI na KOCHHK ve FN u svaté An­ny v Brně, které brzy spojilo své síly s Klinikou dětské ORL FN Brno. Tím vznikl společný projekt obou brněnských fakultních nemocnic zajišťující péči jak o dospělé, tak o dětské pa­cienty. Na KOCHHK byla do konce roku 2017 provedena implantace u 70 dospělých pa­cientů, přičemž výrazně převažují jednostran­né KI (68 pa­cientů). Tento fakt je dán striktními pravidly úhrad ze strany zdravotních pojišťoven v ČR. Dle doposud platných kritérií je pro dospělého pa­cienta s postlingvální oboustran­nou percepční ztrátou sluchu a průměrnou hodnotou PTA nad 85 dB HL hrazena z veřejného zdravotního pojištění jednostran­ná implantace [5]. Ve vyspělých zemích je v současné době jednoznačný trend k bilaterální stimulaci a provedení oboustran­né implantace. Bilaterální KI vede ke zlepšení schopnosti směrové lokalizace zvuku, lepšího porozumění řeči v hlučném prostředí a signifikantnímu zvýšení kvality života [9,10]. V ČR je oboustran­­ná KI hrazena u dětí do 5 let věku. V tomto ohledu jsou vedena jednání odborné společnosti s plátci zdravotního pojištění o prosazení rozšíření úhrady bilaterální KI i u dospělých pa­cientů.

V našem souboru pa­cientů výrazně převažují implantační systémy Med-EL. Tato skutečnost je dána nejpříznivější situací z pohledu nákladové rentability. Jednalo se v naprosté většině o systémy Concerto a od r. 2015 systém Synchrony s multikanálovými elektrodami. V ČR jsou mimo implantáty firmy Med-El schváleny implantační systémy dalších dvou společností – Cochlear a Advanced Bionic.

V audiologické analýze hodnocení efektivity jednostran­ně implantovaných dospělých pa­cientů jsme použili standardizovanou metodiku komparace předoperační i pooperační PTA a procentuální hodnoty maximální dosažené srozumitelnosti řeči při SA z volného pole [2]. V obou sledovaných parametrech byl prokázán signifikantní benefit, zlepšení průměrné PTA před operací a po ní 101,1 ± 10,8 vs. 40,1 ± 8,4 dB HL (p < 0,01) a zlepšení srozumitelnosti při SA před a pooperačně 8,4 ± 14,4 % vs. 56,5 ± 19,4 % (p < 0,01). Explicitní srovnání audiometrické efektivity je ztěžováno rozdílnými indikačními kritérii KI ve vyspělých zemích, různě definovanými metodikami audiometrického hodnocení a v neposlední řadě využitím odlišných testů SA. Naše výsledky jsou ve shodě s většinou dosud publikovaných studií a prokazují jednoznačnou efektivitu implantace. Ve studii z Min­nesoty (33 pa­cientů) 14 vs. 54 % při použití CID sentence test [11], ve studii z Ten­nes­see (27 pa­cientů) 5,4 vs. 66 % při využití Hear­­ing In Noise Test [12], ve studii z Antverp 5–7 vs. 47–68 % v závislosti na různých věkových skupinách (při využití NVA phoneme score) [13]. Z domácích literárních zdrojů byla prezentována pooperační PTA 44,4 dB a průměrná maximální hodnota srozumitelnosti při SA 63,3 % v souboru implantovaných dospělých pa­cientů v pražském centru FN Motol v letech 2000–2004 [8]. Z výsledků hodnocení komunikačních schopností dle Nottinghamské škály je patrné, že pooperačně bylo dosaženo schopnosti komunikace bez nutnosti odezírání u 56 pa­cientů (82,4 %). I tento parametr dokládá, že KI umožňuje u pa­cientů s těžkým postižením sluchu a ztrátou porozumění řeči návrat do verbálního způsobu komunikace, zlepšuje úroveň komunikace, a tím i kvalitu života.

Vliv věku na úspěšnost implantace je v literatuře stále diskutovaná otázka. Naše studie je v souladu s většinou prací, které se zaměřily na korelaci věku a pooperační úrovně srozumitelnosti při SA a jednoznačně neprokázaly hypotézu, že se stoupajícím věkem klesá efektivita KI [14,15]. Určitou hranicí je seniorský věk nad 65 let, který je považován za potenciální rizikový faktor. Vysvětlením může být, že v seniorském věku klesá schopnost kognitivních funkcí potřebných pro sluchové zpracování a dekódování signálů z kochleárního implantátu [16,17]. V našem souboru nebyl tento vztah prokázán, nicméně dle výsledků srozumitelnosti při SA je patrný nižší medián maximální srozumitelnosti u pa­cientů do 65 let (50 %) než u skupin pa­cientů nižších věkových kategorií (60 %).

Závěr

Prezentované výsledky brněnského centra KI dokazují, že u pa­cientů s postlingválně vzniklou poruchou sluchu, u kterých již není přínosná kompenzace sluchadlem, představuje KI s přímou stimulací sluchového nervu vysoce efektivní možnost zlepšení sluchové funkce, zlepšení diskriminace řeči a verbální komunikace bez odezírání, což představuje významný benefit pro kvalitu života postižených pa­cientů. Současně nebylo prokázáno zhoršení efektivity implantace v závislosti na věku v době operace.

Přijato k recenzi: 24. 9. 2018

Přijato do tisku: 5. 11. 2018

MUDr. Zdeněk Kadaňka Jr.

Neurologická klinika LF MU a FN Brno

Jihlavská 20

625 00 Brno

e-mail: kadanka.zdenek2@fnbrno.cz


Zdroje

1. Betka J, Valvoda M, Hruby J et al. Surgical procedure and results of implantation of the Czech cochlear neuroprosthesis. Czech Med 1990; 13(2–3): 124–130.

2. Dlouhá O, Novák A, Vokřál J. Česká slovní audiometrie – vývoj nových testů. Otorinolaryng a Foniat 2008; 57(4): 195–200.

3. Výbor ČSORLCHHK ČLS JEP. Indikační kritéria pro implantovatelné sluchové pomůcky [online]. Dostupné z URL: http://www.otorinolaryngologie.cz/dokumenty/indikace.pdf

4. Raman G, Lee J, Chung M et al. Ef­fectiveness of cochlear implants in adults with sensorineural hear­­ing los­s. Rockvil­le (MD): Agency for Healthcare Research and Quality 2011.

5. European Consensus Statement on cochlear implant failures and explantations. Otol Neurotol 2005; 26(6): 1097–1099.

6. Stevens G, Flaxman S, Brunskill E et al. Global and regional hear­­ing impairment prevalence: an analysis of 42 studies in 29 countries. Eur J Public Health 2013; 23(1): 146–152. doi: 10.1093/eurpub/ckr176.

7. Nash SD, Cruickshanks KJ, Klein R et al. The prevalence of hear­­ing impairment and as­sociated risk factors: the Beaver Dam Of­fspr­­ing Study. Arch Otolaryngol Head Neck Surg 2011; 137(5): 432–439. doi: 10.1001/archoto.2011.15.

8. Černý L, Skřivan J. Kochleární a kmenová implantace u dospělých – výsledky. Otorinolaryng a Foniat 2007; 56(4): 191–194.

9. Smulders YE, van Zon A, Stegeman I et al. Comparison of bilateral and unilateral cochlear implantation in adults: a randomized clinical trial. JAMA Otolaryngol Head Neck Surg 2016; 142(3): 249–256. doi: 10.1001/jamaoto.2015.3305.

10. Bichey BG, Miyamoto RT. Outcomes in bilateral cochlear implantation. Otolaryngol Head Neck Surg 2008; 138(5): 655–661. doi: 10.1016/j.otohns.2007.12.020.

11. Djalilian HR, K­­ing TA, Smith SL et al. Cochlear implantation in the elderly: results and quality-of-life as­ses­sment. Ann Otol Rhinol Laryngol 2002; 111(10): 890–895. doi: 10.1177/000348940211101005.

12. Cohen SM, Labadie RF, Dietrich MS et al. Quality of life in hearing-impaired adults: the role of cochlear implants and hear­­ing aids. Otolaryngol Head Neck Surg 2004; 131(4): 413–422. doi: 10.1016/j.otohns.2004.03.026.

13. Vermeire K, Brokx PL, Wuyts FL et al. Quality of life benefit from cochlear implantation in the elderly. Otol Neurotol 2005; 26(2): 88–95.

14. Hawthorne G, Hogan A, Giles E et al. Evaluat­­ing the health-related quality of life ef­fects of cochlear implants: a prospective study of an adult cochlear implant program. Int J Audiol 2004; 43(4): 183–192.

15. Francis HW, Yeagle JD, Brightwell T et al. Central ef­fects of residual hearing: Implications for choice of ear for cochlear implantation. Laryngoscope 2004; 114(10): 1747–1752. doi: 10.1097/00005537-200410000-00013.

16. Tun PA, McCoy S, Wingfield A. Aging, hear­­ing acuity, and the attentional costs of ef­fortful listening. Psychol Ag­­ing 2009; 24(3): 761–766. doi: 10.1037/a0014802.

17. Salthouse TA. Ag­­ing and measures of proces­s­­ing speed. Biol Psychol 2000; 54(1–3): 35–54.

Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie Neurologie

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie

Číslo 6

2018 Číslo 6

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
nový kurz
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se