K dějinám lékárny Milosrdných bratří ve Skalici do roku 1919


On the history of the Pharmacy of the Brothers of Mercy in Skalica till the year 1919

Based on archival materials and literary sources, the paper presents the data concerning the history of the pharmacy of the Hospital Order of St. John of God – the Brothers of Mercy – in Slovakia till the year 1919. The Brothers of Mercy settled in the town of Skalica in the year 1796 and ran a pharmacy and hospital in their convent. The paper characterizes their activities in the town, describes their pharmacy and its reference library, outlines the development of supplying the pharmacy with drugs, and discusses the personnel working there.

Key words:
Brothers of Mercy – convent pharmacies – Skalica


Autoři: T. Ambrus
Působiště autorů: Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Farmaceutická fakulta, Ústav aplikované farmacie
Vyšlo v časopise: Čes. slov. Farm., 2010; 59, 280-284
Kategorie: Z historie farmacie

Souhrn

Práce na základě archivních materiálů a literárních zdrojů prezentuje údaje k dějinám lékárny Hospitálského řádu sv. Jana z Boha – Milosrdných bratří ve Skalici na Slovensku do roku 1919. Milosrdní bratři se ve Skalici usadili v roce 1796. Ve svém konventu provozovali lékárnu a nemocnici. Práce charakterizuje působení Milosrdných bratří ve městě, popisuje jejich lékárnu, její příruční knihovnu, věnuje se vývoji zásobování lékárny léčivy a personálnímu zajištění jejího provozu.

Klíčová slova:
Milosrdní bratři – klášterní lékárny – Skalica

Úvod

Město Skalica (německy Skalitz, maďarsky Szakolca) leží na západním Slovensku, u česko-slovenských hranic, v okrese Skalica, v Trnavském kraji, na území bývalé Nitranské župy. V roce 1372 jí uherský král Ludvík I. (1342–1382) udělil výsady svobodného královského města. Zřejmě ho k tomu vedla strategická poloha města poblíž hranic uherského a českého království. Město se již v 15. století stalo významným centrem hospodářského, kulturního a duchovního života.

První zmínka o organizované sociální péči ve Skalici se vztahuje na městský špitál – starobinec a pochází z roku 1431, kdy Štibor ze Štiboric, pan z Beckova daroval ústavu významný majetek. Od konce 17. století byl ve Skalici trvale obsazen úřad městského lékaře (fyzika), který kromě léčení vykonával také dozor nad činností ranhojičů, porodních bab, lékárníků, péči o veřejnou hygienu, dozor nad dobytkem a potravinami 1).

První písemná zmínka o lékárně ve Skalici pochází z roku 1646, jde o inventář zařízení, který byl vyhotoven po smrti lékárníka Jana Aythenstetta 2). Jedinou veřejnou lékárnu ve městě v roce 1740 převzali příslušníci jezuitského řádu. První zmínka o řádovém lékárníkovi pochází z roku 1741. Lékárna, jako jediná ve Skalici, měla právo veřejného výdeje. Po zrušení jezuitského řádu (1773) byla v roce 1775 vydražena, a dostala se do rukou trnavského lékárníka Josef Nováka 3).

Milosrdní bratři ve Skalici

Skalický konvent Milosrdných bratří Nejsvětější Trojice byl založen v roce 1796. Zakládající listina konventu 4) uvádí, že na základě žádosti vedení města Skalica založil ostřihomský arcibiskup a primas uherský Josef Batthyány nadaci na 12 000 zlatých pro Milosrdné bratry ve Skalici. Žádost Skaličanů byla potvrzena samotným uherským králem Františkem I. (panovníkem byl v letech 1792–1835) v roce 1797. Finanční prostředky řádu poskytlo i město: 80 florenů ročně na každého nemocného, 160 florenů na nemocniční potřeby a 400 florenů na zařízení lékárny 1).

Konventní budova Milosrdných bratří nebyla novostavbou, bratři dostali budovu bývalého karmelitánského kláštera s kostelem (obr. 1). Karmelitáni působili ve Skalici od roku 1699 do zrušení řádu panovníkem Josefem II. (1780–1790) v roce 1784 5).

Kostel a konvent Milosrdných bratří ve Skalici na dobové fotografii (zdroj: <a href="http://www.skalica.sk">www.skalica.sk</a>)
Obr. 1. Kostel a konvent Milosrdných bratří ve Skalici na dobové fotografii (zdroj: <a href="http://www.skalica.sk">www.skalica.sk</a>)

Za napoleonských válek poskytovala řádová nemocnice Milosrdných bratří ošetřování raněným vojákům a měla důležité postavení v době tyfových epidemií na počátku 19. století (1806, 1089–1810) 1).

Skalický konvent Milosrdných bratří původně příslušel germánské řádové provincii. Po vzniku samostatné uherské provincie v roce 1856 byl začleněn do této provincie, jejíž součástí zůstal až do vzniku československé provincie v roce 1919. Mezi nemocnicemi Milosrdných bratří na území tehdejšího Uherska patřil skalický ústav mezi menší a k navýšení počtu jeho lůžek došlo až po první světové válce. Vývoj počtu lůžek a počtu ošetřovaných pacientů v skalické nemocnici v letech 1871–1915 prezentuje tabulka 1.

Tab. 1. Vývoj počtu lůžek a ošetřovaných pacientů v nemocnici Milosrdných bratří ve Skalici
Vývoj počtu lůžek a ošetřovaných pacientů v nemocnici Milosrdných bratří ve Skalici
NA – údaj není k dispozici

Na přelomu 19. a 20. a v prvních letech 20. století měl ústav vážné finanční problémy. Starosta Skalice Vojtěch Buzinkay v dopise z 23. listopadu 1872 informoval provinciála Milosrdných bratří o tom, že prior Petr Gernya (1860–1875) nevede řádně konvent a za dobu jeho vedení ztratil řád Milosrdných bratří mnoho ze svého dobrého jména 15). V roce 1899 prior Ludvík Szepesi požádal o poskytnutí jakéhokoliv vyřazeného nábytku (stoly, židle, skříně, postele) z Budapešti. Jak píše: „Místa máme dost, ale nemáme ani nejnutnější nábytek“ 16).

V letech první světové války ošetřovali v nemocnici 42 vojáků za finančního přispívání Červeného kříže a dalších 20 zraněných za peníze řádu, za které však náhradu od Červeného kříže nedostali 17).

Konventní lékárna

Lékárna Milosrdných bratří byla v rámci konventu založena hned po příchodu řeholníků do Skalice, tzn. v roce 1796. Některé literární zdroje 2, 18) nesprávně uvádějí rok 1769, zřejmě z důvodu tiskové chyby. Kromě vzpomínaného finančního příspěvku města na provoz lékárny dostali řeholníci také zařízení bývalé jezuitské lékárny.

Lékárna byla umístěna v budově konventu, na průčelí směrovaném do ulice, s vchodem ve středu klášterní části komplexu.

O nejstarších známých dochovaných inventářích, popisujících zařízení lékárny z let 1810–1813, referuje Fundárek 2). V době vzniku těchto dokumentů měla lékárna tyto místnosti: oficínu, laboratoř, aquarium a herbárium.

Inventář lékárny z roku 1868 19), vyhotovený v německém jazyce provizorem Optatem Stepanskym 31. prosince 1868, uvádí následující místnosti lékárny:

  • oficína (Officin),
  • pokoj lékárníka (Apothekerzimmer),
  • umyvárna (Wasch),
  • 1. laboratoř (Laboratorium 1),
  • 2. laboratoř (Laboratorium 2),
  • materiálka (Materialkammer),
  • sklep (Keller) – aquarium,
  • půda (Kräuterboden) – herbarium.

Z korespondence skalického priora a uherského provinciála z roku 1904 se dozvídáme, že lékárna byla na přelomu 19. a 20. století ve velmi zanedbaném stavu, což prior připisuje provizorům Levinovi Königovi a Linusovi Argayovi 20). Situace se zřejmě nezlepšila ani v letech 1905 a 1906. Prior Szepesi ve svém dopise ze dne 12. května 1906 informuje provinciála o tom, že provizor Levin König je těžce nemocný, ze dne na den se zhoršuje jeho paměť a není schopen vést lékárnu 21). Zápis vyhotoven u příležitosti předání lékárny novému provizorovi 2. září 1911 obsahuje informaci o tom, že v zařízení lékárny je mnoho nedostatků a většina lékárenských stojatek je téměř úplně prázdná 22). O tom, že se nedostatky nepodařilo odstranit ani v následujících letech, vypovídá zápis o vizitaci lékárny župním lékařem ze dne 2. dubna 1913 23):

  • Reagenční aparát lékárny nevyhovuje požadavkům 3. vydání Uherského lékopisu.
  • Pomůcky jsou umístěny v různých krabicích a hrozí jejich poškození.
  • Chybějí některé reagencie.
  • Lékárenské stojatky jsou popraskané a jejich nápis mnohdy neodpovídá obsahu.

Vzhledem k tomu, že lékárna byla v nepříznivé finanční situaci, provizor Gerhard Bunder napsal provinciálovi 10. dubna 1913 dopis, ve kterém ho požádal o poskytnutí pomoci 24).

V měsících srpen a září 1913 byly do lékárny vídeňskou firmou Herrmann Steinbuch dodány různé laboratorní pomůcky a zařízení v následující hodnotě 25):

  • účet z 12. 8. 1913:    288,65 korun
  • účet z 18. 9. 1913:    217,90 korun
  • účet z 23. 9. 1913:    21,45 korun

V září roku 1913 převzal vedení lékárny od provizora Bundera řádový lékárník Egidius Fajcsek 26). Následně v říjnu 1913 byla lékárna místním malířem Janem Ivánem vymalována. Podle účtu vystaveného lékárně malířské práce stály celkem 62 korun. Dále byl objednán obalový materiál od místního výrobce Bayera v hodnotě 54,46 korun a další zařízení od pobočky firmy Steinbuch v Budapešti v hodnotě 49,60 korun 27).

Příruční knihovna lékárny

V první polovině 19. století se v příruční knihovně lékárny nacházelo několik desítek svazků knih, jako například pět blíže nespecifikovaných vydání Vídeňského dispenzatoria, Pražské dispenzatorium, Tax-Ordnung, Schatzkammer od Woytse, Kräuterbuch mit gemalten Pflanzen, Taxa Medicamentorum a další. V roce 1831 měla lékárna 80 svazků knih 2).

Dostupné inventáře z přelomu 19. a 20. století neuvádějí přesný seznam odborné literatury v lékárně. Inventář lékárny z roku 1903 uvádí, že v oficíně se nacházelo 40 svazků knih, z toho dva lékopisy (pravděpodobně jde o první a druhé vydání Uherského lékopisu), tři lékárenské sazby a 35 různých knih 28). Stejný počet svazků uvádí i inventář z roku 1905 29). Z inventáře za rok 1906, sepsaného v lednu 1907 se dozvídáme, že lékárna měla předplacené časopisy Budapesti Hírlap (Budapešťský věstník), Gyógyszerészi Közlöny (Lékárenský bulletin) a Gyógyszerészi Értesítő (Lékárenské zprávy) 30). Podle inventáře z roku 1919 měla lékárna celkem 20 svazků knih 31).

Zásobování lékárny léčivy

Od roku 1870 se v inventáři lékárny objevují vedle léčiv a pomocných látek i hromadně vyráběné léčivé přípravky – speciality. Jejich počet a podíl vykazuje zvyšující se tendenci (tab. 2) 28, 29, 32–34). Podobně tomu bylo i v dalších lékárnách řádu. Relativně vysoký počet léčiv v inventáři skalické lékárny je možné vysvětlit jejím monopolním postavením – ve Skalici byla jedinou lékárnou. Dočasný pokles stavu zásob lékárny v prvních letech 20. století zapříčinila zřejmě již zmíněná nepříznivá finanční situace lékárny a celého konventu.

Tab. 2. Počet druhů léčiv a léčivých specialit v lékárně Milosrdných bratří ve Skalici
Počet druhů léčiv a léčivých specialit v lékárně Milosrdných bratří ve Skalici

Léčiva, pomocné látky, speciality, obalový a další spotřební materiál objednávala lékárna od různých dodavatelů. Faktury vystavené dodavatelem byly evidovány v tzv. Knize faktur (pořadové číslo, jméno dodavatele, druh zboží a jeho hodnota). Základní údaje z Knihy faktur byly zpravidla uvedeny i v ročních vyúčtováních lékárny, zasílaných na provincialát. Na základě těchto hlášení můžeme identifikovat dodavatele lékárny. Vývoj počtu dodavatelů lékárny v letech 1903–1911 prezentuje tabulka 3. Mezi dodavateli lékárny, kromě lékáren a velkoobchodů z celého území tehdejšího Uherska (např. Spojené uherské továrny pro výrobu skla, Budapešť – sklo; K. Fodor, Budapešť – obalový materiál; Uherská královská vysoká škola zvěrolékařská, Budapešť – očkovací séra; J. Schmidt, Spišská Nová Ves – obalový materiál; S. Kovács, Nagybecskerek – pijavice), se nacházeli také dodavatelé z Moravy (Drogerie F. Fialy, Hodonín – drogistické zboží; M. Saxl, Boskovice – obalový materiál), Vídně (např. M. Glaser – sklo; F. Röder – léčiva; Syn A. Eggera – léčivé speciality) a Štýrského Hradce (H. Kielhauser – léčivé speciality, kosmetika) 35).

Tab. 3. Vývoj počtu dodavatelů skalické lékárny Milosrdných bratří
Vývoj počtu dodavatelů skalické lékárny Milosrdných bratří

Personální zabezpečení provozu lékárny

V 19. století a v první polovině 20. století se provoz konventních lékáren Milosrdných bratří výrazně nelišil od provozu lékáren světských majitelů. Konventní lékárnu musel vést provizor – lékárník s vysokoškolským vzděláním. Kromě provizora v lékárně působili i další řeholníci ve funkci pomocníka, příp. aspiranta. Jak bylo výše uvedeno, lékárny se často potýkaly s problémem nedostatku kvalifikovaného personálu, řádoví lékárníci je vedli mnohdy do vysokého věku. Provizoři se zpravidla střídali v relativně krátkých intervalech, v závislosti na aktuálním personálním stavu řádové provincie a potřebě pracovního nasazení ve velkých a frekventovanějších nemocnicích a lékárnách.

Seznam provizorů lékárny Milosrdných bratří ve Skalici v 19. a 20. století uvádí tabulka 4. Seznam z důvodu obtížné dostupnosti některých archivních materiálů je neúplný, pro doplnění chybějících údajů je potřebný další archivní výzkum. Seznam byl sestaven za použití literárních údajů 2), řádových schematizmů 8–10, 14) a evidence provizorů lékáren Milosrdných bratří 36).

Tab. 4. Provizoři lékárny Milosrdných bratří ve Skalici do roku 1919
Provizoři lékárny Milosrdných bratří ve Skalici do roku 1919

Závěr

Po skončení první světové války a vzniku samostatné československé řádové provincie Milosrdných bratří byla skalická lékárna předána této provincii. U příležitosti předání lékárny uherskými bratry českým bratrům byl 26. září 1919 sepsán zápis. K tomuto dni lékárna neměla žádné závazky. V pokladně bylo 1193,81 korun a pohledávky za starší expedované recepty činily 2015,15 korun. Hodnota léčiv a pomocných látek na skladě činila celkem 23 000 korun 37).

Ucelené zpracování dějin lékárny a nemocnice Milosrdných bratří ve Skalici v meziválečném období, za druhé světové války a po jejím ukončení vyžaduje další výzkum.

Došlo 30. října 2010 / Přijato 15. listopadu 2010

Adresa pro korespondenci:

PharmDr. Tünde Ambrus, Ph.D.
Ústav aplikované farmacie
Farmaceutická fakulta VFU
Palackého 1–3, 612 42 Brno
e-mail: ambrust@vfu.cz


Zdroje

1. Bokesová-Uherová, M.: Starostlivosť o zdravie občanov. In: Buchta, J. a kol. Skalica v minulosti a dnes. 1. vyd. Bratislava: Obzor 1968.

2. Fundárek, R.: K vývoju farmácie. In: Buchta, J. a kol. Skalica v minulosti a dnes. 1. vyd. Bratislava: Obzor 1968.

3. Sági, E.: Az egykori szakolcai jezsuita patika. Gyógyszerészet, 1998; 42, 337.

4. Magyar Országos Levéltár, Budapešť (dále jen MOL) P 1263, 1. tétel (úředně ověřená kopie fundační listiny z roku 1840).

5. Karácsonyi, J.: Magyarország egyháztörténete főbb vonásaiban 970-től 1900-ig. 1. vyd. Budapest: Könyvértékesítő Vállalat 1985; 416 s.

6. MOL P 1258, 17. doboz, 22. tétel, hlášení ze 4. 1. 1872.

7. Sasvári, L.: Magyarországi egyházi betegellátó intézetek és testületek a XIX. század második felében. Orvostört. Közl., 1982; 28, 209–218.

8. A magyar Betegápoló-irgalmasrend névtára az 1904. évre. Budapest: Stephaneum 1904.

9. A magyar Betegápoló-irgalmasrend névtára az 1906. évre. Budapest: Stephaneum 1906.

10. A magyar Betegápoló-irgalmasrend névtára az 1909. évre. Budapest: A rend kiadása 1909.

11. Jelentés az Irgalmas-rend budapesti, valamint a magyar Szent Korona területén lévő többi kórházának és elmegyógyintézetének 1909. évi működéséről. Budapest: Bagó M. 1910.

12. Jelentés az Irgalmas-rend budapesti, valamint a magyar Szent Korona területén lévő többi kórházának és elmegyógyintézetének 1911. évi működéséről. Budapest: Bagó M. 1912.

13. Jelentés az Irgalmas-rend budapesti, valamint a magyar Szent Korona területén lévő többi kórházának és elmegyógyintézetének 1913. évi működéséről. Budapest: Apostol 1914.

14. Az Irgalmasrend magyar tartományának névtára az 1915–16. évre. Budapest: A rend kiadása 1916.

15. MOL P 1258, 17. doboz, 22. tétel, dopis z 23. 11. 1872.

16. MOL P 1258, 17. doboz, 22. tétel, dopis z 26. 9. 1899.

17. Sasvári, L.: A magyarországi betegápoló irgalmas rend működése (1867–1918). Orvostört. Közl., 1986; 32, 125–137.

18. Baradlai, J.: A magyarországi gyógyszerészet története. I. sv. 1. vyd. Budapest: Magyarországi Gyógyszerész-Egyesület 1930; 493 s.

19. MOL P 1258, 79. csomó, 83. tétel, inventář z 31. 12. 1868.

20. MOL P 1258, 17. doboz, 22. tétel, dopis z 15. 8. 1904 a 24. 8. 1904.

21. MOL P 1258, 17. doboz, 22. tétel, dopis z 12. 5. 1906.

22. MOL P 1258, 17. doboz, 22. tétel, zápis z 2. 9. 1911.

23. MOL P 1258, 17. doboz, 22. tétel, zápis z 2. 4. 1913.

24. MOL P 1258, 17. doboz, 22. tétel, dopis z 10. 4. 1913.

25. MOL P 1270, 1. tétel, účet z 12. 8. 1913, 18. 9. 1913 a 23. 9. 1913.

26. MOL P 1258, 17. doboz, 22. tétel, zápis z 10. 9. 1913.

27. MOL P 1270, 1. tétel, účet z 16. 10. 1913, 31. 10. 1913 a 8. 11. 1913.

28. MOL P 1258, 79. csomó, 83. tétel, inventář z 30. 11. 1903.

29. MOL P 1258, 79. csomó, 83. tétel, inventář z 30. 6. 1905.

30. MOL P 1258, 79. csomó, 83. tétel, inventář z ledna 1907.

31. MOL P 1258, 79. csomó, 83. tétel, zápis a inventář z 26. 9. 1919.

32. MOL P 1258, 79. csomó, 83. tétel, inventář z 31. 12. 1870.

33. MOL P 1258, 79. csomó, 83. tétel, inventář z 30. 4. 1881.

34. MOL P 1258, 79. csomó, 83. tétel, inventář z 30. 3. 1908.

35. MOL P 1258, 79. csomó, 83. tétel, vyúčtování z 30. 11. 1903, ledna 1908, 3. 1. 1910, ledna 1911 a 19. 1. 1912.

36. MOL P 1258, 27. doboz, 45. tétel.

37. Ambrus, T.: Příspěvek k dějinám lékáren Milosrdných bratří na území dnešního Slovenska v prvních desetiletích 20. století. Čes. slov. Farm. 2009; 58, 237–240.

Štítky
Farmacie Farmakologie

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská farmacie

Číslo 6

2010 Číslo 6

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Cesta pacienta s CHOPN
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Arteriální hypertenze ve světle nových evropských guidelines
Autoři: MUDr. Libor Jelínek

Precizní medicína v onkologii
Autoři:

Kožní toxicita cílené terapie inhibitory EGFR a VEGF
Autoři: MUDr. Karolína Svobodová

Jak na psoriázu v každodenní ambulantní praxi?
Autoři: MUDr. Jan Šternberský, Ph. D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se