Charakterizace celulos pomocí viskoelastických parametrů

English version

Autoři: M. Řehula; R. Adámek
Působiště autorů: Charles University in Prague, Faculty of Pharmacy in Hradec Králové, Department of Pharmaceutical Technology
Vyšlo v časopise: Čes. slov. Farm., 2008; 57, 215-220
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Při formulaci tablet je potřebné vycházet z viskoelastických parametrů použitých pomocných látek. Na jejich plasticitu a elasticitu má vliv typ vazeb formulujících se během lisovacího procesu. V této práci jsou hodnoceny viskoelastické vlastnosti vybraných plniv, určených pro přímé lisování tablet. Stanovení byly podrobeny prášková celulosa Vitacel A 300, mikrokrystalické celulosy Avicel PH 101, Avicel PH 102, Avicel PH 103, Avicel PH 200, Avicel PH 301 a Ceolus KG 802. Elasticita plniv byla hodnocena pomocí Youngova modulu pružnosti a diferenční elastické potenciální energie. Plasticita byla hodnocena pomocí relaxace napětí za použití trojexponenciální rovnice podle Maxwellova modelu. Tato metoda byla doplněna o nový originální parametr označený jako celková plasticita PT. V práci byl sledován vliv velikosti částic plniv, hustoty, obsahu vlhkosti a molekulové hmotnosti na elasticitu a plasticitu celulos. Z výsledků práce vyplynulo, že velikost částic celulos neměla vliv na elasticitu a plasticitu plniv. Se vzrůstem hustoty celulos se elasticita zvyšovala a současně plasticita snižovala. Na uvedené viskoelastické parametry měl vliv obsah vlhkosti v plnivech. Se vzrůstem množství vlhkosti v plnivech se elasticita snižovala a plasticita zvyšovala. Se zvyšováním molekulové hmotnosti celulosy se elasticita snižovala a plasticita zvyšovala.

Klíčová slova:
Youngův modul pružnosti –⁠ diferenční elastická potenciální energie –⁠ trojexponenciální rovnice plasticity –⁠ zbytková a celková plasticita –⁠ celulosy

Zdroje

1. Brittain, H. G.: Physical characterization of pharmaceutical solids. New York, Marcel Dekker Inc., 1995; 288.

2. Stamm A., Mathis, C.: Acta Pharm. Technol. Suppl. 1, 1976a; 7–16.

3. Podczeck, F., Wenzel, U.: Pharm. Ind., 1989; 51, 524–527.

4. Krycer, I., Pope, D.G., Hersey, J.A.: Drug Develop. Ind. Pharm., 1982; 8, 307–342.

5. Tsardaka, K.D., Rees, J.E.: J. Pharm. Pharmacol. 1989; 41, 28P.

6. Cole, E.T., Rees, J, E., Hersey J.A.: Pharm. Acta Helv., 1975; 50, 28–32.

7. Lieberman, H. A., Rieger, M. M., Banker, G. S.: Pharmaceutical Dosage Forms: Disperse systems. Vol. 1., second edition. Marcel Dekker Inc. New York, 1996; 168.

8. Maarschalk, K. V., Zuurman, K., Vromans, H. et al.: Int. J. Pharm., 1997; 151, 27–34.

9. Rees, J. E., Rue, P. J.: J. Pharm. Pharmacol., 1978; 30, 601–607.

10. Manas, Ch., Salil, K. R.: Plastics Technology Handbook. New York, CRC Press, 2007; 260.

11. Wikipedia Encyclopedia: Young’s modulus. http://en.wikipedia.org/wiki/Young‘s_modulus 9.4.2008

12. Bonacucina, G., Di Martino, P., Piombetti, M. et al.: Int. J. Pharm., 2006; 313, 72–77.

13. Lum, S. K., Duncan-Hewitt, W. C.: J. Pharm. Sci., 1998; 88, 261–276.

14. Markwood, W. H., Spurlin, H. M.: Residual stresses and strains in molded plastics. Presented at the Annual Meeting of the Society of Rheology, Chicago, Illinois, 1951.

15. Rowe, R. C., Sheskey, P. J., Owen, S. C.: Handbook of Pharmaceutical Excipients, Fifth Edition. Londýn, Pharmaceutical Press, 2006; 330–343.

16. Aldeborn, G., Nyström, Ch.: Pharmaceutical powder compaction technology. Marcel Dekker Inc., New York, 1996; 7–8, 428–479.