Vyšlo v časopise: Čes. Revmatol., 31, 2023, No. 1, p. 6-7. Kategorie: Galerie české revmatologie
V únoru 2023 jsme si připomněli 125 let od narození prof. MUDr. Františka Lenocha, DrSc. (obr. 1), významného českého lékaře a vědce, zakladatele české moderní revmatologie a dnešního Revmatologického ústavu v Praze.
Prof. F. Lenoch se narodil 17. února 1898 v Praze, po studiu gymnázia na Královských Vinohradech začal studovat Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde promoval v roce 1923.
Po promoci nastoupil na I. lékařskou (nyní interní) kliniku, zde pak později vedl fyziatrické oddělení. V roce 1925 se stal asistentem balneologického ústavu a od roku 1929 také působil v letní sezoně jako vedoucí lékař Ústavu pro fyzikální léčbu v Trenčianských Teplicích, v době 2. světové války a po vzniku Slovenského štátu pracoval namísto toho v Lázních Bohdaneč.
Již 6 let po promoci, v roce 1929 habilitoval z fyziatrie a balneologie a v roce 1934 mu byla habilitace rozšířena na celou internu. Po válce, v roce 1946 byl jmenován univerzitním profesorem. V roce 1948 byl jmenován primářem revmatologického oddělení nemocnice v Krči a přednostou balneologického a fyziatrického ústavu. V roce 1952 se stal zakládajícím ředitelem Výzkumného ústavu chorob revmatických, dnešního Revmatologického ústavu v Praze, kde působil až do konce svého života. V roce 1966 byl jmenován řádným profesorem.
Prof. Lenoch je považován za zakladatele moderní, vědecké revmatologie. Původním zaměřením balneolog navázal na průkopnickou práci prof. Cmunta a zasadil se o významný rozvoj toho oboru v Československu a československou revmatologii povznesl mezi nejlepší v Evropě. Již během prvních 10 let se mu podařilo navázat kontakty s předními zahraničními revmatology, navštívil jej např. dvakrát Philip Showalter Hench, nositel Nobelovy ceny za objev léčby glukokortikoidy, setkal se s Nannou Svartzovou a řadou dalších.
Jako vědec-revmatolog se věnoval problematice léčby a prevence revmatické horečky, zabýval se též kinezioterapií ankylozující spondylitidy a léčbou revmatoidní artritidy. V Československu např. zavedl chrysoterapii – léčbu solemi zlata. Podporoval také rozvoj revmatochirurgie.
Je autorem 300 vědeckých prací v domácích i zahraničních časopisech. Je mimo jiné spoluautorem knihy „Nemoci kloubní, kostní a svalové“, která byla 3. dílem knižního souboru „Pathologie a therapie nemocí vnitřních“, vydaného v Praze v roce 1953 (obr. 2, 3). Dále napsal základní učebnici „Fyzioterapie, balneoterapie a klimatologie“, která vyšla v roce 1963 a dočkala se ještě dalších, opakovaných vydání. Vypracoval také latinské názvosloví revmatických chorob, které bylo přijato na mezinárodním kongresu v Torontu. Jednou z jeho posledních prací jsou „Dějiny naší revmatologie“, které se podařilo vydat v roce 1995.
Obr. 1 Prof. MUDr. František Lenoch, DrSc.
Prof. Lenoch byl dlouholetým předsedou Československé revmatologické společnosti a Československé fyziatrické společnosti. Byl jedním ze zakládajících členů Mezinárodní ligy proti revmatismu (ILAR) v roce 1926 a aktivním členem Evropské ligy proti revmatismu (EULAR), kde zastával v letech 1959–1963 funkci viceprezidenta a v letech 1963–1965 stál v jejím čele jako prezident. Byl čestným členem 16 evropských odborných společností.
Profesor Lenoch vychoval celou generaci nových lékařů a vědců (Lenochova škola), které dnes vnímáme jako ikony české revmatologie, jako byli prof. Bardfeld, prof. Havelka, prof. Dostál, prof. Adam, dr. Vojtíšek a dr. Pavelka starší.
Prof. Lenoch měl velmi široké všeobecné znalosti, byl dokonalým jazykovým stylistou a polyglotem; ovládal sedm cizích jazyků, neobvyklá byla zejména jeho aktivní znalost latiny, řečtiny a také amharštiny. K té se váže i vtipná perlička z jeho života. Amharštinu se Lenoch začal učit už v 10 letech po návštěvě tehdejší jubilejní výstavy v Praze, kde mu učarovali habešští horalé. V knihovně si vypůjčil slovník a sám se začal tento jazyk učit. Později si dokonce předplatil jediné dostupné etiopské noviny, francouzsko-amharsky psaný Courier d´Etiopie. Když v roce 1961 navštívil Prahu habešský císař Haile Selassie, byl prof. Lenoch vybrán do jeho doprovodu a jako jediný s ním dokázal mluvit amharsky. Ohromený habešský panovník pak vyslovil přání, aby byl prof. Lenoch vyslán jako odborník i do Etiopie. Profesor sám dostal čestný dar – pár afrických lvů, kteří skončili v zoologické zahradě, a pytel zrnkové kávy, který se ztratil kdesi na ministerstvu. Nicméně přání etiopského císaře bylo splněno a Lenoch pak pracoval 9 měsíců v zemi, po které toužil od dětství. Během tohoto pobytu navštívil i vernisáž výstavy moderního etiopského malířství, kde se opět setkal s etiopským císařem, který se k němu srdečně hlásil. Přítomný ministr etiopské vlády jej při té příležitosti pozval na prohlídku slavných skalních chrámů, které prý dal posta-vit císař Lalibela v roce 1230. Lenoch odpověděl, že se na skalní chrámy velmi rád podívá, avšak poznamenal, že rok 1230 bude patrně mýlka, neboť v té době byl císař Lalibela již dávno po smrti. Ministr byl pochopitelně dotčen, že ho jakožto Amharce, poučuje nějaký Evropan, ale po ověření data přiznal, že měl prof. Lenoch pravdu, a vyjádřil mu omluvu.
Prof. Lenoch byl tedy skutečně renesanční osobností, mimo znalost jazyků měl ještě hluboké vědomosti z historie a výtvarného umění, zejména malířství, sochařství a architektury.
Prof. Lenoch zemřel náhle 24. září 1970 ve věku 72 let, uprostřed své aktivní činnosti. Je pochován na pankráckém hřbitově. Jeho hrob si vzala pod patronaci Česká revmatologická společnost ČLS JEP v roce 2014. Jméno prof. Lenocha nese od roku 2009 ulice před Revmatologickým ústavem v Praze 2.
Marta Olejárová
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
