-
Články
- Vzdělávání
- Časopisy
Top články
Nové číslo
- Témata
- Kongresy
- Videa
- Podcasty
Nové podcasty
Reklama- Práce v oboru
Doporučené pozice
Reklama- Praktické
Rečové schopnosti u chlapcov s poruchou autistického spektra v súvislosti s reprodukčným zdravím matky, endokrinnými disruptormi a typom pôrodu
Autoři: Klaudia Kyselicová 1
; Žofia Baroková 2; Dóra Dukonyová 1
; Branislav Bartko 2; Mariia Seliuk 2; Katarína Polónyiová 1
; Mária Vidošovičová 1; Jozef Záhumenský 3
; Radoslav Beňuš 2
; Daniela Ostatníková 1
Působiště autorů: Academic Center for Autism Research at the Physiological Institute, Faculty of Medicine, Comenius University in Bratislava, Bratislava, Slovak Republic 1; Department of Anthropology, Faculty of Natural Sciences, Comenius University in Bratislava, Bratislava, Slovak Republic 2; II. Obstetrics and Gynecology Clinic of the Faculty of Medicine of the UK and Ružinov University Hospital, Bratislava, Slovak Republic 3
Vyšlo v časopise: Ceska Gynekol 2024; 89(5): 360-369
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.48095/cccg2024360Souhrn
Ciele: Predkladaný výskum sa zaoberá identifikáciou prenatálnych faktorov vplývajúcich na abnormálny neurovývin a postnatálnu manifestáciu autistického fenotypu v súbore 107 chlapcov (priemerný vek 4,31 ± 2,24). Súbor a metódy: Biologické matky autistických chlapcov poskytli údaje týkajúce sa ich reprodukčného zdravia, infekcií počas gravidity, užívaní orálnej antikoncepcie pred počatím, prípadne užívaním návykových látok pred a počas gravidity a tiež informácie týkajúce sa novorodenca. Následne boli chlapci dia gnostikovaný na poruchy autistického spektra (PAS), pomocou dia gnostických nástrojov ADOS-2 (Autism Dia gnostic Observation Schedule) a ADI-R (Autism Dia gnostic Interview – Revised). V ADOSE-2 bol zvolený dia gnostický modul podľa rečových schopností dieťaťa, buď Modul 1 – neverbálny alebo minimálne verbálny chlapci (n = 68) a verbálni chlapci (n = 39). Výsledky: Na základe našich výsledkov, má reprodukčné zdravie matky súvisiace s dĺžkou menštruačného cyklu pred graviditou s autistickým dieťaťom, súvis s mierou rečového postihnutia (p = 0,017), taktiež počet predošlých tehotenstiev (p = 0,026). Matky neverbálnych detí uvádzali kratší cyklus (27,35 dní ± 6,60) ako matky verbálnych detí (30,14 days ± 4,44) a mali viac predošlých tehotenstiev (0,93 ± 1,07 vs. 0,51 ± 0,91). Neuviedli však počet živo narodených detí pred tehotenstvom s autistickým dieťaťom. Deti, ktoré boli neskôr dia gnostikované ako neverbálne, mali dlhší pôrod (od 2 do 48 hod; v priemere 11,13 hod, SD = 9,49), ako verbálne (od 1 do 27 hod, čo bolo v priemere 7,09 hod, SD = 8,91), p = 0,0182. Spôsob pôrodu nezohrával úlohu, ani spôsob počatia (prirodzené vs. umelé). Záver: Skúmanie prenatálnych faktorov v etiológii autizmu z hľadiska rečového vývinu sa javí ako dobrý prístup.
Zdroje
1. World Health Organization. ICD-11 International Classification of Dis eases 11th Revision. 2019 [online]. Available from: https: //icd.who.int/en/.2. Maltman N, DaWalt LS, Hong J et al. Brief reports: socioeconomic factors associated with minimally verbal status in individuals with ASD. J Autism Dev Disord 2021; 51 (6): 2139–2145. doi: 10.1007/s10803-020-04646-6.3. Rose V, Trembath D, Keen D et al. The proportion of minimally verbal children with autism spectrum disorder in a community-based early intervention programme. J Intellect Disabil Res 2016; 60 (5): 464–477. doi: 10.1111/jir.12284.4. National Center on Birth Defects and Developmental Disabilities (NCBDDD). 2024 [online]. Available from: https: //www.cdc.gov/autism/data-research/index.html.5. Bougeard C, Picarel-Blanchot F, Schmid R et al. Prevalence of autism spectrum disorder and co-morbidities in children and adolescents: a systematic literature review. Front Psychiatry 2021; 27 (12): 744709. doi: 10.3389/fpsyt.2021.744 709.6. Lyall K, Croen L, Daniels J et al. The changing epidemiology of autism spectrum disorders. Annu Rev Public Health 2017; 38 : 81–102. doi: 10.1146/annurev-publhealth-031816-044318.7. Hazlett HC, Gu H, Munsell BC et al. Early brain development in infants at high risk for autism spectrum disorder. Nature 2017; 542 (7641): 348–351. doi: 10.1038/nature21369.8. Shen MD, Kim SH, McKinstry RC et al. Increased extra-axial cerebrospinal fluid in high-risk infants who later develop autism. Biol Psychiatry 2017; 82 (3): 186–193. doi: 10.1016/j.bio psych.2017.02.1095.9. Folstein S, Rutter M. Infantile autism: a genetic study of 21 twin pairs. J Child Psychol Psychiatry 1977; 18 (4): 297–321. doi: 10.1111/j.1469-7610.1977.tb00443.x.10. Le Couteur AL, Gottesman I, Bolton P et al. Autism as a strongly genetic disorder evidence from a British twin Study. Psychol Med 1995; 25 (1): 63–77. doi: 10.1017/S0033291700028099.11. Rosenberg RE, Law JK, Yenokyan G et al. Characteristics and concordance of autism spectrum disorders among 277 twin pairs. Arch Pediatr Adolesc Med 2009; 163 (10): 907–914. doi: 10.1001/archpediatrics.2009.98.12. Ronald A, Hoekstra RA. Autism spectrum disorders and autistic traits: a decade of new twin studies. Am J Med Genet B Neuropsychiatr Genet 2011; 156B (3): 255–274. doi: 10.1002/ajmg.b.31159.13. Sandin S, Lichtenstein P, Kuja-Halkola R et al. The familial risk of autism. JAMA 2014; 311 (17): 1770–1777. doi: 10.1001/jama.2014.4144.14. Kim H, Keifer C, Rodriguez-Seijas C et al. Quantifying the optimal structure of the autism phenotype: a comprehensive comparison of dimensional, categorical, and hybrid models. J Am Acad Child Adolesc Psychiatry 2019; 58 (9): 876.e2–886.e2. doi: 10.1016/j.jaac.2018.09.431.15. Gaugler T, Klei L, Sanders SJ et al. Most genetic risk for autism resides with common variation. Nat Genet 2014; 46 (8): 881–885. doi: 10.1038/ng.3039.16. Marro SG, Chanda S, Yang N et al. Neuroligin-4 regulates excitatory synaptic transmission in human neurons. Neuron 2019; 103 (4): 617.e6–626.e6. doi: 10.1016/j.neuron.2019.05.043.17. Villa CE, Cheroni C, Dotter CP et al. CHD8 haploinsufficiency links autism to transient alterations in excitatory and inhibitory trajectories. Cell Rep 2022; 39 (1): 110615. doi: 10.1016/ j.celrep.2022.110615.18. Yu TW, Chahrour MH, Coulter ME et al. Using whole-exome sequencing to identify inherited causes of autism. Neuron 2013; 77 (2): 259–273. doi: 10.1016/j.neuron.2012.11.002.19. Mesman S, Bakker R, Smidt MP. Tcf4 is required for correct brain development during embryogenesis. Mol Cell Neurosci 2020; 106 : 103502. doi: 10.1016/j.mcn.2020.103502.20. Marotta R, Risoleo M C, Messina G et al. The neurochemistry of autism. Brain Sci 2020; 10 (3): 163. doi: 10.3390/brainsci10030163.21. De Rubeis S, He X, Goldberg AP et al. Synaptic, transcriptional and chromatin genes disrupted in autism. Nature 2014; 515 (7526): 209–215. doi: 10.1038/nature13772.22. Manzouri L, Yousefian S, Keshtkari A et al. Advanced parental age and risk of positive autism spectrum disorders screening. Int J Prev Med 2019; 10 (1): 135. doi: 10.4103/ijpvm.ijpvm_25_19.3. Tioleco N, Silberman AE, Stratigos K et al. Prenatal maternal infection and risk for autism in offspring: a meta-analysis. Autism Res 2021; 14 (6): 1296–1316. doi: 10.1002/aur.2499.24. Hendricks G, Malcolm-Smith S, Adnams C et al. Effects of prenatal alcohol exposure on language, speech and communication outcomes: A review longitudinal studies. Acta Neuropsychiatr 2019; 31 (2): 74–83. doi: 10.1017/neu. 2018.28.25. Clausen TD, Mortensen EL, Schmidt L et al. Cognitive function in adult offspring of women with gestational diabetes-the role of glucose and other factors. PLoS One 2013; 8 (6): e67107. doi: 10.1371/journal.pone.0067107.26. Crump C, Sundquist J, Sundquist K. Preterm or early term birth and risk of autism. Pediatrics 2021; 148 (3): e2020032300. doi: 10.1542/peds.2020-032300.27. Al-Zalabani AH, Al-Jabree AH, Zeidan ZA. Is cesarean section delivery associated with autism spectrum disorder? Neurosciences (Riyadh) 2019; 24 (1): 11–15. doi: 10.17712/nsj. 2019.1.20180303.28. Zwaigenbaum L, Szatmari P, Jones MB et al. Pregnancy and birth complications in autism and liability to the broader autism phenotype. J Am Acad Child Adolesc Psychiatry 2002; 41 (5): 572–579. doi: 10.1097/00004583-200205000-00015.29. Daniels AM, Mandell DS. Explaining differences in age at autism spectrum disorder dia g - nosis: a critical review. Autism 2014; 18 (5): 583–597. doi: 10.1177/1362361313480277.30. Lee BK, Magnusson C, Gardner RM et al. Maternal hospitalization with infection during pregnancy and risk of autism spectrum disorders. Brain Behav Immun 2015; 44 : 100–105. doi: 10.1016/j.bbi.2014.09.001.31. Boukhris T, Sheehy O, Mottron L et al. Antidepressant use during pregnancy and the risk of autism spectrum disorder in children. JAMA Pediatr 2016; 170 (2): 117–124. doi: 10.1001/jamapediatrics.2015.3356.32. Jung Y, Lee AM, McKee SA et al. Maternal smoking and autism spectrum disorder: meta-analysis with population smoking metrics as moderators. Sci Rep 2017; 7 (1): 4315. doi: 10.1038/s41598-017-04413-1.33. Zerbo O, Qian Y, Yoshida C et al. Maternal infection during pregnancy and autism spectrum disorders. J Autism Dev Disord 2015; 45 (12): 4015–4025. doi: 10.1007/s10803-013 - 2016-3.34. Halliday JL, Muggl E, Lewis S et al. Alcohol consumption in a general antenatal population and child neurodevelopment at 2 years. J Epidemiol Community Health 2017; 71 (10): 990–998. doi: 10.1136/jech-2017-209165.35. Gardener H, Spiegelman D, Buka SL. Prenatal risk factors for autism: comprehensive meta-analysis. Br J Psychiatry 2009; 195 (1): 7–14. doi: 10.1192/bjp.bp.108.051672.36. Luo Z, Yang C, Cai T et al. Maternal alcohol consumption during pregnancy and autism spectrum disorder in offspring: a meta-analysis. Rev J Autism Develop Disord 2022; 11 : 265–274. doi: 10.1007/s40489-022-00336-4.37. Wyper KR, Rasmussen CR. Language impairments in children with fetal alcohol spectrum disorder. J Popul Ther Clin Pharmacol 2011; 18 (2): e364–e376.38. Jenabi E, Ayub E, Bashirian S et al. Association between previous abortion history and risk of autism spectrum disorders among offspring: a meta-analysis. Clin Exp Pediatr 2023; 66 (2): 70–75. doi: 10.3345/cep.2022.00108.39. Liu J, He Y, Shen Y et al. Association of attention deficit/hyperactivity disorder with events occurring during pregnancy and perinatal period. Front Psychol. 2021; 12 : 707500. doi: 10.3389/fpsyg.2021.707500.40. Wang H, Li F, Miao M et al. Maternal spontaneous abortion and the risk of attention-deficit/hyperactivity disorder in offspring: a population-based cohort study. Hum Reprod 2020; 35 (5): 1211–1221. doi: 10.1093/humrep/deaa035.41. Ji H, Yu Y, Miao M et al. Risk of intellectual disability and maternal history of spontaneous abortion: a nationwide cohort study. Dev Med Child Neurol 2021; 63 (7): 831–838. doi: 10.1111/dmcn.14839.42. El-Tallawy HN, Farghaly WM, Shehata GA et al. Cerebral palsy in Al-Quseir City, Egypt: prevalence, subtypes, and risk factors. Neuropsychiatr Dis Treat 2014; 8 (10): 1267–1272. doi: 10.2147/NDT.S59599.43. Hendricks G, Malcolm-Smith S, Adnams C et al. Effects of prenatal alcohol exposure on language, speech and communication outcomes: a review longitudinal studies. Acta Neuropsychiatr 2019; 31 (2): 74–83. doi: 10.1017/neu.2018.28.44. Roos A, Wedderburn CJ, Fouche JP et al. Central white matter integrity alterations in 2–3-year-old children fol lowing prenatal alcohol exposure. Drug Alcohol Depend 2021; 225 : 108826. doi: 10.1016/j.drugalcdep.2021. 108826.45. Walton M, Dewey D, Lebel C. Brain white matter structure and language ability in preschool-aged children. Brain Lang 2018; 176 : 19–25. doi: 10.1016/j.bandl.2017.10.008.ORCID authorsK. Kyselicová 0000-0002-5520-1657D. Dukonyová 0009-0005-7192-4176K. Polónyiová 0000-0002-3036-0651J. Záhumenský 0000-0003-0475-6035R. Beňuš 0000-0001-5917-1689D. Ostatníková 0000-0002-4960-5057Submitted/Doručené: 20. 6. 2024Accepted/Prijaté: 22. 7. 2024RNDr. Klaudia Kyselicová, PhDPhysiological InstituteFaculty of MedicineComenius University in BratislavaSasinkova 2811 08 BratislavaSlovak Republicdr.kyselicova@gmail.comŠtítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicína
Článek vyšel v časopiseČeská gynekologie
Nejčtenější tento týden
2024 Číslo 5- Aktuální doporučení pro diagnostiku von Willebrandovy choroby
- Postabortivní syndrom – symptomy, dopady a možnosti léčby
- Trombóza portální žíly jako komplikace infekce COVID-19 – kazuistika
- Fexofenadin – nesedativní a imunomodulační antihistaminikum v léčbě alergických projevů
- Romosozumab zlepšuje kostní mikroarchitekturu u postmenopauzálních žen s osteoporózou
-
Všechny články tohoto čísla
- Výhody sekvenování nové generace (NGS) v molekulární klasifi kaci endometriálních karcinomů – naše zkušenosti s 270 případy
- Rečové schopnosti u chlapcov s poruchou autistického spektra v súvislosti s reprodukčným zdravím matky, endokrinnými disruptormi a typom pôrodu
- Výsledky indukce porodu vaginálním misoprostolem u vysoce rizikových těhotenství v terciárním centru v metropolitní oblasti města Rio de Janeiro v Brazílii
- Hodnocení cytokinového imunobarvení u ovariálních novotvarů a endometriomů
- Vztah mezi endometriózou a polymorfi zmem genu pro vaspin RS2236242
- Úspěšně dokončená gravidita v ponechané děloze u pacientky po jednostranné hysterektomii při uterus duplex
- Trizómia chromozómu 16 mimikujúca hydatidóznu molu
- Spontánní a postintervenční regrese HPV infekce děložního čípku
- Těhotenská intrahepatální cholestáza
- Interlabiální útvary u novorozených dívek
- Péče o těhotenství a perinatální výsledky u těhotných žen se zavedeným shuntem pro hydrocefalus
- Vrozené trombofi lní stavy a riziko venózního tromboembolizmu u žen užívajících hormonální antikoncepci
- Česká gynekologie
- Archiv čísel
- Aktuální číslo
- Informace o časopisu
Nejčtenější v tomto čísle- Těhotenská intrahepatální cholestáza
- Spontánní a postintervenční regrese HPV infekce děložního čípku
- Výhody sekvenování nové generace (NGS) v molekulární klasifi kaci endometriálních karcinomů – naše zkušenosti s 270 případy
- Vrozené trombofi lní stavy a riziko venózního tromboembolizmu u žen užívajících hormonální antikoncepci
Kurzy
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Revma Focus: Spondyloartritidy
nový kurz
Autoři: prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c., doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., MUDr. Petr Kasalický, CSc., MUDr. Jan Rosa, Ing. Pavel Havlík, Ing. Jan Adam, Hana Hejnová, DiS., Jana Křenková
Autoři: MDDr. Eleonóra Ivančová, PhD., MHA
Autoři: prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, DrSc.
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D., doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.
Všechny kurzyPřihlášení#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#Zapomenuté hesloZadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
- Vzdělávání