Výsledky indukce porodu vaginálním misoprostolem u vysoce rizikových těhotenství v terciárním centru v metropolitní oblasti města Rio de Janeiro v Brazílii

Stáhnout PDF English version

Autoři: Mônica Gomes de Almeida ¹ ; Luciano Antonio Marcolino ¹ ; Luis Guillermo Coca Velarde ¹ ; Renato Augusto Moreira De Sá ¹ ; Edward Araujo Júnior ^2,3
Působiště autorů: Antonio Pedro University Hospital, Fluminense Federal University (UFF), Niterói-RJ, Brazil ¹; Department of Obstetrics, Paulista School of Medicine – Federal University of São Paulo (EPM-UNIFESP), São Paulo-SP, Brazil ²; Discipline of Woman Health, Municipal University of São Caetano do Sul (USCS), São Caetano do Sul-SP, Brazil ³
Vyšlo v časopise: Ceska Gynekol 2024; 89(5): 370-375
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.48095/cccg2024370

Souhrn

Cíl: Cílem je nalyzovat hlavní indikace pro indukci porodu vaginálním misoprostolem u vysoce rizikových těhotenství, a také hlavní proměnné související se selháním indukce v terciárním centru v metropolitní oblasti města Rio de Janeiro v Brazílii. Metodika: Retrospektivní kohortová studie analyzovala lékařské záznamy těhotných žen, které podstoupily indukci porodu. Kritéria pro zařazení byla jednočetné těhotenství, gestační věk ≥ 34 týdnů, Bishopovo skóre ≤ 6, plody v cefalické prezentaci a žádné kontraindikace pro použití vaginálního misoprostolu. Protokol indukce porodu sestával z vaginálního misoprostolu 25 mcg každých 6 hod, s maximálně osmi dávkami (200 mcg) k dozrání děložního čípku, pokud bylo Bishopovo skóre ≤ 6. Výsledky: Celkem bylo analyzováno 88 případů indukce porodu. Hlavními indikacemi pro indukci porodu byly preeklampsie a gestační hypertenze (n = 28; 31,8 %), chronická arteriální hypertenze (n = 19; 21,6 %) a gestační diabetes mellitus (n = 12; 13,6 %). Pozorovali jsme, že vaginální porod byl spojen s počtem dávek vaginálního misoprostolu (p = 0,000348). Nejčastější indikací k císařskému řezu bylo selhání indukce porodu (n = 21; 40 %) a podezření na akutní tíseň plodu (n = 17; 33 %). Statistický rozdíl mezi indikací vyvolání porodu a způsobem porodu jsme nezaznamenali. Nedošlo k žádnému úmrtí plodu. Šest novorozenců bylo přijato na neonatální jednotku intenzivní péče (NICU), jeden pro dechovou tíseň, jeden pro předčasný porod a čtyři pro hypoglykemii. Mezi jednotlivými způsoby porodu nebyl statistický rozdíl v míře přijetí na NICU (p = 0,692). Závěr: Hlavní indikací pro císařský řez v této studii bylo selhání indukce, což ukazuje na nutnost revize a průběžné sledování protokolu pro zvýšení úspěšnosti bez ohrožení perinatálních výsledků.

Klíčová slova:

perinatální výsledky – císařský řez – indukce porodu – riziková těhotenství

Zdroje

1. Penfield CA, Wing DA. Labor induction techniques: which is the best? Obstet Gynecol Clin North Am 2017; 44 (4): 567–582. doi: 10.1016/j.ogc.2017.08.011.

2. Saucedo AM, Cahill AG. Evidence-based approaches to labor induction. Obstet Gynecol Surv 2023; 78 (3): 171–183. doi: 10.1097/OGX. 0000000000001110.

3. Middleton P, Shepherd E, Morris J et al. Induction of labour at or beyond 37 weeks’ gestation. Cochrane Database Syst Rev 2020; 7 (7): CD004945. doi: 10.1002/14651858.CD004945.pub.5.

4. Grobman WA, Rice MM, Reddy UM et al. Labor induction versus expectant management in low-risk nulliparous women. N Engl J Med 2018; 379 (6): 513–523. doi: 10.1056/NEJMoa1800566.

5. Abalos E, Cuesta C, Grosso AL et al. Global and regional estimates of preeclampsia and eclampsia: a systematic review. Eur J Obstet Gynecol Reprod Biol 2013; 170 (1): 1–7. doi: 10.1016/j.ejogrb.2013.05.005.

6. Mayrink J, Souza RT, Feitosa FE et al. Mean arterial blood pressure: potential predictive tool for preeclampsia in a cohort of healthy nulliparous pregnant women. BMC Pregnancy Childbirth 2019; 19 (1): 460. doi: 10.1186/s12884-019-2580-4.

7. Corrêa TD, Barreto Junior AN, Batista MC et al. Analysis of variables that influence the success rates of induction of labor with misoprostol: a retrospective observational study. Rev Bras Ginecol Obstet 2022; 44 (4): 327–335. doi: 10.1055/s-0042-1744287.

8. NICE (National Institute for Health and Care Excellence) guideline: Inducing labour. 2021 [online]. Available from: www.nice.org.uk/guidance/ng207.

9. Borovac-Pinheiro A, Inversetti A, Di Simone N et al. FIGO good practice recommendations for induced or spontaneous labor at term: prep-for-labor triage to minimize risks and maximize favorable outcomes. Int J Gynecol Obstet 2023; 163 (Suppl 2): 51–56. doi: 10.1002/ijgo. 15114.

10. Ayres-de-Campos D, Spong CY, Chandraharan E. FIGO Intrapartum Fetal Monitoring Expert Consensus Panel. FIGO consensus guidelines on intrapartum fetal monitoring: cardiotocography. Int J Gynaecol Obstet 2015; 131 (1): 13–24. doi: 10.1016/j.ijgo.2015.06.020.

11. World Health Organization. WHO recommendations for induction of labour. Geneva: 2011.

12. Stephenson ML, Wing DA. Misoprostol for induction of labor. Semin Perinatol 2015; 39 (6): 459–462. doi: 10.1053/j.semperi.2015.07.008.

13. Godoy Silva TA, Borges Júnior LE, Tahan LA et al. Induction of labor using misoprostol in a tertiary hospital in the Southeast of Brazil. Rev Bras Ginecol Obstet 2017; 39 (10): 523–528. doi: 10.1055/s-0037-1604259.

14. Hawkins JS, Stephenson M, Powers B et al. Diabetes mellitus: an independent predictor of duration of prostaglandin labor induction. J Perinatol 2017; 37 (5): 488–491. doi: 10.1038/jp.2016.270.

15. Villalain C, Herraiz I, Quezada MS et al. Labor induction in late-onset fetal growth restriction: folley balloon versus vaginal dinoprostone. Fetal Dia gn Ther 2019; 46 (1): 67–74. doi: 1159/000491784.

16. Al-Hafez L, Bicocca MJ, Chauhan SP et al. Prostaglandins for induction in pregnancies with fetal growth restriction. Am J Obstet Gynecol MFM 2022; 4 (2): 100538. doi: 10.1016/ j.ajogmf.2021.100538.

17. Ellis JA, Brown C, Barger B et al. Influence of maternal obesity on labor induction: a systematic review and meta-analysis. J Midwifery Womens Health 2019; 64 (1): 55–67. doi: 10.1111/jmwh.12935.

18. Saucedo AM, Cahil AG, Harper LM. Misoprostol dosing in BMI greater than 30 (MD30 RCT). Identification no. NCT05262738. 2023 [online]. Available from: https: //classic.clinicaltrials.gov/ct2/show/record/NCT05262738.

19. Levine LD, Downes KL, Elovitz MA et al. Mechanical and pharmacologic methods of labor induction: a randomized controlled trial. Obstet Gynecol 2016; 128 (6): 1357–1364. doi: 10.1097/AOG.00000000000 01778.

ORCID authors

M. Gomes de Almeida 0000-0002-7829-6601

L. A. Marcolino 0000-0002-2990-3815

L. G. Coca Velarde 0000-0003-3110-5270

R. A. Moreira de Sá 0000-0001-6357-7702

E. Araujo Júnior 0000-0002-6145-2532

Submitted/Doručeno: 26. 5. 2024

Accepted/Přijato: 7. 6. 2024

Prof. Edward Araujo Júnior, MD, PhD

Rua Belchior de Azevedo

156 apto. 111 Torre Vitoria

Vila Leopoldina