Císařský řez podél zadní stěny dělohy – porodnická a chirurgická komplikace neprůchodné pánve v důsledku předchozí endometriózy
Autoři:
Paolo Meloni 1
; Lucia Penna 1; Erica Pacella 1; Terenzia Simari 2
; Roberta Lai 3
; Virginia Bongiovi 4; Roberto Conturso 5
; Edward Araujo Júnior 6
; Gabriele Tonni 7
Působiště autorů:
Department of Obstetrics and Gynecology, Imperia Hospital, ASL1 Imperiese, Imperia, Italy
1; Service of Obstetrics and Gynaecologic, ASL1 Imperiese, Imperia, Italy
2; Department of Imaging Dia gnostic, ASL1 Imperiese, Imperia, Italy
3; Department of Anesthesia and Reanimation, ASL1 Imperiese, Imperia, Italy
4; Maternal-Fetal Medicine Sector, Sant’Anna Clinic, Lugano, Switzerland
5; Department of Obstetrics, Paulista School of Medicine – Federal University of São Paulo, São Paulo, Brazil
6; Department of Obstetrics & Neonatology, and Researcher, Istituto di Ricovero e Cura a Carattere Clinico Scientifi co (IRCCS), ASL Reggio Emilia, Reggio Emilia, Italy
7
Vyšlo v časopise:
Ceska Gynekol 2024; 89(4): 304-308
Kategorie:
Kazuistika
doi:
https://doi.org/10.48095/cccg2024304
Souhrn
Pánevní endometrióza je dobře známým klinickým rizikovým faktorem pánevního zánětu a srůstů. Prezentujeme zde komplikovaný případ ženy po císařském řezu, kdy tradiční řez na předním dolním děložním segmentu nebyl možný z důvodu městnavé pánve. Novorozenec byl porozen pomocí řezu zadní stěny dělohy s rotací okrouhlého vazu.
Klíčová slova:
pánevní endometrióza – zadní císařský řez – pánevní adheze
Zdroje
1. Koninckx PR, Ussia A, Adamyan L et al. Deep endometriosis: definition, diagnosis, and treatment. Fertil Steril 2012; 98 (3): 564–571. doi: 10.1016/j.fertnstert.2012.07.1061.
2. Exacoustos C, Malzoni M, Di Giovanni A et al. Ultrasound mapping system for the surgical management of deep infiltrating endometriosis. Fertil Steril 2014; 102 (1): 143.e2–150.e2. doi: 10.1016/j.fertnstert.2014.03.043.
3. Dumontier I, Roseau G, Vincent B et al. Comparison of endoscopic ultrasound and magnetic resonance imaging in severe pelvic endometriosis. Gastroenterol Clin Biol 2000; 24 (12): 1197–1204.
4. Keckstein J, Hoopmann M, Merz E et al. Expert opinion on the use of transvaginal sonography for presurgical staging and classification of endometriosis. Arch Gynecol Obstet 2023; 307 (1): 5–19. doi: 10.1007/s00404-022-06 766-z.
5. Diagnosi e trattamento dell’endometriosi. Raccomandazioni SIGO, AOGOI, AGUI 2018. Assessed July 05, 2018 [online]. Available from: https: // www.aogoi.it/media/5066/lg_diagnositrattamentoendometriosi-2018.pdf.
6. American Fertility Society. Revised American Fertility Society classification of endometriosis: 1985. Fertil Steril 1985; 43 (3): 351–352. doi: 10.1016/s0015-0282 (16) 48430-x.
7. American Society for Reproductive Medicine. Revised American Society for Reproductive Medicine classification of endometriosis: 1996. Fertil Steril 1997; 67 (5): 817–821. doi: 10.1016/s0015-0282 (97) 81391-x.
8. Committee on Obstetric Practice. ACOG committee opinion. Placenta accreta. Number 266, January 2002. American College of Obstetricians and Gynecologists. Int J Gynaecol Obstet 2002; 77 (1): 77–78. doi: 10.1016/s0020-7292 (02) 80003-0.
9. Miller DA, Chollet JA, Goodwin TM. Clinical risk factors for placenta previa-placenta accreta. Am J Obstet Gynecol 1997; 177 (1): 210–214. doi: 10.1016/s0002-9378 (97) 70463-0.
10. Silver RM, Landon MB, Rouse DJ et al. Maternal morbidity associated with multiple repeat cesarean deliveries. Obstet Gynecol 2006; 107 (6): 1226–1232. doi: 10.1097/01.AOG.000 0219750.79480.84.
11. Clark SL, Koonings PP, Phelan JP. Placenta previa/accreta and prior cesarean section. Obstet Gynecol 1985; 66 (1): 89–92.
12. Araujo Júnior E, Caldas JV, Sun SY et al. Placenta acrreta spectrum-first trimester, 2D and 3D ultrasound, and magnetic resonance imaging findings. J Clin Ultrasound 2024; 52 (3): 321–330. doi: 10.1002/jcu. 23627.
13. Faralli I, Del Negro V, Chinè A et al. Placenta Accreta Spectrum (PAS) disorder: ultrasound versus magnetic resonance imaging. Diagnostics (Basel) 2022; 12 (11): 2769. doi: 10.3390/diagnostics12112769.
14. Dwyer BK, Belogolovkin V, Tran L et al. Prenatal diagnosis of placenta accreta: sonography or magnetic resonance imaging? J Ultrasound Med 2008; 27 (9): 1275–1281. doi: 10.7863/jum.2008.27.9.1275.
15. Eller AG, Bennett MA, Sharshiner M et al. Maternal morbidity in cases of placenta accreta managed by a multidisciplinary care team compared with standard obstetric care. Obstet Gynecol 2011; 117 (2 Pt 1): 331–337. doi: 10.1097/AOG.0b013e3182051 db2.
Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicínaČlánek vyšel v časopise
Česká gynekologie
2024 Číslo 4
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Tirzepatid – nová éra v léčbě nadváhy a obezity
- Postupné vysazování inhibitorů protonové pumpy
- Ferinject: správně indikovat, správně podat, správně vykázat
- Isoprinosin je bezpečný a účinný v léčbě pacientů s akutní respirační virovou infekcí
Nejčtenější v tomto čísle
- Pohyby pánevních kostí rodičky v průběhu vaginálního porodu
- Předoperační rozlišení děložních myomů a sarkomů
- Výskyt stresové inkontinence moči po laparoskopické sakrokolpopexi
- Operační léčba recidivujících gynekologických zhoubných nádorů