Devadesátiletí profesora Antonína Doležala


Autoři: P. Calda ;  K. Řežábek
Působiště autorů: Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN, Praha, přednosta prof. MUDr. A. Martan, DrSc.
Vyšlo v časopise: Čes. Gynek.2019, 84, č. 1 s. 78-79
Kategorie: Jubileum

Dne 20. ledna 2019 uplynulo 90 let od spontánního porodu porodníka profesora Antonína Doležala – a ani současné „devadesátiletí“ nezmírnilo tok jeho nekonečné aktivity a nápadů. Jeho matka sochařka a otec překladatel slovanských jazyků však nemohli v té době ještě tušit, že z Toníka vyroste jeden z velikánů a neopakovatelných osobností českého porodnictví 20. století. Také netušili, že za deset let vypukne druhá světová válka, že budou zavřené vysoké školy a že se celý svět doslova otřese v základech. To vše formovalo dospívajícího chlapce, který se jako šestnáctiletý dočkal konce války a ve svých 19 letech, v roce 1948, začal studovat na pražské lékařské fakultě. Ta měla za sebou také velký třesk: od roku 1883 vedle sebe existující německá a česká fakulta, kdy česká byla 17. listopadu 1939 uzavřena nacisty, se po válce přeměnila v jednu českou fakultu a německá byla zrušena. To vše na pozadí odsunu německého obyvatelstva a praktické likvidace židovské menšiny během války. Mezitím si v roce 1946 zbývající lid zvolil komunisty.


Dva roky poté, po únorovém puči, mladý Antonín nastoupil na českou fakultu „zbavenou“ odsunutých Němců a vyvražděných Židů a postupně všech „imperialistických zrádců a kolaborantů“. Zorientovat se v této vřavě jistě nebylo jednoduché. Po pěti letech studia, v roce 1953, promuje a nastupuje u ikonického primáře Chmelíka na Kladně jako sekundář gynekologicko-porodnického oddělení. Ve stejném roce, kdy komunistický prezident Zápotocký, táta dělníků, v legendárním projevu lhal o neexistenci plánu na měnovou reformu, kterou o dva dny později 1. června 1953 vyhlásil. Ta okradla miliony lidí o celoživotní úspory. A zde stál mladý Antonín na začátku svojí porodnické kariéry. Již za rok poté nastoupil jako vědecký aspirant na II. gynekologicko-porodnické klinice, nově vzniklé z původně české kliniky, zatímco kdysi německá, dostala označení I. klinika.

Sedm let po promoci, v roce 1960, obhájil kandidátskou práci na téma „Etiologie samovolného předčasného přerušení těhotenství“. Stojí za zmínku, že to bylo ve stejném roce, kdy Antonín Novotný vyhlásil amnestii, týkající se zejména politických vězňů, v roce kdy vzniklo Evropské sdružení volného obchodu a byly natočeny kultovní filmy Sedm statečných a Psycho.

Antonín Doležal byl odjakživa velmi zvídavý, takže již jako student vedl fyziologickou laboratoř v ÚPMD v Podolí, pracoval s hysterografií u morčat, která dovolovala rentgenem, tehdy jedinou zobrazovací metodou, sledovat děložní motilitu u nenarkotizovaného zvířete. Celý svůj aktivní život věnoval výzkumu a realizaci svých nesčetných nápadů, ve dvou případech se mu je podařilo dokonce patentovat, ale my, co ho známe, víme, že to nevedlo ke zbohatnutí. Doležal měl štěstí na svoje učitele – byly to osobnosti jako Borovanský, Karásek, Laufberger, Benešová, Chmelík, Lukáš a Blekta.

V době, kdy narození dítěte pod 2500 g bylo považováno za velmi rizikové, zasadil se o zřízení samostatného klinického centra pro léčbu nedonošených dětí (1961). Toto desetiletí vedlo k částečnému prozření z komunistického nadšení a bylo ukončeno okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. Mezitím ve světě probíhaly první úspěšné pokusy s ultrazvukovým zobrazením tkání a Campbell publikoval v roce 1968 klíčovou práci o ultrazvukové fetální cefalometrii. Společenská situace u nás byla napjatá a následující prověrky a utužení poměrů vedly k prořídnutí stavů vysokoškolských učitelů, protože řada lékařů odešla do emigrace.

Doležal se pilně věnuje porodnictví a výzkumu; s Onyskowovou a profesorem Jedličkou publikovali výskyt vrozených vad u vícečetných těhotenství z materiálu 250 000 porodů. Společně s Hlavatým z Biofyzikálního ústavu FVL UK měřili izotopovou placentografií průtok mateřské krve placentou v průběhu kontrakce, kde zjistili zpomalení děložního průtoku, a naopak zvýšení průtoku při abdominální dekompresi (1970). Ve spolupráci s Tittelbachovou založil v té době Doležal nový obor „antropologie mateřství“. Tomuto oboru se dosud intenzivně věnuje, publikuje a pořádá výstavy. V roce 1975 je jmenován docentem, doktorskou dizertační práci „Adaptace organismu a těhotenství“ obhájil v roce 1978, v roce 1983 byl jmenován profesorem. Porodnictví v té době zažívalo žně: jen v České republice se v roce 1976 narodilo 187 tisíc dětí a teprve v roce 1982 počet klesl pod 150 tisíc/rok.

Po řadu let byl zástupcem přednosty II. gynekologicko-porodnické kliniky FVL UK, věnoval se terapii infertility, hypotrofii plodu, technice cerclage, porodnickým operacím – kde prosazoval svoji metodu tzv. kývavého forcepsu. Podařila se mu, jako prvnímu u nás, úspěšná intraabdominální transfuze u Rh negativního plodu s hydropsem. To vše v době, kdy zobrazování ultrazvukem bylo u nás spíše snem než skutečností. Zabýval se problematikou tišení bolestí u porodu a použití lytických směsí, psychosomatickou přípravou, abdominální dekompresí a metodou relaxační-sugestivně hypnotickou. Antonín Doležal měl to štěstí, že žil v době, kdy skončilo staletí trvající klasické porodnictví, následované novou érou fetomaternální medicíny, kdy do popředí vstupuje plod. Bylo to možné jen díky novým zobrazovacím a monitorovacím metodám (ultrazvuk, kardiotokografie) a pokrokům v neonatologii (neboli mikropediatrii, jak Antonín s oblibou s úsměvem říká) – novým možnostem umělé plicní ventilace u nezralých dětí, podáváním surfaktantu a zavedením transportu in utero, tedy centralizací péče o těžce nezralé novorozence.

Doležalův význam v této nové době spočívá hlavně v jeho jistotě na porodním sále, kde díky svým zkušenostem a praktickým dovednostem může učit mladé kolegy klasickému porodnictví. Jeho přednášky, které vycházejí z jeho hlubokých vědomostí a znalosti souvislostí, byly a jsou vždy nezapomenutelným zážitkem. Přednášel na přírodovědecké a filozofické fakultě, věnoval se výuce bakalářek. Své celoživotní klinické zkušenosti zúročil v monografiích Technika porodnických operací (1998) a Porodnické operace (2007).

V roce 2003 překvapuje sepsáním historického románu Pierre de la Ravel – pařížský porodník. Popisuje revoluci v medicíně v 18. století na pozadí Velké francouzské revoluce. Je to jakási obdoba situace, v jaké se ocitl Doležal sám na konci 20. století.

V roce 1996 vyšla jeho první publikace, kde se zabývá nástrahami jazyka, pod názvem (Ne)pikantní jazykověda, následovaná knížkami Lékařský slang a úsloví (1999, 2017), Zakázaná slova (2004), Lékařský Dekameron (2009) a Anatomický slovník – původ a význam anatomické terminologie.

Zájem Antonína Doležala o historii se projevil také jeho zálibou ve sbírání starých lékařských nástrojů. Podařilo se mu realizovat unikátní výstavu v Bruselském parlamentu v roce 2007 „Europe as the Cradle of Scientific Obstetrics“, z níž vzešla stejnojmenná publikace.

Po odchodu z 1. lékařské fakulty, již jako emeritní profesor, přednáší a zkoumá na katedře anatomie a biomechaniky Fakulty tělesné výchovy a sportu biomechaniku těhotenství a porodu: entero-hysteroseismie za těhotenství, metodiky exaktně popisující klenbu nožní.

Na otázku, co si myslí o moudrém stáří, oslavenec říká: „Já na nějaké moudré stáří nevěřím. Stáří není vůbec moudré, potýká se s řadou věcí, o kterých mladí nemají tušení. Stáří je boj. Boj o přežití. No a potom... umřít umí každej… a každej to zatím dokázal. Jsem pyšný na to, že jsem byl porodník. Nevyměnil bych svůj život za jiný, ani den života bych neměnil.“

K přání se srdečně připojují Jitka Bartošová, Tomáš Binder, Jana Bláhová, David Cibula, Daniela Fischerová, Vladimíra Horáková, Hana Hrušková, Táňa Lomíčková, Michaela Mikešová, Antonín Pařízek a Jana Skřenková:

Hodně zdraví a elánu do dalších let Toníku!

Pavel Calda a Karel Řežábek

Gynekologicko-porodnická klinika

1. LF UK a VFN

Apolinářská 18

128 51 Praha 2


Zdroje

1. https://cs.wikipedia.org/wiki/Antonín_Doležal

2. Řežábek, K., Calda, P. Profesor Antonín Doležal osmdesátiletý. Čes Gynek, 2009, 74(2), s. 154–155.

3. Linc, R. Profesor MUDr. Antonín Doležal, DrSc., porodník a antropolog osmdesátiletý. Časopis lékařů českých, 2009, 148(1), s. 48–49.

4. Řežábek, K. Kdy do důchodu – aneb věk není brzdou odvážným myšlenkám: Antonín Doležal, gynekolog a porodník. Nemocnice, 2004, 1, s. 42–43.

5. Mikešová, M. Medicína, zvlášť porodnictví, je nejkrásnější povolání ze všech: Rozhovor s profesorem MUDr. Antonínem Doležalem, DrSc., nestorem české gynekologie a porodnictví, u výročí jeho 85. narozenin. Prakt Gynek, 2014, 18(1), s. 89–91.

Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicína

Článek vyšel v časopise

Česká gynekologie

Číslo 1

2019 Číslo 1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Familiární transthyretinová periferní polyneuropatie
Autoři: MUDr. Radim Mazanec, Ph.D.

Diabetes mellitus a kardiovaskulární riziko, možnosti jeho ovlivnění
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se