Možnosti užití selektivních modulátorů progesteronových receptorů v léčbě děložních myomů


The possibility of using progesterone receptor modulators in the treatment of myomas

Objective:
To summarize the knowledge about the effect of selective progesterone receptor modulators and their use in the treatment of myomas in women of childbearing age and in perimenopause.

Design:
Review article.

Results:
Long-term treatment with ulipristal acetate maximizes its effectiveness, it helps to achieve faster bleeding control and increases the number of pa­tients with fibroid volume reduction of more than 50%. Ulipristal acetate is the most effective drug in the medical treatment of myomas and its use will change the approach to surgical treatment.

Keywords:
myomas, medical therapy, surgical therapy, selective progesteron receptor modulators, ulipristal acetate


Autoři: O. Šimetka;  J. Klát;  S. Bajsová
Působiště autorů: Gynekologicko-porodnická klinika FN, Ostrava, přednosta doc. MUDr. O. Šimetka, Ph. D., MBA
Vyšlo v časopise: Čes. Gynek.2016, 81, č. 6 s. 452-457

Souhrn

Cíl:
Shrnout poznatky o účinku selektivních modulátorů progesteronových receptorů a možností jejich užití v léčbě myomů u žen ve fertilním věku a v perimenopauze.

Typ studie:
Přehledový článek .

Výsledky:
Dlouhodobá léčba ulipristal acetátem maximalizuje jeho účinnost, efektivně pomáhá dosáhnout rychlé kontroly krvácení a zvyšuje se počet pacientek, u nichž dojde ke zmenšení objemu myomů nejméně o 50 %. Ulipristal acetát představuje nejúčinnější farmakoterapii děložních myomů a jeho užití ovlivňuje přístup k chirurgické léčbě.

Klíčová slova:
myomy, farmakologická léčba, chirurgická léčba, selektivní modulátory progesteronových receptorů, ulipristal acetát

ÚVOD

Děložní myomy jsou nejčastějšími benigními nádory u žen v reprodukčním věku. Podle různých zdrojů se vyskytují u 20–40 % žen, s vyšší prevalencí u černošské populace [13]. Přesný výskyt nelze určit, neboť značná část pacientek s myomy nemá žádné klinické projevy. V případě symptomatických myomů pak jejich projevy závisí na velikosti a lokalizaci a zahrnují bolest či tlak v podbřišku, dysmenoreu, silné menstruační krvácení s následnou anemií, sníženou kvalitu života a sníženou plodnost.

V léčbě se uplatňují různé modality, ale v případě výrazně symptomatických myomů se obvykle přistupuje k chirurgické léčbě. Ta může být provedena v různém rozsahu (myomektomie, supracervikální hysterektomie, totální hysterektomie, selektivně i embolizace děložních cév) a různými technikami (laparoskopicky či laparotomicky) a liší se podle toho, zda si žena přeje zachovat fertilitu, či nikoliv. U žen, které fertilní plány nemají, je velmi důležitým faktorem postoj k dané léčbě. Některé pacientky preferují „radikální“ řešení, tzn. odstranění dělohy, jiné naopak volí konzervativní postup, buď z psychologických důvodů, nebo z obav z důsledků chirurgické léčby na kvalitu života.

V případě přání či potřeby ženy zachovat dělohu nebo při nutnosti zmenšit objem myomů či omezit krvácení před jejich chirurgickým odstraněním přicházejí v úvahu farmakologické postupy léčby. V takových situacích je možná farmakoterapie agonisty gonadotropin uvolňujícího hormonu (GnRHa), která vede k reverzibilnímu zmenšení velikosti myomů a úpravě anémie, ale nemá vliv na peroperační parametry při myomektomii [11]. Z důvodu navození předčasné menopauzy provázené u mnoha žen klimakterickými příznaky a obavami o úbytek kostní hmoty je tato léčba schválena pouze ke krátkodobému podávání. Další metodou je užití hormonálních nitroděložních tělísek s kontinuálním uvolňováním levonorgestrelu, eventuál­ně lze krvácení v některých případech částečně kontrolovat pomocí kombinované hormonální antikoncepce.

Zcela novou kvalitu do konzervativní léčby přináší selektivní modulátory progesteronových receptorů (SPRM). Perorálně podávaný ulipristal acetát je prvním a zatím jediným zástupcem SPRM schváleným k léčbě děložních myomů. V několika randomizovaných dvojitě zaslepených studiích kontrolovaných placebem nebo analogy GnRH byl prokázán efekt SPRM na redukci příznaků a zmenšení velikosti myomů v předoperační léčbě a poslední studie ukazují, že při dlouhodobém intermitentním podávání je jeho přínos ještě větší. Přehledový článek Donneze publikovaný v prosinci 2015 v časopise Current opinion in obstetrics and gynecology shrnuje přínos selektivních modulátorů progesteronových receptorů v léčbě děložních myomů [2]. Zároveň přináší zamyšlení nad přístupem k léčbě myomů právě ve světle nových poznatků o dlouhodobých účincích SPRM.

Přinášíme souhrn mechanismů účinku ulipristal acetátu, jeho prokázaných klinických účinků i komentář k nově navrženému algoritmu léčby myomů zahraničních autorů, který zohledňuje přínos dlouhodobé intermitentní léčby ulipristal acetátem.

MECHANISMUS ÚČINKU SPRM

Progesteron hraje v růstu myomů významnou roli zejména stimulací proliferace buněk. Jeho účinek je zprostředkován progesteronovými receptory (PR), jejichž exprese je vyšší právě v myocytech než v okolním myometriu [15]. Ovlivnění účinku progesteronu tak nabízí možnosti farmakologické léčby a otevírá cestu pro použití modulátorů receptorů. SPRM jsou syntetické látky, které se kompetitivně vážou na vazebná místa pro progesteron. Vykazují zde agonistické nebo antagonistické působení v závislosti na typu tkáně. Po vazbě SPRM na progesteronový receptor dochází ke změně jeho konfigurace a k expozici nebo inaktivaci určitých vazebných domén, což ovlivňuje vazbu různých korepresorů nebo koaktivátorů. Účinek SPRM se tedy liší podle typu tkáně, fyziologického stavu (např. těhotenství) i podle typu buňky.

Doposud jediným SPRM schváleným k léčbě děložních myomů je ulipristal acetát. V této indikaci byly hodnoceny také další tři SPRM, mifepriston, azoprisnil a telapriston. Všechny prokázaly zmenšení objemu myomů a zmírnění děložního krvácení. Mifepriston je v České republice v současnosti schválen k užití pro farmakologické ukončení časné gravidity. Další SPRM byly hodnoceny v gynekologických a onkologických indikacích souvisejících s působením progesteronu.

V děložních myomech vede působení ulipristal acetátu v konečném důsledku k inhibici proliferace buněk. Prostřednictvím downregulace antiapoptotických faktorů navozuje selektivní apoptózu, má antifibrotické účinky a snižuje nebo blokuje expresi růstových faktorů [10]. V nedávné práci, která analyzovala buněčné a tkáňové změny v děložních myomech při léčbě SPRM, byly prokázány multifaktoriální účinky zahrnující zachování nízké proliferační aktivity, přechodnou stimulaci buněčné smrti a velmi výrazné snížení množství mezibuněčné hmoty, a to zejména po dlouhodobé léčbě, které lze částečně vysvětlit zvýšením exprese metaloproteinázy 2 (MMP-2) [1]. To svědčí pro přímou regulaci MMP-2 v myomech ulipristal acetátem a ukazuje, že MMP-2 hraje významnou roli při resorpci mezibuněčné hmoty myomů a zmenšení jejich objemu.

Kromě zmenšení děložních myomů mají SPRM schopnost tlumit děložní krvácení a ovlivňovat ovulaci a menstruační cyklus. Amenorea dosažená u značné části žen léčených ulipristal acetátem je dána jeho přímým účinkem na endometrium a částečně také anovulací. Přesný mechanismus, jakým ulipristal acetát brání ovulaci, není dosud znám. Chronické podávání nízkých dávek SPRM navozuje u většiny žen amenoreu a anovulaci, aniž by se snížila endogenní produkce estrogenů.

SPRM mají specifické účinky na endometrium. Původně byly tyto změny popisovány jako hyperplazie endometria vzhledem k určitým histologickým podobnostem a absenci kategorie těchto specifických změn v klasifikačním systému. Panel patologů ovšem došel v roce 2005 k závěru, že tyto změny endometria se liší od prosté hyperplazie a nelze je považovat za proliferační ani sekreční [8]. Byly označeny jako PAEC (PRM-associated endometrial changes) a jedná se o benigní změny zahrnující inaktivní lehce proliferativní endometrium s asymetrií růstu stromatu a epitelu, která vede k cystické dilataci žláz, se známkami působení estrogenů (mitotické) a progesteronu (sekreční) na epitel. Tyto změny nelze pozorovat za fyziologického stavu.

VÝSLEDKY STUDIÍ POUŽITÍ ULIPRISTAL ACETÁTU V LÉČBĚ MYOMŮ

V roce 2012 byly publikovány výsledky randomizované dvojitě zaslepené placebem kontrolované studie s ulipristal acetátem v dávce 5 nebo 10 mg denně u žen se symptomatickými myomy, nadměrným děložním krvácením a anémií (studie PEARL I) [5]. Po 13 týdnech léčby bylo dosaženo účinné kontroly děložního krvácení u 91 % žen s ulipristal acetátem v dávce 5 mg/den, u 92 % žen s ulipristal acetátem v dávce 10 mg/den, ale jen u 19 % žen s placebem. Rovněž úpravy anémie (hemoglobin > 120 g/l) bylo na konci tříměsíční léčby dosaženo u významně vyššího počtu žen s ulipristal acetátem než s placebem (85–89 % vs. 77 %).

Podobný design měla i studie PEARL II, ve které byl porovnáván ulipristal acetát v dávce 5 nebo 10 mg s GnRHa (leuprolid acetát 3,75 mg/měsíc v depotních injekcích) [6]. Výsledky ukázaly kontrolu děložního krvácení u 90 % pacientek s ulipristal acetátem 5 mg, u 98 % pacientek s ulipristal acetátem 10 mg a u 89 % pacientek s GnRHa. Doba do dosažení kontroly krvácení činila pět až sedm dní u ulipristal acetátu a 21 dní u GnRHa. Hladina estradiolu byla v obou skupinách s ulipristal acetátem ve středním folikulárním rozmezí, zatímco ve skupině s GnRHa klesla průměrně na postmenopauzální úroveň. Navíc následné sledování žen, které po této farmakoterapii nepodstoupily chirurgickou léčbu myomů, ukázalo přetrvávající účinek ulipristal acetátu až šest měsíců po ukončení léčby, zatímco u žen po vysazení léčby GnRHa došlo do šesti měsíců k rychlému opětovnému zvětšení velikosti myomů téměř na úroveň před léčbou.

Vzhledem k přetrvávajícímu účinku ulipristal acetátu po vysazení léčby byla hodnocena jeho účinnost v opakovaných tříměsíčních kúrách s terapeutickými přestávkami. Ve studii PEARL III byl ulipristal acetát podáván v dlouhodobé intermitentní léčbě v dávce 10 mg denně u žen se symptomatickými děložními myomy [7]. Pacientky byly následně randomizovány k podávání norethi­steron acetátu nebo placeba v období bez léčby ulipristal acetátem (10 dní podávání ihned po vysazení ulipristal acetátu). Cílem této randomizace bylo zhodnotit reverzibilitu PAEC a dobu do znovuobjevení menstruačního krvácení včetně jeho rozsahu. Po první kúře léčby ulipristal acetátem byla amenorea zaznamenána u 79 % pacientek, po druhé kúře u 89 %, po třetí kúře u 88 % a po čtvrté kúře u 90 % pacientek. Průměrná doba do dosažení amenorey činila 3,5 dne od zahájení léčby. Redukce objemu tří největších myomů byla v jednotlivých léčebných cyklech 49,9 %, 63,2 %, 67,0 % a 72,1 %. Všechna histologická vyšetření biopsie endometria prokázala benigní nález bez hyperplazie. Podávání norethisteron acetátu neovlivnilo objem myomů, výsledek histologického vyšetření endometria ani PAEC. Bylo však spojeno s významně nižší intenzitou a časnějším obnovením menstruace po vysazení ulipristal acetátu.

Tyto výsledky ovšem nejsou dostačující k tomu, aby bylo mezi léčebnými kúrami s ulipristal acetátem rutinně doporučováno podávání gestagenu. Takový postup by mohl být vhodný například u plánovaného chirurgického řešení, kdy je potřeba načasovat a tlumit menstruační krvácení po vysazení ulipristal acetátu. Výsledky studie PEARL III i jejího prodloužení ukazují, že intermitentní podávání opakovaných cyklů ulipristal acetátu maximalizuje jeho účinnost z hlediska zmírnění krvácení a zmenšení velikosti myomů.

Následná dvojitě zaslepená randomizovaná studie PEARL IV hodnotila účinnost a bezpečnost intermitentní léčby ulipristal acetátem ve 12 týdenních kúrách v dávce 5 nebo 10 mg/den u 451 pacientek se symptomatickými myomy a silným menstruačním krvácením [3, 4]. Amenorey bylo dosaženo u 62 % pacientek s nižší dávkou a u 73 % pacientek s vyšší dávkou. Kontrola krvácení byla zaznamenána v obou postupech u více než 80 % žen. Po druhé léčebné kúře ulipristal acetátem došlo k průměrnému zmenšení objemu myomů o 54 %, resp. 58 % ve skupině s dávkou 5 mg/den, resp. 10 mg/den. Rovněž se zmírnila bolest a zlepšila se kvalita života.

V roce 2014 byly publikovány údaje týkající se prvního uceleného souboru pacientek, které po léčbě ulipristal acetátem otěhotněly [12]. Z celkového počtu 21 pacientek 19 z nich podstoupilo spolu s léčbou ulipristal acetátem zároveň i myomektomii a dvě pacientky byly léčeny pouze ulipristal acetátem. Celkem bylo zaznamenáno 18 těhotenství u 15 žen (71 %), šest těhotenství skončilo časným spontánním abortem a z pokračujících 12 těhotenství (u 11 žen) se narodilo 13 dětí (jednou se narodila dvojčata; jedna žena porodila dvakrát). Obě ženy, které byly léčeny pouze ulipristal acetátem, otěhotněly spontánně. Celkem šesti těhotenství bylo dosaženo pomocí technik IVF.

NOVÝ NAVRŽENÝ ALGORITMUS LÉČBY DĚLOŽNÍCH MYOMŮ

Faktory ovlivňující výběr léčby děložních myomů zahrnují závažnost příznaků (krvácení, bolest, anémie), infertilitu související s myomy, objem a lokalizaci myomů, věk, přání pacientky zachovat plodnost a přání zachovat dělohu. Na základě výsledků studií s ulipristal acetátem byl Donnezem navržen nový algoritmus léčby děložních myomů, který vychází z FIGO klasifikace uložení myomů a liší se u žen s fertilními plány a bez nich [2]:

Obr. FIGO klasifikace myomů: převzato z Munro et al. [14]
Obr. FIGO klasifikace myomů: převzato z Munro et al. [14]

A. Ženy s infertilitou a se symptomatickými myo­my deformujícími dutinu děložní, které si přejí zachovat plodnost:

  1. V případě myomů třídy 0 by měl být stopkatý myom odstraněn hysteroskopicky.
  2. U myomů třídy 1 do průměru 3 cm je vhodná buď hysteroskopická myomektomie, nebo léčba ulipristal acetátem (1–2 kúry) s následnou hysteroskopickou myomektomií v případě nedostatečné odpovědi na léčbu.
  3. U myomů třídy 1 větších než 3 cm a u myomů třídy 2 lze podat 1–2 kúry ulipristal acetátu. Tato léčba ve velké většině případů umožní díky značnému zmenšení myomů jejich hysteroskopické odstranění, a v některých případech není chirurgická intervence dokonce vůbec nutná.
  4. V případě, že myomy jsou mnohočetné nebo se jedná o myomy třídy 2–5, se doporučuje podat dvě kúry ulipristal acetátem a přehodnotit nález po léčbě. Pravděpodobné jsou tyto scénáře:
    • a) vynikající odpověď na léčbu, tzn. více než 50% zmenšení objemu myomů a zlepšení deformace dutiny děložní: léčbu je možno vysadit a pacientka se může pokusit o koncepci;
    • b) dobrá odpověď, tzn. redukce objemu o 25 až 50 % s úpravou deformace dutiny děložní: následuje pokus o koncepci;
    • c) dobrá odpověď, tzn. redukce objemu o 25 až 50 % , ale s přetrvávající deformací dutiny děložní – následuje myomektomie a nebo další dvě kúry ulipristal acetátu;
    • d) nedostatečná odpověď – následuje chirurgická léčba.

B. Premenopauzální ženy s klinickými projevy myomatózy bez fertilních plánů, ale s přáním zachovat dělohu:

  1. V případě myomů třídy 0 a 1 se postupuje stejně jako u žen s přáním zachovat fertilitu, tzn. myom se odstraní hysteroskopicky, nebo jeho odstranění není nutné.
  2. V případě myomů třídy 2 deformujících dutinu děložní, mnohočetných myomů (více než dva) anebo myomů třídy 2–5, je vhodné zahájit dlouhodobou léčbu ulipristal acetátem a přehodnotit efekt po ukončení léčby.
    • a) V případě velmi dobré odpovědi (redukce krvácení, redukce velikosti myomů o více než 50 %) je vhodné po dvou cyklech ukončit léčbu a vyčkat dalšího vývoje.
    • b) V případě dobré odpovědi (redukce krvácení, zmenšení myomů o 25–50 %) je vhodné na základě výsledků PEARL III pokračovat v léčbě dalšími dvěma léčebnými cykly.
    • c) V případě nedostatečné odpovědi zvážit operační řešení, embolizaci anebo pokračování užívání ulipristal acetátu na základě výsledků studie PEARL III, která prokázala, že efekt léčby se zvyšuje při každém dalším cyklu UPA.

DISKUSE

Je nepochybné, že nové možnosti léčby pomocí SPRM změní postupně náš současný pohled na léčbu myomů. Výše navrhovaný způsob léčby vychází ze současných znalostí o účincích SPRM získaných ze studií PEARL I–IV. Jedná se o návrh jednoznačně preferující konzervativní způsob léčby před chirurgickým řešením. Jedná se rovněž o návrh postupu, který se ve srovnání s doporučeným postupem Sdružení soukromých gynekologů ČR mnohem detailněji vyjadřuje k přístupu k jednotlivým typům myomů [9].

Bylo prokázáno, že dlouhodobé užívání ulipristal acetátu vede k redukci velikosti myomů a intenzity krvácení a tato účinnost se zvyšuje s počtem cyklů. Je nutno mít na paměti, že chirurgická léčba, vedle vysoké úspěšnosti, s sebou nese i značné nevýhody a rizika týkající se přímo reprodukce – jizvy na děloze s rizikem ruptury v době těhotenství či porodu a pooperační adheze znemožňující koncepci. Pomineme-li možné negativní dopady chirurgické léčby na reprodukci, pak mezi další nevýhody patří ne zcela nepodstatné riziko časných a pozdních komplikací a rovněž dlouhodobých důsledků, sestup poševního pahýlu, zhoršení inkontinence. Do perimenopauzálního období, tzn. věku, ve kterém je prováděn největší počet hysterektomií, se navíc v důsledku významného nárůstu počtu císařských řezů v posledních 20 letech brzy dostane generace žen, které budou mít častěji v anamnéze císařský řez, než tomu bylo v minulosti. Je přitom dobře známo, že nejvýznamnějším rizikovým faktorem komplikací chirurgické léčby je císařský řez v anamnéze (zejména v podobě poranění močového měchýře, zvýšeného rizika krvácení a rizika konverze na laparotomii). V budoucnu se tak pravděpodobně budeme potýkat s komplikovanějšími případy hysterektomií, než tomu bylo dosud.

Užívání SPRM může v mnoha případech odložit chirurgické řešení nebo se mu zcela vyhnout. Zejména pro pacientky ve fertilním věku, které dobře zareagují na léčbu SPRM, nabízí tato možnost nesporné výhody. Sporným momentem nového navrženého postupu se jeví jen situace, kdy primární odpověď na první dvě kúry ulipristal acetátem je dobrá, ale přetrvává deformace dutiny děložní. V tomto případě lze sice podat další dvě kúry, ale s nejistým výsledkem, a může tak dojít k neúměrnému oddálení chirurgického řešení. Bezpochyby ale některé pacientky mohou tuto volbu preferovat.

Ještě výraznější výhody poskytuje opakovaná léčba ulipristal acetátem perimenopauzálním ženám, které se tak v některých případech mohou chirurgickému řešení zcela vyhnout.

ZÁVĚR

Dlouhodobá intermitentní léčba ulipristal acetátem maximalizuje jeho účinnost. Při každé další léčebné kúře je rychleji dosaženo kontroly krvácení a doba do navození amenorey je kratší. S každou další léčebnou kúrou ulipristal acetátem také stoupá počet pacientek, u nichž došlo ke zmenšení objemu myomů nejméně o 50 %. Ulipristal acetát je v současné době nejúčinnější farmakoterapie děložních myomů a nepochybně změní přístup k chirurgické léčbě těchto častých benigních tumorů, které můžou významně zhoršovat kvalitu života a fertilitu žen v reprodukčním věku.

Na druhé straně je nutno postupovat individuálně podle preferencí ženy. Některé ženy v pokročilém fertilním věku jednoznačně preferují odstranění myomů ve snaze o rychlé a trvalé řešení a farmakologickou léčbu odmítají. Stejně tak si rychlé operační řešení přejí i některé perimenopauzální ženy. V takovém případě by farmakologická léčba byla spojená s nízkou compliance pacientky a pravděpodobně by nemusela vést k úspěchu.

Doc. MUDr. Ondřej Šimetka, Ph.D., MBA

Gynekologicko-porodnická klinika FN

17. listopadu 1790

708 52 Ostrava

e-mail: ondrej.simetka@fno.cz


Zdroje

1. Courtoy, GE., Donnez, J., Marbaix, E., et al. In vivo mechanisms of uterine myoma volume reduction with ulipristal acetate treatment. Fertil Steril, 2015, 104(2), p. 426–434.

2. Donnez, J., Arriagada, P., Donnez, O., et al. Current management of myomas: the place of medical therapy with the advent of selective progesterone receptor modulators. Curr Opin Obstet Gynecol, 2015, 27(6), p. 422–431.

3. Donnez J., Donnez O., Matule D., et al. Long-term medical management of uterine fibroids with Ulipristal Acetate. Fertil Steril, 2015, 105(1), p. 165–173.

4. Donnez J., Hudecek R., Donnez O., et al. Efficacy and safety of repeated use of ulipristal acetate in uterine fibroids. Fertil Steril, 2015, 103(2), p. 519–527.

5. Donnez, J., Tatarchuk, TF., Bouchard, P., et al. Ulipristal acetate versus placebo for fibroid treatment before surgery. N Engl J Med, 2012, 366(5), p. 409–420.

6. Donnez, J., Tomaszewski, J., Vazquez, F., et al. Ulipristal acetate versus leuprolide acetate for uterine fibroids. N Engl J Med, 2012, 366(5), p. 421–432.

7. Donnez, J., Vazquez, F., Tomaszewski, J., et al. Long-term medical management of uterine fibroids with ulipristal acetate. Fertil Steril, 2016, 105(1), p. 165–173.

8. Eisinger, SH., Bonfiglio, T., Fiscella, K., et al. Twelve-month safety and efficacy of low-dose mifepristone for uterine myomas. J Minim Invasive Gynecol, 2005, 12(3), p. 227–233.

9. Fait, T., Hudeček, R., Kopecký, P., et al. Diagnostika a léčba děložních myomů v ambulanci gynekologické péče. Čes Gynek, 2015, 80(4), s. 309–312.

10. Horák, P., Mára, M., Dundr, P., et al. Effect of a selective progesterone receptor modulator on induction of apoptosis in uterine fibroids in vivo. Int J Endocrinol, 2012, p. 1–6.

11. Hudeček, R., Ivanová, Z., Šmerdová, M., et al. Vliv aplikace GnRH analog na peroperační a postoperační výsledky myomektomie u žen v reprodukčním věku. Čes Gynek, 2012, 77(2), s. 109–117.

12. Luyckx, M., Squifflet, JL., Jadoul, P., et al. First series of 18 pregnancies after ulipristal acetate treatment for uterine fibroids. Fertil Steril, 2014, 102(5), p. 1404–1409.

13. Mára, M., Holub, Z. Děložní myomy. Praha: Grada Publishing, 2009.

14. Munro, MG., Critchley, HO., Broder, MS., et al. FIGO classification system (PALM-COEIN) for causes of abnormal uterine bleeding in nongravid women of reproductive age. Int J Gynaecol Obstet, 2011, 113(1), p. 3–13.

15. Tsigkou, A., Reis, FM., Lee, MH., et al. Increased progesterone receptor expression in uterine leiomyoma: correlation with age, number of leiomyomas, and clinical symptoms. Fertil Steril, 2015, 104(1), p. 170–175.

Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicína

Článek vyšel v časopise

Česká gynekologie

Číslo 6

2016 Číslo 6

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se