Vedení porodu mrtvého plodu - doporučený postup


Vyšlo v časopise: Čes. Gynek.2014, 79, č. Supplementum s. 3-4

Autoři

M. Procházka, A. Měchurová, P. Čepický, P. Calda

Oponenti

Výbor Sekce perinatální medicíny ČGPS ČLS JEP

Výbor České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP

Schváleno výborem ČGPS ČLS JEP dne 21. 3. 2014.

Porod a potrat – definice podle současné legislativy v České republice

Od 1. 4. 2012 došlo ke změně definice mrtvorozenosti v České republice podle doporučení WHO. Nyní, podle § 82 odst. 2 zákona o zdravotních službách, porodem mrtvého plodu rozumíme porod plodu beze známek života (srdeční akce, dýchací pohyby, aktivní svalové pohyby, křik) o hmotnosti více než 500 gramů. Nelze-li zjistit hmotnost plodu, poté je kritériem gestační stáří (22. týden gravidity),není-li známo ani gestační stáří plodu, poté vycházíme z délky plodu od temene k patě (25 cm). O potratu hovoříme, dojde-li k vypuzení plodu beze známek života o hmotnosti méně než 500 g nebo gestačního stáří plodu méně než 22 týdnů, při nemožnosti zjištění hmotnosti plodu. Mrtvorozenost u plodů nad 500 g se v ČR pohybuje kolem 3,9 ‰.

Diagnóza

Stanovení diagnózy mrtvého plodu se provádí ultrazvukovým vyšetřením.

Porod – způsob vedení a načasování

  • U stavů, kde je příčinou odumření plodu současně ohroženo zdraví rodičky (sepse, abrupce placenty, preeklampsie, HELLP syndrom, DIC) podnikáme okamžité kroky k ukončení těhotenství podle aktuálního porodnického nálezu a celkového stavu rodičky.
  • Při stanovení taktiky vedení porodu preferujeme vaginální porod. Ve zcela výjimečných případech je možné použít vaginálních extrakčních metod (vakuumextrakce, forceps) i zmenšovacích operací.
  • Císařský řez je metodou volby u stavů bezprostředního ohrožení života ženy, kdy hrozí riziko z prodlení, a dále u stavů, kde je absolutní kontraindikace k vaginálnímu vedení porodu nebo plod nelze za užití dostupných porodnických metod vaginálně porodit. Při porodu mrtvého plodu v poloze podélné koncem pánevním preferujeme vaginální porod a nemusí být splněny podmínky podle doporučeného postupu.
  • Základní laboratorní odběry při příjmu rodičky zahrnují: krevní obraz, koagulační parametry, základní biochemická vyšetření, CRP a vyšetření moči.
  • Indukci porodu zahajujeme tam, kde není bezprostředně ohrožen život ženy, až po stanovení základních laboratorních parametrů a pokud možno v běžné pracovní době, kdy jsou optimální podmínky k řešení případných komplikací.
  • K indukci porodu lze užít prostaglandiny i oxytocin (ten po dirupci vaku blan).
    • Dávkování a způsob užití vychází z aktuálního klinického porodnického nálezu. Obecně lze užít k indukci porodu vyšších dávek oxytocinu.
    • K dilataci hrdla můžeme použít i mechanické metody (hygroskopické cervikální dilatátory, Foleyův katétr).
    • Po porodu mrtvého plodu, pokud je to možné, nepřerušujeme pupečník a k histopatologickému vyšetření zasíláme plod společně s placentou (vyloučení trombózy pupečníku jako příčiny úmrtí).
  • Prevence RhD aloimunizace u RhD negativních žen se provádí dle doporučení ČGPS ČLS JEP (Čes. Gynek. 2013, 78, č. 2, s. 132-133).
  • ATB profylaxe včetně GBS pozitivních je vhodná. U rodiček se známkami infekce nebo sepse je indikována intravenózní léčba širokospektrými antibiotiky (ampicilin i.v., iniciální dávka 2 g, dále 1,0 g v intervalu 6 hodin a gentamicin 240 mg i.v. v intervalu 24 hodin).
  • Vhodné je užití regionální analgezie, při respektování všech kontraindikací.
  • Indikována je prevence tromboembolické nemoci nízkomolekulárním heparinem v profylaktické dávce až do úplné mobilizace pacientky (3–4 dny).

Péče po porodu a v šestinedělí

  • Vhodná je komplexní psychologická podpora páru, včetně následného poradenství.
  • Lékem volby při zástavě laktace jsou agonisté dopaminu.
  • Všechna těhotenství a porody plodů intrauterinně odumřelých by měly projít auditem perinatální péče příslušného pracoviště.

Podpořeno výzkumným záměrem MZ ČR – RVO VFN64165.


Zdroje

1. ACOG Practice Bulletin. Clinical management guidelines for obstetrician-gynecologist, 102, March 2009.

2. Klikarová, J., Šnajbergová, K., Měchurová, A., Velebil, P., Feyereisl, J. Syndrom intrauterinního úmrtí plodu: Analýza souboru za období 2008–2012 v Ústavu pro péči o matku dítě. Intrauterine fetal death syndrom: analysis of cases from 2008 to 2012 in Institute for the care of mother and child. Čes Gynek, 2014, 2, v tisku.

3. SOGC Clinical Practice Guidelines. Stillbirth and bereavement: Guideliens for stillbirth investigation. J Obstet Gynecol Can, 2006, 28(6), p. 540–545.

4. SOGC Committee opinion. Evaluation of prenatally diagnosed structural congenital anomalies, No. 234, September 2009.

5. SOGC Technical update. Fetal and perinatal autopsy in prenatally diagnosed fetal abnormalities with normal karyotype, No 267, October 2011.

6. ROCG Green Top Guidelines No. 55: Late intrauterine fetaldeath and stillbirth.

Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicína
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se