Hormonálna antikoncepcia po prekonanej intrahepatálnej cholestáze gravidných


Autoři: P. Kaščák 1;  M. Korbeľ 2
Působiště autorů: Department of Obstetrics and Gynecology, General Hospital, Trenčín, Head of the department Peter Kaščák, MD, PhD. 1;  1st Department of Obstetrics and Gynecology University Hospital Bratislava, Head of the department Miroslav Borovský, Prof., MD, PhD. 2
Vyšlo v časopise: Čes. Gynek.2011, 76, č. 5 s. 374-378

Souhrn

Cieľ štúdie:
Porovnanie užívania perorálnej hormonálnej antikoncepcie (HAK), nežiadúcich účinkov liečby a incidencie cholecystolitiázy u žien s anamnézou intrahepatálnej cholestázy gravidných (ICP) pred a po zavedení kyseliny ursodeoxycholovej (UDCA) do liečby.

Typ štúdie:
Epidemiologická regionálna.

Názov a sídlo pracoviska:
Gynekologicko-pôrodnícka klinika FN Trenčín.

Metodika:
Retrospektívna analýza 79 pôrodov s ICP v rokoch 1992–2004. Skupinu 1 tvorilo 36 žien, ktoré porodili v rokoch 1992–1996 a neboli liečené UDCA. Skupinu 2 tvorilo 43 žien, ktoré porodili v rokoch 1997–2004 a boli liečené UDCA v dávke 500–750 mg denne per os. V roku 2008 bol zaslaný dotazník liečeným ženám s ICP. V jednotlivých skupinách bolo analyzované užívanie HAK, prítomnosť žlčníkových kameňov, resp. odstránenia žlčníka a u užívateliek HAK incidencia ťažkostí porovnateľných s ICP.

Výsledky:
Frekvencia ICP bola rovnaká v oboch skupinách (0,4 % pôrodov). Návratnosť dotazníka bola 71 %. Analyzovaných bolo 56 žien s ICP – 26 v skupine 1 a 30 v skupine 2 (štatisticky nevýznamný rozdiel, p=0,81). Hormonálnu antikoncepciu v sledovanom súbore užívalo 15 žien (26,8 %) – 42,3 % v skupine 1 a 13,3 % v skupine 2 (štatisticky významný rozdiel, p=0,015). Pruritus počas užívania HAK udala len jedna žena v skupine 1. Frekvencia cholecystolitiázy alebo cholecystektómie bola 26,8 % v celom súbore – 38,5 % v skupine 1 a 16,7 % v skupine 2 (štatisticky významný rozdiel, p=0,043).

Záver:
Užívanie HAK po ICP je možné i na základe našich výsledkov považovať za bezpečné. Pri relatívne vysokom percente žien užívajúcich HAK sa zaznamenalo len minimum nežiadúcich účinkov.

Kľúčové slová:
hormonálna antikoncepcia, intrahepatálna cholestáza gravidných, pruritus, ursodeoxycholová kyselina, cholecystolitiáza.


Zdroje

1. Azzaroli, F., Turco, L., Lisotti, A., et al. The pharmacological management of intrahepatic cholestasis of pregnancy. Curr Clin Pharmacol, 2011, 6, 1, p. 12-17.

2. Benzies, KM. Advanced maternal age: Are decisions about the timing of child-bearing a failure to understand the risks? Can Med Assoc J, 2008, 178, p. 183-184.

3. Brites, D., Rodrigues, CM. Elevated levels of bile acids in colostrum of patients with cholestasis of pregnancy are decreased following ursodeoxycholic acid therapy. J Hepatol, 1998, 29, p. 743-751.

4. Brites, D., Rodrigues, CM., Oliveira, N., et al. Correction of maternal serum bile acid profile during ursodeoxycholic acid therapy in cholestasis of pregnancy. J Hepatol, 1998, 28, p. 91-98.

5. Connolly, TJ., Zuckerman, AL. Contraception in the patient with liver disease. Semin Perinatol 1998, 22, 2, p. 178-182.

6. Čepický, P., Cibula, D., Dvořák, K., et al. Doporučení k předpisu kombinované hormonální kontracepce (CC). Mod Gynek Porod, 2007, 16, Suppl. 1, s. 151-158.

7. Ehrmann, J. Játra a těhotenství. In: Ehrmann a kol. Ikterus – diferenciální diagnostika. Praha: Grada Publishing, 2003, s. 192‑196.

8. European Association for the Study of the Liver: EASL Clinical Practice Guidelines: Management of cholestatic liver diseases. J Hepatol, 2009, 51, 2, p. 237-267.

9. Faculty of Family Planning and Reproductive Health Care, Royal College of Obstetricians and Gynecologists. UK medical eligibility criteria for contraceptive use, 2005-2006. London: Faculty of Family Planning and Reproductive Health Care, 2006.

10. Geenes, V., Williamson, C. Intrahepatic cholestasis of pregnancy. World J Gastroenterol, 2009, 15, p. 2049-2066.

11. Hardikar, W., Kansal, S., Oude Elferink, RP., et al. Intrahepatic cholestasis of pregnancy: when should you look further? World J Gastroenterol, 2009, 15, p. 1126-1129.

12. Joseph, KS., Allen, A., Dodds, L., et al. The perinatal effects of delayed childbearing. Obstet Gynecol, 2005, 105, p. 1410-1418.

13. Joshi, D., James, A., Quaglia, A., et al. Liver disease in pregnancy. Lancet, 2010, 375, 9714, p. 594-605.

14. Kondrackiene, J., Kupcinskas, L. Intrahepatic cholestasis of pregnancy – current achievements and unsolved problems. World J Gastroenterol, 2008, 14, p. 5781-5788.

15. Lindberg, MC. Hepatobiliary complications of oral contraceptives. J Gen Intern Med, 1992, 7, 2, p. 199-209.

16. Mareček, Z. Cholelitiáza a ostatní nenádorové nemoci žlučového ústrojí. In: Mařatka, Z. Gastroenterologie. Praha: Univerzita Karlova, Nakladatelství Karolinum 1999, s. 345-362.

17. Meier, Y., Zodan, T., Lang, C., et al. Increased susceptibility for intrahepatic cholestasis of pregnancy and contraceptive-induced cholestasis in carriers of the 1331T>C polymorphism in the bile salt export pump. World J Gastroenetrol, 2008, 14, p. 38-45.

18. Milkiewicz, P., Elias, E., Williamson, C., Weaver, J. Obstetric cholestasis. Br Med J, 324, 2002, p. 123-124.

19. de Pagter, AG., van Berge Henegouwen, GP., ten Bokkel Huinink, JA., et al. Familial benign recurrent intrahepatic cholestasis. Interrelation with intrahepatic cholestasis of pregnancy and from oral contraceptives? Gastroenterology, 1976, 71, 2, p. 202-207.

20. Palmer, DG., Eads, J. Intrahepatic cholestasis of pregnancy: a critical review. J Perinat Neonatal Nurs, 14, 2000, p. 39-51.

21. Ropponen, A., Sund, R., Riikonen, S., et al. Intrahepatic cholestasis of pregnancy as an indicator of liver and biliary diseases: a population-based study. Hepatology, 2006, 43, p. 723-728.

22. Saleh, M., Abdo, K. Consensus on the management of obstetric cholestasis: National UK survey. Br J Obstet Gynaecol, 2007, 114, p. 99-103.

23. Stieger, B., Geier, A. Genetic variations of bile salt transporters as predisposing factors for drug-induced cholestasis, intrahepatic cholestasis of pregnancy and therapeutic response of viral hepatitis. Expert Opin Drug Metab Toxicol, 2011, 7, 4, p. 411‑425.

24. Valla, D., Benhamou, JP. Liver disease related to oral contraceptives. Dig Dis, 1988, 6, p. 76-86.

25. Williamson, C., Hems, LM., Goulis, DG., et al. Clinical outcome in a series of cases of obstetric cholestasis identified via a patient support group. Br J Obstet Gynaecol, 2004, 111, p. 676‑681.

Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicína
Článek Recenze

Článek vyšel v časopise

Česká gynekologie

Číslo 5

2011 Číslo 5

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Soutěž Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se