Editorial

Estetická chirurgie je nedílnou součástí plastické chirurgie a zabývá se chirurgickou léčbou vrozených a získaných estetických vad včetně zmírnění projevů stárnutí.

Plastická chirurgie se jako samostatný lékařský chirurgický obor rozvinula během první světové války v souvislosti se ztrátovými válečnými poraněními. Ve 30. letech 20. století pak část plastických chirurgů začala ve větším měřítku s prvními estetickými operacemi, hlavně prsů a nosu. Začaly vznikat první články a rozsáhlejší monografie k této problematice. Většina lékařské obce, dokonce i velká část plastických chirurgů, však již tehdy tyto lékaře odsuzovala a viděla za jejich prací jen honbu za osobním prospěchem. Tento názor přetrvával poměrně dlouho –⁠ výrazně se změnil až s příchodem 21. století, a to z důvodů společenských: zvýšením životní úrovně ve vyspělých státech světa a tím větší dostupností těchto zákroků, větší obecnou informovaností ve společnosti, většími nároky společnosti na mladistvý vzhled a aktivním způsobem života i popularizací tzv. celebrit v bulvárních tiskovinách a v neposlední řadě větší dostupností reklamy. Obor se však proměnil i z medicínských důvodů –⁠ vypracováním chirurgických postupů, které v rukou zkušeného plastického chirurga výrazně zmenšují počet komplikací a zvyšují efektivitu zákroku, lepšími materiály a obecně vyšší úrovní zdravotnických zařízení a tím i větší bezpečností operací.

Estetická chirurgie neprodlužuje život, neodstraňuje nemoc ani fyzickou bolest, ale může odstranit nebo zmírnit bolest psychickou a zvýšit pocit osobní spokojenosti a sebevědomí. Přání jedince a jeho volba na jedné straně a možnosti chirurga na straně druhé jsou v současnosti hlavními kritérii, zda operaci provést, či nikoliv.

Součástí práce plastického chirurga je kromě správně indikovaného a technicky dobře provedeného operačního zákroku také zajištění správné pooperační péče. Operující lékař musí mít rovněž zkušenosti s komunikací s pacientem a schopnost vcítit se do jeho představ. Tyto kompetence pak také představují obranu proti nereálným a nerealizovatelným požadavkům ze strany pacientů.

Odměnou za splnění těchto kritérií je pro lékaře nejen ekonomický prospěch, ale hlavně spokojený pacient (klient), který je operujícímu lékaři často srovnatelně vděčný jako po jiné, zdraví zachraňující operaci.

Jednotliví autoři článků v tomto vydání Časopisu lékařů českých popisují v současnosti celosvětově nejčastěji indikované a prováděné estetické operace. Věřím, že čtenářům z odborné veřejnosti poskytnou cenné informace a představu o náročnosti jednotlivých zákroků a také poskytnou určité vodítko, pokud se s takovým pacientem sami setkají, ať již před operací či po ní.

MUDr. Vladimír Mařík

předseda Společnosti estetické chirurgie ČLS JEP