Makrodiagnostické trendy současné soudnělékařské praxe v České republice


Current macro-diagnostic trends of forensic medicine in the Czech Republic

Over the last few years, advanced diagnostic methods have penetrated in the realm of forensic medicine in addition to standard autopsy techniques supported by traditional X-ray examination and macro-diagnostic laboratory tests. Despite the progress of imaging methods, the conventional autopsy has remained basic and essential diagnostic tool in forensic medicine. Postmortem computed tomography and magnetic resonance imaging are far the most progressive modern radio diagnostic methods setting the current trend of virtual autopsies all over the world. Up to now, only two institutes of forensic medicine have available postmortem computed tomography for routine diagnostic purposes in the Czech Republic. Postmortem magnetic resonance is currently unattainable for routine diagnostic use and was employed only for experimental purposes.

Photogrammetry is digital method focused primarily on body surface imaging. Recently, the most fruitful results have been yielded from the interdisciplinary cooperation between forensic medicine and forensic anthropology with the implementation of body scanning techniques and 3D printing. Non-invasive and mini-invasive investigative methods such as postmortem sonography and postmortem endoscopy was unsystematically tested for diagnostic performance with good outcomes despite of limitations of these methods in postmortem application. Other futuristic methods, such as the use of a drone to inspect the crime scene are still experimental tools.

The authors of the article present a basic overview of the both routinely and experimentally used investigative methods and current macro-diagnostic trends of the forensic medicine in the Czech Republic.

Keywords:
autopsy, forensic medicine, forensic radiology, postmortem CT, postmortem endoscopy, photogrammetry, 3D print


Autoři: Jan Frišhons1;  Štěpánka Kučerová2;  Mikoláš Jurda3;  Miloš Sokol4;  Tomáš Vojtíšek1;  Petr Hejna2
Působiště autorů: Ústav soudního lékařství LF MU a FN u sv. Anny, Brno1;  Ústav soudního lékařství LF UK a FN Hradec Králové2;  Laboratoř morfologie a forenzní antropologie, Oddělení biologické antropologie, Ústav antropologie PřF MU, Brno3;  Vojenský ústav soudního lékařství ÚVN a VoFN, Praha4
Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2017; 156: 384-390
Kategorie: Přehledové články

Souhrn

V průběhu několika posledních let se vedle základního diagnostického nástroje soudního lékaře, jímž je pitva, doplněná ve vybraných případech o skiagrafické vyšetření, případně makrodiagnostické laboratorní metody, prosazují v soudním lékařství moderní radiodiagnostické metody (výpočetní tomografie, magnetická rezonance), skenovací a digitalizační metody (fotogrammetrie, 3D tisk), neinvazivní a miniinvazivní vyšetřovací metody (posmrtná sonografie, endoskopie) a další experimentální a futuristické metody, jako je kupříkladu použití dronu k prohlídce místa nálezu těla. Předkládaný článek poskytuje základní přehled o experimentálně i rutinně používaných moderních vyšetřovacích metodách a současných makrodiagnostických trendech v soudním lékařství v České republice.

Klíčová slova:
pitva, soudní lékařství, forenzní radiologie, post mortem CT, post mortem endoskopie, fotogrammetrie, 3D tisk

ÚVOD

Vedle standardně používaných základních a speciálních pitevních technik doplněných o extenzivní preparace konkrétních anatomických struktur se v rutinní praxi na soudnělékařských pracovištích v České republice z hlediska makroskopické diagnostiky do současné doby nastálo prosadily pouze makroenzymatická reakce tetrazoliovou solí k průkazu časné ischemie myokardu (1) a rtg vyšetření sloužící zejména k průkazu rentgen-kontrastních předmětů, především střel (2–4). V posledních několika letech se však na řadě soudnělékařských pracovišť v České republice začaly experimentálně i rutinně využívat moderní zobrazovací a vyšetřovací diagnostické metody, které mimo nový úhel pohledu na tělo zemřelého přinášejí i velmi dobré diagnostické výsledky a současně jsou cenným zdrojem experimentálních poznatků.

STANDARDNÍ, SPECIÁLNÍ A EXTENZIVNÍ PITEVNÍ TECHNIKY

I přes existenci a nesporný vzestup moderních zobrazovacích metod zůstává klasická pitva hlavním vyšetřovacím a diagnostickým nástrojem soudního lékaře (1). Základní a všeobecně používanou pitevní technikou je eviscerace dle Ghona a Zenkera[1], která byla publikována již v roce 1912 (obr. 1). Metoda spočívá v postupném vyjmutí vnitřních orgánů ve 4 izolovaných orgánových celcích (1. mozek, 2. krční a nitrohrudní orgány, 3. nitrobřišní orgány, 4. orgány zadního břišního prostoru a malé pánve), které respektují funkční a anatomickou souvztažnost, a v následné preparaci těchto orgánových komplexů mimo tělo zemřelého (6).

V indikovaných případech bývá standardní pitevní postup dle Ghona a Zenkera[1] doplněn o speciální preparační techniky, které se zaměřují na detailní ozřejmení chorobných či úrazových změn konkrétních anatomických struktur nebo k průkazu typických diagnostických známek. I přes relativní časovou a technickou náročnost jsou speciální pitevní techniky využívány v pitevním provozu poměrně často. Nejčastěji se provádí: preparace krčních struktur, zkouška na pneumothorax a vzduchovou embolii, preparace cév in situ nebo na vyjmutém komplexu orgánů en masse, preparace hlubokých žil dolních končetin, preparace měkkých tkání zad, otevření páteřního kanálu v krčním úseku, otevření středouší, enukleace očního bulbu a vyjmutí hypofýzy (7).


[1] Anton Ghon (1866–1936) – rakouský patolog, univerzitní profesor. Působil ve Vídni a v Praze. Zabýval se především patologií infekčních chorob (kapavka, mor, tuberkulóza a další). Friedrich Albert von Zenker (1825–1898) – německý patolog, univerzitní profesor. Působil v Drážďanech a Erlangenu. S jeho jménem se pojí řada důležitých nálezů v patologii – Zenkerova nekróza, Zenkerův divertikl, ale také trichinóza, tuková embolie a další.


Ve výjimečných případech lze základní pitevní postup rozšířit o extenzivní preparace. Tyto techniky jsou ovšem zejména kvůli extrémní časové náročnosti a vysokým nárokům na anatomické znalosti a zručnost preparátora využívány v rutinním provozu výjimečně. Nesporný benefit může z široké palety těchto pokročilých pitevních technik do běžného provozu přinést např. detailní pitva obličejových nebo lebečních struktur. Za jejich nevýhodu bývá považována náročná rekonstrukce těla zpět do stavu a podoby před pitvou, kterou však lze velmi dobře eliminovat pomocí předcházející fixace měkkých tkání formalínem a dalšími šetrnými a záchovnými postupy (7).

Základní i pokročilé pitevní techniky zůstávají navzdory vzestupu digitálních vyšetřovacích metod zlatým standardem a nedílnou součástí rutinní soudnělékařské diagnostické praxe.

Gustav Hauser. Die Zenkersche Sektionstechnik
Obr. 1. Gustav Hauser. Die Zenkersche Sektionstechnik

MODERNÍ TECHNOLOGIE POUŽÍVANÉ PŘI ZEVNÍ PROHLÍDCE

Vedle moderních digitálních metod sloužících k vyšetřovacím a diagnostickým účelům při samotné pitvě lze registrovat novinky v audio a video technologiích, jejichž cílem je především usnadnit práci soudního lékaře se zaznamenáváním pitevního nálezu. Pro přepis diktovaného pitevního nálezu je možné využít řady automatických či poloautomatických programů (např. NEWTON Dictate), avšak žádný ze současných diktovacích programů nezaručuje dokonalý převod diktovaného nálezu do textu (8). Pro bezdrátový přenos dat zaznamenaných na pitevním sále se v Ústavu soudního lékařství LF UK a FN Hradec Králové s dobrými výsledky testovaly paměťové karty s vestavěným Wi-Fi modulem (9). V zahraničí byly experimentálně ověřovány další technologie sloužící k pořizování audiovizuálního záznamu, například kamera Tasers Axon (10) nebo chytré brýle Google Glass (11).

RENTGENOVÉ VYŠETŘENÍ

Rentgenové vyšetření je prvotní, základní a nejčastěji využívanou zobrazovací metodou v soudním lékařství, která umožňuje neinvazivně hodnotit důležité nálezy ještě před zahájením pitvy. Pro forenzní účely byly rentgenové paprsky poprvé použity již v roce 1896 (12). V současnosti jsou na soudnělékařských pracovištích nejčastěji využívány mobilní rentgenové přístroje Chirana, GE VMX Plus (obr. 2) nebo C-ramena (obr. 3).

Mobilní rtg přístroj
Obr. 2. Mobilní rtg přístroj

C-rameno
Obr. 3. C-rameno

Základní indikací pro rtg vyšetření v soudním lékařství je průkaz nebo vyloučení přítomnosti střely či střel v těle při střelném poranění (zástřelu i průstřelu). Rtg snímek poskytuje v mnoha případech další zásadní informace o úrazových či chorobných změnách a lze jej využít při identifikačních úkonech. Rtg vyšetření umožňuje průkaz přítomnosti kovových náhrad nebo dalších rentgen-kontrastních cizích těles v těle zemřelých (např. tělesa vložená do tělních otvorů, spolykané předměty, zalomené bodnořezné nástroje, střepiny při poranění výbuchem aj.), vyloučení úrazových změn na skeletu u suspektních případů SIDS (sudden infant death syndrome) nebo CAN (child abuse and neglect), dále prvotní revizi těl neznámé totožnosti, zuhelnatělých těl nebo těl v pokročilém stadiu hnilobné dekompozice, základní antropologickou charakteristiku jedince, diagnostiku dílčích chorobných změn, průkaz plynových kolekcí atd. (13).

Pro přesnou lokalizaci projektilu nebo jiného cizího tělesa je nezbytné snímkování ve dvou projekcích – předozadní a boční. V případě použití kontrastní látky – nástřiku cév kontrastním roztokem síranu barnatého s formolem – lze dle Neorala[2] s výhodou využít skiagrafii k posouzení individuální cévní anatomie, průkazu uzávěrů a zúžení cévních průsvitů nebo porušení souvislosti cévních stěn (obr. 4) (1, 14). Po nástřiku sinus sagittalis superior kontrastní látkou je možné prokázat zdroj subdurálního krevního výronu (15), obdobně lze po nástřiku revidovat cévy zadní jámy lební nebo revidovat cévy jater.

Koronarogram
Obr. 4. Koronarogram


[2] Lubomír Neoral (1927–2000) – český soudní lékař a univerzitní profesor. V letech 1984–1991 přednosta dnešního Ústavu soudního lékařství a medicínského práva Lékařské fakulty Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc. Průkopník české statické koronární angiografie.


Specifickým rtg přístupem využitelným k identifikačním účelům je snímkování chrupu – v klasické projekci nebo v podobě tzv. ortopantomogramu – umožňující hodnotit zubní věk a prokázat specifické zubní materiály nebo zubních náhrady (16). Pro okamžité snímkování chrupu na pitevně i v terénu se na některých soudnělékařských a antropologických pracovištích využívá přenosný rtg přístroj NOMAD.

CT PITVA

Výpočetní tomografie (CT) byla poprvé použita v rámci tzv. paleoimagingu (tj. využití zobrazovacích metod ke zkoumání lidských ostatků z dřívějších dob) již v roce 1979 (17). První korelační studie post mortem CT nálezu s morfologickým pitevním nálezem byla provedena v Německu v roce 1983 u střelného poranění (18). Krátce poté následovaly další studie zaměřené taktéž převážně na ranivou balistiku u střelných poranění hlavy (19). První post mortem CT vyšetření v České republice bylo provedeno v roce 1993 v ÚSL HK soudními lékaři Radovanem Havlem a Josefem Pleskotem za účelem revize střelného poranění trupu termicky poškozeného těla (20). Od roku 1998 se v rámci švýcarského projektu Virtopsy začala post mortem výpočetní tomografie diagnosticky prosazovat v širším měřítku (21).

V současné době (červen 2017) jsou na soudnělékařských pracovištích v České republice umístěny dva CT přístroje. První je k dispozici v ÚSL HK a je v provozu od května 2015 (obr. 5). Přístroj je umístěn v samostatném skenovacím sále v přímé návaznosti na pitevní sály pracoviště. Jedná se o typ Siemens Somatom Emotion. V dlouhodobém plánu pracoviště je zavedení angiolinky s možností provádění post mortem CT angiografie. Provoz CT je zajišťován ve spolupráci s Radiologickou klinikou LF UK a FN Hradec Králové. Do současnosti bylo provedeno přes 100 vyšetření jak v případě zdravotních, tak i soudních pitev. U soudních pitev se post mortem CT vyšetření provádí rutinně, v ostatních případech dle indikace lékaře (např. střelná poranění, bodnořezná poranění, dopravní úrazy, pády z výše, pracovní úrazy, poranění výbuchem, těla neznámé totožnosti, uhoření, strangulace, těla vytažená z vody, případy úmrtí dětí a mladistvých do 18 let věku, při podezření na týrání, při podezření na vzduchovou embolii, v případech úmrtí v souvislosti s potápěním aj.) (22). Čas nutný k vlastnímu posmrtnému CT vyšetření je cca 30 minut, přičemž nejvíce zabírá navazující úprava obrazových dat v počítači. CT vyšetření a případné rekonstrukce zajišťuje radiologický asistent, popis nálezů provádí atestovaný rentgenolog.

Druhý CT přístroj typu Siemens Somatom Sensation 64 je od listopadu 2015 umístěn v nové budově Vojenského ústavu soudního lékařství Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice v Praze-Střešovicích (obr. 6). Výhodou je jeho umístění v CT sále s ovladovnou přímo v prostorách pitevního traktu. Od listopadu 2015 do května 2017 bylo provedeno 40 převážně celotělových vyšetření (například střelného poranění, poranění výbuchem, utonutí, těla s termickou či mechanickou devastací, pokročilou hnilobou, zmýdelnatělého těla, oběti letecké nehody, těla s neznámou totožností a dalších). CT snímkování a případné rekonstrukce provádějí dva radiologičtí asistenti, popis nálezu lékař-rentgenolog.

Posmrtné CT vyšetření poskytuje důležité a mnohdy nenahraditelné informace, které pitvajícímu lékaři umožňují modifikaci pitevního postupu s cíleným zaměřením na zjištěné úrazové či chorobné změny. Výhodou je získání objektivních a reprodukovatelných digitálních dat, která mohou být kdykoli editována, revidována a mohou sloužit k dalšímu zpracování. Výhodou je také možnost vytvoření řady pokročilých virtuálních rekonstrukcí s časovým odstupem od provedeného zobrazovacího vyšetření, jež lze korelovat s nálezy klasické pitvy. Virtuální rekonstrukce mohou být následně využity pro další zpracování, například pro 3D tisk.

CT přístroj v ÚSL v Hradci Králové
Obr. 5. CT přístroj v ÚSL v Hradci Králové
 

CT přístroj ve VÚSL v Praze-Střešovicích
Obr. 6. CT přístroj ve VÚSL v Praze-Střešovicích

MAGNETICKÁ REZONANCE

Post mortem magnetická rezonance (MRI) se v soudnělékařské diagnostice v České republice doposud nevyužívá. V uplynulých letech bylo provedeno několik experimentálních vyšetření v rámci oboru patologie týmem prof. Manuely Vaněčkové (obr. 7) (23–26). V zahraničí začíná být vyšetřování těl zemřelých magnetickou rezonancí frekventovanější, nicméně stále na experimentální úrovni, vzhledem k časově a finančně náročnému provozu.

Nespornou výhodou tohoto postupu oproti CT je velmi dobré rozlišení kontrastu jednotlivých tkání, a tudíž je vhodné pro vyšetřování měkkých tkání a viscerálních orgánů (26, 27). K nedostatkům patří absence srovnávacích studií, nekonzistentnost obrazových výstupů, falešná pozitivita, resp. negativita, specifický management (MRI vyšetření by mělo předcházet použití rtg či CT k vyloučení těl s kovovými implantáty) a s tím spojené riziko poškození přístroje při neopatrném přístupu obsluhujícího personálu a manipulaci s kovovými předměty. Doba potřebná k MRI vyšetření je delší než u CT, průměrně 20–50 minut. I tento diagnostický postup lze kombinovat s aplikací kontrastních látek.

Post mortem MRI vyšetření
Obr. 7. Post mortem MRI vyšetření
 

SONOGRAFICKÁ PITVA

Posmrtné vyšetření těl zemřelých pomocí ultrazvuku (tzv. sonopsy) se v České republice nepoužívá. V zahraniční literatuře bylo publikováno několik studií zaměřených na post mortem ultrasonografickou diagnostiku chorobných (28, 29) i úrazových změn (30). Uvedené studie svorně poukazují na limitace posmrtného ultrazvukového vyšetření, a to především na hyperechogenitu vzduchem naplněných střevních kliček a žaludku, ale i hrudní a břišní stěny v případě jejich prostoupení hnilobnými plyny a s tím související obtížnější zobrazování hlouběji uložených struktur. Ultrasonografickým vyšetřením je možné dobře zobrazovat měkké tkáně, které mají nízkou echogenitu. Nejlepší výsledky poskytuje u těl v krátké době po smrti; pokročilejší posmrtné změny zkreslují vyšetření mnohočetnými artefakty.

ENDOSKOPICKÁ PITVA

Posmrtná endoskopie (tzv. endopsy) doposud v soudním lékařství nenašla rutinní uplatnění, nicméně její diagnostický význam – včetně možnosti odběru nekropsií – ověřovaly nečetné zahraniční studie (31–33). V České republice bylo pomocí endoskopu provedeno pouze několik experimentálních vyšetření s poměrně dobrými výsledky v Ústavu soudního lékařství LF UK a FN Hradec Králové a Ústavu soudního lékařství a medicínského práva LF UP a FN Olomouc. Zásadní nevýhodou je nemožnost přípravy gastrointestinálního traktu pro endoskopické vyšetření a následné znečištění optiky endoskopu.

V rámci snahy o miniinvazivní přístup k tělu zemřelého je možné po provedení dvou drobných přístupových řezů revidovat dutinu hrudní nebo břišní. Na ÚSL HK pak bylo provedeno několik otoskopických vyšetření zaměřených na posouzení nálezů v zevním zvukovodu, bubínku a středouší k hodnocení případných chorobných i úrazových změn (obr. 8) (34). Dále byla na zmíněných pracovištích experimentálně zkoušena v konkrétních případech rovněž nazoskopie, cheilopalatoskopie, faryngoskopie, laryngoskopie a tracheoskopie.

Post mortem otoskopie
Obr. 8. Post mortem otoskopie
   

NEKROPTICKÁ PITVA

Nekroptická pitva (tzv. needlepsy) je pojem zahrnující odběry nekroptického materiálu, např. mozkomíšního moku, moči, výpotků nebo vzorků viscerálních orgánů pomocí kombinace bioptických jehel a injekčních stříkaček bez porušení integrity mrtvého těla (35, 36). Techniku je možné provádět také pomocí robotického ramena, tzv. Virtobota (obr. 9) jako doplňkové vyšetření v rámci post mortem CT (37). V České republice zatím tento způsob vyzkoušen nebyl, ale nepochybně by své uplatnění mohl nalézt v případě nutnosti provedení pitvy těla nakaženého vysoce infekční chorobou nebo v případě kontaminace těla radioaktivní látkou.

Virtobot
Obr. 9. Virtobot
   

FOTOGRAMMETRIE

Principem metodiky je snímkování objektu umístěného na podložce pomocí jednoho či více fotoaparátů umístěného/umístěných na stativu nebo drženého v ruce s následným počítačovým zpracováním snímků. Poprvé u nás byla tato metoda experimentálně vyzkoušena v pitevním provozu v ÚSL HK ve spolupráci s Laboratoří morfologie a forenzní antropologie Oddělení biologické antropologie Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně (LAMORFA PřF MU v Brně) (38).

Při analogickém experimentu v ÚSL v Brně v roce 2016 bylo v rámci fotografování jednoho těla využito celkem 293 záběrů (obr. 10) pořízených během cca 22 minut. Zpracování snímků bylo provedeno v programu Agrisoft PhotoScan 1.2.4. Proces úpravy trval v případě celého těla 315 minut. Výsledkem byl trojrozměrný povrchový virtuální model předních partií celého těla (obr. 11).

Nevýhodou metody je prozatímně neřešitelný problém kompletní virtualizace celého těla, tj. včetně zadních partií, stejně jako odlesk některých snímaných viscerálních částí. Potenciální využití vizualizace celého těla se do budoucna nabízí například pro proces znaleckého dokazování nebo pro výukové účely. Dalším stupněm zpracování trojrozměrného povrchového virtuálního modelu je jeho následný výstup z 3D tiskárny a využití pro forenzní či výukové účely.

Fotogrammetrie
Obr. 10. Fotogrammetrie
 

Fotogrammetrie
Obr. 11. Fotogrammetrie
 

3D TISK

3D tisk se pro aplikaci v praxi začal testovat v ÚSL v Brně ve spolupráci s LAMORFA PřF MU v Brně v roce 2016 s využitím 3D tiskárny MakerBot Replicator 2 (obr. 12). Jednalo se například o zhotovení výtisků části splanchno- a neurokrania pro použití v rámci rekonstrukce devastujících poranění nebo pro náhradu odebraných kostních útvarů. Tisknout je možné digitální modely vytvořené pomocí fotogrammetrie, digitálního skeneru nebo segmentací snímků z CT či MRI. K přípravě modelů byly v tomto případě použity komerční i volně dostupné aplikace Amira, GOM-Inspect, Blender a MeshLab.

3D tiskárna
Obr. 12. 3D tiskárna
 

DRON

Použití dronu v soudnělékařské a forenzní praxi bylo testováno celkem na třech experimentech v roce 2016 v LAMORFA PřF MU v Brně ve spolupráci s ÚSL v Brně. První modelovou situací byla dokumentace disartikulovaného kosterního nálezu, ve druhém případě šlo o dekomponované tělo a ve třetím pak o disperzní nález částí těla a krevních stop. Pro testování byl použit dron se 4 rotory Phantom 2 (firma DJI) s upevněnou digitální kamerou GoPro HERO 4 (obr. 13). Snímkování bylo doplněno fotografiemi pořízenými fotoaparátem Nikon 7000 z ruky. Následné zpracování obrazu do 3D fotogrammetrické podoby bylo provedeno pomocí software Agisoft PhotoScan verze 1.2.6.

Využití dronu se nabízí v případech rekognice a dokumentace nálezů pozůstatků nebo ostatků a jejich okolí v nedostupném a špatně přístupném terénu. Zásadními nevýhodami jsou kapacita baterie dronu, která umožňuje cca 20 minut letu (39), a také poruchy přenosu obrazu ztěžující kontrolu dokumentace.

Dron se 4 rotory a upevněnou digitální kamerou
Obr. 13. Dron se 4 rotory a upevněnou digitální kamerou
 

Seznam použitých zkratek

3D          trojrozměrný

CAN       syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte

CT          výpočetní tomografie

FN          fakultní nemocnice

HK         Hradec Králové

LAMORFA         Laboratoř morfologie a forenzní antropologie

LF          lékařská fakulta

MRI       magnetická rezonance

MU         Masarykova univerzita

PřF        přírodovědecká fakulta

rtg          rentgen, rentgenografie

SIDS      syndrom náhlého úmrtí novorozence

UK         Univerzita Karlova

ÚSL       Ústav soudního lékařství

ÚVN       Ústřední vojenská nemocnice

VoFN     Vojenská fakultní nemocnice

VÚSL    Vojenský ústav soudního lékařství

Adresa pro korespondenci:

Jan Frišhons

Ústav soudního lékařství LF MU a FN u svaté Anny

Tvrdého 2a

662 99  Brno

Tel.: 543 185 811

e-mail: jan.frishons@fnusa.cz


Zdroje

1. Neoral L. Časná stadia smrtelné hypoxie myokardu, jejich rozpoznání a soudnělékařský význam. Disertační práce k získání vědecké hodnosti doktora lékařských věd. Katedra soudního lékařství LF UP, Olomouc, 1985.

2. Šafr M, Hejna P. Rentgenové vyšetření střelných poranění. In Šafr M, Hejna P (eds.). Střelná poranění. Galén, Praha, 2010: 203–214.

3. Štefan J, Hladík J, Adámek T. Střelné rány. In Štefan J, Hladík J a kol. (eds.). Soudní lékařství a jeho moderní trendy. Grada, Praha, 2012: 66–77.

4. Hirt M, Hejna P, Krajsa J. Střelná poranění. In Hirt M a kol. (eds.). Soudní lékařství. I. díl. Grada, Praha, 2015: 117–146.

5. Betlach J, Hejna P, Šteiner I. Pitva: Historie poznávání lidského těla. Galén, Praha, 2017.

6. Hauser G. Die Zenkersche Sektionstechnik. Gustav Fischer, Jena, 1913.

7. Frišhons J, Joukal M. Základy preparačních technik II. MUNI, Brno, 2012.

8. Nečas P, Hejna P. Využití automatického přepisu řeči v pitevním provozu. Soudní lékařství 2011; 56: 40–42.

9. Hejna P, Janík M, Urbanová P. Tethered digital photography with built in Wi-Fi memory cards brings benefits to the environment of an autopsy room. Rom J Leg Med 2015; 23: 293–295.

10. Franckenberg S, Eggert S, Rebmann L et al. A forensic pathologist's view on the usage of the Tasers Axon™ Flex™ camera on-site and during autopsy. J Forensic Radiol Imaging 2014; 2(3): 129–131.

11. Albrecht UV, von Jan U, Kuebler J et al. Google Glass for documentation of medical findings: evaluation in forensic medicine. J Med Internet Res 2014; 16(2): 1–15.

12. Eckert WG, Garland N. The history of the forensic applications in radiology. Am J Forensic Med Pathol 1984; 5(1): 53–56.

13. Kučerová Š, Šafr M, Ublová M a kol. Využití rtg vyšetření v soudním lékařství. Soudní lékařství 2014; 59(3): 34–38.

14. Kolčava J, Merlíček J, Fojtů N. Základy preparačních technik. NCONZO, Brno, 2005: 88–89.

15. Maxeiner H. Detection of ruptured cerebral bridging veins at autopsy. Forensic Sci Int 1997; 89: 103–110.

16. Priyadarshini C, Puranik MP, Uma SR. Dental age estimation methods: a review. Int J Adv Health Sci 2015; 12 (1): 19–25.

17. Harwood-Nash DC. Computed tomography of ancient Egyptian mummies. J Comput Assist Tomogr 1979; 3(6): 768–773.

18. Schumacher M, Oehmichen M, König HG, Einighammer H. Intravital and postmortal CT examinations in cerebral gunshot injuries. Rofo 1983; 139(1): 58–62.

19. Schumacher M, Oehmichen M, König HG et al. Computer tomographic studies on wound ballistics of cranial gunshot injuries. Beitr Gerichtl Med 1985; 43: 95–101.

20. Hejna P, Šafr M, Ublová M a kol. První virtuální pitva v České republice usvědčila vraha ze lži. Fol Soc Med Leg Slov 2015 (5): 11–16.

21. Thali M, Dirnhofer R, Vock P (eds.). The Virtopsy approach: 3D optical and radiological scanning and reconstruction in forensic medicine. CRC Press, Taylor & Francis, Boca Raton, 2010.

22. Hejna P, Sokol M, Rejtar P, Horák V. Zobrazovací metody v soudním lékařství. In Hirt M, Vorel F a kol. (eds.). Soudní lékařství. II. díl. Grada, Praha, 2016: 204–208.

23. Vaněčková M, Seidl Z, Goldová B a kol. Post-mortem magnetická rezonance plodu – technika vyšetření. Česká radiologie 2008; 62(4): 384–387.

24. Vaněčková M, Seidl Z, Goldová B a kol. Virtuální pitva pomocí magnetické rezonance – kazuistika. Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie 2009; 72/105(1): 73–76.

25. Vaněčková M, Seidl Z, Goldová B a kol. Komparace prenatálního ultrazvukového vyšetření, post mortem magnetické rezonance a patologicko-anatomické pitvy (kazuistika – schizencefalie). Česká gynekologie 2009; 74(3): 225–228.

26. Vaněčková M, Seidl Z, Goldová B et al. Post-mortem magnetic resonance imaging and its irreplaceable role in determining CNS malformation (hydranencephaly) – case report. Brain Dev 2010; 32(5): 417–420.

27. Ross S, Ebner L, Flach P et al. Postmortem whole-body MRI in traumatic causes of death. Am J Roentgenol 2012; 199(6): 1186–1192.

28. Roberts IS, Benamore RE, Benbow EW et al. Post-mortem imaging as an alternative to autopsy in the diagnosis of adult deaths: a validation study. Lancet 2012; 379(9811): 136–142.

29. Fariña J, Millana C, Fdez-Aceñero MJ et al. Ultrasonographic autopsy (echopsy): a new autopsy technique. Virchows Arch 2002; 440(6): 635–639.

30. Charlier P, Chaillot PF, Watier L et al. Is post-mortem ultrasonography a useful tool for forensic purposes? Med Sci Law 2013; 53(4): 227–234.

31. Mimasaka S, Oshima T, Ohtani M. Characterization of bruises using ultrasonography for potential application in diagnosis of child abuse. Leg Med (Tokyo) 2012; 14(1): 6–10.

32. Avrahami R, Watemberg S, Daniels-Philips E et al. Endoscopic autopsy. Am J Forensic Med Pathol 1995; 16(2): 147–150.

33. Denzer UW, von Renteln D, Lübke A et al. Minimally invasive autopsy by using postmortem endoluminal and transluminal endoscopy and EUS. Gastrointest Endosc 2013; 78(5): 774–780.

34. Kučerová Š. Hejna P, Dobiáš M. Význam otoskopie v soudnělékařské diagnostice: prospektivní studie. Soudní lékařství 2016; 61(2): 14–17.

35. Marsden PD. Needle autopsy. Rev Soc Bras Med Trop 1997; 30(2): 161–162.

36. Castillo P, Ussene E, Ismail MR et al. Pathological methods applied to the investigation of causes of death in developing countries: minimally invasive autopsy approach. Plos ONE 2015; 10(6): 1–13.

37. Schweitzer W, Thali M, Breitbeck R, Ampanozi G. Virtopsy®. Zurich, 2014. Dostupné na: www.virtopsy.com/images/articles/virtopsycommentary2014.pdf

38. Urbanová P, Hejna P, Jurda M. Testing photogrammetry-based techniques for three-dimensional surface documentation in forensic pathology. Forensic Sci Int 2015; 250: 77–86.

39. Urbanová P, Jurda M, Vojtíšek T, Krajsa M. Using drones for three-dimensional on-site body documentation. Poster. AAFS 69th Annual Scientific Meeting, New Orleans, 2017.

Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienista

Článek vyšel v časopise

Časopis lékařů českých

Číslo 7

2017 Číslo 7

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Sartany a jejich užití v prevenci a léčbě kardiovaskulárních onemocnění
nový kurz
Autoři: MUDr. Libor Jelínek

Pregabalin v léčbě neuropatické bolesti
Autoři: MUDr. Jiří Slíva, Ph.D.

Nová cílená terapie revmatických onemocnění
Autoři:

Fluoridy - stále bezpečné?
Autoři: MUDr. Erika Lenčová, MUDr. Jan Stuchlík, M.Sc.

Inhibitory protonové pumpy – přehled
Autoři: MUDr. Jan Gregar, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se