Chromium as an Essential Element
Chromium was known for many years to be an element causing allergic reactions and having neurotoxic andcarcinogenic effects. These effects can be observed especially in the case of hexavalent chromium. Only a little morethan four decades ago trivalent chromium has been known as an essential element with relation to glycide and lipidmetabolism. And only during several last years this chromium function has been revealed on a molecular level. Afterabsorption in the gastrointestinal tract, chromium is most likely transported to cells bound to the plasma proteintransferrin. Insulin initiates chromium transport into the cells where it is bound to the oligopeptide apochromodulin.This oligopeptide combined with four chromium(III) atoms forms chromodulin, which is important for amplifyingthe insulin signalling effect.After binding to insulin-activated receptor, chromodulin increases tyrosine kinase activityby one order. This enzyme forms a part of intracellular portion of insulin receptor. Chromium supplementation inpeople with chromium deficiency can improve glucose tolerance and some lipid metabolism parameters. Thesupplementation is indicated in persons with impaired glucose tolerance both in praeclinical and manifested stadiumof type 2 diabetes mellitus where increased lost of chromium in urine was documented. In these patients, chromiumdeficiency can participate in insulin resistance and hyperlipidaemia. Chromium is usually applied in the form oforganic compounds: yeast extract or chromium(III) picolinate. Cr(III) picolinate can be reduced to compounds ofCr(II) in the cells which can then produce free hydroxyl radical in the so called Fenton reaction.
Key words: chromium, chromodulin, diabetes mellitus, insulin, insulin resistance.
Autoři: J. Racek Působiště autorů: Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky LF UK a FN, Plzeň Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2003; : 335-339 Kategorie: Články
Chrom byl dlouhá léta znám jako prvek způsobující alergické reakce a mající i neurotoxické a karcinogenní účinky.Takto působí zejména chrom šestimocný. Již více než čtyři desetiletí je známo, že trojmocný chrom je esenciálníbiogenní prvek, který má vztah k sacharidovému a lipidovému metabolizmu. Teprve v posledních letech se všakpodařilo vysvětlit tuto funkci chromu na molekulární úrovni. Po vstřebání je chrom transportován k buňkám nejspíševázán na plazmatickou bílkovinu transferin. Inzulín iniciuje vstup chromu do buněk, kde se váže na oligopeptidapochromodulin. Ten se čtyřmi molekulami Cr(III) vytváří aktivní chromodulin, který se uplatňuje při amplifikacisignálního účinku inzulínu. Po vazbě na inzulínový receptor, aktivovaný vazbou inzulínu, řádově zvyšuje aktivitutyrosinkinázy, která je součástí intracelulární části inzulínového receptoru. U osob s deficitem chromu zlepšuje jehosuplementace glukózovou toleranci a některé parametry lipidovéhometabolizmu. Suplementace je indikována u osobs porušenou tolerancí glukózy v preklinickém i manifestním stadiu diabetu 2. typu, kdy byly prokázány zvýšenéztráty chromu do moči; jeho nedostatek se může podílet na inzulínové rezistenci a hyperlipidémii těchto nemocných.Chrom je podáván nejčastěji ve formě organických sloučenin: extraktu z kvasnic či Cr(III) pikolinátu. Pikolinátchromitý však při vstupu do buňky může být redukován na sloučeniny Cr(II) a ty pak cestou Fentonovy reakcekatalyzují vznik volného hydroxylového radikálu.
Klíčová slova: chrom, chromodulin, diabetes mellitus, inzulín, inzulínová rezistence.
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
