#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

28. únor –⁠ Den vzácných onemocnění: Co funguje a co je třeba zlepšit v managementu péče o tyto nemocné?

28. 2. 2023

Na 28. únor připadá Den vzácných onemocnění. Patří lidem, kteří s takovou chorobou žijí, a všem, kteří o ně pečují. Je také příležitostí připomenout konkrétní postupy jak zlepšit systém péče o tyto nemocné, zkvalitnit jejich život a usnadnit či zefektivnit práci zdravotníků. Problematiku lze přiblížit na modelovém příkladu cystické fibrózy.

Šíře problematiky vzácných onemocnění

Za vzácné onemocnění je označována chronická choroba s incidencí < 1/2000. Takových diagnóz existuje přes 6 tisíc a stále přibývají. Na světě postihují asi 300 milionů lidí. Většina těchto nemocí má genetický podklad, v 70 % se projevují již od dětství a pouze pro 5 % pacientů existuje účinný lék.

Jednotlivá vzácná onemocnění zná dobře vždy jen malý okruh odborníků, ostatní lékaři s nimi nemohou mít dostatek zkušeností, a proto je nezbytné o tyto jedince pečovat ve specializovaných centrech. Protože jsou tato onemocnění většinou multisystémová, je navíc potřebná mezioborová spolupráce a vzhledem k jejich raritnosti také mezinárodní spolupráce mezi centry.

Mezi hlavní problémy péče o pacienty se vzácným onemocněním v Česku patří nedostatky ve financování multidisciplinárních týmů a proškolení dostatečného počtu odborníků. Je to dáno především narůstajícím počtem nemocných v dospělém věku z důvodu prodlužujícího se dožití těchto pacientům díky zkvalitňující se péči. Nejde však jen o kvalitu zdravotní péče. Pro život lidí se vzácným onemocněním je také důležité, jak je vnímá společnost. Proto je tu Den vzácných onemocnění, jehož smyslem je ukázat veřejnosti i tvůrcům zdravotní a sociální politiky, co vzácná onemocnění jsou a jak ovlivňují život pacientů.

Aktuální poznatky k cystické fibróze

Příkladem vzácného onemocnění je cystická fibróza (CF) −⁠ autosomálně recesivně dědičné onemocnění dané přítomností 2 kopií mutovaného genu pro protein CFTR (transmembránový regulátor vodivosti). Porucha tvorby nebo funkce proteinu CFTR vede k narušení transportu chloridů a sodíku přes membránu epitelových buněk. V Česku je přibližně každý 27. člověk zdravým přenašečem mutovaného genu CFTR. CF postihuje hlavně dýchací a trávicí systém, může ale zasahovat i jiné orgány. Komplikace zahrnují na CF vázaný diabetes, metabolickou kostní nemoc, cirhózu jater či osteoporózu. Celkově jde o závažné progresivní onemocnění, které výrazně zkracuje život. Evropská data uvádějí průměrné dožití 31 let, v Česku činí průměrný věk dožití pacientů s CF asi 25 let. 

CF vyžaduje každodenní léčbu a multidisciplinární péči. Jedná se především o zajištění průchodnosti dýchacích cest pomocí inhalací s mukolytiky a respirační fyzioterapie, agresivní antibiotickou léčbu infekce dýchacích cest a péči o stav výživy s využitím vysokokalorické stravy a vysokých dávek trávicích enzymů. Primárním cílem léčby je co nejvíce zpomalit zhoršování plicních funkcí a rozvoj komplikací. Dnes již navíc existují léčivé přípravky, které zvyšují množství proteinu CFTR nebo zlepšují jeho funkci v buněčné membráně. I přes terapeutické pokroky vedoucí k prodlužování a zlepšování kvality života pacientů však stále dochází k progresivnímu zhoršování jejich stavu, a CF tak představuje velmi závažné, zatím nevyléčitelné onemocnění.

Management péče o pacienty s CF v Česku

CF bývá diagnostikována krátce po narození prostřednictvím novorozeneckého screeningu, který v Česku probíhá od roku 2009. Díky němu známe incidenci CF: 21/100 000 živě narozených dětí. Po stanovení diagnózy probíhá edukační pobyt dětí s rodiči za hospitalizace ve FN Motol. Při odchodu je pacient vybaven léky, inhalátorem a odsávačkou a předán do péče regionálního centra dle bydliště. Zpočátku bývají při správné léčbě potíže jen mírné. Postupně se onemocnění obvykle zhoršuje a pacienti musejí dodržovat přísný režim a hygienické návyky. Základní péče probíhá ambulantně, při intravenózní léčbě antibiotiky a při závažných komplikacích jsou nutné hospitalizace. Ambulantní kontroly by měly probíhat alespoň 1× za 3 měsíce, dle stavu pacienta jsou potřebné také supervizní kontroly ve FN Motol (u atypické formy 1× za 6–12 měsíců). Samotná léčba se opírá o „Standardy péče o nemocné s cystickou fibrózou“: Mezi základní pilíře patří péče o průchodnost dýchacích cest, o dobrý stav výživy, antibiotická léčba a léčba komplikací. Velmi důležitá je také psychosociální péče. Do popředí zájmu se v posledních letech dostává modulátorová léčba, která koriguje poruchu na úrovni proteinu CFTR.

Péče je celoživotní a každodenní. Léčba musí být centralizovaná a multidisciplinární a je vždy vedena týmem odborníků na problematiku CF ve specializovaných centrech s úzkým napojením na další medicínské obory. Multidisciplinární tým v centrech péče o pacienty s CF by měl zahrnovat lékaře, sestry, fyzioterapeuta, nutričního terapeuta, klinického psychologa, mikrobiologa, genetika, sociálního pracovníka a klinického farmaceuta.

V Česku je od roku 2003 veden registr nemocných s CF, který pokrývá > 99 % pacientů žijících na našem území. Na konci roku 2018 s jednalo o 636 pacientů navštěvujících centra pro cystickou fibrózu, což znamená prevalenci 1,7/10 000 obyvatel. Z těchto pacientů bylo 52 % dětí a 52 % dívek a žen. Stará se o ně 10 pracovišť v 5 fakultních nemocnicích rozdělených na centra pro děti a centra pro dospělé, přičemž do centra pro dospělé pacienti přecházejí po dovršení 18 let věku. Tato pracoviště měla status center vysoce specializované péče pouze od dubna 2012 do dubna 2014, z administrativních důvodů jim však nebyl prodloužen. Ve věštníku MZ ČR z ledna 2022 jsou uvedena 2 centra pro léčbu CF (při FN Motol a FN Brno), která jsou součástí Evropské referenční sítě pro vzácná onemocnění.

Silné a slabé stránky systému péče o pacienty s CF

Systém péče o pacienty s CF v Česku se snaží dodržovat evropské standardy, ale stále se nedaří dosáhnout jejich plné úrovně:

  • Podle názorů odborníků i pacientů funguje dobře novorozenecký screening a včasný záchyt onemocnění, péče ve specializovaných centrech, národní registr pacientů a účast v mezinárodních klinických studiích.
  • Slabými stránkami jsou naopak neukotvená organizace a financování multidisciplinární péče a absence plánování kapacity a struktury péče ve střednědobém horizontu, zejména z hlediska stárnutí populace pacientů s CF. Nedostatky lze najít i v psychosociální podpoře pacientů a jejich rodin.

Výhled do budoucna

Pro další rozvoj systému péče o nemocné s CF je potřeba mimo jiné následující:

  • Posílit stávající multidisciplinární týmy, zejména pro dospělé pacienty.
  • Motivovat zdravotníky ke specializaci na problematiku CF.
  • Definovat roli center, jejich organizaci, požadavky na zajištění péče a provádět jejich pravidelné audity.
  • Zlepšit koordinaci péče mezi jednotlivými pracovišti a odbornostmi (rychlejší odesílání, sdílení informací o pacientech, přechod do péče centra pro dospělé).
  • Plánovat náklady na léčbu minimálně v horizontu 5 let na základě incidence/prevalence a dostupné terapie.
  • Popsat nákladovou strukturu onemocnění napříč zdroji.
  • Nastavit systém zvyšování kvality péče a jeho monitorování.

(zza)

Zdroj: Cystická fibróza v České republice: dopad na pacienty, systém péče, zdravotní pojišťovny a společnost. Value Outcomes, 2022. 



Štítky
Pneumologie a ftizeologie
Kongresy

Odborné události ze světa medicíny


23. 4.
Multidisciplinarita 2026 – Etické a právní aspekty péče o duševní zdraví
Konference Etické a právní aspekty péče o duševní zdraví se zaměřuje na klíčové dilema současné psyc...

25. 5.
Hradecké virologické dny 2026, XXVIII. Celostátní virologická konference

7. 10.
Hradecké dermatovenerologické dny 2026

Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
Mohlo by vás zajímat
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#