Diagnostika a léčba chroni

Východiska: Sublingvální formy buprenorfinu (BUP) a BUP/naloxonu mají dobře zavedené farmakokinetické a farmakodynamické profily, a jsou vedeny jako bezpečné a účinné látky pro léčbu závislosti na opiátech. Od chvíle, kdy byly tyto lékové formy schváleny, došlo k navýšení jejich klinického využití v rámci léčebných intervencí. Přesto se nadále objevují otázky spojené s tím, jak dochází k navázání BUP na μ-receptory (μORs), což je neurobiologickým cílem pro tuto medikaci, a jak se týkají jejich klinického využití. BUP  vytváří na μOR změny vázané na dávku a čas. V návaznosti na to se opakovaně objevují obavy některých lékařů, zda-li je opravdu nutné pacientům podávat dávky, které by byly vyšší, než dávky nutné k potlačení abstinenčních příznaků závislosti na opiátech. A zákonodárci zvažují omezení úhrad pro určité režimy buprenorfinové léčby. Metody: Vytvořili jsme revizi vědeckých dat, která se zabývala BUP-vyvolanými změnami u μOR a jejich vztahem ke klinické účinnosti. Výsledky: Potlačování abstinenčních příznaků podle všech indicií vyžaduje, aby byla dostupnost μOR ≤50%, ve spojitosti s hladinou BUP pomocí plazmatických koncentrací ≥1 ng/ml; pro většinu pacientů to může znamenat a vyžadovat buď jednorázovou denní dávku BUP v rozsahu 4 mg, nebo několik menších dávek. Blokáda posílených a subjektivních účinků obvyklé dávky zneužívaného opiátu vyžaduje <20% μOR dostupnosti, spojeno s BUP pomocí plazmatických koncentrací ≥3 ng/ml; pro většinu jednotlivců to může znamenat a vyžadovat buď jednorázovou denní dávku BUP vyšší než 16 mg, nebo několik menších dávek. Pro pacienty, kteří se pokusí tuto blokádu překonat vyšší než obvyklou dávkou zneužívaného opiátu, dokonce dávkou vyšší než je dávka BUP, bude nutno, aby bylo dostupných alespoň <10 % μOR. Závěr: Z těchto důvodů a v souvislosti se složitostmi veškerých studií týkajících se tohoto problému a komorbidit, je usuzováno, že strikní limity na dávky BUP v klinické péči, nebo limity na úhradu na této péče jsou neodůvodněné. Klíčová slova: buprenorfin, opioidní receptory, PET, závislost na opiátech, léčba, pravidla

Léčba hepatitidy C s sebou nese i různé nežádoucí účinky, které mohou průběh terapie značně zkomplikovat. Například intersticiální pneumonie, které se mohou vyskytnout v kterékoliv fázi léčby.

Nevhodná ATB léčba je spojena s vysokou mortalitou, neomezené používání širokospektrálních ATB zase hybnou silou rozvoje rezistence. Rozhodnutí o nasazení ATB se tak stává volbou mezi současným a budoucím pacientem. Nezbytnou strategií v rámci každodenních činností je antimikrobiální stewardship (AMS). Pro boj s rezistentními kmeny bakterií je však neméně důležité rozšiřovat spektrum antimikrobiálních látek. Sympozium na toto téma bylo součástí odborného programu letošního ročníku „festivalu intenzivní medicíny“ Colours of Sepsis, jenž proběhl na konci ledna v Ostravě.

Prospektivní multicentrická studie provedená v Německu měla za cíl vyhodnotit charakteristiky bolesti hlavy u pacientů s čerstvě diagnostikovanou roztroušenou sklerózou (RS) a klinicky izolovaným syndromem (CIS). Přestože se bolesti hlavy nepovažují za typický symptom RS, bližší poznatky k této problematice by mohly usnadnit diagnostiku a léčbu roztroušené sklerózy.

Biologická léčba v posledních deseti letech významně ovlivnila možnosti terapie idiopatických střevních zánětů, zejména Crohnovy choroby.

Práce byla podpořena výzkumným záměrem MŠM 0021620816