doporučení

Zavedení inhibitorů tyrozinkináz (TKI) do léčby pacientů s chronickou myeloidní leukemií (CML) zásadním způsobem zlepšilo jejich prognózu a prodloužilo přežití téměř na úroveň celkové populace. Expozice dlouhodobě až celoživotně podávané léčbě je však zatížena rizikem nežádoucích účinků, snížením kvality života, vysokými finančními náklady i psychickým stigmatem trvalé připomínky existence nádorového onemocnění. Úplné vysazení dlouhodobé terapie a dosažení tzv. remise bez nutnosti podávání léčby (treatment-free remission –⁠ TFR) se stalo novým cílem léčby pacientů s CML, který je však reálně dosažitelný jen u malé části z nich. Stále větší pozornost je tak věnována optimalizaci dlouhodobé léčby zejména ve smyslu redukce dávek TKI či jejich přerušovaného podávání s cílem zlepšit toleranci léčby a přitom udržet dostatečnou účinnost. Původně doporučené standardní dávky TKI, jaké vyplynuly z farmakokinetických a farmakodynamických studií, si vyžádaly v několika případech modifikaci již v průběhu následného klinického zkoušení, zejména na vrub přibývajících dat o snášenlivosti léčby. Snahy o další snižování dávek či úpravu dávkovacích schémat nacházejí podporu v příznivých datech již publikovaných analýz či jsou předmětem řady probíhajících klinických studií vč. těch, které mají jako konečný cíl dosažení TFR. Výzva ke zvážení redukce dávky TKI je začleněna i v nových doporučeních Evropské leukemické sítě pro léčbu CML. Předkládaný článek nabízí ucelený přehled dosavadních pokusů o optimalizaci dávek TKI a jejich výsledků v širším kontextu vývoje na poli standardního dávkování a přibývajících poznatků v oblasti farmakokinetiky.

Přehledový článek ze září 2018 vychází z dat studie Teri-PRO, celosvětové multicentrické otevřené studie fáze IV. Jak hodnotí v reálné klinické praxi sami pacienti s relabujícími formami RS převedení z jiného DMD na teriflunomid?

V časopisu Neurology byly publikovány výsledky dosud největší longitudinální studie zabývající se vztahem mezi deficitem vitaminu D a rizikem vzniku roztroušené sklerózy. Jejím cílem bylo zjistit, zda a do jaké míry je nedostatek vitaminu D spojen s rizikem vzniku roztroušené sklerózy. Výzkum byl proveden na kohortě finských žen, tedy populaci známé nízkými hladinami 25-hydroxyvitaminu D [25(OH)D].

Zvýšené riziko nutnosti operace bylo pozorováno u pacientů, u kterých byla zjištěna leukocytóza, hypoalbuminemie a pozitivita na protilátky proti Saccharomyces cerevisiae. Jako významný protektivní faktor snižující riziko operace se uplatnila léčba 5'ASA a infliximabem. Také popsaný vztah mezi užíváním aminosalycilátů a mírnějšími symptomy reflektuje účinnost léčby...

Článek se zabývá možnostmi preventivního vyšetření žen a mužů v reprodukčním věku s cílem stanovit individuální fertilitu. Klade důraz na individualizované poradenství, které má za úkol včas odhalit možné poruchy plodnosti a zabránit tak náročné terapii infertility v budoucnosti.

Možností, jak léčit pacienty závislé na opioidech, je několik. Názory na účinnost a vhodnost indikace jednotlivých substitučních přípravků se ale velmi liší. Před nedávnem proto došlo na stránkách odborného medicínského časopisu The American Journal of Psychiatry ke zpochybnění výzkumu, který jako lék první volby rozhodně nedoporučoval metadon.