doporučení

Žilní tromboembolická nemoc se v pediatrické populaci vyskytuje zřídka, nicméně v posledních letech její incidence stoupá. Nově byla pro pediatrickou populaci schválena léčba rivaroxabanem. Při jeho použití byla zaznamenána častější úplná regrese trombu, naopak méně časté jsou symptomatické recidivy onemocnění. Využití přímých (nových) antikoagulancií (DOACs, NOACs) vzhledem k jejich perorálnímu podání a absenci nutnosti pravidelného laboratorního monitorování představuje obzvlášť pro dětské pacienty možnost značně komfortnější léčby.

Riziko fibrilace síní (FiS) se v průběhu života zvyšuje s narůstající zátěží rizikovými faktory a přibýváním komorbidit. Co v současnosti ukazují data z randomizovaných klinických studií i registrů o prevenci cévní mozkové příhody (CMP) v souvislosti se souběžným výskytem FiS a některých dalších chronických onemocnění? Na to se zaměřilo jedno ze sympozií v rámci letošního kongresu Evropské kardiologické společnosti (ESC).

Stejně jako samotní onkologičtí pacienti a jejich ošetřovatelé, i lékaři často opomenou riziko podvýživy. Dobrá výživa přitom může být u pacientů s malignitami prediktorem přežití.

Součástí odborného programu 31. neuromuskulárního sympozia, jež se konalo 10.–11. září 2020 v brněnském hotelu Voroněž, byl i souhrn zkušeností, které neurologové nasbírali za uplynulé 2 roky o diagnostice hereditární transthyretinové amyloidové polyneuropatie (hATTR PN) – zákeřné vzácné nemoci, již by podle statistických dat mělo mít v ČR diagnostikovánu 50 osob. Její prevalence v Evropské unii totiž činí 5 případů na 1 milion obyvatel. O těch českých však zatím příliš mnoho nevíme. Unikátní případ záchytu pacienta s hATTR PN přiblížil účastníkům kongresu neurolog MUDr. Tomáš Bauer z Nemocnice Sokolov.

Aby bylo možné v terapii Parkinsonovy nemoci (PN) správně nasadit terapii využívající zdravotnické prostředky, je třeba včas identifikovat nemocné v pokročilé fázi onemocnění, u nichž může být tento léčebný postup přínosem. Shrnujeme využitelné nástroje, pomocí nichž mohou lékaři tyto pacienty vyhledat.

V následující kazuistice popisuji postup léčby metastatického karcinomu rekta u vstupně 61letého muže, který výrazně profitoval z kombinace chemoterapie a cílené anti-EGFR léčby. Díky jejímu nasazení v 1. linii se podařilo udržet onemocnění v regresi 15 měsíců, tj. déle než činil průměr v registrační studii, i dobrou kvalitu života pacienta, a to navzdory interním komorbiditám a komplikacím.

Funkční gastrointestinální poruchy jsou nejčastější diagnózou v ordinacích gastroenterologů, přičemž řada nemocných přichází s těmito obtížemi také k praktickému lékaři. Letos publikovaný doporučený postup péče o tyto pacienty přináší praktické tipy pro empirickou farmakoterapii v závislosti na dominantních symptomech i pro racionální preskripci antisekreční terapie. Do portfolia účinných léků se dostal cinitaprid ze skupiny prokinetik, který je vhodnou a bezpečnou alternativou cisapridu. Problematiku blíže objasňuje vedoucí lékař gastroenterologické ordinace ResTrial v Praze MUDr. Luděk Hrdlička.

Nepřesně stanovená dávka levothyroxinu v léčbě hypotyreózy může být spojená s nepříznivými účinky. Zvláště obtížné je určit vhodnou dávku u obézních osob. Níže citovaná studie ukazuje, že právě tito pacienti mohou být předávkováni, pokud se dávka levothyroxinu vypočítá podle tělesné hmotnosti, a nikoliv podle beztukové tělesné hmoty. Přesné stanovení dávky by ale bylo k ničemu, pokud by nebyl k dispozici přípravek s malými rozestupy mezi lékovými silami umožňující precizní titraci.

V současné době, kdy se stále častěji setkáváme s rodičkami, které jsou do našeho perinatologického centra (ÚPMD) referovány od obvodního gynekologa nebo z jiných pracovišť s diagnózou hrozícího předčasného porodu, získává na významu nejen vývoj a následné využívání nových preparátů k zastavení děložní činnosti, ale také možnosti podpory klasické tokolýzy.

Nutriční terapie u kriticky nemocných, kteří jsou hospitalizováni na jednotkách intenzivní péče (JIP), pozitivně ovlivňuje jejich celkový výsledek. Zásadní význam má přitom vhodné dávkování proteinů a energie podle potřeb konkrétního pacienta.

Hořčík (magnesium) je druhým nejdůležitějším kationtem, který naše buňky potřebují (prvním je draslík – kalium). Je to minerál, který ovlivňuje činnost více než 300 enzymů v těle.

Moje cesta k Magnosolvu byla dlouhá. Původně jsem se domnívala, že všechny na trhu dostupné produkty s Mg jsou srovnatelné, pokud mají stejné množství účinné látky v jednotlivé dávce. Nicméně zkušenosti pacientů s různými hořčíkovými preparáty mě nakonec přesvědčily o větší účinnosti Magnosolvu.

Praktický lékař má mezi svými pacienty přibližně 10 % pacientů s depresí. Deprese však není jedna diagnóza, existuje mnoho forem. Dnes se podrobněji podíváme na diagnózu F33 dle klasifikace MKN-10: Jaká má specifika a jak si poradit s léčbou i v ordinaci PL?

Ve dnech 22.–24. září se v Praze konal společný kongres klinických mikrobiologů, infektologů a epidemiologů (KMINE 2022). Co pro českou infektologii znamenala pandemie COVID-19, co jí přinesla a jaké novinky spojené s tímto oborem se chystají v českém zdravotnictví, o tom ve své přednášce hovořil primář infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem a předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP MUDr. Pavel Dlouhý.

Cílem této práce je retrospektivní analýza reálných klinických dat nemocných s akutní myeloidní leukemií (AML) ve věku 18–60 let, kteří byli za uplynulých 13 let diagnostikováni a léčeni v některém ze šesti hemato-onkologických center v České republice, která v tomto období spolupracovala v rámci skupiny CELL. Data z těchto center byla porovnána s výsledky přežití nemocných léčených v klinických studiích a oproti datům z renomovaných zahraničních pracovišť. Jako zdroj dat pro analýzu byla použita databáze DATOOL-AML. V období 2007–2018 bylo v centrech skupiny CELL diagnostikováno celkem 940 nemocných ve věku 18–60 let s novou AML. U 66 % nemocných bylo možné na základě cytogenetického a molekulárně genetického vyšetření určit některý ze známých geneticky definovaných prognostických markerů. Intenzivní léčebný přístup byl zahájen u 93,6 % nemocných (N = 788), z nichž u 93,4 % (N = 736) nemocných byla jako první terapie podána indukční chemoterapie v režimu „3+7“. Kompletní remise onemocnění po ukončení indukční léčby bylo dosaženo u 72 % nemocných. Riziko časného úmrtí v průběhu indukční chemoterapie byla 4 %. Alogenní transplantace krvetvorby (HSCT) byla v první kompletní remisi provedena u 53,8 % nemocných ve středním-I riziku, 57,3 % nemocných ve středním-II riziku a 49,3 % nemocných ve vysokém riziku. Provedení alogenní HSCT v  první kompletní remisi vedlo k  významnému  prodloužení celkového přežití nemocných s normálním karyotypem a zároveň FLT3-ITD+/NPM1-, stejně jako nemocných se středně rizikovými a komplexními změnami karyotypu. Medián přežití všech nemocných v našem souboru byl 26,5 měsíce, 5 let od zjištění diagnózy se dožilo 39,2 % nemocných. Výsledky péče o mladší nemocné s AML v českých hemato-onkologických centrech korespondují s výsledky léčby dosahovanými ve velkých klinických studiích i na renomovaných zahraničních pracovištích, k čemuž podle názoru autorů při vědomí všech limitací tohoto srovnání přispívá centralizace péče o tyto nemocné do center vysoce specializované péče v České republice.