VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
ČEPICKÝ, P., BURDOV%C
Novinky Vliv estrogenů na funkci uterinních NK buněk a na CCL2 mediovanou cévní remodelaci endometria
Studie popisuje vliv estrogenů na funkční vlastnosti uterinních NK (uNK) buněk s důrazem na úlohu této buněčné linie při vaskulární remodelaci endometria. Současně je popsán mechanismus estrogendependentní sekrece chemokinu CCL2 v uNK, který je esenciální pro uNK mediovanou angiogenezi v endometriu.
Novinky Pozitivní vliv diosminu na žilní onemocnění z hlediska faktorů zodpovědných za angiogenezi
Studie publikovaná v loňském roce sledovala u pacientů s chronickým žilním onemocněním vliv diosminu na laboratorní a klinické parametry související s patofyziologií těchto potíží.
Novinky Jak dlouhodobý efekt užívání betablokátorů ovlivňuje klinické výsledky u pacientů po infarktu myokardu?
U pacientů po infarktu myokardu (IM) mají podle doporučených postupů v sekundární prevenci stále důležité místo betablokátory (BB). Otázkou by mohl být jejich dlouhodobý efekt na klinické výsledky, neboť v literatuře lze nalézt odlišné výsledky – tato skutečnost vedla autory níže citované práce k provedení systematického přehledu a metaanalýzy studií věnovaných dané problematice.
Novinky Jak na tromboprofylaxi u obézních a extrémně obézních nemocných?
Otázkou jak dávkovat tromboprofylaxi u lidí s nadváhou se lékaři zabývají často. Cílem je zajistit efektivní ochranu před trombotickými komplikacemi v zátěžových situacích, například při hospitalizaci či operačním výkonu, a současně nezvyšovat riziko krvácení.
Novinky Je třeba vysazovat dupilumab u pacientů s atopickou dermatitidou v souvislosti s pandemií COVID-19?
Italští autoři popsali zkušenosti s distanční léčbou 200 pacientů s atopickou dermatitidou (AD) dupilumabem během vzplanutí pandemie COVID-19 na jaře 2020. Pozorování z klinické praxe, publikovaná data ani patofyziologické úvahy podle všeho nesvědčí pro zvýšené riziko infekce virem SARS-CoV-2 u pacientů s AD dostávajících tuto biologickou léčbu.
Novinky Příjem hořčíku pozitivně ovlivňuje riziko rozvoje kolorektálního karcinomu
Hořčík je prvek nezbytný pro regulaci celé řady biochemických reakcí v lidském organismu. Hlavním zdrojem hořčíku jsou celozrnné potraviny, ořechy a zelenina zelené barvy, i přesto ale velká část populace nepřijímá hořčíku v potravě dostatek. Předchozí výzkumy ukázaly, že deficit hořčíku zvyšuje citlivost organismu k oxidačnímu stresu a chronickému zánětu, což vede k dysfunkci endotelu a potenciálně i stimulaci růstu a invazivnosti nádorových buněk. Zvláště u žen se zdá, že dieta s vysokým obsahem hořčíku je spojena se sníženým výskytem kolorektálního karcinomu (CRC).