vitamín d

Němečtí autoři nedávno publikovali výsledky výzkumu, ve kterém se pokusili zjistit, co vede onkologické pacienty k užívání doplňkové a alternativní léčby. Řada lékařů souhlasí s užíváním této léčby, protože se domnívá, že pacientům pomáhá zůstat aktivní a cítit kontrolu nad svou nemocí.

Metadon a buprenorfin jsou látky běžně používané v léčbě opiátové závislosti. Výsledky některých studií naznačují, že odvykací terapie metadonem může být spojena s rizikem prodloužení QT intervalu a vzniku ventrikulárních arytmií typu torsade de pointes, zatímco žádné takové riziko nebylo pozorováno u terapie buprenorfinem.

Biologická léčba vede u pacientů s revmatoidní artritidou k poklesu inzulinové rezistence, která je prediktorem závažné subklinické aterosklerózy.

Farmakokinetikou golimumabu po jeho opakovaném subkutánním nebo intravenózním podání pacientům s aktivní revmatoidní artritidou se blíže zabývala nedávno publikovaná americká studie.

Donedávna bylo publikováno pouze několik málo prací zabývajících se rutinním podáváním golimumabu (v dávce 100 mg) v intervalu 4 týdnů v kombinaci s metotrexátem (MTX) nebo bez něj.

Nová klasifikace karcinomů plic z roku 2011, kterou si vyžádaly moderní možnosti léčby nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC), mění požadavky na diagnostické postupy tohoto onemocnění.

Rakovina plic zůstává nadále celosvětově jednou z nejčastějších příčin úmrtí na nádorové onemocnění. Přibližné 5leté přežití postižené populace je 15 %.

V americké studii bylo použití chladicí čepice účinné v prevenci alopecie u žen s karcinomem prsu podstupujících chemoterapii docetaxelem a cyklofosfamidem.

Cílem této práce je retrospektivní analýza reálných klinických dat nemocných s akutní myeloidní leukemií (AML) ve věku 18–60 let, kteří byli za uplynulých 13 let diagnostikováni a léčeni v některém ze šesti hemato-onkologických center v České republice, která v tomto období spolupracovala v rámci skupiny CELL. Data z těchto center byla porovnána s výsledky přežití nemocných léčených v klinických studiích a oproti datům z renomovaných zahraničních pracovišť. Jako zdroj dat pro analýzu byla použita databáze DATOOL-AML. V období 2007–2018 bylo v centrech skupiny CELL diagnostikováno celkem 940 nemocných ve věku 18–60 let s novou AML. U 66 % nemocných bylo možné na základě cytogenetického a molekulárně genetického vyšetření určit některý ze známých geneticky definovaných prognostických markerů. Intenzivní léčebný přístup byl zahájen u 93,6 % nemocných (N = 788), z nichž u 93,4 % (N = 736) nemocných byla jako první terapie podána indukční chemoterapie v režimu „3+7“. Kompletní remise onemocnění po ukončení indukční léčby bylo dosaženo u 72 % nemocných. Riziko časného úmrtí v průběhu indukční chemoterapie byla 4 %. Alogenní transplantace krvetvorby (HSCT) byla v první kompletní remisi provedena u 53,8 % nemocných ve středním-I riziku, 57,3 % nemocných ve středním-II riziku a 49,3 % nemocných ve vysokém riziku. Provedení alogenní HSCT v první kompletní remisi vedlo k významnému  prodloužení celkového přežití nemocných s normálním karyotypem a zároveň FLT3-ITD+/NPM1-, stejně jako nemocných se středně rizikovými a komplexními změnami karyotypu. Medián přežití všech nemocných v našem souboru byl 26,5 měsíce, 5 let od zjištění diagnózy se dožilo 39,2 % nemocných. Výsledky péče o mladší nemocné s AML v českých hemato-onkologických centrech korespondují s výsledky léčby dosahovanými ve velkých klinických studiích i na renomovaných zahraničních pracovištích, k čemuž podle názoru autorů při vědomí všech limitací tohoto srovnání přispívá centralizace péče o tyto nemocné do center vysoce specializované péče v České republice.