Vše se mění... včetně zastoupení respiračních virů. Jak tedy dnes na ně?

   

Jak pomoci dětským pacientům zvládat respirační infekce a wheezing? Co říkají současná data a průzkumy? A jak zabránit zbytečnému podávání antibiotik (ATB)? Nejen o tom v rámci říjnové série kongresů Pediatrie pro praxi hovořil pediatr, imunolog a pneumolog prof. MUDr. František Kopřiva, Ph.D., z Dětské kliniky LF UP a FN Olomouc. Stručně shrnujeme vše podstatné, co v jeho přednáškách zaznělo.

   

Úvod

Respirační infekce nás provázejí od útlého věku. Děti se zdravou imunitou prodělávají v prvních letech života, respektive v předškolním období běžně 6−8 respiračních onemocnění ročně, přičemž z 80 % se jedná o virové nákazy. Z více než 200 známých respiračních virů jde asi v polovině případů o rinoviry, dále je známo kolem 30 koronavirů, mezi něž patří i SARS-CoV-2, který vyvolal nedávnou pandemii. Z dalších se potom na respiračních infekcích podílejí enteroviry, adenoviry, respirační syncytiální virus (RSV), virus parainfluenzy, influenzy, Coxsackie, virus Epsteina a Barrové (EBV), virus herpes simplex (HSV) aj.

Přestože antibiotická léčba je u virových infekcí neopodstatněná a její nadbytečné podávání vede k nárůstu antimikrobiální rezistence, zůstává tento problém dlouhodobou globální zdravotní výzvou. Česko se přitom v rámci Evropy drží na horních příčkách v užívání ATB.

Viry přicházejí dříve a navíc se sdružují

Sezónní výskyt akutních respiračních virových infekcí byl řadu let predikovatelný. Po pandemii COVID-19 se nicméně začal projevovat nový trend, kdy epidemie přicházejí dříve, než bylo obvyklé. V roce 2024 například došlo k rozšíření infekce RSV již v průběhu srpna namísto očekávaného listopadu.

Díky rozšíření diagnostiky za pomoci polymerázové řetězové reakce (PCR) v posledních letech jsou zjišťovány časté kombinace virových infekcí. To souvisí s dalším problémem, kterému čelí pediatři a dětští odborníci –⁠ wheezingem. Většina akutních epizod wheezingu se objevuje v prvních 3 letech života. Příčinou je výrazné zúžení průdušek a zvýšená tvorba hlenu při virových infekcích –⁠ u dětí jsou průdušky výrazně užší než u dospělých a vyskytuje se zde větší množství hlenových žlázek. Z tohoto důvodu bývá u menších dětí přítomen i bouřlivější poslechový nález.

Virus SARS-CoV-2 stále mutuje a předpoklad, že z populace postupně vymizí, se nepotvrdil. Aktuálně se šíří mutace Nimbus NB.1.8.1. a Stratus XFG. Z příznaků dominují palčivá bolest v krku, úporná bolest hlavy, anosmie a ucpaný nos, bolesti svalů a únava, u dětí v počátku často průjmy.

V dětské populaci mezi 6. a 12. měsícem věku je častá nákaza lidským metapneumovirem (HMPV), který patří do stejné rodiny jako RSV a může vyvolávat podobné příznaky jako běžné nachlazení. Onemocnění obvykle probíhá mírně, pacienti s těžší formou však mohou skončit i na JIP. Zatím nejsou k dispozici účinná antivirotika.

Jak zefektivnit prevenci? Pomáhají intranazální vakcíny, monoklonální protilátky i AI

Klíčovou prevencí komplikací respiračních infekcí je očkování, které je však u některých rodičů dětských pacientů nepopulární. Prevence infekcí RSV u kojenců a malých dětí je přitom globální prioritou veřejného zdraví. Nyní se rozbíhá podávání monoklonální protilátky nirsevimabu dětem mladším 8 měsíců, jejichž matka nebyla v těhotenství očkována. Pro děti s rizikovými faktory z hlediska těžkého průběhu infekce se doporučuje nirsevimab i před druhou sezónou RSV.

Stále nízká zůstává proočkovanost proti chřipce. Toto očkování lze v současnosti provádět také intranazální vakcínou, přesto proočkovanost v Česku zůstává jen 25%. Zde profesor Kopřiva zmínil pozitivní efekt zavedení některých opatření v USA, jako je zasílání vakcíny FluMist Home s možností aplikace v domácím prostředí. V Česku jsme v tomto poněkud pozadu, diskutuje se i o aplikaci chřipkové vakcíny v lékárnách.

Do boje proti chřipce v poslední době vstoupila rovněž umělá inteligence. Nový AI systém vyvinutý v Massachusettském technologickém institutu (MIT) by měl umět před začátkem chřipkové sezóny predikovat, které kmeny budou v daném období dominovat, a navrhnout očkovací kmeny s vyšší účinností.

Pozadu nezůstává ani očkování proti SARS-CoV-2, kde se vyvíjí nová vakcína, jež má v budoucnu chránit proti hned několika kmenům tohoto koronaviru.

A co dál? Chraňme mikrobiom a dýchací cesty

Pozornost odborné veřejnosti se upíná také k ochraně mikrobiomu u malých dětských pacientů. Právě zbytečné podávání antibiotik může vést k narušení mikrobiomu a souvisejícím poruchám imunity. Role probiotik se stále diskutuje vzhledem k tomu, že některé probiotické kmeny mohou imunitu stimulovat a jiné pro změnu potlačovat. Přednášející doporučil zařazovat do stravy fermentované potraviny, které jsou v kontextu ochrany mikrobiomu v současnosti vyzdvihovány; naopak příjem vyššího obsahu vlákniny se zpochybňuje.

Při wheezingu je vhodné podávat mukolytika jako erdostein. Díky redukci volných kyslíkových radikálů narušujících epitel dýchacích cest a snížení tvorby hlenu vede podávání tohoto léku ke zlepšení poslechového nálezu, který bývá často impulzem k podání ATB. Nedávno publikovaná práce Santuse et al. přinesla zjištění, že metabolit erdosteinu zvyšuje tvorbu interferonu I a moduluje oxidační stres, což vede k redukci zánětlivých projevů a následnému poškození dýchacího epitelu. K podobným zjištěním dospěla již dříve publikovaná studie ERICA, na níž se podílel i profesor Kopřiva a která hodnotila účinek erdosteinu u více než 300 dětských pacientů s virovými infekcemi během 2 zimních sezón. Dosavadní data naznačují, že erdostein není pouhé mukolytikum, ale také příznivě ovlivňuje průběh respiračního onemocnění, čímž snižuje riziko sekundární bakteriální infekce.

   

MUDr. Andrea Skálová
redakce MeDitorial

   

Reference:
1. Kopřiva F. Vše se mění včetně zastoupení respiračních virů kolem nás. Jak na ně? 10. a 11. kongres Pediatrie pro praxi, Brno a Praha, 17. a 31. října 2025.
2. Santus P., Strizzi S., Danzo F., et al. Antiviral effect of erdosteine in cells infected with human respiratory viruses. Pathogens 2025; 14 (4): 388, doi: 10.3390/pathogens14040388.
3. Kopřiva F., Látalová V. Improving the primary care management of preschool children with recurrent acute respiratory tract infections in the Czech Republic: prompt use of erdosteine can reduce antibiotic prescribing. Quality in Primary Care 2019; 27 (4): 36–42.