1. S jakými největšími překážkami se dnes z vašeho pohledu čeští lékaři a primární pečovatelé o malé děti v jedné osobě, zejména lékařky-matky, potýkají?
Největší překážkou bývá malá flexibilita nemocničních provozů v návaznosti na nutnost kratších úvazků u rodičů malých dětí. Rodiče do dvou let věku dítěte často nemají ani možnost chodit do práce, a to ani ve zkráceném režimu, protože nemají hlídání. V individuální podobě je totiž stále finančně poněkud nedosažitelné a dětské skupinky, vhodné pro takto malé děti, nejsou zcela běžné, obzvláště pokud potřebujete, aby měly otevírací dobu od 6 : 30 do 16 : 30.
2. Jak sekce mladých lékařů doposud přispěla k jejich odstranění nebo alespoň minimalizaci?
Zastupuji sekci mladých lékařů České lékařské komory, což je oficiální platforma pro veškeré lékaře do 35 let. Na otázce rodičovství v medicíně jsme poslední 2 roky hodně spolupracovali se spolkem Mladí lékaři, volným uskupením zabývajícím se různými tématy. Díky zhruba dvouleté práci se nám podařilo získat podporu dětských skupin při zdravotnických zařízeních přímo od ministerstva zdravotnictví a ministerstva práce a sociálních věcí, což je jistě nemalý krok ke zlepšení současné situace lékařů-rodičů.
3. Jaké spatřujete do budoucna největší výzvy v této oblasti – jak bude nutné k lékařům-rodičům přistupovat, aby byl český zdravotní systém dlouhodobě udržitelný?
Zásadní je, že přibližně 70 % absolventů lékařských fakult jsou ženy. To není nic nového, ale systém to dlouhodobě nereflektuje. Obdobně to platí pro nelékařský zdravotnický personál. Je důležité co nejdříve změnit rigiditu některých provozů a maximálně zefektivnit lidskou práci. V současné době jsme již na zcela ostré hraně kolapsu systému, a pokud v něm neudržíme rodiče, zejména matky, bude to rychlý a nepříjemný pád, který bohužel nejvíce pocítí pacienti.
(pok)
