Může umělá inteligence pomoci individualizovat léčbu kardiologických pacientů?

Statistický úřad EU (Eurostat) potvrzuje, že nemoci oběhového systému tvoří hlavní příčinu úmrtí také v EU, například v roce 2020 byly zodpovědné za třetinu (32,7 %) všech úmrtí. Standardizovaná míra úmrtí na cerebrovaskulární choroby v roce 2020 byla nejvyšší v Bulharsku –⁠ 8,4násobná oproti Francii, kde byla naopak nejnižší. Navíc je známo, že KVO se pojí s velkou morbiditou pacientů, vysokou mírou disability, absencí v zaměstnání i předčasného vyřazení z pracovního procesu.

Kardiovaskulární onemocnění samozřejmě představují také velkou ekonomickou zátěž pro společnost. Podle studie, která se zabývala touto problematikou napříč všemi 27 členskými státy, si v EU ročně vyžádá 282 miliard eur, tedy zhruba 2 % HDP.

Ušité na míru a dovedené k preciznosti

Cestou jak zabránit řadě předčasných úmrtí a snížit morbiditu spojenou s KVO může být identifikace osob ve vysokém riziku KVO. Důležitá je také důsledná kontrola, že tito pacienti dostávají odpovídající léčbu. A právě v tom má pomoci umělá inteligence (AI). Přesněji řečeno, má se jednat o strategii personalizované medicíny, v níž se prevence onemocnění a léčba pacienta uzpůsobí podle jedinečného genetického a zdravotního profilu daného jedince a z dostupných možností se vybere ta pro něj nejpřínosnější. Podle odborníků nastal vhodný čas k většímu využití potenciálu tohoto projektu, neboť genetické informace jsou díky poklesu nákladů na laboratorní analýzu dostupnější než kdykoli předtím a špičkové technologie AI umožňují kombinovat obrovské množství dat v rekordně krátkém čase.

Integrace více typů a zdrojů dat

Projekt NextGen má spojit organizace klinického výzkumu, univerzity, malé a střední podniky a profesní sdružení k integraci více zdrojů údajů o jednotlivých osobách. To je z řady důvodů složité –⁠ kvůli požadavkům na ochranu osobních údajů, nejednotnosti standardů napříč Evropou, různorodosti formátů dat i velikosti objemu informací. Po ověření, že projekt bude skutečně průlomový a přinese pokrok v oblasti nenaplněné potřeby, členové konsorcia vyvinou nové nástroje. Pomocí nich sloučí různé typy dat, a to bezpečně z hlediska dodržování individuálního soukromí a využívání informací ve výzkumu. Účinnost metod používaných k odstraňování současných bariér integrace dat u KVO prokážou pilotní studie provedené v reálném světě.

Tato práce doplní evropskou iniciativu Beyond 1 Million Genomes (B1MG), jejímž cílem je umožnit bezpečný přístup ke genomickým a klinickým údajům, a European Health Data Space (EHDS)​​​​​​, což je rámec správy Evropské komise pro bezpečnou výměnu, použití a opětovné využití údajů o zdraví.

Koordinátor projektu profesor Pim van der Harst z univerzitní nemocnice v Utrechtu připomněl, že personalizovaná medicína je cestou vpřed pro prevenci srdečních chorob, urychlení diagnózy a monitorování a léčbu lidí s KVO. „Abychom rozvíjeli individualizované terapie, musíme sestavit co nejvíce informací o jednotlivcích, a to je místo pro NextGen. Jedinečný obrázek, který takto generujeme, pak vytvoří základ pro zlepšení kardiovaskulárního zdraví a pohody.“ 

(esr)

Zdroje:
1. ESC Press Office. Heart patients set to receive treatment tailored to their genetic and health information. ESC, 2024 Feb 12. Dostupné na: www.escardio.org/The-ESC/Press-Office/Press-releases/heart-patients-set-to-receive-treatment-tailored-to-their-genetic-and-health-inf
2. Cardiovascular diseases. WHO, 2024. Dostupné na: www.who.int/health-topics/cardiovascular-diseases#tab=tab_1
3. Cardiovascular diseases statistics. Eurostat, 2023 Sep. Dostupné na: https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Cardiovascular_diseases_statistics
4. Luengo-Fernandez R., Walli-Attaei M., Gray A. et al. Economic burden of cardiovascular diseases in the European u nion: a population-based cost study. Eur Heart J 2023; 44 (45): 4752–4767, doi: 10.1093/eurheartj/ehad583.