Očkování a revmatické nemoci

Očkování vyvolává v těle očkovaného imunitní odpověď. Laická i odborná veřejnost se proto opakovaně zabývá vztahem očkování a revmatických onemocnění, zvláště pak u pacientů, kteří užívají imunosupresiva nebo biologické preparáty.

Může očkování vyvolat revmatická onemocnění?

Čas od času se v médiích či formou kazuistiky v odborné literatuře objeví zprávy, že očkovací vakcíny mohou způsobit rozvoj revmatických onemocnění, například revmatoidní artritidy, roztroušené sklerózy či systémového lupus erytematodes. Rozsáhlé a kvalitní studie, které byly v minulosti provedeny, ale nic podobného neprokázaly. Pouze některé živé vakcíny mohou způsobit přechodnou artritidu, která ale po několika týdnech bez léčby mizí.

Jednou z takových studií byla v nedávné době studie Bengtssona a kolektivu, která hodnotila u dospělých riziko rozvoje revmatoidní artritidy po běžném očkování. Studie čerpala data ze švédského registru zahrnujícího 1 998 nových pacientů s RA, 2 252 jedinců sloužilo jako náhodně vybrané kontroly. Srovnáváni mezi sebou byli ti jedinci, kteří v období 5 let před diagnózou podstoupili očkování, a ti, kteří očkováni nebyli. V této studii nebylo nalezeno žádné zvýšené riziko rozvoje revmatoidní artritidy po jakémkoli typu očkování.

Zhoršuje očkování průběh revmatických onemocnění?

Většina relevantních studií byla provedena mezi pacienty se systémovým lupus erytematodes. Závěr všech studií byl jasný – očkování průběh onemocnění nezhoršuje. Ke stejným závěrům došly i studie týkající se revmatoidní artritidy. Kvalitních studií ohledně vlivu očkování na průběh ostatních revmatických onemocnění je jen málo, i zde se ale očekávají podobné závěry.

Je očkování u pacientů s revmatickými onemocněními efektivní?

Obecně platí, že pacienti s jakýmkoli chronickým onemocněním by měli být očkováni v klidové fázi nemoci. Účinnost očkování je přitom ovlivněna užívanou medikací, ne nemocí samotnou. Pacienti bez imunosupresivní léčby nebo na nízkých dávkách prednisolonu mají dostatečnou protilátkovou odpověď, takže očkování je u nich dostatečně účinné a poskytuje kvalitní ochranu. Naopak pacienti s vysokými dávkami kortikoidů či léčení imunosupresivy dostatečnou odpověď na očkování nemají, je tedy vhodné očkování odložit do doby, kdy léčba nebude tak intenzivní.

Jsou vakcíny pro pacienty s revmatickými onemocněními bezpečné?

Živé očkovací látky mohou u lidí s oslabenou imunitou způsobit celkové onemocnění či v těle přetrvat a reaktivovat se později. Neměly by proto být podávány pacientům na intenzivní imunosupresivní terapii, těhotným ženám a pacientům po splenektomii. Neživé vakcíny, mezi které patří vakcína proti klíšťové encefalitidě, jsou považovány za bezpečné pro všechny.

Závěrem

Nebylo prokázáno, že by očkovací vakcíny vyvolávaly revmatická onemocnění či zhoršovaly jejich průběh. Očkování nemusí být dostatečně účinné u pacientů na imunosupresivní terapii, tito pacienti by zároveň neměli být očkováni živými vakcínami. Při zachování těchto pravidel je očkování bezpečné i u pacientů s revmatickými nemocemi.

(epa)

Zdroj: Lockshin M. D. Vaccinations and Rheumatic Disease. Dostupné z www.hss.edu
Bengtsson C., Kapetanovic M. C., Källberg H., et al. Common vaccinations among adults do not increase the risk of developing rheumatoid arthritis: results from the Swedish EIRA study. Ann Rheum Dis 2010; 69: 1831–1833; doi: 10.1136/ard.2010.129908.
Souhrn údajů o přípravku FSME-IMMUN. Dostupné z www.sukl.cz