Ženy s falešně pozitivním nálezem na mamografii pociťují zvýšenou úzkost a sníženou kvalitu života

Několik tisíc žen podstoupí ročně mamografické vyšetření. Nedávno provedená studie publikovaná v časopise British Journal of Surgery poukázala na důležitou skutečnost –⁠ falešně pozitivní výsledek vyšetření vede u žen k pocitům úzkosti a snížení kvality života.

Nizozemští vědci oslovili 385 žen s abnormálním nálezem mamografického vyšetření. U 152 z nich byl později diagnostikován karcinom prsu. Nicméně u 233 žen se jednalo o falešně pozitivní výsledek a karcinom prsu ve skutečnosti neměly. Časná detekce nádoru pomocí screeningového programu umožňuje předejít komplikacím, nebo dokonce úmrtím. Realita ale může být trochu jiná. Z časné detekce sice profituje jedna skupina žen, u druhé skupiny však může vést k projevům úzkosti a významnému snížení kvality života. Celkový odhad těchto případů odpovídá i zjištění v nizozemském průzkumu –⁠ až 60 % všech žen s abnormálním mamografickým nálezem trpí nejistotou a duševním strádáním.

Ženy s abnormálním nálezem na mamografii docházely do nemocnice v průměru třikrát během pěti let. Kvalita života byla stanovena za pomoci protokolu WHO Quality of Life instrument 100, který hodnotí kvalitu života v šesti oblastech –⁠ fyzické zdraví, duševní zdraví, míra samostatnosti, sociální vztahy, životní podmínky a duchovno. Hodnocení doplnily další demografické údaje –⁠ věk, vzdělání a socioekonomický statut.

Skupinu žen s rakovinou prsu a skupinu s falešně pozitivním výsledkem mamografie odlišovalo pár klíčových faktorů:

• ženy s karcinomem prsu byly v průměru starší (60,2 roku) než ženy s falešně pozitivním vyšetřením (57,3 roku);
• ženy s karcinomem prsu měly v průměru větší tumor (17,4 mm) než ženy z druhé skupiny (9,9 mm);
• sklon k úzkosti byl paradoxně větší u skupiny žen s falešně pozitivním nálezem, a to v průměru o 9 procentních bodů (55 % oproti 46 %);
• míra úzkosti vrcholila u žen s karcinomem prsu 6 měsíců po vyšetření, u skupiny s falešně pozitivním výsledkem 3 měsíce po vyšetření;
• ženy s falešně pozitivním výsledkem podstoupily ve 32 % případů více než tři další diagnostická vyšetření (vč. biopsie) k potvrzení definitivní diagnózy, zatímco u žen s rakovinou prsu tomu tak bylo pouze ve 14 % případů.

Autoři věří, že úzkost a sníženou kvalitu života způsobují zejména opětovné návštěvy nemocnice a nejistota při dalších diagnostických vyšetřeních. U žen s falešně pozitivním nálezem dominuje právě nejistota z budoucnosti, a je proto vhodné přistupovat k nim obezřetně a co nejméně je dalšími návštěvami lékaře zatěžovat.

(ercp)

Zdroj:
van der Steeg A. F., Keyzer-Dekker C. M., De Vries J., Roukema J. A.: Effect of abnormal screening mammogram on quality of life. Br J Surg. Publikováno on-line 20. prosince 2010; doi: 10.1002/bjs.7371