Vliv metabolických faktorů na léčebnou odpověď u chronické hepatitidy C

Chronická hepatitida C (CHC) je podle posledních poznatků považována spíše za metabolické onemocnění, které se rozvíjí po infekci virem hepatitidy C. Nedávno publikovaná studie ukázala, že jaterní steatóza je zřejmě výsledkem společného působení metabolických faktorů a virové infekce (i u genotypu 3) a že obezita a inzulinová rezistence mohou ovlivnit výsledky léčby CHC.

V této studii byly retrospektivně hodnoceny údaje od 356 po sobě následujících pacientů s CHC z 5 hepatologických pracovišť. Všichni pacienti byli léčeni kombinací PegINFα-2a (180 μg/týden) nebo PegINFα-2b (1,5 μg/kg/týden) a ribavirinu. Hodnocena byla souvislost steatózy, obezity a inzulinové rezistence s výsledkem léčby. Za léčebnou odpověď byla považována nedetekovatelná RNA viru hepatitidy C 24 týdnů po ukončení léčby. Navíc byly porovnány genotypy 1 a 3.

Léčebné odpovědi bylo dosaženo u 70,5 % pacientů. Nezávislými prediktory absence léčebné odpovědi byly vyšší věk (OR = 2,51, p = 0,002), genotyp (OR = 3,28, p < 0,001), cirhóza (OR = 4,23, p = 0,005) a steatóza jater (OR = 2,48, p = 0,001). Léčebné odpovědi bylo dosaženo u 76,8 % pacientů bez steatózy a u 56,6 % pacientů se steatózou prokázanou jaterní biopsií před antivirovou léčbou (p < 0,001). U pacientů bez odpovědi na léčbu byl zjištěn vyšší body mass index, který ovšem nesouvisel s výskytem steatózy. Přítomnost steatózy souvisela s předcházejícím abúzem alkoholu (p = 0,003), inzulinovou rezistencí (p < 0,001) a dříve prokázanou pokročilou fibrózou (p < 0,001), a to jak u genotypu 1, tak u genotypu 3, u něhož jsme se domnívali, že steatóza souvisí pouze s účinky viru.

Zdá se, že metabolické faktory u jednotlivých pacientů ovlivňují výsledek léčby CHC a že se tento vliv uplatňuje i u genotypu 3.

(zza)

Zdroj: Savvoula S., Dimitrios C., George P., et al.The impact of host metabolic factors on treatment outcome in chronic hepatitis C. Gastroenterol Res Pract. 2012; 2012 : 420156. Epub 2012 Apr 22.