Zatímco v 60. letech minulého století strávil pacient po infarktu myokardu několik týdnů nehybně na nemocničním lůžku, dnes se doba hospitalizace počítá obvykle na dny. Přesto by bylo mylné se domnívat, že je srdeční infarkt snadno vyléčitelné a neškodné onemocnění.
Dostupné údaje pocházející z první poloviny 20. století uvádějí, že na srdeční infarkt tehdy umíralo 40 % nemocných do jednoho měsíce a 60 % do roku od jeho vzniku. K zásadnímu zlepšení situace došlo po založení tzv. koronárních jednotek, z nichž první v tehdejším Československu vznikla roku 1966 v IKEMu. V té době nebyl srdeční infarkt léčen ničím jiným než naprostým klidem na lůžku po dlouhých 6 týdnů. Výhodou koronárních jednotek byla možnost rychle reagovat na srdeční zástavu či závažnou poruchu srdečního rytmu. Úmrtnost takto léčených lidí klesla zhruba na polovinu, pohybovala se tedy mezi 20 a 30 %.
Prognózu nemocných poté ještě více zlepšily následující metody:
Dnes se úmrtnost na srdeční infarkt pohybuje kolem 6 až 7 %, avšak platí to jen pro léčené pacienty. Celkový počet zemřelých je ve skutečnosti mnohem vyšší, protože řada z nich (odhady hovoří o jedné třetině) umírá ještě před zahájením terapie, a to nejčastěji na závažné poruchy srdečního rytmu.
Jedním z nejdůležitějších opatření, kterými lze kardiovaskulárním onemocněním obecně předcházet, je zdravý životní styl. Zapomínat bychom neměli ani na preventivní kontroly u praktického lékaře.
(veri)
Zdroje:www.tribune.czwww.tribune.cz
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
