Klíšťová encefalitida v ČR – data ze Státního zdravotního ústavu

14. 5. 2019

Klíšťová encefalitida (dále „KE“) je závažné akutní onemocnění napadající centrální nervovou soustavu (CNS). Postihuje hlavně volně žijící zvířata, ale je přenosná i na člověka. Na našem území je jejím hlavním přenašečem klíště obecné. Počet onemocnění KE v ČR má od 90. let vzestupný trend, jak dokládá i statistika Státního zdravotního ústavu (SZÚ).

Inzerce

Klíšťová encefalitida (dále „KE“) je závažné akutní onemocnění napadající centrální nervovou soustavu (CNS). Postihuje hlavně volně žijící zvířata, ale je přenosná i na člověka. Na našem území je jejím hlavním přenašečem klíště obecné. Počet onemocnění KE v ČR má od 90. let vzestupný trend, jak dokládá i statistika Státního zdravotního ústavu (SZÚ).

Onemocnění u člověka probíhá dvoufázově. První příznaky se objeví po 7–14 dnech od nakažení a v tomto období má nemoc chřipkový charakter (zvýšená teplota, únava, slabost, bolesti kloubů a svalů, bolest hlavy). Pokud nedojde ke spontánnímu vyléčení, dostavuje se po zhruba 4–10 dnech druhá fáze onemocnění, v níž je zasažena CNS. Druhá fáze může mít formu meningitickou (zánět mozkových blan), meningoencefalitickou (postižení šedé a bílé hmoty mozkové), meningo-encefalomyelitickou (postižení předních míšních rohů) a nejzávažnější formu bulbocervikální (postižení segmentů krční páteře a prodloužené míchy). Průběh může být zvláště u dospělých a starších osob velmi dramatický s přímým ohrožením na životě.

Při podezření na klíšťovou encefalitidu je vhodné provést vyšetření krevního obrazu (zvýšená sedimentace) a základní biochemické vyšetření (zvýšení transamináz), v případě postižení CNS je nutná i lumbální punkce (pleiocytóza s převahou lymfocytů). V séru nebo v likvoru lze stanovit i IgM a IgG protilátky proti klíšťové encefalitidě, je ale nutné výsledky pečlivě interpretovat, protože výsledky může ovlivnit recentní očkování proti některým nemocem.

Situace v ČR

Výzkum KE má na našem území dlouhou tradici, virus středoevropské KE byl v Evropě poprvé izolován právě u nás v padesátých letech minulého století. KE podléhá povinnému hlášení od začátku sedmdesátých let, přičemž až do roku 1990 se průměrná nemocnost držela na zhruba stejné úrovni. Od začátku devadesátých let ale v důsledku klimatických změn počet onemocnění KE roste.

Nejvyšší nemocnost v ČR byla dosud zaznamenána v roce 2006, kdy se jednalo o 1 029 případů. Výkyvy ve výskytu onemocnění jsou dány klimatickými podmínkami v daných letech, mírné teploty v zimě umožňují přežívání a vývoj klíšťat, jak tomu bylo například právě v průběhu roku 2006. Rok 2011 byl rokem s druhou nejvyšší nemocností, onemocnělo 861 osob, z nichž 5 zemřelo. Jednalo se vesměs o neočkované dospělé vyšších věkových skupin. Nejvyšší nemocnost u dětí byla zaznamenána v roce 2009 ve skupině 5–9letých. Nižší nemocnost ve skupině 10–14letých je zřejmě částečně ovlivněna očkováním.

Nejvyšší výskyt onemocnění je v průběhu roku tradičně v červenci, v poslední době narostl až na čtvrtinu i podíl onemocnění v jarních a podzimních měsících. Naproti tomu v srpnu výskyt onemocnění klesá, protože klíšťata nesnáší suché horké počasí, takže jejich aktivita v tomto měsíci klesá.

Klíšťová encefalitida patří mezi onemocnění s přírodní ohniskovostí, člověk se nakazí při aktivitách v postižené oblasti, většinou se jedná o rekreační sportování či sběr hub. V ČR je setrvale nejvyšší výskyt onemocnění na jihu republiky, hlavně v jižních Čechách, kde se ani přes cílené očkovací akce stále nedaří nemocnost snížit. V poslední době se navíc infekce kvůli klimatickým změnám šíří i do míst s vyšší nadmořskou výškou podél hranic, v severozápadní oblasti Čech, na severní Moravě a především v oblasti Českomoravské vrchoviny.

Každoročně je vytvářena mapa výskytu KE. Jelikož je ale utvářena z informací, které jsou anamnesticky získávány od nemocných, přináší pouze hrubý odhad lokalizace přírodních ohnisek KE. V posledních deseti letech byl navíc vyvinut i model předpovědi aktivity klíštěte obecného.

Očkování proti KE

Proti KE je možno se chránit očkováním, očkovací látky existují pro děti i dospělé. Proočkovanost osob v České republice je však stále menší, než by bylo žádoucí, pohybuje se zhruba okolo 19 %. Navíc řada z očkovaných osob neabsolvuje pravidelná přeočkování, a nemusí být tudíž zcela chráněna. Naproti tomu v sousedním Rakousku dosahuje proočkovanost v ohniskových oblastech téměř 90 %, počet onemocnění se proto pohybuje pouze v desítkách případů za rok. Před zahájením očkování proti KE se přitom nemocnost v Rakousku pohybovala kolem podobných hodnot jako v ČR.

(epa)

Zdroj: Kříž B., Beneš Č. Situace ve výskytu klíšťové encefalitidy do roku 2012 v České republice. Dostupné z: www.szu.cz

Štítky
Infekční lékařství
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se