Faktory ovlivňující parazitismus klíšťat v populaci lesních hlodavců
Hlodavci jsou klíčoví hostitelé pro nedospělé larvy klíšťat a při parazitování na hlodavcích se mohou tyto larvy nakazit některým ze spektra onemocnění přenášených klíšťaty významných pro humánní a/nebo veterinární medicínu.
Hlodavci jsou klíčoví hostitelé pro nedospělé larvy klíšťat a při parazitování na hlodavcích se mohou tyto larvy nakazit některým ze spektra onemocnění přenášených klíšťaty významných pro humánní a/nebo veterinární medicínu.
Klíšťata jsou důležitým vektorem mnoha patogenů
Ve střední Evropě jsou známá především klíšťata spadající do skupiny Ixodes ricinus, která přenášejí patogeny jako Borrelia burgdorferi, gramnegativní bakterie z rodiny Anaplasmataceae a Rickettsiaceae a v neposlední řadě virus klíšťové encefalitidy. Kromě toho se zvláště v některých částech Německa vyskytují také klíšťata rodu Dermacentor, zvláště Dermacentor reticulatus, která jsou kompetentním vektorem pro B. burgdorferi, rickettsie a klíšťovou encefalitidu a kromě toho mohou přenášet také protozoární piroplazmy.
Vztah klíšťat a hlodavců ovlivňuje infekčnost klíšťat
Klíčovou charakteristikou, která ovlivňuje míru přenosu patogenů, a tedy podíl infikovaných klíšťat na celkové populaci, je počet klíšťat sajících na hlodavčích hostitelích, kteří jsou rezervoárem infekce. V časopise Parasitology research byla nedávno uveřejněna studie německých autorů, kteří na základě monitoringu hlodavců v devíti různých lesních oblastech jižního Hesenska vyvinuli způsob, jak predikovat množství sajících klíšťat v populaci hlodavců dvou různých druhů, Apodemus flavicollis (myšice lesní) a Myodes glareolus (norník rudý).
Modely předpovídající množství klíšťat parazitujících na dvou různých druzích běžně se vyskytujících hlodavců jsou sice podobné, v některých aspektech se však liší. V obou případech hrají důležitou roli vnější faktory, jako je například roční období. Na druhou stranu se zdá, že relativní vlhkost a typ vegetace ovlivňují množství sajících klíšťat pouze u jednoho z druhů hlodavců (A. flavicollis). U obou hlodavčích druhů platí, že počet klíšťat sajících na jednom zvířeti se zvyšuje s velikostí/věkem zvířete a se zvyšujícím se počtem hlodavců množství klíšťat na jednom zvířeti klesá. Překvapivým výsledkem je, že počet srnčí zvěře nijak neovlivňuje množství klíšťat parazitujících na hlodavcích. Pro přenos patogenů je zásadní agregace klíšťat parazitujících zároveň na jednom hlodavčím hostiteli. Tato agregace byla největší u A. flavicollis v oblastech s rychlým nárůstem teplot v jarním období.
(vek)
Zdroj:
Kiffner C., Vor T., Hagedorn P., Niedrig M., Rühe F.: Factors affecting patterns of tick parasitism on forest rodents in tick-borne encephalitis risk areas, Germany. Parasitol Res. Publikováno on-line 28. září 2010.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Štítky
Infekční lékařstvíOdborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Jak nám pocit vděčnosti pomáhá snáze se rozloučit se životem
- Předstírání vlastní smrti, tajemné mumie, elektrifikované stehy a tekutost koček – „jednohubky“ z výzkumu 37/2024
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
- Jak se noční sova může přenastavit na ranní ptáče?
Mohlo by vás zajímat