Robot-assisted vs. video-assisted thoracoscopic surgery in the question of radicality of mediastinal lymphadenectomy
Mediastinal lymphadenectomy plays a crucial role in the surgical treatment of non-small cell lung cancer (NSCLC), as accurate staging significantly influences subsequent therapy. Robot-assisted thoracoscopic surgery (RATS) has emerged over the past decade as an advanced minimally invasive approach with the potential to achieve high oncological radicality. This review explores the outcomes of mediastinal lymphadenectomy performed using the RATS technique and compares them with those of video-assisted thoracoscopic surgery (VATS). In most studies, a higher, at least comparable, total number of lymph nodes was retrieved with RATS compared to VATS. The number of dissected nodal stations was comparable between RATS and VATS in most studies. Authors frequently highlight the advantages of robotic technology, including enhanced visualization, precise dissection, and the potential to detect occult nodal metastases. The technique is also associated with low morbidity and a feasible learning curve. Although robust long-term survival data are still lacking, current findings suggest that RATS may represent a safe and effective option for mediastinal lymphadenectomy in NSCLC, particularly in centres with established robotic programs.
VATS – Rats – robot-assisted surgery – NSCLC – mediastinal lymphadenectomy
Autoři: D. Adamica 1,2 ; L. Tulinský 1,2 ; J. Hrubovčák 1,2 ; M. Mitták 1,2 ; L. Martínek 1,2 Působiště autorů: Chirurgická klinika, LF OU a FN Ostrava 1; Katedra chirurgických, studií, LF OU 2 Vyšlo v časopise: Rozhl. Chir., 2025, roč. 104, č. 12, s. 526-532. Kategorie: Souhrnné sdělení doi: https://doi.org/10.48095/ccrvch2025526
Mediastinální lymfadenektomie hraje zásadní roli v chirurgické léčbě nemalobuněčného karcinomu plic (non‑small cell lung cancer – NSCLC), neboť přesnost stagingu přímo ovlivňuje volbu adjuvantní terapie. Roboticky asistovaná torakoskopie (robot‑assisted thoracoscopic surgery – RATS) se v poslední dekádě rozvíjí jako pokročilý, minimálně invazivní přístup s potenciálem dosáhnout vysoké onkologické radikality. Tento přehled se zaměřuje na výsledky mediastinální lymfadenektomie prováděné pomocí RATS a její srovnání s videotorakoskopií (video‑assisted thoracoscopic surgery – VATS). Ve většině prací byl u RATS zaznamenán vyšší nebo minimálně srovnatelný počet celkově odebraných lymfatických uzlin v porovnání s VATS. Počet disekovaných uzlinových stanic byl ve většině studií mezi RATS a VATS srovnatelný. Autoři často poukazují na výhody robotické technologie, jako je lepší vizualizace, vyšší přesnost preparace a možnost detekce okultních metastáz. Zároveň se potvrzuje nízká morbidita a přijatelná doba nácviku metody. Přestože chybí robustní dlouhodobá data o přežití, dosavadní výsledky naznačují, že RATS může být bezpečnou a efektivní volbou pro mediastinální lymfadenektomii u NSCLC, zejména v centrech s dostupným robotickým programem.
VATS – Rats – NSCLC – roboticky asistovaná chirurgie – mediastinální lymfadenektomie
Mediastinální lymfadenektomie je integrální součástí anatomické resekce plic při chirurgické léčbě nemalobuněčného karcinomu plic (non‑small cell lung cancer – NSCLC), neboť poskytuje klíčové informace pro přesné určení stadia onemocnění, predikci prognózy a následné rozhodování o adjuvantní onkologické léčbě [1].
Přestože její role v rámci komplexní terapie NSCLC není zpochybňována, otázka optimálního rozsahu a techniky provedení mediastinální lymfadenektomie zůstává předmětem odborné diskuze. Systematická mediastinální lymfadenektomie (SMLA), definovaná jako odstranění všech uzlin a perinodální tukové tkáně v předem určených anatomických oblastech (IASLC mapování, stanice 2–9), je považována za zlatý standard. Alternativou je lobárně specifická lymfadenektomie (LS‑LA), která se zaměřuje pouze na uzliny v drenážní oblasti postiženého laloku (relevantní stanice N1 a odpovídající N2). Další možností je sampling, tj. odběr limitovaného počtu uzlin (N1 nebo N2), obvykle cílený na základě předoperačních vyšetření (PET/CT, EBUS/EUS) či peroperačních makroskopických nálezů [2–5].
Zastánci systematické mediastinální lymfadenektomie argumentují lepší přesností stagingu, možností detekce subklinického metastatického postižení a potenciálním vlivem na zlepšení celkového přežití. Naopak podporovatelé samplingu poukazují na vyšší invazivitu zákroku, delší operační čas a sporný přínos u pokročilých stadií, kde systémový charakter onemocnění často limituje význam lokální kontroly [2–7].
Pro standardizaci přístupu k lymfatickým uzlinám mediastina slouží již od roku 1978 Narukeho mapa, která anatomicky definuje jednotlivé uzlinové stanice. Na základě Narukeho jsou za chirurgicky přístupné obecně považovány stanice 2R, 4R, 7, 8, 9, 10R, 11R a 12R na pravé straně a 5, 6, 7, 8, 9, 10L, 11L a 12L na straně levé. Slovní spojení „stanice lymfatických uzlin“ je převzato z klasifikace IASLC a anglického termínu „lymph node station“. V české literatuře se setkáváme i s pojmy jako „uzliny číslo“ nebo „skupina uzlin číslo“ [5,7].
Podle současných doporučení významných odborných společností – European Association for Cardio‑Thoracic Surgery (EACTS), European Society of Thoracic Surgery (ESTS) a International Association for the Study of Lung Cancer (IASLC) – představuje systematická mediastinální lymfadenektomie standard pro chirurgický staging. Minimální doporučený rozsah zahrnuje exstirpaci alespoň tří mediastinálních a jedné hilové uzlinové stanice, vč. subkarinální stanice č. 7 [3,6,7]. Podle National Comprehensive Cancer Network (NCCN) je pro přesné patologické stanovení stadia nutné vyšetřit minimálně tři mediastinální lymfatické stanice. International Association for the Study of Lung Cancer (IASLC) dále specifikuje, že za adekvátní N‑staging je obecně považováno provedení samplingu nebo disekce následujících stanic: u pravostranných nádorů 2R, 4R, 7, 10R a 11R, u levostranných nádorů 5, 6, 7, 10L a 11L. ESMO kritétia doporučují minimálně šest uzlinových stanic, z toho alespoň tři mediastinální, přičemž obligatorně musí být zahrnuta subkarinální stanice (stanice 7). Tento standard zajišťuje dostatečnou stagingovou přesnost a minimalizuje riziko podhodnocení nodálního stadia [5,8–11].
Při hodnocení rozsahu mediastinální lymfadenektomie bývají analyzovány parametry jako počet odstraněných uzlin, počet exstirpovaných uzlinových stanic či velikost uzlin. Vzhledem k interindividuální variabilitě velikosti a počtu uzlin se za spolehlivější ukazatel považuje právě počet anatomicky definovaných odstraněných stanic [5,7].
Chirurgie plic prošla během posledních dekád výrazným technologickým vývojem. Zatímco torakotomie byla dlouho považována za standardní přístup, rozvoj miniinvazivních technik, zejména videoasistované torakoskopie (video‑assisted thoracoscopic surgery – VATS), vedl ke změně klinické praxe a významnému snížení perioperační morbidity. Nejnovější evoluční etapou je roboticky asistovaná torakoskopická chirurgie (robot‑assisted thoracoscopic surgery – RATS), která se v mnoha centrech etablovala jako moderní standard pro anatomické plicní resekce.
Technika systematické mediastinální lymfadenektomie je u VATS a RATS poněkud odlišná. U VATS jsou používané dva až čtyři malé porty. Alternativou je i jedna menší minitorakotomie u uniportal VATS. Chirurg pracuje s dlouhými rigidními nástroji pod dvoudimenzionální optikou, přičemž jeho pohyby jsou méně flexibilní (omezená artikulace nástrojů). RATS využívá klasicky čtyři robotické porty, častokrát doplněné o asistentský port. Nabízí výhody v podobě trojrozměrného zobrazení, přičemž kamera je ovládaná přímo operatérem. Chirurg výkon provádí v ergonomicky uzpůsobené konzole. Hybnost robotického instrumentária poskytuje jemnější a preciznější preparaci, což může být zejména při disekci lymfatických uzlin značně výhodné. Přesto zůstává otázka, zda robotický přístup zajišťuje stejnou či vyšší onkologickou kvalitu mediastinální lymfadenektomie ve srovnání s klasickou VATS technikou. To je dosud předmětem intenzivního výzkumu [1,6,7,12–14].
Cílem tohoto souhrnného sdělení je na základě aktuálně dostupné literatury zhodnotit rozsah mediastinální lymfadenektomie prováděné roboticky asistovanou technikou a porovnat ji s VATS přístupem v kontextu radikální chirurgické léčby NSCLC.
Schéma 1. PRISMA flow diagram. Scheme 1. PRISMA flow diagram.
Vyhledávání relevantní literatury bylo provedeno v databázi PubMed s cílem identifikovat studie porovnávající roboticky asistovanou mediastinální lymfadenektomii (RATS) s VATS u pacientů podstupujících anatomickou resekci plic pro NSCLC. Zahrnuty byly pouze studie, u kterých byla využívána technika systematické mediastinální lymfadenektomie. Vyhledávání bylo omezeno na publikace v anglickém jazyce vydané v období od ledna 2014 do října 2024. Primární rešerše proběhla v říjnu 2024, s následnou aktualizací těsně před dokončením analýzy.
Použita byla kombinace klíčových slov a výrazů: mediastinal lymphadenectomy, mediastinal dissection, non‑small cell lung cancer (NSCLC), robotic surgery, robot‑assisted thoracoscopic surgery (RATS) a video‑assisted thoracoscopic surgery (VATS).
Do analýzy byly zařazeny komparativní studie hodnotící RATS vs. VATS při plicní resekci stejně jako kvalitativně přínosné práce zaměřené výhradně na RATS, pokud splňovaly předem definovaná kritéria kvality. Byly vyloučeny studie s malým počtem pacientů (n < 30), nepublikované práce, abstrakty bez dostupného plného textu a studie, které se nezaměřovaly na mediastinální lymfadenektomii v kontextu NSCLC.
Proces selekce a analýzy studií byl proveden dvěma nezávislými recenzenty. V případě nejasností nebo rozporů byla studie podrobně diskutována a konečné zařazení bylo určeno konsenzem nebo po konzultaci s třetím, nezávislým hodnotitelem. Z každé zahrnuté publikace byly extrahovány údaje o autorovi, roku publikace, typu studie, geografickém původu dat, počtu zahrnutých pacientů a operačním přístupu. Zvláštní pozornost byla věnována parametrům mediastinální lymfadenektomie, konkrétně počtu odstraněných lymfatických uzlin a počtu resekovaných uzlinových stanic.
Výsledky byly zpracovány formou narativního přehledu a prezentovány v souladu s metodologickými doporučeními PRISMA 2020 [15].
V rámci úvodní fáze vyhledávání bylo v databázi PubMed identifikováno celkem 238 publikací. Po aplikaci filtrů omezujících výběr na období let 2014–2024 a publikace v anglickém jazyce zůstalo 190 studií. Další selekce zaměřená specificky na problematiku NSCLC snížila počet publikací na 103. Z těchto prací bylo jako potenciálně relevantních k podrobnému prostudování vybráno 28, přičemž kritéria pro zařazení do systematického přehledu nakonec splnilo 12 studií (schéma 1).
Do přehledu tedy bylo zahrnuto celkem 12 studií hodnotících mediastinální lymfadenektomii jako součást anatomické plicní resekce pro NSCLC prováděné RATS. Pět studií analyzovalo výhradně robotický přístup, zatímco sedm studií provádělo přímé srovnání RATS s VATS. Přehled zařazených studií je uveden v tab. 1.
Tab. 1. Sumář relevantních studii analyzujících RATS mediastinální lymfadenektomii. Tab. 1. Summary of relevant studies analyzing RATS mediastinal lymphadenectomy.
V posledním desetiletí bylo publikováno několik zásadních studií analyzujících výstupy roboticky asistované plicní chirurgie se zaměřením na kvalitu mediastinální lymfadenektomie, a to především z hlediska celkového počtu odstraněných lymfatických uzlin a uzlinových stanic (tab. 2).
Ve studiích zaměřených výhradně na RATS se medián celkového počtu exstirpovaných lymfatických uzlin pohyboval mezi 13 a 17. Průměrný počet disekovaných uzlinových stanic se pohyboval mezi pěti a šesti [16–21]. Vybrané studie rovněž uváděly míru nodálního upstagingu (17–30 %), konverzi na otevřený výkon (3,7–8 %), celkovou morbiditu (kolem 25 %) a 5leté celkové přežití (až 80 %) [17,19,20].
Tato data poukazují na konzistentní kvalitu mediastinální lymfadenektomie dosažitelnou pomocí robotické techniky.
Několik retrospektivních studií publikovaných v posledních letech se věnovalo přímému srovnání kvality mediastinální lymfadenektomie mezi RATS a VATS (tab. 2). Ve studiích s počtem pacientů od 111 do 390 byl počet odstraněných lymfatických uzlin konzistentně vyšší ve skupině RATS. Statisticky významné rozdíly byly zaznamenány v pěti studiích (p < 0,01) [1,12,22–24].
Počet disekovaných uzlinových stanic byl ve většině studií mezi oběma přístupy srovnatelný (p > 0,05) [24], nicméně jedna studie prokázala významně vyšší počet odstraněných hilárních a mediastinálních stanic při použití RATS ve srovnání s VATS (p < 0,05) [2].
Pokud jde o perioperační bezpečnost, četnost komplikací a míru konverze, byly výsledky mezi RATS a VATS srovnatelné – většina studií neprokázala statisticky významné rozdíly [1,12,24,25]. Jedna studie zaznamenala nevýznamně vyšší incidenci komplikací ve skupině VATS [22]. Vedlejší parametry jako délka hospitalizace nebo operační doba vykazovaly pouze mírné odchylky mezi oběma přístupy.
Z celkového počtu 12 zahrnutých studií hodnotilo 10 celkový počet exstirpovaných lymfatických uzlin a osm studií uvádělo počet odstraněných uzlinových stanic.
U VATS se celkový počet odstraněných uzlin pohyboval v rozmezí 9–18, zatímco u RATS bylo dosaženo vyšších hodnot, a to 13–20 uzlin (tab. 2). Pět komparativních studií (Ureña, Haruki, Toker, Galina, Novellis) prokázalo statisticky signifikantně vyšší počet odstraněných uzlin ve prospěch RATS (p < 0,01) [1,12,23–25], zatímco studie Bao a Shindo statisticky významný rozdíl neprokázaly.
Počet disekovaných uzlinových stanic se u VATS pohyboval mezi 4,0 a 7,6; u RATS mezi 4,9 a 7,4 (tab. 2). Ze tří studií porovnávajících tento parametr prokázali Novellis et al. statisticky významně vyšší počet disekovaných stanic ve prospěch RATS (p < 0,001). Toker et al. zaznamenali pouze nesignifikantně vyšší počet dosažených stanic při použití RATS vs. VATS a otevřenému přístupu. Studie Bao et al. naopak popsala mírně vyšší, avšak statisticky nevýznamný počet disekovaných stanic u VATS [24–26].
Tab. 2. Sumář srovnávající radikalitu mediastinální lymfadenektomie mezi jednotlivými přístupy. Tab. 2. Summary comparing radicality of mediastinal lymphadenectomy between individual approaches.
Tato práce přináší přehled výsledků mediastinální lymfadenektomie v éře roboticky asistovaných plicních resekcí. K vyhledávání relevantních studií byla použita databáze MEDLINE (PubMed) [27–29]. Do analýzy byly zahrnuty studie z různých geografických oblastí publikované v poslední dekádě, přičemž hlavním cílem bylo zhodnocení rozsahu mediastinální lymfadenektomie prováděné roboticky asistovaným přístupem (RATS). Hodnocené parametry zahrnovaly celkový počet odstraněných lymfatických uzlin a počet exstirpovaných uzlinových stanic. Přehled zároveň umožnil přímé srovnání RATS s tradičně používanou VATS. Statistické zpracování je však limitováno značnou heterogenitou zařazených studií, rozdílnou metodikou a variabilitou studovaných populací.
Výsledky naznačují, že RATS představuje vysoce efektivní a technicky spolehlivý přístup k mediastinální lymfadenektomii, která je klíčovou součástí anatomické resekce plic. Ve srovnání počtu celkově odstraněných lymfatických uzlin mezi RATS a VATS zaznamenalo pět ze sedmi studií statisticky významně vyšší hodnoty ve prospěch RATS. Zbývající dvě studie sice nezjistily signifikantní rozdíl, nicméně i v nich byla průměrná hodnota vyšší ve skupině RATS. Tyto výsledky svědčí o vysoké míře výtěžnosti systematické mediastinální lymfadenektomie u RATS, v té souvislosti s možným vyšším záchytem pozitivních uzlin, detekcí okultních metastáz, a tedy zpřesněním stagingu onemocnění u RATS. Přesto je nezbytné zdůraznit, že přímé porovnávání výsledků mezi jednotlivými studiemi je komplikováno rozdíly v jejich designu, kritériích výběru pacientů, zkušenostech operatérů a institucionálních protokolech.
Pozitivní výsledky byly zaznamenány u studií hodnotících počet odstraněných uzlinových stanic. Ve dvou ze tří studií byl počet stanic vyšší u RATS, přičemž v jedné z nich byl rozdíl statisticky signifikantní. Naopak jedna studie zaznamenala vyšší, avšak statisticky nevýznamný počet stanic u VATS. Tyto výsledky celkově ukazují, že RATS dosahuje srovnatelných, případně lepších výsledků než VATS, a to zejména v centrech s dostatečnou zkušeností s robotickou chirurgií. Výsledky, ve kterých VATS překonala RATS, je nutné interpretovat opatrně, protože mohou být ovlivněny fází zavádění technologie a křivkou učení operatérů [24–26].
Jak již bylo uvedeno, počet odstraněných lymfatických uzlin nelze považovat za absolutní ukazatel kvality chirurgického výkonu, neboť fyziologická variabilita mezi pacienty je značná. Důležitější roli právě proto hraje správná technika mediastinální lymfadenektomie se systematickým přístupem k jednotlivým uzlinovým stanicím [1,12,22–26].
V rámci studií zaměřených výhradně na RATS byla tato metoda většinou hodnocena jako slibná, s odpovídající onkologickou radikalitou. Celkový počet odebraných lymfatických uzlin se pohyboval mezi 13 a 20,1, počet exstirpovaných stanic mezi 4,9 a 7,4. Autoři rovněž vyzdvihovali nízkou morbiditu a mortalitu, příznivý průběh nácviku a možnost přesnější detekce okultních uzlinových metastáz.
Je však nezbytné zdůraznit i limitace tohoto přehledu. Kvalita zařazených studií byla proměnlivá, což mohlo ovlivnit výsledky. Variabilita metodik stagingu, definice a techniky provádění mediastinální lymfadenektomie i rozdíly ve složení pacientských kohort mohly vést ke zkreslení dat. Všechny zahrnuté studie měly retrospektivní charakter, což s sebou nese riziko výběrového zkreslení. Navíc často chyběly údaje o úrovni zkušeností operatérů s robotickými systémy, což mohlo ovlivnit výsledky zejména v úvodních fázích zavádění metody. Dlouhodobá data hodnotící přežití a recidivu onemocnění po RATS zatím nejsou dostatečně robustní, což limituje možnost jednoznačného porovnání s ostatními technikami.
Z těchto důvodů je nezbytné realizovat další klinické studie zaměřené na dlouhodobé onkologické výsledky. RATS je stále relativně novou technologií a k objektivnímu zhodnocení jejího přínosu chybí dostatek spolehlivých dat. Nadějí do budoucna je rostoucí dostupnost robotických systémů, což umožní širší zapojení do multicentrických studií. Zásadní překážkou však zůstávají vysoké pořizovací a provozní náklady, které omezují rozšíření této technologie napříč zdravotnickými zařízeními [16–21,29–32].
Na základě výsledků publikovaných v uplynulé dekádě se roboticky asistovaný videotorakoskopický přístup k mediastinální lymfadenektomii jako součásti anatomické plicní resekce jeví jako bezpečný a technicky spolehlivý, s potenciálně vyšším rozsahem a výtěžností mediastinální lymfadenektomie oproti VATS. Implementace tohoto přístupu zvyšuje přesnost stagingu prostřednictvím důkladnější identifikace a eliminace okultních metastáz, což se může příznivě projevit na individualizaci následné pooperační terapie u pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic. Technické přednosti robotického systému, vč. trojrozměrné vizualizace a vysoké přesnosti manipulace, činí z tohoto přístupu atraktivní volbu zejména pro specializovaná centra s dostupností robotického programu. I když absence dlouhodobých dat brání definitivním závěrům, naše analýza podtrhuje význam mediastinální lymfadenektomie a potřebu dalších prospektivních studií.
Konflikt zájmů
Autoři článku prohlašují, že nejsou v souvislosti se vznikem tohoto článku ve střetu zájmů a že tento článek nebyl publikován v žádném jiném časopise, s výjimkou kongresových abstrakt a doporučených postupů.
1. Haruki T, Takagi Y, Kubouchi Y et al. Comparison between robot-assisted thoracoscopic surgery and video-assisted thoracoscopic surgery for mediastinal and hilar lymph node dissection in lung cancer surgery. Interact Cardiovasc Thorac Surg 2021; 33(3): 409–417. doi: 10.1093/icvts/ivab112.
2. Wang Y, Darling GE. Complete mediastinal lymph node dissection versus systematic lymph node sampling in surgical treatment of non-small cell lung cancer: do we have the answer? J Thorac Dis 2017; 9(11): 4169–4170. doi: 10.21037/jtd.2017.10.39.
3. Koulaxouzidis G, Karagkiouzis G, Konstantinou M et al. Sampling versus systematic full lymphatic dissection in surgical treatment of non-small cell lung cancer. Oncol Rev 2013; 7(1): e2. doi: 10.4081/oncol.2013.e2.
4. Thomas PA. Lymph node dissection during sublobar resection: why, when and how? J Thorac Dis 2018; 10(S10): S1145–S1150. doi: 10.21037/jtd.2018.01.30.
5. Vallières E, Shepherd FA, Crowley J et al. The IASLC lung cancer staging project: proposals regarding the relevance of TNM in the pathologic staging of small cell lung cancer in the forthcoming (seventh) edition of the TNM classification for lung cancer. J Thorac Oncol 2009; 4(9): 1049–1059. doi: 10.1097/JTO.0b013e3181b27799.
6. Aprile V, Ceccarelli I, Stylianos K et al. A narrative review on lymphadenectomy: from open to minimally invasive surgery. Videoassist Thorac Surg 2021; 7 : 6. doi: 10.21037/vats-21-33.
7. Tulinský L, Kepičová M, Ihnát P et al. Radicality and safety of mediastinal lymphadenectomy in lung resection: a comparative analysis of uniportal thoracoscopic, multiportal thoracoscopic, and thoracotomy approaches. Surg Endosc 2023; 37(12): 9208–9216. doi: 10.33699/PIS.2024.103.2.48-56.
8. Ettinger DS, Kris MG. Update: NCCN non-small cell lung cancer clinical practice guidelines. J Natl Compr Canc Netw 2004; 2(Suppl 3): S9–S13.
9. Zer A, Ahn MJ, Barlesi F et al. Early and locally advanced non-small-cell lung cancer: ESMO Clinical Practice Guideline for diagnosis, treatment and follow-up. Ann Oncol 2025; 36(11): 1245–1262. doi: 10.1016/j.annonc.2025.08.003.
10. Lardinois D, Deleyn P, Vanschil P et al. ESTS guidelines for intraoperative lymph node staging in non-small cell lung cancer. Eur J Cardiothorac Surg 2006; 30(5): 787–792. doi: 10.1016/j.ejcts.2006.08.008.
11. Cardillo G, Horsleben-Petersen R. European guidelines for the surgical management of pure ground-glass opacities and part-solid nodules: task force of the European Association of Cardio-Thoracic Surgery and the European Society of Thoracic Surgeons. Eur J Cardiothorac Surg 2023; 64(4): ezad222. doi: 10.1093/ejcts/ezad222.
12. Ureña A, Moreno C, Macia I et al. A comparison of total thoracoscopic and robotic surgery for lung cancer lymphadenectomy. Cancers 2023; 15(13): 3442. doi: 10.3390/cancers15133442.
13. Ramadan OI, Wei B, Cerfolio RJ. Robotic surgery for lung resections – total port approach: advantages and disadvantages. J Vis Surg 2017; 3 : 22. doi: 10.21037/jovs.2017.01.06.
14. Miyajima M, Maki R, Arai W et al. Robot-assisted vs. video-assisted thoracoscopic surgery in lung cancer. J Thorac Dis 2022; 14(6): 1890–1899. doi: 10.21037/jtd-21-1696.
15. Page MJ, McKenzie JE, Bossuyt PM et al. The PRISMA 2020 statement: an updated guideline for reporting systematic reviews. BMJ 2021; 372: n71. doi: 10.1136/bmj.n71.
16. Cerfolio RJ, Ghanim A, Dylewski M et al. The long-term survival of robotic lobectomy for non-small cell lung cancer: a multi-institutional study. J Thorac Cardiovasc Surg 2018; 155(2): 778–786. doi: 10.1016/j.jtcvs.2017.09.016.
17. Casiraghi M, Cara A, Mazzella A et al. 1000 robotic-assisted lobectomies for primary lung cancer: 16 years single center experience. Lung Cancer 2024; 195 : 107903. doi: 10.1016/j.lungcan.2024.107903.
18. Casiraghi M, Galetta D, Borri A et al. Ten years’ experience in robotic-assisted thoracic surgery for early stage lung cancer. Thorac Cardiovasc Surg Rep 2018; 67(7): 564–572. doi: 10.1055/s-0038-1639575.
19. Park BJ. Robotic lobectomy for non-small cell lung cancer. Thorac Surg Clin 2014; 24(2): 157–162. doi: 10.1016/j.thorsurg.2014.02.011.
20. Toosi K, Velez-Cubian FO, Glover J et al. Upstaging and survival after robotic-assisted thoracoscopic lobectomy for non-small cell lung cancer. Surgery 2016; 160(5): 1211–1218. doi: 10.1016/j.surg.2016.08.003.
21. Shahin GM, Topal B, Sjaak P et al. Quality assessment of robot assisted thoracic surgical resection of non-small cell lung cancer: nodal upstaging and mediastinal recurrence. J Thorac Dis 2021; 13(2): 592–599. doi: 10.21037/jtd-20-2267.
22. Shindo Y, Miyajima M, Nakamura Y et al. Number of lymph nodes dissected and upstaging rate of the N factor in robot-assisted thoracic surgery versus video-assisted thoracic surgery for patients with cN0 primary lung cancer. Surg Today 2022; 53(4): 428–434. doi: 10.1007/s00595-022-02578-5.
23. Gallina FT, Melis E, Forcella D et al. Nodal upstaging evaluation after robotic-assisted lobectomy for early-stage non-small cell lung cancer compared to video-assisted thoracic surgery and thoracotomy: a retrospective single center analysis. Front Surg 2021; 8 : 666158. doi: 10.3389/fsurg.2021.666158.
24. Toker A, Özyurtkan MO, Demirhan Ö et al. Lymph node dissection in surgery for lung cancer: comparison of open vs. video-assisted vs. robotic-assisted approaches. Ann Thorac Cardiovasc Surg 2016; 22(5): 284–290. doi: 10.5761/atcs.oa.16-00087.
25. Novellis P, Maisonneuve P, Dieci E et al. Quality of life, postoperative pain, and lymph node dissection in a robotic approach compared to VATS and OPEN for early stage lung cancer. J Clin Med 2021; 10(8): 1687. doi: 10.3390/jcm10081687.
26. Bao F, Zhang C, Yang Y et al. Comparison of robotic and video-assisted thoracic surgery for lung cancer: a propensity-matched analysis. J Thorac Dis 2016; 8(7): 1798–1803. doi: 10.21037/jtd.2016.05.99.
27. Goossen K, Hess S, Lunny C et al. Database combinations to retrieve systematic reviews in overviews of reviews: a methodological study. BMC Med Res Methodol 2020; 20(1): 138. doi: 10.1186/s12874-020-00983-3.
28. Gusenbauer M, Haddaway NR. Which academic search systems are suitable for systematic reviews or meta-analyses? Evaluating retrieval qualities of Google scholar, PubMed, and 26 other resources. Res Synth Methods 2020; 11(2): 181–217. doi: 10.1002/jrsm.1378.
29. Asemota N, Alessandro M, Savvas L et al. Comparison of quality of life after robotic, video-assisted, and open surgery for lung cancer. J Clin Med 2023; 12(19): 6230. doi: 10.3390/jcm12196230.
30. Veronesi G, Novellis P, Voulaz E et al. Robot-assisted surgery for lung cancer: state of the art and perspectives. Lung Cancer 2016; 101 : 28–34. doi: 10.1016/j.lungcan.2016.09.004.
31. Liu S, Li S, Tang Y et al. Minimally invasive surgery vs. open thoracotomy for non-small-cell lung cancer with N2 disease: a systematic review and meta-analysis. Front Med 2023; 10 : 1152421. doi: 10.3389/fmed.2023.1152421.
32. Hu J, Chen Y, Dai J et al. Perioperative outcomes of robot-assisted vs video-assisted and traditional open thoracic surgery for lung cancer: a systematic review and network meta-analysis. Int J Med Robot Comp 2020; 16(5): 1–14. doi: 10.1002/rcs.2123.
MUDr. Dávid Adamica
Chirurgická klinika
LF OU a FN Ostrava
17. listopadu 1790/5
708 00 Ostrava
david.adamica@fno.cz
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
