Aktuální otázky gerontoonkologie

Letošní 9. Postgraduální kurz Společnosti pro gastrointestinální onkologii, probíhající v rámci XXV. Jarního setkání České společnosti HPB chirurgie, se uskutečnil na hradě Loket dne 8. dubna a nabídl ucelený pohled na geriatrickou problematiku v péči o onkologického pacienta.

Češi se dožívají stále vyššího věku –⁠ muži v průměru 74,5 roku, ženy 80,5 roku. Zvyšující se průměrný věk znamená i vyšší počet onkologicky nemocných, jejich léčba pak nejen adekvátní indikaci a kvalifikovaný odhad rizika, ale i přístup založený na principu „person-centred health care“.

V úvodní přednášce MUDr. A. Šteflová, Ph.D., ředitelka kanceláře WHO v ČR, uvedla, že stárnutí světové populace je úspěchem politik veřejného zdravotnictví, sociálního a ekonomického rozvoje. O kvalitě prožitého života však vypovídá délka života prožitého ve zdraví –⁠ Healthy life years (HLY). V ČR od roku 1962 do 2010 HLY poklesla o 0,6 roku u mužů a navýšila u žen o 1,3 roku. Prodlužování délky života tudíž v ČR spočívá ve zvyšování počtu let prožitých v nemoci.

O dopadu stárnutí populace na zdravotně sociální systém hovořila prof. H. Matějovská -⁠ Kubešová, CSc. z Kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství LF MU a FN Brno a konstatovala, že dosud nebyla v naší republice vytvořena koncepce dlouhodobé zdravotně sociální péče, která má vyřešit dlouholetý problém dvojkolejnosti financování.

O zásadním přínosu screeningových programů v prevenci narůstající onkologické zátěže v ČR na příkladu kolorektálního karcinomu hovořil prof. M. Zavoral, Ph.D. z Interní kliniky 1. LF UK a ÚVN Praha. Jedna z nejvyšších onkologických zátěží v Evropě je v naší republice způsobená, kromě jiného, nezdravým životním stylem. Nicméně efekt screeningových programů posledních 20 let vede jednak ke zmenšení nárůstu incidence, jednak i ke snížení mortality. Vzhledem ke stárnutí populace je třeba zmínit i nárůst incidence sekundárních malignit (např. u kolorektálního karcinomu v 17,3 %).

Možností objektivizace operačního a pooperačního rizika u geriatrického onkologického pacienta se zabýval MUDr. T. Tyll, Ph.D. (KARIM 1. LF UK a ÚVN Praha) a prof. M. Ryska, CSc. z Chirurgické kliniky 2. LF UK a ÚVN Praha. Až 40 % velkých operačních výkonů indikovaných pro solidní maligní nádor je v současné době provedeno u pacientů starších 70 let. Geriatrický pacient představuje více komorbidit, tzv. „stařeckou křehkost“ a imunosenescenci, tj. snížení kapacity imunitního systému čelit cizím mikroorganismům s narůstajícím věkem. Navrhovaným způsobem objektivního hodnocení pooperačního rizika jsou laboratorní údaje, odhad stavu periferní perfuze a metoda „Timed up and GO“ (TUG).

Aktuální data léčby onkologických pacientů v České republice připravil doc. L. Dušek, Ph.D., z IBA LF a PřF MU, současný ředitel ÚZIS ČR. Prezentoval je prof. J. Žaloudík, CSc. V roce 1970 bylo v ČR pouze 7 % populace starší 70 let; od roku 2009 vzrostl tento počet na 10 % a predikce hovoří až o 25 % v roce 2030. Celková incidence ZN rostla ve věkové skupině nad 70 let v období 2008–2013 průměrně o 1,8 % ročně. Věk je pro vznik většiny zhoubných nádorů jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů. Pacienti nad 70 let představují 45 %, resp. 53 % z celkové incidence a mortality zhoubných novotvarů.

Velmi zajímavou přednášku měl prof. J. Žaloudík, CSc., ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně. Toto pracoviště navrhlo originální onko-geriatrický index přínosu operace s využitím NOR: OGIPO2yos = 1 –⁠ relativní věkové riziko operovaného/relativní riziko letální progrese, kde 2yos je pravděpodobnost 2letého celkového přežití. Obecné riziko nejlépe charakterizuje kombinace skórovacích systémů ASA1-5, TUG, NRS (Numeric Pain Rating Scale) a nutriční test MUST (Malnutrition Universal Screening Tool).

Pohled onkologa na geriatrickou onkologii zahájil prim. I. Kiss, Ph.D. konstatováním, že v roce 2011 bylo v ČR diagnostikováno 14 256 nádorů zažívacího traktu, z nichž 66 % bylo u pacientů starších 65 let. Incidence v kategorii nad 65 let byla tak 10x vyšší ve srovnání s mladšími. Nicméně starší populace je velmi nehomogenní skupinou ve smyslu komorbidit, tělesného a psychického postižení a fyzických rezerv. Na otázky algoritmu léčby bychom si tak měli odpovědět již ve fázi diagnostiky, a to zejména u nemocných s PS 3−4.

Geriatrickou onkologii na základě nejnovějších publikovaných údajů z pohledu chirurga prezentoval prof. J. Hoch, CSc. z Chirurgické kliniky 2. LF UK. Konstatoval, že doporučené postupy pro chirurgickou léčbu onkologických onemocnění ve stáří neexistují. Při srovnání věkových skupin pod 65 let, 66–80 let a nad 80 let je zřejmý pokles v tzv. „cancer specific survival“ z 63,7 % přes 51,0 % na 38,4 %.

Na závěr programu MUDr. H. Poláková z geriatrického centra Pardubické nemocnice prezentovala fotografickou dokumentaci řady nemocných, které ošetřila ve své ambulanci s nehojícími se defekty vzniklými v místě primárního nádorového poškození nebo v důsledku radiační léčby či chirurgického výkonu.

Sympoziu předcházel již tradičně společenský večer, tentokrát v prostoru hradu Loket. Autor zprávy rád využije této příležitosti k poděkování všem přednášejícím, diskutujícím a ostatním účastníkům sympozia a také týmu paní Radky Schrötterové za prvotřídní organizaci.

Prof. MUDr. Miroslav Ryska, CSc.

Chirurgická klinika 2. LF UK a ÚVN, Praha

U vojenské nemocnice 1200

160 00 Praha 6

e-mail: miroslav.ryska@uvn.cz