Krátké zamyšlení nad významem vlasů v životě jedince


Autoři: J. Kafková
Působiště autorů: DL Centrum s. r. o., Privátní ambulantní zdravotnické zařízení, Přerov
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2020; 100(1): 37-38
Kategorie: Dopis redakci

„Co nevyléčí léky, vyléčí železo,

co nevyléčí železo, vyléčí oheň,

co nevyléčí oheň,

je třeba pokládat za nevyléčitelné.“

Hippokratés

Málokterému orgánu lidského těla věnuje člověk tolik pozornosti jako vlasům. Dá se říci, že člověk bez nich může klidně žít. Jenže pohled na plešaté, bezvlasé lidstvo by byl velmi jednotvárný a stresující. Jsou to především vlasy, které dotvářejí osobnost člověka – každého z nás. Vlasy vizuálně dokreslují rozdílné množství kultur a lidí na naší planetě. Lidé věnují úpravě vlasů spoustu svého volného času. Vlasy myjí, stříhají, češou, kartáčují, barví, odbarvují, ondulují, žehlí, uhlazují i rozcuchávají, lakují nebo olejují za účelem vytvoření jedinečného účesu, který jim dává uspokojení jejich vnějšího vzhledu.

V současné době jsou nároky na fyzickou image osob markantní. Kvalitní „hustá“ kštice se svébytným způsobem podílí na atraktivitě subjektu. Upravený zevnějšek při prvním kontaktu neverbálně prozradí mnohem více než to, co je sdělováno verbálně.

Slovo „vlas“ nebo „chlup“ pochází z řeckého slova thrix, trichos, f., a z latinského slova pilus, ī, m. (1). Věda, která se věnuje studiu vlasů, se nazývá trichologie (2). V některých jazycích, např. v angličtině, se vlas a chlup označují pouze jedním slovem „hair“.

Vlasy představují keratinizovaná kožní adnexa, která vyrůstají z vlasového folikulu (3). Vlasový folikul s mazovou žlázou spoluutvářejí pilosebaceózní jednotku. Na vlasový folikul pohlížíme jako na komplexní orgán, který je schopný trvalé obnovy. Proteinovým produktem vlasového folikulu je vlas, chlup.

Vlasy mají nejen funkci společensko-komunikační, ale jsou i „barometrem“ psychiky a vnitřního prostředí organismu. Mohou velmi dobře odrážet dlouhodobý stav naší mysli, ale i celkový zdravotní stav jedince.

Vlasy jsou variabilní svojí barvou, tvarem, délkou, rychlostí růstu, četností a jsou nepochybně důležitým elementem lidského image (4, 5). Vlasy daly vzniknout mnoha řemeslům (např. kadeřník, holič, vlásenkář, barvíř). S rozvojem lidstva a technologického pokroku se vlasy a jejich úprava dostávají do popředí vlasového businessu. Na počátku 20. století vynalezl Charles Nessler trvalou ondulaci. S rozvojem kinematografie a nových idolů krásy vytvořili kadeřníci inovativní účesy, např. pompadurka Gibsonovy dívky ve filmu Butch Cassidy a Sundance Kid nebo Marcelova pokládaná vlna, kterou nosila Mia Farrow ve filmu Velký Gatsby (6).

Vlasů jako části lidského těla, kterou lze bezbolestně odejmout bez znecitlivění a které se přirozenou cestou obnoví, se týká speciální výjimka obsažená v § 112 NOZ (Nový občanský zákoník). Na vlasy se prostřednictvím nevyvratitelné právní domněnky nahlíží jako na věci movité. Rovněž je jim připsán status předmětu právních vztahů skrze výše uvedený paragraf (4).

Každému jedinci však není souzeno mít krásné a zdravé vlasy. Počet pacientů s chorobami vlasů má v ambulancích dermatologů vzrůstající tendenci. Výpad nebo nadměrný růst vlasů negativně ovlivňuje kvalitu života pacientů i mezilidské vztahy a je velmi často spojen s psychosociální traumatizací jedince. Existuje velké množství chorobných jednotek, např. telogenní deffluvium, alopecia areata aj., které nejsou život ohrožující, ale o to více stresující pro samotného pacienta a jeho rodinu. Ten nejprve hledá pomoc v alternativní medicíně, na internetu, u kadeřníka, v drogerii, lékárně a v neposlední řadě u svého registrujícího praktického lékaře. Mnoho nemocných může být tak léčeno bez účasti lékaře specialisty. V případě neúspěchu terapie a přetrvávání obtíží se obrátí na specialistu, kterým bývá ve většině případů dermatovenerolog-tricholog.

V životě člověka se střídají období, kdy je výpad vlasů akcentován, a právě tyto situace přivádějí „nemocného“ k lékaři s obavou o úplnou ztrátu vlasů. Vlasy a nehty jsou dobrým indikátorem stavu vnitřního prostředí organismu. Náhlý nebo kumulovaný výpad vlasů může signalizovat různá interní (např. hormonální a minerální dysbalance, anemie, onemocnění jater nebo ledvin), onkologická (např. karcinom plic, leukemie) nebo psychiatrická onemocnění (např. anorexia nervosa, bulimie, trichotillomanie). Ztráta vlasů je podmíněna jak geneticky (např. mužská, ženská androgenetická alopecie), tak na podkladě patologických procesů (např. trakční alopecie, trichofycie, folliculitis decalvans).

Samotného pacienta trápí spousta otázek, na které si sám nedovede odpovědět. Mezi nejčastěji kladené otázky patří například: „Proč mi vypadávají vlasy s kořínky?“ „Co výpad vlasů signalizuje?“ „Nejsem vážně nemocný?“ „Jak dlouho mi budou ještě vlasy vypadávat?“ „Nebudu plešatý?“ „Dorostou mi vypadané vlasy?“ „Co pro sebe mohu udělat?“ „Nechybí mi nějaké minerály, vitaminy?“ „Jaké jsou možnosti diagnostiky a léčby“? …atd.

Podobné otázky si klade i ošetřující lékař: „Proč pacient přichází k dermatologovi s výpadem vlasů?“ „Co signalizuje výpad vlasů?“ „Co pacient od dermatologa vlastně očekává?“ „Byl vyšetřen lékařem prvního kontaktu?“ „Byl proveden základní laboratorní screening?“ „Bylo provedeno trichologické vyšetření?“ „Co všechno můžeme/máme jako dermatologové vyšetřit?“ „O jakou trichologickou diagnózu se jedná?“ „Jaké máme terapeutické možnosti?“ „Jaká je prognóza diagnostikovaného onemocnění?“ …atd.

Diagnostiku a volbu terapie chorob vlasů podmiňuje zkušenost vyšetřujícího lékaře. Terapie je časově velmi náročná a vyžaduje trpělivost a spolupráci jak ze strany pacienta, tak i lékaře. Pacient od lékaře často očekává, že bude vyléčen a dočká se opět kvalitní, husté a bujné kštice. Je pro to ochoten obětovat i nemalé finanční prostředky. Současné terapeutické možnosti nejsou vždy plně dostačující a u některých nozologických jednotek (např. chronické telogenní deffluvium, androgenní alopecie) jsou výrazně omezené. Úspěšná léčba není výsledkem usilovné práce jednoho lékaře, ale kooperace klinické a laboratorní diagnostiky, týmu klinických pracovníků a výzkumných pracovišť.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

MUDr. Jana Kafková

DL Centrum s.r.o.

Privátní ambulantní zdravotnické zařízení

Dermatovenerologie a lymfologie

Kratochvílova 143/13, 750 02 Přerov I – město

e-mail: kafkova@dlcentrum.cz


Zdroje

1. Kábrt J, Valach V. Stručný lékařský slovník. Praha: Avicenum 1984; 268, 355.

2. Vokurka M, Hugo J, a kol. Velký lékařský slovník. Praha: Maxdorf Jessenius 2006; 934.

3. Arenberger P, a kol. Klinická trichologie. Nemoci vlasů a nové trendy v jejich léčbě. Praha: Maxdorf Jessenius 2002; 11.

4. Zímová P, Zímová J. Vlasy jako věc movitá v Novém občanském zákoníku. Referátový výběr z dermatovenerologie 2015; 58 (4): 26–28.

5. Feřteková V, a kol. Kosmetika v teorii a praxi. Praha: Maxdorf 2005; 27.

6. Janssen MB. Přírodní péče o vlasy. Praha: Pragma 1999; 10–12.

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 1

2020 Číslo 1
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Antikoagulační terapie v sekundární prevenci ischemické CMP aneb co všechno se může stát…
nový kurz
Autoři:

Vzácné poruchy zraku a jejich genetické testování
Autoři: prof. MUDr. Petra Lišková, Ph.D.

Praktické aspekty mezioborové spolupráce při diagnostice a léčbě srdečního selhání
Autoři: MUDr. Sylvie Štrégl Hrušková, prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., prof. MUDr. Vojtěch Melenovský, CSc., MUDr. Marie Lazárová

Praktický lékař – spojka mezi pacientem a specialistou
Autoři:

Průvodce pomocnými prostředky při léčbě nemocí parodontu
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se