Problémy s kolenními klouby u brankářů ve florbalu


Knee joint problems in floorball goalkeepers

The role of floorball goalkeepers within the team is distinct not only due to their specific game activity and equipment, but also by the long time they spend in the kneeling characteristic for the floorball goalkeeper. The aim of our study was to assess the basic information about problems with the knee joint in floorball goalkeepers and to evaluate the influence of external factors on these problems. Basic information related to game activities, knee joint loading and possible knee problems was obtained using an internet-based survey. A total of 117 goalkeepers from the Czech Republic (86 male, 31 female, aged 20.1 ± 5.55 years) participated in this study. In the goalkeepers participating in the survey, 67.5% reported problems with knee joints, 40.5% of those sought a doctor’s care. Only 38% of goalkeepers with knee joints problems underwent rehabilitation (mostly electrotherapy). Prevalence of knee joint problems was significantly higher (p < 0.001) in goalkeepers who replaced their kneepads only after having been completely worn out (56.4%). The main risk factors for occurrence of problems with the knee joint in floorball goalkeepers were the long time spent in the kneeling position and using worn-out kneepads. We did not find any difference in prevalence of knee problems between young and experienced goalkeepers.

Keywords:
knee joint – pain – load – sport


Autoři: J. Rataj 1;  M. Janura 1,2;  Z. Svoboda 2;  Z. Krhutová 1;  M. Elfmark 2
Působiště autorů: Ostravská univerzita v Ostravě Lékařská fakulta Ústav rehabilitace Vedoucí ústavu: doc. MUDr. Dalibor Pastucha, Ph. D., MBA 1;  Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury Katedra přírodních věd v kinantropologii Vedoucí katedry: prof. RNDr. Miroslav Janura, Dr. 2
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2016; 96(2): 77-81
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

Role brankáře ve florbalu v rámci družstva je specifická nejen jeho herní činností a vybavením, ale také dlouhotrvající pozicí v kleku, ve které se snaží zabránit vstřelení branky. Cílem studie bylo získat informace o problémech s kolenními klouby u brankářů florbalu a nalézt vliv působících vnějších faktorů na tyto problémy. Základní informace týkající se herních aktivit, zatížení kolenních kloubů a z toho vyplývajících problémů, jsme získali s využitím elektronické formy ankety (19 otázek). Výzkumu se zúčastnilo 117 (86 mužů, 31 žen, průměrný věk 20,1 ± 5,55 roku) brankářů ve florbalu z České republiky. Šedesát sedm a půl procent oslovených brankářů má problémy s kolenními klouby, 40,5 % z nich řeší tyto problémy s lékaři. Pouze 38 % brankářů s bolestivostí kolenních kloubů absolvuje rehabilitační léčbu (zejména elektroléčbu). U skupiny brankářů, kteří mění chrániče až po jejich opotřebení (56,4 % brankářů), je počet problémů s koleny významně větší (p < 0,001). Hlavními faktory, které působí na vznik problémů s kolenními klouby florbalových brankářů, jsou dlouhotrvající pozice v kleku a používání nekvalitních opotřebovaných kolenních chráničů. Výskyt problémů s koleny u mladých a zkušených brankářů je srovnatelný.

Klíčová slova:
kolenní kloub – bolest – zatížení – sport

ÚVOD

Florbal je dynamický kolektivní sport, jehož obliba v Evropě v posledním období rychle vzrůstá (16). Počtem registrovaných hráčů patří tento sport v České republice mezi nejpopulárnější kolektivní sporty a řadí ji v tomto parametru na 3. místo ve světě (6).

Mezi hráči není při hře povolen výrazný fyzický kontakt, přesto však existují potenciální rizika zranění, která jsou způsobena zejména náhlými změnami rychlosti a směru pohybu (1). Navíc se s tím, jak se hráči stali v posledních letech silnějšími a rychlejšími, výrazně zvýšil počet náhodných kontaktů s protihráči, které se staly běžnou součástí hry (16).

Specifické postavení v týmu zaujímá brankář, který se pohybuje ve vymezeném prostoru a k zabránění vstřelení branky používá pouze své tělo, zejména ruce a dolní končetiny (18). Příčiny vzniku poranění se u brankáře ve florbalu v porovnání s ostatními hráči liší, protože náhlá změna rychlosti pohybu při běhu není nutná. Problémem však je skutečnost, že brankář stráví výraznou část utkání v kleku. Postavení dolních končetin v kleku způsobuje zevní rotaci v kyčli. Chodidla se nacházejí v plantární flexi, kdy se dorzální strana chodidel opírá o povrch hřiště (18). K ochraně kolenních kloubů brankáře slouží speciální florbalové kolenní chrániče, které se vyrábějí ve dvou variantách. Krátké chrániče překrývající pouze oblast kolene, dlouhé sahají od kolene až ke kotníku.

Počet studií, které se zabývají zraněními u hráčů florbalu, není vysoký (10, 13, 19). Z výsledků těchto studií vyplývá, že 17–24 % zranění ve florbalu je způsobených přetížením pohybového systému. Zranění brankářů jsou v těchto výstupech v podstatě součástí statistik týkajících se zranění všech hráčů. Nesetkali jsme se však se studií, která by se zabývala výhradně problematikou přetížení a následného zranění kolenních kloubů brankářů, způsobených dlouhodobým zatížením v kleku.

Cílem studie bylo získat základní informace o problémech s kolenními klouby u brankářů florbalu a nalézt vliv vnějších faktorů na tyto problémy.

METODIKA

Anketa

Pro získání základních informací, které se vztahují k zatížení kolenních kloubů a z toho vyplývajících problémů, jsme zvolili elektronickou formu ankety (tab. 1), která byla distribuována s využitím webových stránek. Potřebný vzorek florbalových brankářů jsme oslovili s využitím databáze na sociální síti. Otázky byly formulovány tak, že umožňovaly, podle jejich zaměření, otevřené nebo uzavřené odpovědi.

Tab. 1. Anketní otázky pro získání základních informací o sledovaném souboru
Anketní otázky pro získání základních informací o sledovaném souboru

Soubor

Výzkumu se zúčastnilo 117 (86 mužů, 31 žen) brankářů ve florbalu z České republiky. Průměrný věk souboru byl 20,1 ± 5,55 roku, ve věkovém rozmezí 12–34 let.

Statistické zpracování dat

Při statistickém zpracování dat (program Statistica 10.0, StatSoft, Inc., Tulsa, OK, USA) jsme ověřili normalitu rozdělení jednotlivých výběrů a u nominálních proměnných vypočítali absolutní a relativní četnosti. Pro porovnání sledovaných skupin jsme použili Mannův-Whitneyův U test a dvoufaktorovou analýzu rozptylu. Testování nezávislosti kategoriálních proměnných jsme provedli metodou kontingenčních tabulek. Jako testovací kritéria jsme zvolili charakteristiky McNemarův chí-kvadrát test a Pearsonův chí-kvadrát test. Všechna porovnání jsme provedli na hladině statistické významnosti α = 0,05.

VÝSLEDKY

Na základě neúplných odpovědí účastníků ankety jsme při zpracování dat vyloučili otázky č. 14 a 17. Výsledky ankety jsou uvedeny v tabulce 2 a ve schématu na obrázku 1.

Tab. 2. Základní údaje o hodnoceném souboru brankářů ve florbalu
Základní údaje o hodnoceném souboru brankářů ve florbalu
a hodnoty jsou prezentovány jako průměr ± směrodatná odchylka

Výsledky ankety v oblasti problémů s koleny a způsob jejich řešení
Obr. 1. Výsledky ankety v oblasti problémů s koleny a způsob jejich řešení

Z výsledků ankety vyplývá, že 76,9 % brankářů používá kratší chrániče kryjící pouze kolena, 18,8 % brankářů chytá v chráničích pokrývajících také bérec. Více než polovina brankářů (56,4 %) mění chrániče až po jejich zničení. Pouze 8,5 % brankářů přistupuje k výměně chráničů již po jedné sezóně. Většina tréninků a zápasů (53 %) se odehrává na dřevěných površích, nové typy povrchů (tarkett) jsou využívány pouze v 9,4 %.

Na základě ankety lze dále konstatovat, že 67,5 % oslovených brankářů má problémy s kolenními klouby. U 34,2 % brankářů se tyto bolesti projevují pouze při chytání, 51,9 % pociťuje tyto problémy po chytání a 13,9 % pociťuje bolest stále. Necelá polovina jedinců ze skupiny s bolestivostí kloubů (40,5 %) řeší tyto problémy s lékaři, u 53,1 % (14,5 % z celého souboru) z nich byla stanovena konkrétní diagnóza – 5krát chondropatie, 4krát deformita čéšky, 2krát ruptura menisku, 2krát natržené zkřížené vazy.

Pouze 38 % brankářů s problémy v kolenním kloubu absolvuje rehabilitační léčbu, ve které převládá využití elektroléčby. Čtyřicet čtyři procent ze všech oslovených brankářů pečuje o kolenní klouby s využitím různých prostředků, mezi kterými převládá užívání výživových doplňků (45,5 %). Pouze 8,5 % z celého souboru aplikuje „proti bolesti“ v kolenních kloubech kompenzační cvičení (posilování, cvičení na balančních plochách, jízda na kole, plavání apod.).

Při porovnání vlivu sledovaných faktorů na bolestivost kolenních kloubů byly nalezené rozdíly nevýznamné na hladině významnosti p < 0,05. Výjimku tvořila doba používání chráničů, kdy u skupiny, která měnila chrániče až po jejich opotřebení, byl počet osob s problémy s koleny významně vyšší (p < 0,001).

DISKUZE

Etiologie rizika vzniku poranění se dělí do dvou kategorií – vnitřní (personální) a vnější (prostředí) (12, 21). Mezi vnější faktory patří vlivy související s prováděním daného sportu včetně působení spoluhráčů a soupeřů, parametry sportoviště a vybavení sportovce, ale také pravidla a rozhodčí (2, 14).

Starší studie u hráčů florbalu uvádějí, že přibližně 17–24 % všech zranění je způsobené přetěžováním, kdy převládá poranění vazů v kolenním a hlezenním kloubu (11, 23). Významným problémem může být tento faktor v kombinaci s herní zátěží v týmových sportech i u dospělých jedinců (15, 22). Ze závěrů studie Pasanen et al. (16) vyplývá, že u hráček florbalu mělo více než 70 % zranění traumatické příčiny, ostatní zranění byla způsobena přetěžováním. Riziko zranění je výrazně větší v průběhu hry než v rámci tréninků.

Citované studie se zpravidla zabývají zraněními ve florbalu v rámci celého florbalového týmu. Nenalezli jsme studii, která by byla zaměřená výhradně na florbalové brankáře. Specifikum, které je jedním z klíčových rizikových faktorů zranění florbalových brankářů, je základní pozice v kleku na kolenou, ve které stráví brankář většinu času v průběhu zápasu (18). Delší pozice v kleku vytváří podmínky pro porušení rovnováhy v kolenním kloubu. Zvýšeným tlakem a pohybem v nefyziologickém postavení dochází ke vzniku mikrotraumat, což může mít za následek vznik preartrotických změn (7). Dochází také k rozvoji funkčních poruch v rámci svalového zřetězení, způsobených převahou zevně rotační složky svalové síly v kyčelních kloubech. Velice důležitá je proto možnost brankáře zaujmout ve chvílích, kdy je jeho tým v držení míčku, pozici ve stoje (9).

S rostoucí flexí v kolenním kloubu se mění směr tahové síly m. quadriceps femoris, vzrůstá tak velikost dostředné síly, která způsobuje tlak čéšky proti kloubní ploše femuru. Při nadměrném zatížení může dojít k degenerativním změnám chrupavky, dochází k narušení koordinace mezi hlavami m. quadriceps femoris a ke změnám v reologických vlastnostech kloubu (4, 5). Za normálních podmínek jsou tlakové síly při pohybu kloubu rovnoměrně rozloženy na zátěžovou kloubní plochu. Při výše diskutovaných problémech jsou tlakové poměry změněny a některé části kloubní plochy jsou více zatíženy a následně opotřebovány.

Klek způsobuje také abnormální tlak na ventrální plochu kolene, zejména v oblasti čéšky. Neustálé zatěžování nebo náhlé trauma prepatelární burzy může způsobit zánět. Ten se projevuje otokem, který však neomezuje rozsah pohybu (20). Poloha v kleku, sed na patách, ale i působení okraje kolenního chrániče do podkolenní jamky mohou způsobit zevní kompresi nervově-cévního svazku v podkolenní jamce.

Pro zjištění základních údajů, které se vztahují k případným problémům brankářů s kolenními klouby, jsme použili anketu. Jako velice závažné lze označit zjištění, že 67,5 % respondentů pociťuje problémy s kolenními klouby, avšak rehabilitační léčbou prošla pouze třetina z nich.

Klíčovým faktorem, který má významný vliv na problémy s kolenními klouby, je doba používání chráničů kolen, kdy více než polovina hodnoceného souboru mění chrániče až po jejich úplném zničení. Výsledky pilotní studie, ve které byla měřena velikost tlaku a působící síly na kolenní kloub, jasně prokazují, že použití opotřebovaných chráničů výrazně zvyšuje zatížení kolenního kloubu. Přitom kvalitní chrániče zvyšují komfort při kleku a chrání kolenní klouby před přímým kontaktem s povrchem hřiště (8). Určením úhlů v kolenním kloubu, velikostí síly a momentů sil působících na tibii při kleku se zabývali Polland, Porter a Redfern (17). Z výsledků studie vyplývá, že k největšímu střihovému zatížení dochází během kleku na jednom koleni. Použití nákoleníků významně snižuje zatížení kloubu při kleku. Je otázkou, z jakého důvodu nedochází u námi dotazovaných jedinců k obměně chráničů dříve a jakou roli v tom hrají ekonomické důvody, případně nedostatek informací. Zlepšení situace v této oblasti je dle našich výsledků zásadním faktorem pro snížení problémů s kolenními klouby.

Z výsledků ankety nevyplývá, že by doba aktivní činnosti (doba chytání) ovlivnila počet výskytu problémů s kolenními klouby. U skupiny brankářů s dlouholetými zkušenostmi byl naopak výskyt problémů nižší než u mladých brankářů. Jedním z důvodů může být skutečnost, že v posledním období došlo k nárůstu tréninkového zatížení i u mladších hráčů. Počet tréninků (3–4krát týdně) je u těchto kategorií až dvojnásobně vyšší v porovnání s obdobím před 7 lety. Příčinou přetížení organismu u mladších hráčů tak mohou být vysoké tréninkové objemy (3). Významně se také snížil věk, kdy dochází ke specializaci na post brankáře. Zvyšuje se tak doba zatížení kolenních kloubů a působení negativních vlivů ve fázi, kdy se organismus vyvíjí. V tréninkovém procesu brankářů je proto nutné již od počátku důsledně dbát na správné provedení pohybu, a minimalizovat tak negativní vlivy způsobené chybami v technice provedení.

Dalším negativním jevem, který zvyšuje riziko zranění u brankářů ve florbalu, je skutečnost, že více než polovina brankářů absolvuje největší počet tréninků a zápasů na tvrdých površích, které mají menší schopnost tlumit nárazy a zmenšovat zatížení na kontaktu těla s podložkou.

Ukazuje se také, že zatím není vytvořený jednotný systém, který by zajistil kvalitní rehabilitaci brankářů ve florbalu. Hráči tak často přistupují k individuálnímu řešení, které v mnoha případech nepřináší odpovídající efekt. Jako vhodné řešení se nabízí spolupráce trenérů s fyzioterapeutem a včasný diagnostický záchyt, zejména u mladších hráčů, s následným vyšetřením specialistou z oboru ortopedie nebo tělovýchovného lékařství. Kinezioterapeutická opatření by měla vycházet z komplexní kineziologické diagnostiky provedené fyzioterapeutem, s cílem odlehčit nejen abnormálně namáhané tkáně kolenního kloubu, ale i vzdálené oblasti, upravit viskoelastické vlastnosti měkkých tkání, obnovit kloubní vůli kloubů dolní končetiny, upravit pohybové stereo-typy a senzorické funkce nohy. Korekce vertikálního držení těla je nezbytná. Je také nutná větší informovanost rodičů a kontrola vhodnosti a kvality chráničů. Zlepšení v této oblasti může významně přispět ke zmenšení problémů, které se u brankářů ve florbalu vyskytují.

ZÁVĚR

Výsledky ankety prokázaly, že u skupiny florbalových brankářů existují časté problémy s kolenními klouby, které se projevují bolestí a preartrotickými změnami. Hlavním faktorem, který má vliv na problémy s kolenními klouby florbalových brankářů, je kromě déletrvající pozice v kleku různá kvalita kolenních chráničů a zejména používání opotřebovaných kolenních chráničů. Frekvence výskytu problémů s koleny není podmíněna délkou aktivní kariéry. Jejich počet u mladých brankářů je srovnatelný se zkušenými hráči. Zatížení pohybového systému v rámci tréninku a zápasů je vysoké i u mladých jedinců.

Jedním z důležitých faktorů, který se podílí na frekvenci problémů s kolenními klouby u brankářů ve florbalu, je jejich nedostatečná informovanost a z toho vyplývající nedostatky v kompenzačních cvičeních a v rehabilitaci. Dosud neexistuje systém, který by umožnil zachytit problémy s kolenními klouby u brankářů ve florbalu již v počátečním stadiu, a zmenšil tak jejich následky. Zvýšená informovanost rodičů i trenérů o rizicích zatížení u mladších hráčů může zlepšit jejich schopnost sledovat odchylky v pohybovém chování a následně zajistit včasné vyšetření specialistou. Tím by se minimalizoval také počet případů, kdy jsou brankáři nuceni z těchto důvodů sportovní činnost dočasně přerušit nebo i ukončit.

Střet zájmů: žádný.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

prof. RNDr. Miroslav Janura, Dr.

Katedra přírodních věd v kinantropologii

Fakulta tělesné kultury,

Univerzita Palackého

třída Míru 117,

771 11 Olomouc

e-mail: miroslav.janura@upol.cz


Zdroje

1. Bäckmand H, Kujala U, Sarna S, Kaprio J. Former athletes’ health-related lifestyle behaviours and self-rated health in late adulthood. Int J Sports Med 2010; 31(10): 751–758.

2. Bahr R, Krosshaug T. Understanding injury mechanisms: A key component of preventing injuries in sport. Br J Sports Med 2005; 39(6): 324–329.

3. DiFiori JP, Benjamin HJ, Brenner J, et al. Overuse injuries and burnout in youth sports: A position statement from the American Medical Society for Sports Medicine. Clin J Sport Med 2014; 24(1): 3–20.

4. Elias DA, White LM. Imaging of patellofemoral disorders. Clin Radiol 2004; 59(7): 543–557.

5. Green ST. Patellofemoral syndrome. J Bodyw Mov Ther 2005; 9(1): 16–26.

6. International Floorball Federation. Member statistics 2006 [on line, cit. 2015-09-20]. Dostupný z: http://www.floorball.org/pages/EN/Member-Statistics-2006

7. Kolář P. Vadné držení těla z pohledu posturální ontogeneze. Pediatr praxi 2002; 3(3): 106–109.

8. Kratochvil J, Nebe T. Floorball: Geschichte – Training – Taktik. Aachen: Meyer & Meyer 2013.

9. Kysel J. Florbal: kompletní průvodce. Praha: Grada Publishing 2010.

10. Leivo T, Puusaari I, Mäkitie T. Sports-related eye injuries: Floorball endangers the eyes of young players. Scand J Med Sci Sports 2007; 17(5): 556–563.

11. Löfgren O, Andersson N, Björnstig U, Lorantzon R. Incidence, nature and causes of floorball injuries. Scand J Med Sci Sports 1994; 4(3): 211–214.

12. Lysens RJ, Deweerdt W, Nieuwboer A. Factors associated with injury proneness. Sports Med 1991; 12(5): 281–289.

13. Maxen M, Kühl S, Krasti G, Filippi A. Eye injuries and orofacial traumas in floorball – a survey in Switzerland and Sweden. Dent Traumatol 2011; 27(2): 95–101.

14. Meeuwisse WH, Tyreman H, Hagel B, Emery C. A dynamic model of etiology in sport injury: The recursive nature of risk and causation. Clin J Sports Med 2007; 17(3): 215–219.

15. Myklebust G, Hasslan L, Bahr R, Steffen K. High prevalence of shoulder pain among elite Norwegian female handball players. Scand J Med Sci Sports 2011; 23(3): 288–294.

16. Pasanen K, Parkkari J, Kannus P, et al. Injury risk in female floorball: A prospective one-season follow-up. Scand J Med Sci Sports 2008; 18(1): 49–54.

17. Pollard JP, Porter WL, Redfern MS. Forces and moments on the knee during kneeling and squatting. J Appl Biomech 2011; 27(3): 233–241.

18. Skružný Z. Florbal: technika, trénink, pravidla hry. Praha: Grada Publishing 2005.

19. Snellman K, Parkkari J, Kannus P, et al. Sports injuries in floorball: A prospective one-year follow-up study. Int J Sports Med 2001; 22(7): 531–536.

20. Stalker R. Patellofemoral joint disorders. Can Fam Physician 1987; 33: 631–635.

21. van Mechelen W, Hlobil H, Kemper HCG. Incidence, severity, etiology and prevention of sports injuries. A review of concepts. Sports Med 1992; 14(2): 82–99.

22. Visnes H, Bahr R. Training volume and body composition as risk factors for developing jumper’s knee among young elite volleyball players. Scand J Med Sci Sports 2013; 23(5): 607–613.

23. Wikström J, Andersson C. A prospective study of injuries in licensed floorball players. Scand J Med Sci Sports 1997; 7(1): 38–42.

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 2

2016 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Diabetická neuropatie a její léčba
nový kurz
Autoři: MUDr. Michal Dubský, Ph.D.

Mnohočetný myelom: Úvodní léčba netransplantovatelných pacientů
Autoři:

Proč v prevenci zubního kazu kartáček nestačí?
Autoři: doc. MUDr. Romana Koberová – Ivančaková, CSc.

Hypersenzitivita dentinu jako příznak poškození tvrdých zubních tkání
Autoři: MUDr. Erika Lenčová, Ph.D.

Cesta pacienta s CHOPN
Autoři: doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se