Konference OSN o klimatu (COP21)
Paříž, 5. až 10. prosince 2015


Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2016; 96(2): 100-101
Kategorie: Aktuality

Konference COP21 (Conference of the Parties, tj. OSN a dalších organizací včetně WHO a WMA) jsem se účastnil ve dnech 5. až 10. prosince 2015 jako oficiální delegát World Medical Association. Delegátem jsem byl zvolen na Valném shromáždění WMA v říjnu 2015 v Moskvě. Do této funkce jsem byl vybrán pro dlouholetou angažovanost České lékařské společnosti J. E. Purkyně, která je od roku 1990 členem WMA a účastní se aktivně v otázkách environmentálních determinant zdraví. V roce 2012 jsme v Praze organizovali zasedání rozšířeného výboru WMA, na němž jsme iniciovali založení tzv. Environmental Caucus (environmentální skupiny). Schůze se účastnili za ČLS JEP, z.s. J. Blahoš a J. Holčík (vedoucí odborné sekce ČLS JEP) a za WMA dr. Nathanson (GB), dr. Shin (Korea), prof. Sir M. Marmot (GB) a další. Cílem skupiny, která se nyní schází každoročně při sjezdech WMA, je trvalé sledování vlivu klimatických změn na životní prostředí a na zdraví člověka.

Pařížská konference COP21 se konala z podnětu OSN. Organizací byla pověřena francouzská vláda. Prezidentem konference byl ministerský předseda Francie Laurent Fabius. Konference se konala v předměstí Paříže v Le Bourget (Seine-Saint Denis) na rozloze 180 000 m2. Zahajovacího ceremoniálu se účastnili mimo jiné prezidenti Francie, USA, Číny a dalších asi 180 zastupitelů vlád, dále zástupci různých organizací, techničtí a ekonomičtí experti, meteorologové, sociální pracovníci. Bylo akreditováno 7000 delegátů, 10 000 pozorovatelů a 3000 žurnalistů. Konferenci navštívilo více než 40 000 lidí. Francouzský parlament schválil na výdaje spojené s konferencí 187 milionů euro.

Souběžně s COP21 se konalo celodenní jednání v Paříži organizované WMA a Health Alliance. Můj příspěvek se týkal vlivu klimatických změn, zejména tzv. endokrinních disruptorů na zdraví živých organismů včetně lidí, tedy na vše, co dýcháme, jíme, pijeme, a na naše životní prostředí (tato problematika nebyla blíže projednávána na COP21).

Ústředním tématem COP21 bylo zhodnotit stav oteplování atmosféry antropogenními vlivy a dohoda na programu jeho zpomalení.

Studie vlivu klimatických změn na zemi má svoji dlouholetou historii. První zprávy o tzv. skleníkovém účinku v atmosféře se objevují již v první polovině 19. století. V roce 1903 soudil švédský fyzik a chemik Svante Arrhenius, že zdvojnásobení koncentrace atmosferického CO2 z fosilních paliv zvyšuje teplotu země.

Podrobnějším hodnocením vědeckého, technického a socioekonomického vlivu klimatických změn se zabývala v roce 1988 mezinárodní skupina expertů GIEC (Groupe Internationale d’Experts sur l’Évolution Climatique). V roce 1992 se konala konference v Rio de Janeiro již pod názvem COP, na níž bylo jasně formulováno nebezpečí globálního oteplování. Další COP se konal v Berlíně (označen jako COP 1). Významný sjezd se pak konal v japonském Kyótu v roce 1977. Na něm byly detailněji dohodnuty akce proti oteplování ovzduší na světě emisemi skleníkových plynů, zejména CO2 ze spalování fosilních paliv a biomasy (až 80 %), dále z odlesňování, z rozpadu organických látek, z požárů, vulkanické činnosti, erozí, z mokřadů, močálů, tunder, ze zpracovávání zemního plynu a ropy, uhelných zdrojů. Kromě kysličníku uhličitého se zvyšují i koncentrace metanu (CH4), oxidu dusného (N2O). Program aktivit se týkal zejména rozvojových zemí.

V roce 2014 bylo na schůzi GIEC předpovězeno, že bez příslušných opatření by se koncem 21. století zvýšila teplota vzduchu o 4,8 °C a že hladina oceánů by stoupla o 1 m.

K opatřením konference předložila všeobecně platný závazek snížit oteplování z aktuálních 2 °C na 1,5 °C, a to do roku 2020, přičemž plnění závazku bude kontrolováno každých 5 let. Je doporučeno využívat neškodných zdrojů energie (slunečního záření, větru), eventuálně i nukleární energie (ovšem jen při bezpečné technologii).

Aktuálně je největším zdrojem skleníkových plynů za rok 2012 Čína (23,2 %), USA 18,5 % (12,6 %), EU (8,9 %), Indie (6,3 %), Rusko (4,9 %), Japonsko (2,6 %) a Indonésie (4,3 %). Při přepočtu na hlavu to činí v Číně 7,9 tun CO2, v USA 18,5 tun, v EU 8,2 tuny a v zemích, kde se těží nafta (např. v Kuvajtu), je to 62 tun. Globální klimatické změny působí pravděpodobně extrémy v lokálním počasí, jako jsou lijáky, vlny horka, potopy, cyklony apod. Nepodaří-li se snížit emise, bude v příštích desetiletích v atmosféře až 1000 tun CO2. Někteří předpovídají kratší a teplejší zimy a delší a horká léta. Bezprostředně hrozí již dnes nedostatek pitné vody s příslušnými důsledky.

Koncentrace skleníkových plynů v atmosféře nemá pře-stoupit aktuálních 400 ppm (ppm je počet částic na milion, tedy v 1 milionu molekul v atmosféře je 400 molekul CO2. V 19. století činila koncentrace CO270 ppm.

Pozornost byla věnována i pH mořské vody a jeho vztahu ke koncentraci CO2 v atmosféře. Nebude-li dosaženo snížení koncentrace CO2, pak by změnou pH byly ohroženy četné druhy mořských živočichů citlivých na pH. Není zatím známo, zda jsou mořská fauna a flora schopny adaptace.

Vzestup hladin moří vlivem tání ledovců a ledu v Arktidě i Antarktidě může ohrozit přímořské kraje. Kdyby pokračovalo oteplování jako dosud, zmizí pod vodou území až pro miliony lidí. Znamená to, že asi 20 velkých přímořských měst bude postiženo, zejména v Asii a Jižní Americe. Již dnes stoupla mořská voda o 20 cm ve srovnání s hladinou v preindustriálním období.

Vlivem vzestupu koncentrace skleníkových plynů v atmosféře se sníží také biodiverzita asi o 30 %. Znamená to, že asi 1/3 žijících druhů živočichů zahyne. Již dnes se stěhují různé živočišné druhy (např. ryby, hmyz, ptáci aj.) o stovky kilometrů severním směrem.

Nebezpečí hrozí i pro zemědělství s následkem nedostatku a kvality potravy. Vlivem stoupající chudoby by došlo i k vyšší migraci obyvatelstva s možnými konflikty. Mezi roky 2008 až 2014 se vlivem přírodních katastrof stěhovalo asi 27,5 milionů lidí ročně (nebývalé migrace, kterých jsme svědky v přítomné době, mají ovšem i jiné důvody). K migraci populací může dojít zejména vlivem suchých období a nedostatku potravy a pitné vody. Podle Světové banky bude v roce 2030 více než 800 milionů lidí pod hranicí chudoby.

K poklesu oteplování COP21 zavazuje evropské země snížit energetickou spotřebu o 27 %, přičemž bude nutné omezit zejména fosilní paliva jako uhlí, naftu, přírodní plyn.

Bylo zdůrazněno, že finanční výdaje na snížení emisí budou nižší než finanční ztráty, bude-li znečištěné ovzduší emisemi pokračovat dosavadním tempem.

Vliv klimatických změn na lidské zdraví

Jak bylo uvedeno, vztahu klimatických změn na lidské zdraví byla věnována celodenní konference paralelně s COP21. Všeobecný souhlas se setkal s úvodním konstatováním, že riziko změn klimatu je nyní tak velké, že může ohrozit pokrok, který po 50 posledních let přispěl ke globálnímu zdraví jednak účinky na výskyt infekčních a parazitárních chorob i na choroby respirační, kardiovaskulární, gastrointestinální, na pohybový aparát, nervové a psychické zdraví, ale také nepřímo na sociální a ekonomickou nestabilitu, chudobu, migraci i válečné konflikty.

Nepříznivé zdravotní důsledky mohou mít „klimatické stresové jevy“ spíše lokálního účinku, jako jsou zmíněné náhlé a extrémní změny počasí. Podle WHO dosud zemřelo až 70 milionů lidí v důsledku chorob souvisejících s klimatickými změnami. Soudí se, že bez účinných zásahů by mohlo v letech 2030–2050 zemřít na malárii až 250 000 a ještě více na dengue, na stres z horka, infekční průjmová onemocnění, malnutrici. Znečištění ovzduší emisemi způsobí již nyní předčasná úmrtí a ztrátu asi 4 milionů pracovních dnů, což představuje asi 43 miliony euro.

Vulnerabilita ohrožených skupin obyvatelstva je ovlivněna i demografickými faktory, nízkou sociální a ekonomickou úrovní a kvalitou zdravotního systému států, to vše podmiňuje i adaptabilitu občanů. Větší nepříznivé účinky se projevují u chudých vrstev obyvatelstva, u dětí a seniorů. Svoji významnou roli má i informovanost lidí (gramotnost, vzdělání). Klimatické změny přispívají i k epidemiím (nedávná epidemie eboly a zcela aktuální epidemie viru zika).

Endokrinní disruptory, o nichž jsem na jednání o vlivu klimatu na zdraví hovořil, jsou heterogenní skupina antropogenních látek, které mají schopnost interakce s hormony a s jejich regulační funkcí v organismu. Mohou rušit jeho integrační systémy. Znečištění ovzduší, půdy a vod ohrožují lidské zdraví i genetickou vnímavost jedince.

K hlavním endokrinním disruptorům patří např. dioxiny, kterých v přírodě narůstá a které běžně dýcháme, jíme a pijeme. Vyskytují se i v mateřském mléce. Jsou velmi toxické. Ve válce ve Vietnamu byl znám tzv. „Agent Orange“, letecký postřik, který ničil zeleň a obsahovat dioxin, který škodil také zdraví lidí. Dioxiny vznikají nedokonalým spalováním organických látek a při likvidaci elektronických obvodů aj., ale též při výrobě např. polyvinylchloridu (PVC). Bohatým zdrojem je spalování nekvalitního uhlí. Dalším významným disruptorem jsou bisfenoly, které se připravují z acetonu (bisfenol A). Jsou důležité při výrobě plastů, jež mají široké uplatnění. Zdravotní riziko mají z uvolňování z plastových lahví (srdce, diabetes II. typu). Bisfenol A vykazuje i estrogenní aktivitu (riziko karcinomu prsu a dělohy, prostaty a varlat). Škodlivé jsou i ftaláty obsažené v antiperspirantech, deodorantech, šamponech aj. Jsou alergogenní a jsou rizikem pro ledviny a játra.

Endokrinní disruptory odolávají degradačním procesům v ekosystému. Některé z nich jsou lipofilní a mohou se dlouhodobě uvolňovat z tukové tkáně.

Podstata účinku endokrinních disruptorů není detailněji známa. Bylo prokázáno, že modulují steroidogenezi, a mohou tudíž ovlivnit metabolismus látek majících steroidní strukturu. Vyslovil jsem hypotézu, že by mohly ovlivnit i metabolismus vitaminu D (1,25-dihydroxycholekalciferolu), což je steroidní hormon, jehož nedostatkem trpí až 1/3 lidské populace. Tímto problémem se aktuálně zabýváme.

Domníváme se, že účinku endokrinních disruptorů by měla být napříště při konferencích o klimatických změnách věnována větší pozornost.

Osobní dojem byl, že COP21 byl grandiózní světový podnik. Bylo obdivuhodné, jak byl zajištěn i po stránce bezpečnostní, a to v době, které předcházely teroristické akce ve Francii. Bylo proto pochopitelné, že byla velmi posílena bezpečnostní opatření.

Nejsem si jist, zda se podaří plnit velmi ambiciózní plán snížení rizika skleníkových plynů, zejména v rozvojových zemích. Určitě by to bylo velmi prospěšné pro udržení a další rozvoj života na této planetě.

prof. MUDr. Jaroslav Blahoš, DrSc.

ČLS JEP, z.s.


Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 2

2016 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Diabetická neuropatie a její léčba
nový kurz
Autoři: MUDr. Michal Dubský, Ph.D.

Mnohočetný myelom: Úvodní léčba netransplantovatelných pacientů
Autoři:

Proč v prevenci zubního kazu kartáček nestačí?
Autoři: doc. MUDr. Romana Koberová – Ivančaková, CSc.

Hypersenzitivita dentinu jako příznak poškození tvrdých zubních tkání
Autoři: MUDr. Erika Lenčová, Ph.D.

Cesta pacienta s CHOPN
Autoři: doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se