NÁZOR


Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2009; 89(10): 598-599
Kategorie: Aktuality/zprávy/recenze

Stanovisko čtenáře k článku Konec elektromagnetické hypersenzitivity

Autoři L. Pekárek a L. Jelínek, Praktický lékař 2009, 89, č.3, s. 128

Dr. Pekárek píše ve svém článku doslova:

Závěr byl jednoznačný: „elektrosenzitivita“ (hypersenzitivita k elektromagnetickému poli) nesouvisí s reakcí na elektromagnetickou stimulaci, nýbrž jde o jev příbuzný známé psychosomatické poruše, jako jsou některé typy hučení v uších a chronických bolestí“

Dále pak v závěru pokračuje:

Nová metoda umožnila tedy definitivně uzavřít téměř třicetiletou kapitolu výzkumného jevu, který byl nesprávně interpretován. Objektivně je tím jistě dán předpoklad i k cílené léčbě tohoto psychosomatického syndromu“...

Dr. Pekárek se však radoval předčasně, neboť:

M. Landgrebe, W. Barta, K.Rosengarth et al. z Univerzity v Řezně (Regensburg) ve své vědecké práci, jejíž zadání bylo, zjistit zda hučení v uších (tinnitus) je způsoben elektromagnetickým zářením, zjistili, že nikoliv. Ani nezjistili, že se jedná o psychosomatický jev, jak tvrdí Dr. Pekárek, nýbrž o jev, jehož původ dosud zůstává neznám..

Pan Dr. Pekárek ve svém článku navíc zevšeobecnil výsledek experimentu, že tunitus není způsoben přecitlivělostí na elektromagnetické pole:

...přecitlivělost na elektromagnetické pole neexistuje, původ je třeba hledat v psychice dotyčného.

Tedy závěr diametrálně odlišný od originální práce i článku. Nelenil jsem a spojil se telefonicky s autorem článku Dr. med. Landgrebem, který je Oberarzt v Regensburgu na psychiatrické klinice a který mi řekl, jaké bylo zadání a potvrdil, že jsem správně pochopil jeho článek.

Pan Dr. Pekárek se tedy radoval předčasně. Nedomnívám se však, že záměrně chybně interpretoval obsah, spíše nedostatečná znalost cizího jazyka a jev, na nějž platí naše české přísloví „tonoucí i stébla se chytá“, neboť za jeho úspěšné vědecké kariéry bylo přijato v roce 2000 vládní nařízení, které zvyšuje dovolený příkon vysilače o frekvenci 900 MHz (frekvence mobilu) z původních 4,3 Voltu/m na 42 V/m tedy téměř 10 krát!!!.

Je zde další mocný protiargument.

Hypersenzitivita byla zkoumána metodou zvanou NMR (nukleomagnetická rezonance), a toto je v tomto případě naprosto nepřípustné, neboť NMR sama používá elektromagnetické záření o frekvenci zpravidla 900 MHz. Tedy, hypersenzitivní osoba se nacházela v blízkosti mobilního telefonu, o kterém věřila, že je zapnut a udala potíže. Ve skutečnosti byl mobil vypnutý. Zdrojem potíží nemohl být mobil, nebyla to pouhá psychika, ale zapnutý přístroj NMR, který sám generuje elektomagnetické záření o stejných, či podobných kmitočtech jako mobil.

Praktický závěr.

Máte-li pacienta, o kterém se domníváte, že jeho potíže mohou vyplývat z přecitlivosti na elektromagnetická pole, dříve, než ho pošlete k psychiatrovi, mu poraďte, aby odstranil z blízkosti svého lůžka televizi, radio, radiobudík, počítač atp. Na noc aby vypnul tyto spotřebiče vytažením ze zásuvky (neboť vypinač přerušuje zpravidla pouze jeden ze dvou vodičů), nejlépe by bylo vypnout automatické pojistky. Upozorněte ho na skutečnost, že i když zrovna nehovoří přes mobil, tento je v neustálé činnosti, neboť komunikuje s místním vysilačem každých x vteřin.

Příklad pracoviště pro měření EHS
Obr. 1. Příklad pracoviště pro měření EHS

MUDr. Jaroslav Walter

Nad Přehradou 467

109 00 Praha 15

Příklad pracoviště pro měření EHS


Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 10

2009 Číslo 10

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Význam nemocničního alert systému v době SARS-CoV-2
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Helena Lahoda Brodská, Ph.D., prim. MUDr. Václava Adámková

Snímatelné zubní náhrady a fixační krémy
Autoři: doc. MUDr. Hana Hubálková, Ph.D.

Subkutánní imunoglobuliny v léčbě sekundárních imunodeficitů (reálná praxe)
Autoři:

Tofacitinib v terapii ulcerózní kolitidy
Autoři: prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc.

Hereditární TTR amyloidoza - vzácné nebo jen neodhalené onemocnění? – 1. díl
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se