Nové perspektivy prevence rakoviny děložního hrdla


Autoři: MUDr. Vladimír Dvořák 1;  MUDr. Jiří Ondruš;  Miac 2
Působiště autorů: předseda ČGPS a SSG ČR 1;  předseda Sekce kolposkopie a cervikální patologie ČGPS ČSL JEP 2
Vyšlo v časopise: Prakt Gyn 2006; 10(5): 198

Incidence karcinomu děložního hrdla

Karcinom děložního hrdla (populárně čípku) se významně podílí na statistikách maligních chorob i úmrtnosti žen. Každým rokem se v Evropě zjišťuje více než 60 000 nových onemocnění. Incidence na 100 000 žen činí ve Finsku 4,3 oproti 27,4 v Srbsku a Černé Hoře. Tento údaj odráží skutečnost, že vyspělé země dosáhly již před lety významného poklesu incidence, a to až o 80 %, zatímco k tomuto poklesu nedošlo na východě Evropy ani v nových zemích EU. Situace v České republice plně odpovídá uvedeném, incidence tu nedoznává změn, na 100 000 žen osciluje okolo 20: více než 1 000 žen onemocní, asi 400 v témže roce na tuto diagnózu umírá.

Etiopatogeneze onemocnění

Toto nádorové onemocnění je zatím jedním z mála, u nichž s naprostou jistotou známe příčinu: infekci virem lidských papilomatózních lézí HPV. Je nyní známo přes 120 sérologicky odlišných typů viru, z nich 40 inklinuje ke slizničním a kožním povrchům v anogenitální oblasti, minimálně 20 je vysloveně onkologicky rizikových. Infekce virem HPV je realitou současné společnosti a dotkne se až 70 % všech mužů a žen. V naprosté většině případů proběhne latentně nebo jako banální manifestace v podobě bradavic či sotva postřehnutelných plošných změn, a je během 1-2 roků eliminována imunitní reakcí. Výjimečně však viry v organizmu přetrvávají a v příhodné lokalitě (transformační zóně 2 epitelů děložního cervixu nebo v análním prstenci) a se synergickým účinkem kofaktorů (tabakizmus, početné gestace, imunosuprese, virové a bakteriální STD aj) po letech působení podmiňují ložiskové změny prekanceróz a následně karcinomu: to však až po 10 a více letech od iniciální infekce.

Detekce onkogenního působení HPV

Onkogenní působení perzistujících virů lze rozpoznat v diskrétních změnách mikroskopie buněk (cytologie) a architektury tkáně (histopatologie) a v indikovaných případech testem přítomnosti HPV DNA. Detekci ohrožení zajišťují noninvazivní metody cervikovaginálního cytologického stěru a kolposkopie, jež jsou všeobecně dostupné stejně jako na ně navazující další diagnostika bioptických odběrů. Zjištěné prekancerózy 2 základních stupňů (LG a HG), lze poměrně snadno ambulantními ošetřeními odstranit v bezpříznakové situaci, a zcela tak karcinom odvrátit.

Nedostatky současné prevence

Protiklad relativně značného počtu specializovaných pracovišť a různé kvality, v celkovém souhrnu nedostatečné efektivity jejich činnosti v měřítku populace žen v naší zemi je tristní: je důsledkem absence organizované formy vyhledávacího screeningu a malé účasti žen na jeho realizaci, zejména pro nedostatek politické vůle k účinným preventivním programům ve zdravotnictví.

Nová možnost prevence – profylaktická vakcinace

Nyní dochází k epochální změně. Poprvé v dějinách medicínských oborů se naskýtá možnost preventivní vakcinace proti dvěma nejvážnějším podtypům virů HPV s onkogenním potenciálem, u kvadrivalentní vakcíny i proti dalším dvěma podtypům, které jsou příčinou vzniku genitálních bradavic – kondylomat. Výrobce bivalentní vakcíny má zase k dispozici více dat o možné zkřížené protektivitě. Biologická účinnost vakcín je prozatím již v 6 let trvajících zkouškách,v mezích současné vědy, ověřena a shledána bezpečnou. Vakcíny by měly předejít vzniku minimálně 70 % invazivních karcinomů děložního hrdla, kvadrivalentní vakcína by měla nadto snížit riziko vzniku genitálních kondylomat minimálně o 90 %. Optimální by bylo očkovat ženu před zahájením pohlavního života, významný benefit z vakcinace budou mít však i ženy, které jsou již sexuálně aktivní. Registrující gynekolog či praktický lékař pro děti a dorost by rozhodně o možnosti vakcinace proti HPV-infekci měli své pacientky (případně i jejich rodiče) informovat a očkování doporučit.

Informovanost – základ prevence onemocnění

Zda se podaří karcinom děložního hrdla v budoucnu vyřadit se seznamu nemocí a útrap člověka, není zatím jisté, ale pro budoucnost pravděpodobné. Je-li však naděje podobná výhonku stromu, který vyrůstá celá desetiletí, je třeba jej už zasadit dnes. Pro dosažení úspěchu je však třeba důkladně poučit dospívající dívku, ale i její matku o celé problematice karcinomu děložního hrdla, jeho screeningu, STD a kontracepci. Toto poučení je stejně důležité jako sama vakcinace.

MUDr. Vladimír Dvořák1

MUDr. Jiří Ondruš, MIAC2

1předseda ČGPS a SSG ČR

2předseda Sekce kolposkopie a cervikální patologie ČGPS ČSL JEP


Zdroje

1. American Society for Clinical Pathology (2004): Cervical Cancer Facts: info@ascp.org

2. Anttila A, RoncoG, Arbyn Met al. Cervical Cancer Sreening Programmes and policies in 18 European countries. Br J Cancer 2004; 31(91): 935-941.

3. Arbyn M. An overview of cervical cancer screening systems in Europe, 3rd European Congress for Colposcopy and Cervical Pathology. January 23–24 2004, Paris, France.

4. Bosch FX. The Changing Scenario of Cervical Cancer Prevention: Better Screening Tools and the Upcoming HPV Vaccines. HPV Today 2005; 6: 1–16.

5. Castle PE. Basic Science: Beyond Human Papillomavirus: The Cervix. J Low Genit Tract Dis 2004; 8(3): 224–230.

6. Farnworth A, Mitchell HS. Prevention of Cervical Cancer. Med J Aust 2003; 178: 653–654.

7. Monsenego J, Bosch FX et al. Mini Review UICG: Cervical Cancer Control, Priorities and New Directions. Int J Cancer 2004; 108: 329–333.

8. Womens’ Health Project (WHP): Getting Cervical Cancer Onto the Agenda. www.wits.ac.za/whp/cancer. html

Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicína

Článek vyšel v časopise

Praktická gynekologie

Číslo 5

2006 Číslo 5

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se