K životnímu jubileu prof. MUDr. Josefa Syky, DrSc.

Prof. MUDr. Josef Syka, DrSc., se narodil 18. září 1940 v Praze. Po absolvování gymnázia v Litoměřicích a nucené dvouleté práce „u lopaty“ již nastoupil cestu, která z něj udělala jednoho z předních vědců v České republice, Evropě a ve světě. Po vystudování lékařské fakulty UK nastoupil jako vědecký aspirant do Fyziologického ústavu ČSAV v Praze, kde získal titul kandidáta věd. Pracoval pod vedením zakladatele české neurofyziologie Jana Bureše, DrSc., a tam se také seznámil se svou životní partnerkou prof. MUDr. Evou Sykovou, DrSc. Josef Syka se záhy specializoval na výzkum sluchové problematiky a v roce 1975 se stal vedoucím laboratoře neurofyziologie sluchu v nově založeném Ústavu experimentální medicíny ČSAV v Praze. Vedoucím této laboratoře zůstal až do roku 2016. V začátcích tato laboratoř sídlila v suterénu Otorinolaryngologické kliniky 1. LF UK ve Všeobecné fakultní nemocnici, a tam také Josef Syka navázal úzký kontakt a celoživotní spolupráci s otorinolaryngology. Spolupracoval také na vývoji českého kochleárního implantátu. V letech 1994 a 2001 se stává ředitelem Ústavu experimentální medicíny. V roce 1991 je Josef Syka habilitován a v roce 1996 jmenován profesorem fyziologie 1. LF UK. Vyjmenovat všechny funkce a ocenění prof. Syky by zabralo několik stran, tak si připomeneme jen některé z nich. Je čestným členem Italské audiologické společnosti, České lékařské společnosti, České fyziologické společnosti, České neurovědní společnosti, České společnosti otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, nositelem zlaté medaile Univerzity Karlovy, čestné medaile ČSAV, stříbrné pamětní medaile Senátu Parlamentu České republiky atd.

Vědecká činnost prof. Syky je spjata s výzkumem sluchu a stává se jedním z nejpřednějších světových odborníků. Je autorem více jak 130 publikací v odborných časopisech, práce jsou citovány podle SCI 3 250× a jeho Hirschův index je 35.

Otorinolaryngologická veřejnost si dlouhodobě váží a oceňuje přátelství a spolupráci s prof. Sykou a je si dobře vědoma jeho vědecké a organizátorské pomoci ve sluchové problematice.

Dovolte mi přidat i osobní rozměr prof. Syky tak, jak jsem ho vyslechl od jednoho z postgraduálních studentů. Dohodl jsem s prof. Sykou společného postgraduálního studenta MUDr. Olivera Profanta. Dr. Profanta jsem za prof. Sykou poslal a upozornil jsem ho na to, že jde za význačným světovým vědcem. Ze slov Olivera Profanta vím, že si pod slovy skutečný profesor představoval roztěkaného vědce v bílém plášti, nepřítomně hledícího do zkumavek. O to větší překvapení dr. Profanta bylo, když se setkal s velmi elegantním prošedivělým šedesátníkem, který nebyl ani omylem odtržen od reality a s dr. Profantem okamžitě začal řešit praktické věci jeho studia od ubytování, přes stipendijní pomoc a zejména jasný plán vědecké práce. Racionalita spolu se širokým rozhledem (a nejen ve vědě),  laskavostí a starostí o druhé jsou pro prof. Syku charakteristické. Mezi prof. Sykou a Oliverem Profantem se vyvinulo osobní přátelství a ukázalo důležitost vědecké práce pro klinické obory.

Jménem otorinolaryngologické veřejnosti přejeme prof. Sykovi mnoho zdraví, štěstí a spokojenosti a tvůrčí aktivity. Ad multos annos.

Jan Betka