Lingua villosa


Autoři: P. Schwarz ;  P. Komínek
Působiště autorů: ORL klinika Fakultní nemocnice Ostrava, přednosta doc. MUDr. P. Komínek, Ph. D., MBA
Vyšlo v časopise: Otorinolaryng. a Foniat. /Prague/, 59, 2010, No. 2, pp. 96-97.
Kategorie: Kazuistiky

Na ORL klinice FN v Ostravě byl hospitalizován pacient s maligním onemocněním hrtanu, který podstoupil radioterapii a následně totální laryngektomii. Jako vedlejší nález při hospitalizaci před odstraněním hrtanu byly nalezeny hnědavé hypertrofické filiformní papily v zadní třetině jazyka, tedy stav označovaný jako lingua villosa nigra (hairy tongue). Pacient byl stran jazyka bez potíží (obr. 1, obr. 2).

Lingua villosa.
Obr. 1. Lingua villosa.

Lingua villosa, detail.
Obr. 2. Lingua villosa, detail.

Lingua villosa nigra (hairy tongue) je benigní, nebolestivý stav charakterizovaný hypertrofií a hyperkeratinizací filiformních papil jazyka, což se klinicky projevuje jejich prodloužením a zároveň změnou barvy od světle hnědé až po černou, tudíž papily působí až dojmem růstu vlasů na jazyku. Změněné papily jsou nejčastěji v zadních dvou třetinách hřbetu jazyka. Etiologicky se uplatňuje změna pH ústní dutiny, dlouhodobé používání oxidačních činidel (peroxid sodíku, peroxid vodíku), které jsou běžně obsaženy v ústních vodách. Dále se na změně jazyka může podílet kouření či žvýkání tabáku, požívání alkoholu, užívání antibiotik, nízká hygiena ústní dutiny. Vyšší výskyt byl zaznamenán také u drogově závislých jedinců, u pacientů, kteří podstoupili radioterapii či u pacientů se syndromem získané imunodeficience (3). Stav může být také spojen s přítomností chromogenních organismů, jako je např. candida albicans (6). Hnědá až černá barva je dána přítomnosti různých druhů bakterií v záhybech hyperkeratických papil, které produkují porfyriny (2). Přítomnost bakterií je zřejmá z histologického obrazu.

Vlastní lingua villosa je třeba odlišit od tzv. pseudovlasovitého jazyka, který je charakterizován hnědočernou diskolorací bez prodloužení filiformních papil a je způsoben některým jídlem (např. ovocem), červeným vínem, tabákem a různými drogami, které obsahují železo (3).

Vzhledem k mechanismu patogeneze a absenci genetického podkladu stavu lze jen velmi těžko hodnotit prevalenci. V jedné z prací byla referována prevalence 3,4 % (2). U dětí je výskyt afekce významně nižší. V rámci studie, která proběhla mezi téměř čtyřmi tisíci amerických dětí do 18 let, byla lingua villosa pozorována pouze u dvou osob (5).

Klinicky je naprostá většina jedinců bez potíží. Někteří si nicméně stěžují na zápach z úst, změněnou chuť až ztrátu chuti a při enormně prodloužených papilách také na pocit cizího tělesa při polykání a nauzeu (2, 6). Diagnózu lze stanovit na základě klinického obrazu.

Terapie spočívá především v eliminaci provokujících faktorů, mechanickém čistění jazyka zubním kartáčkem (1), eventuálně lokální aplikaci retinoidů (deriváty vitaminu A) či antimykotik (3). V těžších případech je možná alternativa chirurgického odstranění nitkovitých papil (nůžky, elektrický proud či karbondioxidový laser) (4).

MUDr. Pavel Schwarz
ORL klinika FN Ostrava
17. listopadu 1790
708 52 Ostrava
e-mail: pavel.schwarz@fnspo.


Zdroje

1. Bartles, H. A.: Black hairy tongue. Oral Surgery, Oral Medicine, Oral Pathology, 7, 1954, s. 559-563.

2. Byrd, J. A., Bruce, A. J., Rogers, R. S.: Glossitis and other tongue disorders. Dermatologic. Clinics, 21, 2003, s. 123-134.

3. Joseph, B. K., Savage, N. W.: Tongue pathology. Clinics in Dermatology, Elsevier Science Inc., 18, 2000, s. 613-618.

4. Lynch D.: eMedicine specialties, dermatology, diseases of the oral mucosa, hairy tongue, 2005. Dostupný na http://emedicine.medscape.com/article/1075886-treatment.

5. Redman, R. S.: Prevalence of geographic tongue, fissured tongue, median rhomboid glositis, and hairy tongue among 3,611 Minnesota schoolchildren. Prevalence of Tongue Anomalies, 30, 1970, s. 390-395.

6. Refaat, M., Hyle, E., Malhotra, R., Seidman, D., Dey, B.: Linezolid-induced Lingua villosa nigra. The American Journal of Medicine, 121, 2008, s. 1.

Štítky
Audiologie a foniatrie Dětská otorinolaryngologie Otorinolaryngologie

Článek vyšel v časopise

Otorinolaryngologie a foniatrie

Číslo 2

2010 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
nový kurz
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se