Příběh znovuobjevení profesora Molla

Příběh znovuobjevení mimořádné pediatrické osobnosti evropského významu a českolipského rodáka profesora Leopolda Molla, završený odhalením jeho busty v areálu českolipské nemocnice v červnu 2025, začal již v roce 1994.

Tehdy se na mě o přestávce jednání výboru České pediatrické společnosti obrátil profesor Janda s otázkou: „Ty jsi z České Lípy. Říká ti něco jméno profesor Leopold Moll, který se v Lípě narodil? Výbor německé pediatrické společnosti mě požádal o jeho biografické údaje. Nemohl bys je zjistit?“ Německá pediatrická společnost právě připravovala celoněmecký pediatrický kongres v Drážďanech, kam zamýšlela pozvat dosud žijící pediatry židovské národnosti, kteří působili v Německu do roku 1933. Od ostatních židovských pediatrů, vyhnaných z ordinací a donucených emigrovat nebo odsunutých do koncentračních táborů, kde řada z nich zahynula, chtěli alespoň shromáždit jména a životopisné údaje. Bylo jich na 2900. Vyšlo supplementum časopisu Monatschrift für Kinderheilkunde se všemi jmény a údaji.

Profesor Moll zemřel 21. 2. 1933 v pouhých 56 letech, takže se nacistickému pronásledování vyhnul, ale jeho manželka byla odsunuta do tábora Treblinka, kde byla v roce 1942 zavražděna. Syn Wilhelm se zachránil útěkem do USA. Osobnost profesora Molla byla uctěna státním pohřbem v roce 1933, na jeho klinice ve vídeňském Glanzingu byl umístěn jeho pomník, který byl ovšem během nacistického řádění odstraněn a zničen.

Slyšel jsem jeho jméno poprvé. Spojil jsem se s archivářem místního muzea Ladislavem Smejkalem a požádal ho o pomoc v pátrání. Po několika měsících mi přinesl malý štítek se základními údaji z dob života Leopolda Molla v České Lípě, které se mu podařilo objevit. V dalších letech jsem občasně o jméno profesora Molla zavadil, ale širší veřejnosti zůstalo neznámé.

V roce 2019 pořádal mezinárodní festival Lípa Musica cyklus komorních koncertů, v jejichž úvodu byla vždy představena jedna významná osobnost z historie města. Na jednom z koncertů předseda vlastivědného spolku Českolipska Mgr. Michal Panáček představil život a dílo profesora Molla. Společně jsme potom publikovali v Česko-slovenské pediatrii článek o profesoru Mollovi (Čes-slov Pediat 2019; 74 (4): 244–245). Krátce rekapituluji:

„Leopold Moll se narodil 2. března 1877 v České Lípě v židovské rodině. Jeho otcem byl Wilhelm Moll, řeznický mistr. Leopold po studiích ve svém rodišti absolvoval lékařskou fakultu v Praze na německé univerzitě, kterou zakončil v roce 1902. V letech 1904–1910 byl asistentem u známého dětského lékaře prof. Aloise Epsteina v pražské fakultní dětské nemocnici, kde se již v roce 1909 habilitoval. Krátce poté odešel do Vídně, kde vzbudil veliký dojem svými plány na systematickou péči o matky a novorozence, takže byl již v roce 1910 pověřen vybudováním Říšského ústředního ústavu pro mateřskou a kojeneckou péči ve Vídni-Glanzingu. Od jeho otevření v roce 1915 až do své smrti byl správním a lékařským ředitelem a stal se i zakladatelem uznávané odborné školy pro pečovatelky (tzv. Mollovy sestry). Velmi rychle z něj dokázal vytvořit přední evropský ústav s mezinárodním věhlasem a vzorem. Své myšlenky i vědecká zjištění mezinárodního významu pilně publikoval. Věnoval se především dietní problematice nejen u fyziologických kojenců, ale také u dětí s poruchami vstřebávání. Patřil k prvním pediatrům, kteří obrátili svou pozornost k výživě nedonošených novorozenců. Napsal také řadu článků o potřebě a organizaci sociálních služeb pro matky a děti.“

Odezva na tento článek –⁠ mimo jiné se ozval prof. Andreas Lischka, Mollův následovník ve funkci přednosty dětské (Mollovy) kliniky ve vídeňském Glanzingu –⁠ nás přiměla dále pátrat po jeho českolipských stopách a připravit důstojnou připomínku jeho osobnosti. Amatérský genealog Vladimír Stoj sestavil rodokmen rodiny profesora Molla. Navázal kontakty s žijícími členy rodiny ve Velké Británii a v USA, identifikoval jeho dosud stojící rodný dům v České Lípě i náhrobky jeho prarodičů na židovském hřbitově, které přečkaly nacistické řádění.

A pak přeskočila jiskra: nejdůstojnější variantou by se mohla stát busta profesora Molla a pamětní deska, nejlépe na rodném domě. A v této fázi se „do hry“ vrací osoba profesora Jandy. Při diskusi na toto téma nám oznamuje, že jeho modřanským sousedem je akademický sochař Ladislav Janouch, tvůrce bust a pamětních desek osobností. Předložili jsme mu několik dochovaných fotografií prof. Molla a později dodali další, které jsme získali z vídeňského archívu a od příbuzných v USA. Po několika měsících mistr Janouch ohlásil dokončení modelu. Zbývalo odlít bustu do bronzu. V této fázi jsme vstoupili do jednání se vstřícnou starostkou města Česká Lípa paní Jitkou Volfovou o umístění busty a o financování celé akce. Přislíbila finanční krytí a navrhla, že vzhledem k tomu, že rodný dům je v soukromých rukou a funguje jako penzion, bude vhodnější vytvořit panu profesorovi samostatný pomník ve veřejném prostoru. V časové souhře s úpravou vstupních prostor před nemocnicí jsme dospěli k závěru, že vhodným umístěním bude vstupní prostor před hlavní budovou nemocnice. Vyvrcholením celé akce bylo pojmenování této parkové prostory Parkem profesora Leopolda Molla.

Na 18. červen 2025 bylo ohlášeno slavnostní odhalení pomníku s historicko-medicínským seminářem. Zazněly přednášky profesorů Andrease Lischky, Jana Jandy a Jiřího Zemana, Mgr Panáčka a JUDr. Krause. Na odhalení památníku přijeli příbuzní prof. Molla z Velké Británie –⁠ prasynovec Michael Löwe s ženou Jane a dospělou dcerou Katie. Vnuk pana profesora Kenneth Moll se ze zdravotních důvodů nezúčastnil, ale byl připojen online. Angličtí příbuzní byli symbolicky ubytováni v penzionu, který byl rodným domem profesora Molla. Programu se zúčastnila velvyslankyně Rakouské republiky Dr. Bettina Kirnbauer a čelní představitelé města. Na odhalení busty zdařile vystoupil „doktorský“ Chrámový Kytlický sbor.

Pomník profesora Leopolda Molla se tak po více než 30 letech od začátku tohoto příběhu stává trvalým uctěním památky jednoho z nejvýznamnějších českolipských rodáků.