Jak přesné je echokardiografické měření otevřené tepenné dučeje?


Autoři: A. Kulkarni 1,2;  N. Oswal 1;  Z. Slavík 1
Působiště autorů: Department of Paediatrics, Royal Brompton & Harefield NHS Foundation Trust London, United Kingdom 1;  Department of Neonatology, St. George’s Hospital NHS Foundation Trust, London, United Kingdom 2
Vyšlo v časopise: Čes-slov Pediat 2017; 72 (2): 117-120.
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Cíl studie:
Srovnání měření vnitřního rozměru otevřené tepenné dučeje pomocí echokardiografie a angiografie, považované za zlatý standard, u kojenců a dětí.

Metody:
Retrospektivní analýza dat u dětských pacientů podstupujících katetrizační léčbu otevřené tepenné dučeje v centru dětské kardiologie mezi březnem 2013 a březnem 2014. Měření vnitřního rozměru otevřené tepenné dučeje bylo retrospektivně provedeno na nahraných echokardiografických a angiografických záznamech nezávisle dvakrát dvěma pozorovateli na předem dohodnutém zobrazení.

Výsledky:
Celkem bylo identifikováno 47 pacientů s dostupnými echokardiografickými a angiografickými záznamy dostatečné kvality. Střední věk pacientů byl 7,5 roku (interval 8 měsíců – 15 let) a průměrná hmotnost byla 12,5 kg (standardní odchylka 7,5 kg). Intrapersonální korelační koeficient byl 0,5 (95% interval spolehlivosti 0,25–0,69) a interpersonální korelační koeficient byl 0,45 (95% interval spolehlivosti 0,18–0,65) pro echokardiografická a 0,75 (95% interval spolehlivosti 0,61–0,85) a 0,83 (95% interval spolehlivosti 0,71–0,9) pro angiografická měření. Pearsonův korelační koeficient byl 0,275 a mezitřídní korelační koeficient byl 0,247 mezi echokardiografickými a angiografickými měřeními vnitřního rozměru otevřené tepenné dučeje jedním pozorovatelem potvrzující nízkou korelaci a souhlas. Měření téže otevřené tepenné dučeje jedním pozorovatelem na echokardiografickém a angiografickém záznamu byla statisticky významně odlišná (p <0,0001).

Závěry:
Na základě našich dat nekoreluje měření velikosti otevřené tepenné dučeje z angiografického záznamu, považované za zlatý standard, s měřením z echokardiografického záznamu. Toto zjištění může mít dopad na léčebné postupy založené pouze na echokardiografickém měření otevřené tepenné dučeje.

KLÍČOVÁ SLOVA:
otevřená tepenná dučej, echokardiografie, angiografie, kojenci, děti


Zdroje

1. Samanek M, Voriskova M. Congenital heart disease among 815,569 children born between 1980 and 1990 and their 15-year survival: a prospective Bohemia survival study. Pediatr Cardiol 1999; 20 (6): 411–417.

2. Carlgren LE. The incidence of congenital heart disease in children born in Gothenburg 1941-1950. Br Heart J 1959; 21 (1): 40–50.

3. Costeloe K, Hennessy E, Gibson AT, et al. The EPICure study: outcomes to discharge from hospital for infants born at the threshold of viability. Pediatrics 2000; 106 (4): 659–671.

4. Van Overmeire B, Smets K, Lecoutere D, et al. A comparison of ibuprofen and indomethacin for closure of patent ductus arteriosus. N Engl J Med 2000; 343 (10): 674–681.

5. Harling S, Hansen-Pupp I, Baigi A, et al. Echocardiographic prediction of patent ductus arteriosus in need of therapeutic intervention. Acta Paediatr 2011; 100 (2): 231–235.

6. Bose CL, Laughon MM. Patent ductus arteriosus: lack of evidence for common treatments. Arch Dis Child Fetal Neonatal Ed 2007; 92 (6): F498–502.

7. Krichenko A, Benson LN, Burrows P, et al. Angiographic classification of the isolated, persistently patent ductus arteriosus and implications for percutaneous catheter occlusion. Am J Cardiol 1989; 63 (12): 877–880.

8. Zonnenberg I, de Waal K. The definition of a haemodynamic significant duct in randomized controlled trials: a systematic literature review. Acta Paediatr 2012; 101 (3): 247–251.

9. Hajjar M. Severity of the ductal shunt: a comparison of different markers. Arch Dis Child Fetal Neonatal Ed 2005; 90 (5): F419–422.

10. Ramos FG, Rosenfeld CR, Roy L, et al. Echocardiographic predictors of symptomatic patent ductus arteriosus in extremely-low-birth-weight preterm neonates. J Perinatol 2010; 30 (8): 535–539.

11. Kluckow M, Evans N. Early echocardiographic prediction of symptomatic patent ductus arteriosus in preterm infants undergoing mechanical ventilation. J Pediatr 1995; 127 (5): 774–779.

12. Chock VY, Punn R, Oza A, et al. Predictors of bronchopulmonary dysplasia or death in premature infants with a patent ductus arteriosus. Pediatr Res 2014; 75 (4): 570–575.

13. Tschuppert S, Doell C, Arlettaz-Mieth R, et al. The effect of ductal diameter on surgical and medical closure of patent ductus arteriosus in preterm neonates: size matters. J Thorac Cardiovasc Surg 2008; 135 (1):78–82.

14. Sellmer A, Bjerre JV, Schmidt MR, et al. Morbidity and mortality in preterm neonates with patent ductus arteriosus on day 3. Arch Dis Child Fetal Neonatal Ed 2013; 98 (6): F505–510.

15. Ko S-M, Yoon YC, Cho K-H, et al. Primary surgical closure should be considered in premature neonates with large patent ductus arteriosus. Korean J Thorac Cardiovasc Surg 2013; 46 (3):178–184.

16. Trefz M, Wilson N, Acton R, et al. Echocardiographic assessment of ductal anatomy in premature infants-lessons for device design. Echocardiography 2010; 27 (5): 575–579.

17. Sahn DJ, Allen HD. Real-time cross-sectional echocardiographic imaging and measurement of the patent ductus arteriosus in infants and children. Circulation 1978; 58 (2): 343–354.

18. Wong JA, Shim D, Khoury PR, et al. Validation of color Doppler measurements of minimum patent ductus arteriosus diameters: significance for coil embolization. Am Heart J 1998; 136 (4):714–717.

19. Saunders AB, Miller MW, Gordon SG, et al. Echocardiographic and angiographic comparison of ductal dimensions in dogs with patent ductus arteriosus. J Vet Intern Med 2007; 21 (6): 68–75.

20. Kluckow M, Jeffery M, Gill A, et al. A randomised placebo-controlled trial of early treatment of the patent ductus arteriosus. Arch Dis Child Fetal Neonatal Ed 2014; 99 (2): F99–104.

21. Oncel MY, Yurttutan S, Erdeve O, et al. Oral paracetamol versus oral ibuprofen in the management of patent ductus arteriosus in preterm infants: a randomized controlled trial. J Pediatr 2014; 164 (3): 510–514.

Štítky
Neonatologie Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorost

Článek vyšel v časopise

Česko-slovenská pediatrie

Číslo 2

2017 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se