Czech Dermatovenerology Society: 90th Anniversary


Autoři: P. Arenberger
Vyšlo v časopise: Čes-slov Derm, 87, 2012, No. 4, p. 127-129
Kategorie: Editorial

Vážené kolegyně a kolegové,

když uvažuji o tom, co mám popřát oslavenci, jsem někdy v rozpacích. Bývá to především v té situaci, když se jedná o někoho, kdo je výrazně starší než já. Řekněme si nejprve pár slov o tom, kdo je konkrétně tím oslavencem. Ano, uhodli jste. Byl jsem požádán, abych popřál našemu devadesátníkovi. Mílovými kroky se totiž blíží 90. výročí založení Československé vědecké dermatologické společnosti, předchůdkyně České dermatovenerologické společnosti ČLS JEP a Slovenské dermatovenerologické společnosti. Byla založena 30. 12. 1922 v Brně. Prvním předsedou a zároveň jedním ze spoluzakladatelů byl dvorní rada a rektor Univerzity Karlovy prof. Vítězslav Janovský (15. 1. 1870–16. 3. 1925). Jeho portrét je i na letošním pamětním listu (obr. 1), kterým si toto významné výročí připomínáme. Zápis ze zakládacího jednání vedl jeden z místopředsedů, zakladatel kožní kliniky v Brně, prof. Antonín Trýb. S jeho rukopisem se můžeme seznámit na zápisu na obrázku 2. Dalším místopředsedou byl prof. František Šamberger z Prahy a prof. Viktor Reinsberg z Bratislavy.

Prof. Janovský na pamětním listu
Obr. 1. Prof. Janovský na pamětním listu

Zápis ze zakládací schůze
Obr. 2. Zápis ze zakládací schůze

V dnešní době centrálních datových úložišť, prostě elektronizace čehokoliv od telefonování, psaní „esemesek“ nebo zpracování textů, na nás při pohledu na první zápis ze schůze naší dnešní ČDS, vyvedený v krasopisu páně Trýba, dýchne ze současného pohledu pravá romantika doby. „Psal to elegantně seříznutým brkem nebo už moderním násadkovým perem?“, chce se nám zeptat.

Jak se asi budou rozplývat naši následovníci za dalších 90 let, až budou slavit stoosmdesáté výročí ČDS, když se jim dostane do rukou můj dnešní text? Budou také přemýšlet, jestli jsem to psal ve své pracovně na desktopu, nebo jsem někde seděl s notebookem na klíně, nebo si budou myslet, že jsem při psaní hledal písmenka na skleněném displeji iPadu? Pro historický kontext tedy musím uvést, že tyto řádky píši na iPadu, sedím při tom na terminálu 4 letiště v Madridu, venku svítí sluníčko, je tam 30 ve stínu, ale z klimatizované haly se dá pohodlně obdivovat kamenitý horizont za přistávací dráhou. Další řádky dopíši už v letadle a po přistání v Praze je pošlu přes „eftýpko“ (FTP) do redakce. Už se těším, až se bude někdo v příštím století rozplývat nad tím – „no to je úžasná romantika, tak on to snad ještě ťukal na iPadu, jak roztomilé.“

Ještě pro historiky – teď jsem už na palubě dopil kávu s práškovým creamerem a dozobal Slaný mix (ve dvacátých a třicátých letech minulého století bych na palubě ČSA možná psal všechno seříznutým brkem, ale s čerstvě upečeným biftekem v žaludku od šéfkuchaře z Alcronu), dole pod námi jsme minuli Zaragozu a zase už ťukám na virtuální klávesnici iPadu.

Pojďme ale zavádějící myšlení zase vrátit zpět k historickému rukopisnému dokumentu. Nedozvíme se z něj jen, kdo dermatologickou společnost zakládal, ale také co vlastně ta profesorská parta (snad ji tak mohu označit, když kolegovi Janovskému, mému předchůdci v předsednické funkci, bylo tehdy o rok méně, než je teď mně) dělala večer po zakládající schůzi. Všimněte si na obrázku 2 nedokončené poslední věty dole. Obliba zaslouženě odpočívat nebo se uvolněně pobavit po úspěšném jednání byla zřejmě stejná u našich předků jako u nás, a je úplně jedno, jestli se tomu říká přátelská schůzka, mejdánek, společenský večer, galavečer, Opening Ceremony nebo nejnověji kvůli novým evropským zákonům o regulaci reklamy Networking Symposium. Prostě je to takové typické „humidování“, jak to označili tvůrci sci-fi seriálu Návštěvníci.

Co vlastně ale vedlo učené pány k tomu, aby se rozhodli založit československou dermatovenerologickou společnost? Nebyla to zřejmě jen potřeba sdružování osob se stejným profesním zaměřením, ale i určitý pocit národního „obrození“. To pochopitelně ve společnosti probíhalo už dávno před tím, ale v dermatovenerologii nebylo v době svého největšího rozmachu tak zřejmé. Kožní lékařství má v našich zemích dlouholetou tradici. První zmínky o něm najdeme už před téměř 200 lety, kdy byl náš obor ovlivněn především vídeňskou školou a obecně řečeno „německým živlem“. Historie byla tehdy zřejmě velmi složitá, i když se tato situace popisuje v análech velmi korektně. Přesto se ale člověk dovede vžít do kůže našeho českého kolegy kupříkladu na pražské lékařské fakultě, kterému rakouský panovník redukuje provoz kožní kliniky ve prospěch našeho německého kolegy na vedlejší kožní klinice. Na druhou stranu se ale dovedu vžít i do pocitu našeho převážně německy mluvícího kolegy (říkejme mu třeba Pick), když na dvoře nemocničního areálu potká našeho českého kolegu, řekněme v roce 1889, kdy se našemu německému kolegovi právě úspěšně podařilo založit v Praze Německou dermatologickou společnost. To je pak jedna z docela silných motivací k založení československé odborné společnosti na vlastním území.

Po spoluzakladateli prof. Janovském měla naše dermatovenerologická společnost za dobu své devadesátileté existence 11 dalších předsedů. Vedení po něm převzal další spoluzakladatel prof. Šamberger a pak následoval prof. Gawalowski, prof. Hübschmann, prof. Lejhanec, prof. Konopík, prof. Obrtel, prof. Šťáva, prof. Novotný, prof. Vosmík, prof. Resl a prof. Arenberger. Už v prvních desetiletích své existence byla společnost velmi aktivní. Pořádala odborná setkání, převzala vydávání již existujícího odborného časopisu (byl založen již v roce 1919), který tu máme pod současným názvem Česko-slovenská dermatologie dodnes. Také mezinárodní kongresové vztahy byly pěstovány záhy. Jmenujme aspoň tři nejvýznamnější akce – III. sjezd slovanských dermatologů v Praze v r. 1934, Mezinárodní sympozium o psoriáze v Plzni r. 1956 nebo II. Symposium Dermatologicum cum Participatione Internationali – De Structura et Functione Stratorum Epidermis S. D. Barrierae v Brně v r. 1964.

Pověstný pytel se s významnými národními i mezinárodními akcemi roztrhl a neustále se dále trhá od začátku nového tisíciletí. Jejich vyjmenování značně přesahuje rozsah tohoto sdělení, tak jen konstatujme, že ročně nepřevýší jejich počet stovku. Proto ani nepřekvapí, že jsme si pro oslavu 90. výročí založení naší odborné společnosti uspořádali hned akce dvě – jednu mezinárodní 26. 9. 2012 a jednu národní 8. 11. 2012. Na obrázku 3 se o listopadové akci, jejím programu a přednášejících dozvíte víc. Nezapomeňte přijít, program je kvalitní, nebudete litovat.

Na začátku jsem psal, že bychom měli něco popřát oslavenci. V archivu jsem našel text, ze kterého bych rád ocitoval úryvek, který je stále aktuální. Napsal ho před více než deseti lety můj předchůdce ve funkci předsedy společnosti pan profesor Resl: „Neustále je třeba okolí dokazovat, že danou problematiku ovládáme dokonaleji a lépe (to se týká vztahů s obory, které by chtěly dělat naši práci za nás – pozn. red.). Je třeba nalézt síly k cílevědomému rozdělení úkolů v oblastech ekonomiky, praxe, bazálního i aplikovaného výzkumu. Musíme se opřít o evropské instituce a v případě potřeby je žádat o podporu. Myslím, že základy jsme zdárně položili. Dále bych velice doporučoval jednotnost, netříštění sil v dalších a dalších odborných společnostech a v dalších nových časopisech. Není třeba stále nových hlavních redaktorů a členů redakčních rad, ale především kvalitních publikací. U časopisů je třeba požadovat vysokou kvalitu, nekomerčnost. Dermatologické akademické kliniky nesmí být orientovány na zisk, ale na výzkum a výuku kožních nemocí a musí být postaveny na racionálních základech a pouze kritickém vědeckém myšlení. Musí mít k dispozici celé spektrum možností oboru. Především bych ale apeloval na to, že je třeba mnohem více aktivních lidí, schopných obětovat volný čas k obecnému prospěchu oboru.“

Tolik tedy citát. Palubní průvodčí (česky letuška) mne už nabádá k tomu, abych vypnul veškerou elektroniku. Blížíme se totiž v turbulencích k přistávací dráze číslo 24 na letišti Václava Havla v Praze, prolétáme černými mraky, je prý zima a deštivo. Na závěr se tedy nabízí České dermatovenerologické společnosti k jejímu devadesátiletému jubileu popřát, ať je na rozdíl od dnešního počasí její další vývoj i nadále bez turbulencí, černých mráčků, v příjemném teple a na výsluní (samozřejmě s fotoprotekcí).

Prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA


Štítky
Dermatologie Dětská dermatologie

Článek vyšel v časopise

Česko-slovenská dermatologie

Číslo 4

2012 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se